sobota 1. července 2017

Veselý hřbitov v Sapintě

V Maďarsku se platí forinty (HUF) a kurz je přibližně deset korun, takže si odmyslete nulu a víte, kolik věci stojí. V Rumunsku jsou ty jejich leie (označované zkratkou RON) za 6 Kč. Ve čtyři ráno si za hranicemi vyměníme, do začátku bychom měli na osobu vyměnit asi 50 € už kvůli vstupným.

Přejezd přes hranice z Maďarska do Rumunska byl příjemný a klidný. Na rozdíl od Srbska (a teď nevím, jestli i vloni v Bulharsku) po nás nikdo nechtěl basu piv. Na druhou stranu, jak říkal náš průvodce Lukáš, Rumuni nám způsobili první nepříjemnost – ukradli nám hodinu (najednou bylo pět). Naštěstí nám ji vrátí, až pojedeme zpátky.

Stan Ioan Pătraş 
Jsme na Maramureşi. Projíždíme kolem řeky Dněstr, která tvoří hranici s Ukrajinou. Hned ráno zastavujeme v Sapintě (Sapânţa) u Veselého hřbitova, který je památkou UNESCO. A protože vyřezávané a malované kříže se u nás hned tak nevidí, fotila jsem jako vzteklá (93 fotek jenom na hřbitově). Předem se omlouvám za případnou nižší kvalitu některých fotek, ale nebyli jsme na fotografickém zájezdě, takže jsme stále někam pospíchali, když se vyhrnul celý autobus, těžko se dalo fotit bez lidí a Rumunsko je plné kabelů namotaných na sloupech a roztahaných snad úplně všude. 

Ale vraťme se k náhrobkům. S jejich vyřezáváním začal Stan Ioan Pătraş (1908–1977) a pokračovali jeho žáci. Na obrázku i textu pod ním by měly být básně týkající se života dotyčného zesnulého. Některé jsou celkem morbidní, jak nám Lukáš ukazuje na následující: „Bůh odpustí ti, milý synku, byť podřízl jsi svou maminku.“ Na prohlídku dostáváme půl hodiny, vstupné je 5 lei – pokud někdo bude na kase. Minule se prý někdo přihnal, když viděl, že takto časně ráno přijíždí autobus. 

Kromě samotných náhrobků je fascinující též kostel tyčící se uprostřed malovaného hřbitova. Dovolím si doplnit něco chytrého z české Wikipedie: „Od roku 1936 vytvářel náhrobky ve stylu, který je pro něj charakteristický: dřevěné náhrobky jsou úzké, tvořené křížem pod stříškou a dubovou deskou s figurální a textovou výzdobu. Na deskách jsou vyobrazena zejména povolání zemřelých a dominuje na nich modrá barva, která získala přívlastek săpânţská modrá. Modrá barva symbolizovala naději a svobodu, zelená byla symbolem života, žlutá symbolem plodnosti a mládí, červená barva symbolizovala vášeň. Jako zdobný motiv Pătraş používal i bílého holuba – symbol duše, nebo černého ptáka – symbol smrti.“ (zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Stan_Ioan_P%C4%83tra%C5%9F)








Žádné komentáře: