pátek 12. dubna 2013

Společensky odpovědní sami doma

Líbí se vám myšlenka společenské odpovědnosti? Ale štve vás, že se to týká jen podniků a vy sami nemůžete nic udělat? Nevěřte tomu. Vždycky můžete něco udělat, vždy existuje alespoň přijatelné řešení, když už ne skvělé. Jak řekl Konfucius: „Je lepší zapálit malou svíčku, než proklínat temnotu.“ A někdo jiný zase: Chcete-li změnit svět, začněte u sebe. Chcete změnit svět? Upřímně myslím, že to není zas tak těžké. Možná ne hned a možná ne celý, ale ten kolem sebe určitě zlepšit můžete. Poradit vám může i můj blog, teda aspoň v to doufám. :-)

Tradičně se společenská odpovědnost dělí do tří pilířů, tak to můžeme zkusit taky tak, co říkáte. Těm, kteří se se společenskou odpovědností neztotožnili, by třeba následující rady mohly pomoci udělat svět hezčím. A spolu s ním i svůj život.

Ekonomický pilíř: Vím, že se mi to snadno řekne – oblíbená výmluva lidí, kteří ve všem vidí problém, ale zkuste si na věci šetřit. Jak mi řekl jeden moudrý pán vaše výdaje a příjmy by měly vypadat jako bilanční rovnice. Z toho co máte, si můžete nakoupit. Ano, všimla jsem si, že dnes je velmi populární dlužit, ale pro morální lidi je to víceméně nepříjemné. Kupujte si jen to, na co máte. Souhlasím, že při koupi domu, auta a někdy nejspíš i spotřebičů potřebujete splátky, půjčku nebo něco podobného… ale na vánoční dárky? Zvažte, kdy je opravdu nutné si půjčit (často zaplatíte ve výsledku více) a pokud se bez toho obejdete, udělejte to. Dbát na to, abyste se nezadlužili, je jedna z deseti věcí, které prokazují, že jste zralý člověk. Alespoň tak to píše Irma Bohoňková v knize Sám sobě koučem.

Praktikujte zen – najdete tu o něm pár dalších článků – ale podstata je jednoduchá: jednoduchost. Nepořizujte si zbytečné haldy oblečení a věcí, ale ani dárků. Zůstane vám tak místo a volný prostor ve skříních. Vše, co děláte, dělejte pořádně. Proto je lepší dělat toho míň, ale s láskou a chutí. Dělejte jen to, co musíte nebo chcete. A pozor, ve skutečnosti musíte asi tak ½ věcí, kterou si myslíte, že musíte. Žijte přítomností. Buďte tady a teď. Užívejte si toho, kde jste a toho, co máte. Můžete se těšit na budoucnost, ale nežijte představou, že jednou se budete mít lépe, budete mít více času a podobně. Važte si toho, co máte právě v tuto chvíli. Jak napsal Fulghum, pokud dýcháte a máte tep, žijete. Uvědomte si to. Zítra to tak už být nemusí. Kupujte si kvalitní jídlo a jezte ho míň. Jíme, abychom dodali tělu živiny, abychom potěšili smysly. Užívejte si jídlo a nedělejte při něm nic jiného. Jídlo má být odpočinek, relaxace – sníte míň, ušetříte, budete zdravější… Nestojí to za to?

Kupte si knihu z antikvariátu. Nemusíte mít novou a tahle se nemusí vyhazovat. Choďte do knihovny, místo abyste si knihy kupovali. A koupené knihy půjčujte dobrým přátelům, kteří je vrací.

Sociální/společenský pilíř: Začněte dělat více věcí, které vás baví. Výmluva, že nemáte čas, je skutečně jen výmluva. Pokud nemáte peníze, ušetřete je nebo vydělejte je – zkuste „brigádu“ o víkendech, anebo se pusťte do něčeho jiného. Chtěli byste třeba víc číst? Knihovny jsou za pakatel a máte tam knih ažaž. Rádi jste luštili křížovky? Připomeňte si to… prospěje to i vašemu mozku. Máte rádi cestování a výlety? Tak někam vyražte… třeba jen pěšky, pár kilometrů za město. Jak už jsem říkala i málo je lepší než nic. Možná si říkáte, co je společensky odpovědného na tom, když děláte, co vás baví. To přece zní docela sobecky, ne? Zní, ale o to právě jde. Když děláte, co vás baví, jste spokojení, možná dokonce šťastní. Je radost pobývat ve vaší společnosti. Jste schopnější a zdatnější a šíříte dobrou náladu do okolí. Společnosti prospívají šťastní a spokojení lidé.

A taky optimisté. Naučte se pozitivnímu myšlení. Můžete si o něm něco přečíst – knih je na trhu spousta. Nebo se něco průběžně dozvíte na mém blogu, či na Šťastném blogu. Ale můžete začít i s tím, co máte. Zkuste se podívat na sklenici a říct si, že je ještě z poloviny plná. Nikoliv z poloviny prázdná. Že máte před sebou ještě polovinu dovolené/letních prázdnin, že máte docela milou ženu a celkem slušně vychované děti, že v kantýně je to jídlo aspoň teplé… Nebo můžete začít věřit tomu, že „to takhle mělo být“. Že nejlepší varianta z možností ve vašem životě je právě ta, která se stala. Možná už jste slyšeli o příhodách, jak někomu uletělo letadlo a pak spadlo, jak zmeškal rande a pak potkal „tu pravou“… A když vám teda ujede vlak, můžete zajít do blízké kavárničky, můžete si dát ten skvělý zákusek, na který jste se už dlouho nedostali, místo toho, abyste vztekle hodinu přecházeli po nástupišti sem a tam. A vůbec: když nejde o život, jde o…

Zajímejte se o druhé. Dale Carnegie tvrdí, že když se budete zajímat o druhé, získáte za čtrnáct dní tolik přátel, kolik byste jich nezískali za dva roky, kdybyste se snažili vyprávět o sobě.

Ekologický pilíř: Začít můžete tím, že budete vytvářet míň odpadu. Když máte na výběr, kupujte si věci ve vratných obalech, nebo v obalech, které jdou snáze recyklovat. Třídit už je skoro samozřejmostí. Můžete zjistit, jak některé věci znovu využít. Pokud máte rádi papírové noviny, proč nezačít plést z papíru? Udělejte si sami krabici, kterou potřebujete, koš na prádlo, ošatku nebo cokoliv dalšího. Nebo si můžete noviny popůjčovat v práci, dát je k přečtení někomu dalšímu…Jak využít staré věci ukazuje mnoho knih a na Fler.cz je na to dokonce zaměřena jedna kategorie. Zbytky korálků a všech možných materiálů, ze kterých už neplánujete tvořit, můžete prodat nebo darovat, podobně můžete naložit se starými skříněmi, koberci a všemožnými dalšími věcmi, které byste jinak jen vyhodili. Takhle ještě mohou někomu udělat radost.

Kupujte si takové množství jídla, které sníte. V České republice se každoročně vyprodukuje přibližně 729 tisíc tun potravinového odpadu, což představuje 69 kilo na osobu ročně.

2 komentáře:

Veber řekl(a)...

Troufnu si oponovat jen v jedné věci. Třídění bohužel není samozřejmost. Hodně lidí o něm mluví, ale to neznamená, že třídí.

Angelika řekl(a)...

Já vím, bohužel to ještě samozřejmé není, ale přitom se o tom tolik mluví ve správách a všude, že jsem to tu snad ani nechtěla rozebírat.