pátek 23. prosince 2016

Clement Clarke Moore: Předvánoční noc

1779 — 1863

Byla noc vánoční, po domě, slyš,
nehleslo stvoření, ba ani myš;
u krbu punčochy pečlivě visí,
jež Svatý Mikuláš vyplní, sní si;
děti už v postýlkách útulných leží,
vidiny cukroví hlavou jim běží,
Máti v svém šálu, i já v čapce své
jak k zimnímu spánku jsme ulehli, — hle,
tu v zahradě dole hluk najednou, stačí
bych vyskočil z postele, co že to značí.
K oknu jsem přichvátal, jen jsem se mihl,
opřel do okenic, rám okna zdvihl.
Měsíc na nadílku sněhu tam svítil,
jak v pravé poledne vše září sytil;
vidím tam kupodiv, na tuto dobu,
sáničky, osmero maličkých sobů;
hbitý a čilý i kočí tam kmital,
hle, Svatý Nik, hned jsem v duchu jej vítal.
Nad orly svižně mu spřežení kvačí,
hvízdá a pobízí je, co jen stačí:
„Teď! Hbítku, teď! Hupko! Dupáku, Liško,
Vlasatci! Amorko! Hromku a Blýszko;
Na stříšku verandy! Na římsu, zeď!
Hyjé, nu! Hyjé! Výš, nahoru leť!“
Jak suché listí před vichřicí víří,
když potká překážku, hned vzhůru míří;
na střechu vzali to běžci ti mžikem,
s hračkami na saních — a svatým Nikem:
Pak to jen zvonilo na střeše, kropet,
krůčky a hrabání maličkých kopyt.
Jen jsem stáh’ hlavu, se obrátit chystal,
komínem Svatý Nik vesele přistál:
Oblečen v kožich byl od hlavy k patě,
však celý od sazí, namoutěkutě;
se zad svůj pytel pln hraček tu svalí,
podomní prodejce, na pohled z dáli:
Oči — třpyt samý! Ďůlky: jak klasik,
z růží tvář, z třešničky buclatý nosík;
ústy, jak napnutým lukem, se smál,
na bradě vous sněhobílý mu vlál;
od fajfky troubel měl fest mezi zuby,
dým jako věnec, co vítěze zdobí.
Kulaté tváře měl, i převeselé
bříško, když chechtal se, bylo jak želé:
Tlouštík byl, bodrý, ten starý brach, šotek;
nahlas mě rozesmál, ne aby utek;
mrknutím oka a kývnutím hlavy
ujistil, v klidu, mám být bez obavy.
Nic ale neřekl, hned se dal k činu,
naplnil punčochy; stočil se, inu,
na stranu nosu jen poklepal, přidal
poklonu, komínem vzhůru se vydal.
Na saně vyskočil, na tým svůj hvízdá,
hned zase vylétli, jak chmýří z hnízda:
Než zmizel v dáli, vzkaz uslyšel jsem —
Veselé Vánoce, dobrou noc, všem.


Za autora je považován i H Livingston Jr., zdroj: http://www.vzjp.cz/verse.htm#MooreCC

P. S.: Tak jako všechny básně, které jsem vám tu předkládala v rámci adventního kalendáře, se mi i tahle moc líbila a přišla mi zajímavá.

Žádné komentáře: