úterý 15. ledna 2019

Exkurz do tajů plynového osvětlení

Z hlediska vnímání osvětlení jsou plynové lampy poznat na první pohled. Bílé plynové světlo je příjemnější než světlo dnes používaných sodíkových výbojek, především proto, že je svým spektrem bližší světlu dennímu a oproti „chladné“ elektřině v plynových lampách hoří plameny. U elektrických lamp je podle skleněný kryt z matného skla, u plynových lamp ze skla čirého.

V některých částech historického centra bylo od roku 2002 obnovováno funkční plynové osvětlení, které je replikou původního historického. Projekt obnovy plynového osvětlení byl zaveden pro zvýšení turistické atraktivity města, oživení turistického ruchu a navození romantické atmosféry v centru města. Obecně je pořízení a provoz plynového osvětlení dražší než u elektrického – zářivek, výbojek i LED. Mají složitější technologii (plynový hořák, punčošky, hlídač plamene) a nižší účinnost.


Kde všude je v Praze najdeme

V jednom z prostudovaných článků jsem se dočetla, že plyn je součástí projektu UNESCO a Pražské památkové rezervace. Plynové lampy by měly vést z Celetné ulice až na Hradčanské náměstí. Plynové osvětlení bylo v letech 2002–2012 obnoveno v oblasti Královské cesty s využitím replik historických stožárů a luceren. Zde je postup obnovy:

  • 2002: prvních 9 nových plynových lamp na zemní plyn v Praze v Michalské ulici,
  • 2004: 26 lamp na Uhelném trhu, a v Melantrichově, Vejvodově a Michalské ulici, založen Cech lampářů,
  • 2005: 93 lamp v Celetné ulici a na části Staroměstského náměstí,
  • 2006: rekonstrukce novorenesančního kandelábru na Hradčanském náměstí, poznámka mimo: olympijský oheň na zimních olympijských hrách v italském Torinu byl ze zemního plynu,
  • 2007: 182 lamp v Železné, Rytířské, před Stavovským divadlem, v Hlavsově, Jilské, Karlově ulici, na části Staroměstského náměstí, na Malém náměstí a na zbytku Uhelného trhu,
  • 2008 (nejspíš): 101 lamp na Ovocném trhu a v Karlově ulici, v rámci 160 let pražského plynárenství bylo zprovozněno 5 nových plynových lamp v areálu PP, a. s., v Michli,
  • 2009: 101 lamp v Mostecké ulici, na Malostranském náměstí, 46 lamp v dolní polovině Nerudovy ulice a na Jánském vršku,
  • 2010: 39 lamp na Karlově mostě (údajně je nyní jediným mostem na světě osvětleným plynem), možná jich je tam jen 37 podle článku Plynové lampy v Praze se opět rozzáří, ale možná jde jen o to, jestli se počítají i ty na krajích,
  • 2012: dokončení plynového osvětlení na spojnici mezi Prašnou bránou a Pražským hradem,
  • 2013: 34 lamp v Nerudově ulici, uvažovalo se o zavedení plynového osvětlení na Zámecké schody, ulici Na Kampě nebo na Velkopřevorské náměstí,
  • 2014: rekonstrukce čtyřramenného kandelábru na Dražického náměstí.
Jako další místa vhodná pro zřízení plynového osvětlení byly v roce 2014 jmenovány Josefov, Žofín, lampy na rampě Národního muzea, pylony před Rudolfinem, Kampa a okolí, Zámecké schody, Hradčany a Nový Svět, rozhodnutí však záleží na vedení města.

Jak to funguje

Moderní plynové lampy zřizované od roku 2002 jsou ovládány dálkově z dispečinku provozovatele veřejného osvětlení, je však možné je rozsvěcet a zhasínat i ručně, pomocí klasického vahadla s táhly, což se dělá v době adventu, kdy chodí po části Starého Města lampář – pracovník provozovatele veřejného osvětlení – v dobovém obleku s dlouhou lampářskou tyčí aby předvedl zapomenuté tradiční řemeslo. Druhým lampářem je vedoucí Plynárenského muzea a viceprezident Cechu lampářů, který v rámci organizovaných procházek Prahou seznamuje zájemce s historií a současností plynového osvětlení a ukazuje jim ruční rozžíhání lamp pomocí lampářské tyče.

Světlo plynových lamp je bílé, zatímco nejběžněji užívané sodíkové výbojky mají světlo oranžové. Charakteristické je u plynových lamp typické „blafnutí“ při zapálení a v zimě tiché syčení při spalování plynu. Lampa se skládá ze 6 Auerových žárových punčošek, 1 Auerovy punčošky malé, která slouží jako zapalovací věčný plamínek, z elektroniky zapalování a automatického hlídání plamene, což je elektrická pojistka, která přeruší přívod plynu do lampy v případě zhasnutí plamene na punčoškách, např. v případě jejich vyhoření nebo poškození. Přívod plynu k lampám je jištěn trojitě, technologií schválil Strojírenský a zkušební ústav, dále jsou prováděny periodické kontroly a revize a průběžně též vizuální kontrola svítivosti a správné funkčnosti lamp.


Kousíček historie

Prvních 200 plynových lamp v pražských ulicích bylo slavnostně rozsvíceno 15. září 1847. Plyn byl do nich přiváděn z první plynárny pro veřejné osvětlení v českých zemích, která se nacházela v Karlíně poblíž hranice s Novým Městem, přibližně v místech dnešního hotelu Hilton na Florenci, a vyráběla svítiplyn za pomoci černého uhlí. 

V roce 1940 osvětlovalo pražské ulice a náměstí už více než 9 tisíc plynových svítilen. 


Již od konce 19. století však bylo plynové osvětlení doplňováno a pak i postupně nahrazováno elektrickým. Ale díky novému prvku hořáku – punčošce – byla svítivost plynových lamp vyšší než elektrických, takže bylo elektrické osvětlení opět na čas odstrčeno do pozadí.


V dubnu 1985 byly z plynového zdroje na elektřinu přestavěny poslední lampy, stožáry na Hradčanském náměstí a v Loretánské ulici.


V prvním desetiletí 20. století bylo v Praze zhruba 135 tisíc svítidel veřejného osvětlení. V roce 2014 bylo v Praze necelých 700 nových plynových lamp.


Vedoucí Plynárenského muzea v Praze Jan Žákovec měří 205 centimetrů, což je u lampáře rozhodně výhoda. „Vím o lampáři v Polsku ve Wroclawi, v Brestu v Bělorusku i v Londýně… je nás velice málo,“ přiznává Žákovec s úsměvem.“ Zlatá éra lampářství byla ve 20. letech. V roce 1927 bylo asi 140 lampářů. Měli na starosti okolo 7500 plynových lamp.


Pokud vás zajímá, jak se lampy pro Prahu vyrábějí, můžete se podívat sem.

Žádné komentáře: