Včera jste si v mém článku Prague Patchwork Meeting (11. ročník), pokračování mohli kromě jiného prohlédnout quilt s postavou muže před níž ležely čtyři stíny, ačkoliv on tam stál sám. Autorem je Soshi Rimer a název zní Shadow people.
Ptala jsem se vás, jaké dojmy ve vás obraz vyvolává? Co myslíte, že jím chtěl autor říci? Proč něco takového vytvořil?
A abych vás nesváděla ke svým, slíbila jsem vám je až na dnešek (taky abyste se měli na co těšit, nebo mohli být zvědaví.
Já jsem před tímto obrazem, který se mi pro svou šedivost v podstatě ani nelíbí, strávila hodnou chvíli. Musela jsem se před ním zastavit a zamyslet. Nešlo to jinak. Přitahoval mě jako magnet.
Nejdřív jsem si řekla, že to je divné. Jeden muž přece nemůže vrhat čtyři stíny. Nejdřív jsem si myslela, že by to mohla být jeho rodina. Děti, které už odešly z domova a manželka, která již zemřela.
Pak jsem se podívala líp a právě stín starého muže s holí byl stín malého kluka. Takže to možná byla jiná jeho rodina – vzpomínal na své rodiče a sourozence. Trochu jako když se Harry Potter díval do kouzelného zrcadla.
Nebo mě napadá ještě třetí možnost, třeba je rodičem jednoho z těch dospělých stínů a všichni za ním o víkendech jezdí, a tak díky těmto „stínovým lidem“ není vlastně ani ve stáří sám.
A co napadlo vás?
2 komentáře:
Možná mu umřel dědeček a celá rodona vzpomímá.
Připomělo mi to, že v Hirošimě zůstaly po výbuchu atomové bomby vypálené stíny lidí co se vypařily.
To zní dost děsivě.
Okomentovat