pátek 20. července 2012

4. den

Ráno se mi zdají dva zvláštní sny a ne jen dnes o nich hodně přemýšlím. Co asi tak mohly znamenat. Zvlášť mě zaujalo, že v tom prvním byly jakési romantické verše překrásné básně. Bohužel si je nepamatuji. Dozvídám se, že to že si je nepamatuji, může také docela dobře znamenat, že ani nikdy neexistovaly. Že si moje mysl jen vytvořila představu dokonalých veršů a to jí stačilo. Hm, měla bych se o problematice snů dozvědět více. (Ale kdy, když mě zajímá všechno?) Protože dnešek je třetí den turistiky, děláme si jej odpočinkový, abychom se trochu zregenerovali. Navíc po včerejší Téryho chatě je to zapotřebí. Lýtka mám ztuhlá a taky mě bolí. No, co by člověk čekal, když se celý rok téměř nehýbe a pak vypadne na týden do hor? Vyrážíme jako správní neturističtí trapáci po deváté hodině. Světlo je tu tak brzy, že si člověk opravdu přijde trapně, jako když se bůhvíjak dlouho válel v posteli. Vyrážíme na Spišskou Maguru, nedaleké drobnější pohoří. Jen lehce se projdeme a pak si čteme a svačíme. V obci se fotíme s ovečkami, jako bychom nikdy žádné neviděli. V potravinách kupujeme nějaké to jídlo a v suvenýrech pohledy. Trapné je, že nemají známky.

Žádné komentáře: