čtvrtek 5. ledna 2012

2. Literární čajovna Skleněná louka

Opět jsem se vypravila do Skleněné louky. Vlastně jsme se s kámoškou vydaly tak napůl na procházku a po cestě přemýšlely, jestli si někam dojdeme sednout, nebo budeme jen tak bloumat po Brně a povídat si. Uvnitř jsme si bez problémů našly místečko u stolu, na kterém stál nádherný stojánek na čajovou svíčku. Připomínal mi nějakou japonskou chýši nebo něco podobného.

Pana čajovníka si pamatuji už z dřívějška, ale jaksi jsem zapomněla, že byl tak milý a sympatický. Ochota sama. A pak se mi divte, že chodím ráda do čajovny, když si tam můžu libovolně dlouho dumat nad tím, co si dám, dokonce mi ještě někdo poradí, a ne jak v běžných obchodech, že na vás stále spěchají, abyste si už fofrem něco koupili a případně i co nejdřív vypadli.

Vždycky se trochu děsím toho, když jdu do čajovny s někým novým a nevím, co mu doporučit. Mám vyzkoušené začít otázkou, jestli dotyčný pije „pytlíkáč“ nebo čaj. Pokud pytlíkáč je třeba být při dalším výběru velice opatrný a moc neriskovat. Najdou se sice i výjimky, ale obvykle je lepší držet se při zemi a nabídnout/doporučit něco obyčejnějšího – normální černý čaj, příp. ovocný, to podle toho, co si ona osoba připravuje doma. Rozhodně bych se moc nepouštěla do zelených, které jsou lepší spíš pro gurmány. Když jsem ale mezi specialitami zahlédla Le Touareg a Dátu masalu, bylo mi jasné, co si dáme.

Nicméně po jedné nepříjemné zkušenosti na řemeslných trzích, kdy jsem tento čaj doporučila přátelům, jsem se raději ujistila, že kamarádka nemá alergii na zázvor nebo nějaké koření. A taky že má ráda čaj s mlékem nebo něco ostřejšího. Protože neměli maté shake, dala jsem si nakonec to samé. Mňam. Už jsem ho hodně dlouho neměla! A to na něj mám doma směs. Jenže člověk se tak nějak nepřinutí k tomu zvednout se a jít si ho udělat. A taky si kvůli tomu musím koupit mlíčko. Teď mě napadlo, že to někdo dělal se salkem… No, když už to tu rozebírám, měla bych vám sem dát recept, že? (Můžete si nějaké najít sami, nebo ho časem vyzkoušený potkáte ve Vyzkoušeno pro vás.)

Ještě bych ráda zmínila, že tentokrát nám bylo řečeno, že si můžeme „běžné“ čaje vybrat u „pultu“. Nepřipadá mi to sice dvakrát praktické, zvlášť kdyby se člověk pohodlně usadil na pódijku, ale aspoň jsme byly informovány, že ten nabídkový lístek je jen „něco navíc“ a klasiku najdeme jinde.

Žádné komentáře: