Znáte ten pocit, kdy si pustíte jeden díl seriálu… jen tak, abyste si trochu odpočinuli po práci a snědli si něco dobrého ke svačině… a nakonec se z toho vyvinou čtyři díly, neboť vám ten první přišel příliš známý a krátký. Po druhém jste se na chvíli uklidnili. Třetí jste si – naprosto nezdravě – pustili k večeři, ale protože skončil smutně, pustili jste si pro jistotu ještě čtvrtý. A najednou je čas jít spát a nic není hotovo. Tak nevím, jestli jsem ráda, nebo si to vyčítám.
Vlastně vím… jsem ráda. Těší mě, že si mohu dovolit takové šílené plýtvání časem, kdy se znovu a znovu dívám na díly milovaného seriálu. Když nemusím nic dělat, protože makám celý den v práci (u počítače) a pak si můžu dáchnout. I když trochu zanedbávám balení na dovolenou, říkám si, že to snad nebude mít žádné tragické následky. Tak honem ten čtvrtý díl, ať můžu jít spinkat včas.
Vlastně vím… jsem ráda. Těší mě, že si mohu dovolit takové šílené plýtvání časem, kdy se znovu a znovu dívám na díly milovaného seriálu. Když nemusím nic dělat, protože makám celý den v práci (u počítače) a pak si můžu dáchnout. I když trochu zanedbávám balení na dovolenou, říkám si, že to snad nebude mít žádné tragické následky. Tak honem ten čtvrtý díl, ať můžu jít spinkat včas.
1 komentář:
Tak tohle znám moc dobře:-D Zvláště o zkouškovém období toho vídám neuvěřitelně hodně:-D
Okomentovat