Plány na víkend

Když se mě kolega ptal, co plánuju na víkend, odpověděla jsem, že toho je hodně. A stihla jsem mu vlastně vylíčit jenom sobotu.

Původně jsem měla i plány na dnešek, ale bylo tak nějak horko, v práci jsem toho měla hodně a celkově se mi nedařilo tolik, jak bych si představovala, že jsem nakonec v práci zůstala dýl a na látky už se ani podívat nešla. Natož na klubíčka. Bylo by mi líto, že nemůžu utrácet. 

Na zítřek plánuji hned dvě akce – ráno jet na motoburzu a odpoledne do Nebušic na Čarodějnice, tamní hasiči je pro dětičky pořádají vždycky o víkendu před 30. dubnem.

Při líčení plánů jsem se zarazila právě u té motoburzy. Už nevím přesně, jak jsem to poznamenala, ale byla jsem zajisté trochu kritická. I když teď už to vnímám trochu lépe. Zpočátku, když jsem začala na takové akce jezdit, dívala jsem se na všechny chlapy tam (ženy se vyskytují jen zřídka) trochu přezíravě. S pološíleným výrazem nadšení hrabou ve starých hnusných zrezlých předmětech a pak handlují o ceně. Jako by to byl nějaký poklad! A přitom je to nutno vyleštit, zbrousit, zakonzervovat, nechat přelakovat a kdoví co všechno ještě. 

Ale občas tam najdu něco zajímavého i pro sebe. Třeba jednou plyšového medvídka. P. S.: Chlapík mi ho dal jako dárek. A to má v packách magnety a je moc roztomilý. Nebo klubíčka. Nebo ručně pletené ponožky od nějaké babičky.

Taky jsem byla přesvědčená, že ačkoliv to slibují, pršet zase nebude. Šeredně jsem se spletla, večer se spustila pěkná bouřka. I blesky byly.

Už jsem si říkala, že zase stihneme pálit oheň jenom my. Jako vloni. To totiž Praha kvůli extrémnímu suchu vydala zákaz pálení ohňů (a všichni byli samozřejmě naštvaní). Jenže oni ho vydali v pondělí a my dělali oheň (jako vždy) v sobotu. Tak jsem si dělala legraci, že to stihneme i letos. Vlastně o nic nejde – podle mě – pořádají to hasiči, je to vedle nádrže s vodou a mají nedaleko cisternu a je tam vlastně celá jednotka. A kousíček je studna a potůček – kde se vloni dobrovolně i nedobrovolně vykoupala většina dětí. Naštěstí ty zkušené maminky už nosí náhradní oblečení s sebou. Byla jsem i svědkem toho, jak půjčovaly těm méně zkušeným.

Na neděli mám v plánu výlet na Vysočinu, kde se budu podílet na instalaci výstavy, resp. umístím asi pouze svoje kresbičky a na pondělí jsem si vzala dovolenou, abych se mohla zúčastnit vernisáže. Pořád to neberu tak docela vážně, ale dneska z toho začínám být malinko nervózní. Přece jen budu poprvé na vernisáži ne jako samozvaná reportérka píšící článek na blog, ale jako účinkující. Hustý! Můžu sama se sebou udělat interview.

Zlatý mop

Náš mop se odebral do věčných lovišť, jak říkají indiáni (ve Vinnetouovi), a tak bylo nutno pořídit nový. Když mi přítel řekl, kde v Praze najdu nějaké rozumné domácí potřeby, vyrazila jsem tam v domnění, že takový snadný úkol zajisté zvládnu velice rychle.

Z omylu mě vyvedlo nepřeberné množství mopů s dlouhým či krátkým vlasem, mikroutěrkami, kartáči a nevím čím vším možným. A taky cena. Všechno od jedné značky a od devíti stovek až kamsi dál. Cože? Zděsila jsem se. Tolik za mop nedám. To si radši koupím tři extra drahá klubíčka a budu utírat hadrem (pěkně vkleče na kolenou, jako kdysi babička). Pak jsem to přehodnotila. Ono to zrovna na ty nohy zdravé není. Klubek mám dost. A taky by mohl nějakou dobu vydržet. Za ty prachy. Nicméně pořád se mi nechtělo tak nesmyslně utrácet a začala jsem se raději poohlížet po nějakém hadru, který by šel omotat kolem smetáku. Taky řešení, ne?

Ale hadr bohužel k nalezení nebyl. Zato jsem ovšem narazila na tyče k mopu a v jedné – celkem zastrčené poličce – i nějaké ty mopíky. Taky žádná sláva, ale šedesát až sto korun plus tyč za pětatřicet nebo pětačtyřicet už vypadalo jako zvládnutelná položka do mého nyní značně zeštíhleného rozpočtu. 

Nakonec jsem vytáhla přítele, ať se taky přijde podívat a řekne si, co mu připadá dost dobré. Nechtělo se mi poslouchat řeči, že tenhle je lepší na to nebo na ono. Jen ať si pěkně vybere a já mám klid. A taky by mohl odhadnout, který z nich padne na kterou tyč. Abych pak doma nezjistila, že to nejde k sobě. Samozřejmě si před prodavačkou neodpustil rýpavou poznámku, že to potřebuji, abych měla na čem létat, když se blíží ty čarodějnice. Ale zdálo se, že jí to připadá skoro tak vtipné jako mně, a tak si při první příležitosti taky rýpla – to když jsem nechtěla kovovou tyč s tím, že by mohla studit nebo tlačit do rukou, ani divnou hnědou pruhovanou, ale takovou hezkou zlatou. Přítel se divil, že není zlatá, ale hnědá a prodavačka ho celkem nemilosrdně usadila, že JE zlatá. Ve skutečnosti je asi spíš béžovo-bíle pruhovaná, ale v tom světle to vypadalo zlatě. A fakt dobře. A tak jsem ji vzala. 

Cestou domů jsem si připadala trochu divně. Lidi si mě prohlíželi. Jeden kluk se na mě trochu podivně usmál. Ale nenesla jsem ho jako bych na tom chtěla lítat jako na nějakém Nimbu 2000 (viz Harry Potter).

Přítel tomu nasadil korunu, když se na připravované schůzi ptali, zda přijdu na oslavu Čarodějnic. Řekl že ano, že už jsem moderní a že jsem si pořídila nový mop. Velitelka se podívala na svého manžela a hned se ho optala: „A kde mám já?!“ 

Přítel tomu pak ještě dodal korunu tím, že doplnil, že mám luxusní provedení. Celý zlatý.

Čtenářská výzva pro rok 2019

Díky záložce, kterou jsem dostala k ceně v jedné soutěži, jsem objevila čtenářskou výzvu pro rok 2019. Některé knihy se zdají být snadné, ale jiné. Proč by se mi mělo chtít číst o Ostravě? 

A opravdu jich mám tento rok přečíst dvacet a ne skloubit co nejvíc požadavků do jediné knihy. Jako první jsem sáhla hned po jedné z těch, které jsem dostala v rámci téže ceny ze soutěže.  

1.) Kniha, jejíž název je v rozkazovacím způsobu

2.) Kniha, která má lichý počet stran

3.) Kniha, ve které hraje důležitou roli hudební nástroj

4.) Cestopis

5.) Kniha od ženské autorky s mužskou hlavní postavou

6.) Kniha, která má v názvu kalendářní měsíc

7.) Kniha, která vás zaujala svou obálkou

8.) Kniha od asijského autora

9.) Kniha, která má na Databázi knih v době čtení méně než 10 komentářů

10.) Kniha od současné české autorky

11.) Kniha, jejíž děj se odehrává v Ostravě

12.) Kniha, která má v názvu slovo kniha

13.) Kniha autora, jehož jméno i příjmení začíná na stejné písmeno

14.) Kniha o vašem oblíbeném místě, zemi

15.) Kniha od autora, který napsal více než 20 knih

16.) Kniha s oxymórem v názvu

17.) Kniha, jejíž děj se odehrává ve vězení

18.) Kniha, která obdržela Man-bookerovu cenu

19.) Kniha poprvé vydaná v roce 2019 (nová kniha)

20.) Kniha s černobílou obálkou

Najdete na www.ctenarskavyzva.cz, vymyslela Databáze knih.cz