čtvrtek 2. srpna 2012

Motivační písničky

Jak už jsem psala, časem se přihlásily pochyby, nejistota a strach. Byl to vůbec dobrý nápad? Nedělám děsnou blbost? Vždyť ani nevím, co to obnáší. Jistě, měla jsem vyhlídnutá místa, kde si můžeme postavit stan, ale stejně. Abych zahnala tyhlety pocity, zpívala jsem si a pouštěla „motivační písničky“, jak jsem je nazvala. Nejde o nic extra, jen písně, které vyjadřují – stejně jakou Tour de Šumava – to, po čem toužím.

Dobrodružství. Svobodu. Život podle Kerouaca a nebo ještě lépe podle Chrise McCandlesse, o němž byl natočen film Útěk do divočiny (Into the Wild) a který mi připomíná, kdo skutečně jsem. Stačí mi třeba jen citát o tomto filmu na konci článku z Wikipedie: „Svoboda a jednoduchá krása jsou příliš dobré na to, abych si je nechal ujít.“ A hned vím, že přesně to chci udělat. Vypadnout na chvíli z města, od práce, školy, svazujících povinností, hloupé a nekonečné administrativy, zbytečností, peněz, řešení kravin… Chci být v přírodě, dýchat čistý vzduch, vidět krásné věci, věnovat se tomu podstatnému a cítit svobodu, volnost, smět se nadechnout…

K motivačním písničkám jsem zařadila Nebezpečný náklad od Elánu, který má pro mě už mnoho let nabíjecí melodii. Když ji slyším, hned mi přibývá energie. A ta slova: Raz poviem žil som, stálo to za to. Přesně to chci o sobě taky říct.
Ten, kto má smer, nájde svoj cieľ.
Túlavé cesty dažďom a blatom
modriny, jazvy, trápenie tiel

V hlave nebezpečný náklad
zápalku pod dynamit ak ma dáky výbuch čaká
potom asi má to tak byť

Sú pravdy, ktoré neučia v škole
nevie ich ani najlepší žiak
Až sám to zistím, aký mám dolet
a kto sa bude posledný smiať

Výšky, pády, rýchle jazdy
nech sa anjel strážny zblázni
na mále predsa nezáleží
Dobre vieme, že nás láka
osud Jacka Kerouaca
osud tých, čo chcú svoje sny žiť


Nám v duši lieta búrkový motýľ
Možno si zajtra zlámeme väz
Všednosť si trúfa, že nás raz skrotí
Ak, tak až zajtra, dnes je však dnes
.

Další takovou písničkou je Málo šialené opět od Elánů.
Držať pevne vrabca v hrsti
vedieť kedy radšej nie.
Ústa nemé uši hluché,
čakať dobré znamenie.
Báť so slov a báť sa pästí
Dohodnúť sa na cene. Neublížiť ani muche
a obchádzať plamene.
To je strašne,
to je strašne jednoduché to je strašne, to je strašne
to je strašne, jednoduché ale málo šialené.


Možná to už taky nechci „strašně jednoduché“ a radši si to dám „šialené“. Aspoň trochu, aby člověk viděl, že žije. Že svět je barevný i jinak, než jenom z okna kanceláře a od psacího stolu.

Žádné komentáře: