sobota 12. ledna 2019

Pochod Večerní Prahou a exkurz do tajů plynového osvětlení

Po minulém spacím víkendu je tento poněkud náročný. Mám takovou oblíbenou (původně chlapskou) hlášku, že jsem doma Někdo. Tenhle víkend by totiž někdo měl vyprat tři várky prádla (včetně povlečení), někdo by měl převléknout postele, někdo by měl umýt nádobí, podlahu, možná i něco upéct a samozřejmě taky navařit. 

Přes den jsem tedy pracovala doma a ve čtyři vyrazila do centra. Metrem jsem dojela na Můstek, pak tramvají na Národní třídu (zase jsem chvíli váhala, jestli tam není Dlouhá třída, pořád se mi pletou) a pak jsem dumala, kudy jít k Pražské plynárenské. Věděla jsem, že by to mělo být směrem na Václavák, a tak to nešlo splést. A za chvilku už jsem začala potkávat lidi s popisem trasy.

Cestou tam i ve frontě jsem si trochu pletla Mamelucker. Při přepočítávání jsem zjevně někde udělala chybu, protože mi to začalo trochu nevycházet. Ach jo. Navíc z té černé se taky neplete nic moc, protože není vidět, jestli jsou oka pletená hladce nebo obrace. A ještě mě rozčiluje, že mi ruce smrdí jako rybinou. Nevím, je to snad mosaznými jehlicemi, nebo co to holky říkaly. Ale mám je už v jiných velikostech a tam je to v pohodě.

Původně se mnou měla jít ještě kámoška, ale protože jí nebylo dobře – obě jsme byly přes Vánoce slušně chcíplé, i když ona ještě o něco víc – zůstala raději doma. A dobře udělala, protože byla celkem zima, lehce větrno (hlavně ke konci) a na závěr taky malinko poprchalo. Nic moc pro někoho, kdo ještě pořád kašle.

A tak jsem šla jenom s tátou. Když jsme chvilku stáli ve frontě, ozvala se za mnou nějaká starší dáma: „To jsou ale pěkný ovečky.“ Nenapadlo mě, že to je na mě, ale zaujalo mě to. Přece jen jsem nedávno přečetla dvě knihy o ovcích, tak jsem na to o něco citlivější. Ovce? Kde je tady na dvoře firmy asi může vidět, říkala jsem si a ani se nechtěla rozhlížet. Kdoví co myslí, asi něco v mobilu, protože tady ovce určitě nejsou. A pak mi to došlo a musela jsem se usmát. Když jsem zvedla hlavu, moje domněnka se potvrdila. V pátek jsem si v práci zapomněla svou krásnou hnědou čepičku s kašmírem nazvanou New Simple Pleasures Hat (viz můj článek zde), a tak jsem dnes musela najít nějakou jinou a ve skříni mi přišla pod ruku právě ta s ovečkami Baa-ble (viz můj článek zde), kterou jsem pletla před dvěma roky a moc ji nenosím, protože by to chtělo udělat trochu tlustší lem. Asi jsem ale právě dnes vymyslela jak. Zkrátím lem tím, že ho přeložím na polovinu a nenápadně přišiji a dovnitř vložím tlustou plochou gumu.

Takže se jednalo o ovečky, které jsem měla na čepičce na hlavě. Pletení a zajímavá pletenina jsou výborný icebreaker při navázání kontaktu. Je to výborné téma, o kterém se dá mluvit skoro s každým, protože starší generace žen buď samy pletly, nebo s tím mají nějaké zkušenosti, mužům zase pletly manželky, matky či babičky a u mladších je to často vlastně podobné. A když je to nějaká podobná úchylnost jako čepička s ovečkami, dá se o tom taky mluvit. Například tato paní se hned ptala, jestli tam mám i ovčáckého psa, když tam mám jednu černou. Nene, pes tam není, protože by vycházel příliš velký, pokud by se mělo dát poznat, že je to pes, a to je pak nesmysl mít ho stejně velkého jako ovci (a přitom si ho s ní nesplést). Ale občas ho tam někdo plete.

Po vyzvednutí propozic s číslem 171 (odhadujeme, že celkově bude kolem tří stovek účastníků) vyrážíme dle popisu na trasu. Stejně jako vloni se párkrát ztratíme, protože jdeme rychleji, než čteme, a hlavně se jedna ulice rychle mění v druhou. A tak se nám taky stalo, že jsme přehlédli hned první kontrolu. Než jsme se totiž nadáli, už jsme místo v ulici Jakubská byli v Malé Štupartské.

První část vede centrem s plynovými lampami, které jsem u orloje na Staroměstském náměstí, v Železné ulici a na Ovocném trhu. Přes Karlův most, na kterém jsou též, míříme na Dražického náměstí, kde stojí plynový čtyřramenný kandelábr. Cestou diskutujeme, zda to, co vidíme, jsou opravdu plynové lampy. Vypadají totiž, jako by v nich byly ledky. V závěru propozic se píše, že v historickém centru Prahy jsou „repliky historických svítidel, které mají moderní prachotěsnou konstrukci, která zabraňuje pronikání prachu a špíny dovnitř svítidla. Lucerny se pak například nemusí tak často umývat, což snižuje náklady na údržbu. Konstrukce dnešních plynových lamp umožňuje rozsvícení lampářem. Jeho práce je atrakcí pro turisty a využívá se jen krátkodobě. Pro automatický provoz je plynová lampa vybavená elektricky ovládaným ventilem ze spínacího místa a jedním věčným plamenem, který zapálí plamen pod 6 punčoškami.“

Ze zvědavosti pak trochu googlím a vypadá to skoro na samostatný článek o plynových lampách. Je to tak zajímavé! Zdroje najdete na konci tohoto článku. Zajímavosti o plynovém osvětlení najdete v následujícím článku.

Ale to jsem odbočila. Z Dražického náměstí jsme šli nahoru po Malostranském náměstí a divili se, že mají půllitrovou Plzeň za třicet korun, o kousek výš už byla za padesát sedm. Potom jsme šli vpravo kolem Lichtenštejnského paláce a 27 litinových hlav. Ty jsou zde na památku popravy 27 českých pánů. 

Autorem litinových hlav je český výtvarník Karel Nepraš (2. dubna 1932 – 5. dubna 2002). V sedmdesátých a osmdesátých letech nesměl vystavovat. Po listopadu 1989 se stal znovu veřejně známým umělcem a v roce 1991 se stal profesorem pražské Akademie výtvarných umění. V roce 2002 mu bylo prezidentem Václavem Havlem posmrtně uděleno státní vyznamenání za vynikající umělecké výsledky. Litinové hlavy vytvořil v roce 1993. Jsou zde proto, že v letech 162223 se vlastníkem pražského paláce stal kníže Karel z Lichtenštejna, který palác užíval do roku 1627. Přezdívalo se mu krvavý místodržitel, protože byl pověřen potrestáním vůdců stavovského povstání po bitvě na Bílé hoře. Sedmadvacet českých pánů skončilo na popravčím lešení na Staroměstském náměstí. 

Další plynové lampy vidíme v Nerudově ulici směřující na Hradčanské náměstí, kde se nachází osmiramenný plynový kandelábr a chlapík (lampář), který má v ruce dlouhou tyč, s jejíž pomocí může lampy rozsvěcet či zhasínat. Když máte dostatek trpělivosti, můžete chvíli moknout, vystát si frontu a taky si to zkusit. To chce ještě trochu víc trpělivosti a zručnosti. Na konci tyče je totiž háček, kterým se musíte trefit do kroužku visícího z vršku lampy a pak zatáhnout dolů. Jestli si to dobře pamatuji, zhasínání probíhá stejně, ale za kroužek na opačné straně, nikoliv tak, že byste se snažili tento vytlačit nahoru.

Nám se čekat nechce – začíná poprchávat, chceme ulovit aspoň jednu kešku, a navíc jsem to zkoušela vloni. Když přejdete náměstí a dáte se vlevo Loretánskou ulicí (celkem logicky vedoucí k Loretě), dostanete se k dalšímu osmiramennému plynovému kandelábru

Loňská fotka osmiramenného plynového kandelábru
Zbytek cesty je z pohledu plynových lamp nezajímavý a je zakončen v hospůdce na konci ulice Za Pohořelcem. Je zde dlouhá fronta až ven, každý dostaneme diplom a turistickou nálepku stejně jako vloni. Před pár lety se dostávala vizitka. Letos jsme našlapali 6,5 km, zatímco vloni 9. Ale kilometry nehoníme. Důležité bylo se projít.

Vloni se šlo (popisuji jen místa s plynovými lampami) ze startu přes ulici Martinskou kolem Uhelného trhu, podloubím domu v Rytířské ulici, dále přes Ovocný trh, Staroměstské náměstí a Malé náměstí s kašnou (zde jsou plynové lampy). Hlavsovou uličkou dál a dál, až jsme se opět dostali do Karlovy ulice, přes Karlův most, na Dražické náměstí a dál už to znáte. 

Další cesta – už bez plynových lamp vedla přes Petřín a kolem nemocnice Boromejek (na tu jsem si teď nedávno vzpomněla, když mi známá řekla, že tam pracuje), podél italského a německého velvyslanectví na Jánský vršek a pak na nádvoří Alchymistické hospůdky Kellyxír, kde jsme se na chvíli zastavili.

Loňská fotka nočního Petřína
Na zdi hospůdky Kellyxír




















Zdroje:
https://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/kontakt/zajimavost_stale_zastoupeni_strezi_hlavy.html
https://www.lidovky.cz/domov/plynove-lampy-sviti-i-v-krizi.A090109_085414_ln_praha_glu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%A9_osv%C4%9Btlen%C3%AD_v_Praze
https://www.metro.cz/rozhovor-plynove-lampy-maji-v-praze-sve-misto-rika-lampar-p3b-/praha.aspx?c=A140915_110241_metro-extra_bel
https://www.novinky.cz/muzi/457713-prazske-plynove-lampy-rozsvecuje-asi-nejvyssi-lampar-na-svete.html
http://www.naseprahacentrum.cz/rozhovory/v-praze-je-676-plynovych-lamp-verejneho-poulicn

Žádné komentáře: