Co všechno je na dítěti děsivé?

(článek z doby před porodem, abych pak věděla, jaký to bylo)

Poslední dobou jsem moc blog nepsala. Ani nevím proč, když jsem celé dny doma a nic moc nedělám. Na druhou stranu pouhé krmení zvířátek mě leckdy dost odrovná. O dojení ani nemluvě – na to už nemám. Začal nám teď nějak zlobit internet, tak jsem se zase pustila do psaní článků bokem a pak je zkopíruju přest Poznámkový blok (txt soubor), aby v tom nebylo nějaké nežádoucí formátování. Načetl se mi akorát článek Jak se mi rozrůstá sobotní speciál s články o dítěti a věcmi kolem, tak jsem si ho přečetla a přitom přemýšlela, o čem jsem ještě asi tak chtěla psát.

Třeba nedávno jsem se dozvěděla, že existují nějaké „peníze na dítě“. Tak to budu muset vygooglit co a jak a jestli se nás to týká, kde a jak se o to musí žádat. Účet se mi totiž povážlivě tenčí a to nikam skoro nechodím. Ale jednou jsou to jednorázové prsní vložky, kdyby mi samovolně odtékalo mléko, jindy nějaká mast Herbalon pro péči o intimní hygienu po porodu, rovnou jsem k tomu vzala Jelínka = prací prostředek pro miminko a v porodnici po mně chtěli sterilizační sáčky do mikrovlnky, abych si tam mohla sterilizovat dudlíky, lahvičky na pití a savičku, kdybych je potřebovala. Teď zrovna přemýšlím, jestli je můžu umýt v myčce, ale nikde jsem to nenašla, ach jo. :-(

Jednou jsem takhle měla předporodní splín – prý něco takového vážně existuje, asi je to způsobeno změnami hormonů a tím, že nevíte, co přesně vás čeká, jak moc vám to změní život … Sice vám ostatní říkají, že to je skvělý, ale to nám říkali o škole taky, ne? A pak by se tam většina dospělých vrátit nechtěla! Navíc, kdo by měl odvahu přiznat (i sám sobě), že mít dítě je na prd a že bez něj mu bylo líp? Že to za to fakt nestálo a bylo to nejhloupější rozhodnutí v životě?

Nejdřív jsem si tak v tichu přemýšlela a stálo to za houby, protože se nemáte čím uklidnit, dokud to nezažijete. Někdo má těhotenství, porod a následně i mateřství a všechno s dětma zalité sluncem – děti jsou hodné, poslušné, vám nevadí, že na nic dalšího nemáte čas, nebo s nimi můžete podnikat všechno, co byste stejně chtěli podnikat i sami, a někdo je z toho hotový a píše knihy a články, jak by se nejradši ožral, jakmile jednou vypadne z domu a má možnost se bavit s normálníma dospělýma lidma. O problematických dětech, různých komplikacích a nemocech ani nemluvím. Jsem zvědavá, jaký to budu mít já, ale už teď tuším, že nemám v povaze litovat toho, co jsem udělala, spíš se dívat do budoucna a přemýšlet, jak svou momentální situaci zlepšit. Třeba za pár let narazím na tenhle článek a povím vám, jak to bylo doopravdy. ;-)

Zatím jsem chtěla jenom v odrážkách shrnout, co jsem sepsala jako strašáky pod nadpis tohoto článku. Nejprve jsem tiskacím do svého bullet journalu napsala: „VŠECHNO!“, aby v tom bylo jasno a pak to rozdělila do jednotlivých kategorií – smyslem je vám i sobě ukázat, jak uvažuje prvorodička a taky jak se s tím pak v průběhu pár měsíců (doufám, že rychleji) vyrovná.

Krmení – kojení

• Jak?
• Kdy?
• Budit na jídlo?
• Vážit – jak má přibírat?
• Jak často?
• Jak ponám, že mám dost mlíka a stačí mu to?
• Sterilizace?

Spánek

• Správná poloha, matrace, něco pod hlavu?
• Nechat usnout, jen na nějk mluvit a nebrat do náručí?
• Jak zavést správnou spánkovou rutinu pro klidnou noc?
• Problém s placatou hlavičkou při ležení na zádech?

Chování a nošení

• Jak správně chovat x nosit?
• Jak moc často – co moje záda?
• Od kdy můžu dát do nosítka a do jakého?
• Jak správně šátkovat?
• Je lepší nošení nebo kočárek?

Socializace

• Kdy a komu půjčit, aby bylo v bezpečí? 
• Jak elegantně poučit o správném chování?
• Jak seznámit se psem?
• Kdy vzít mezi lidi do práce?
• Jaké hračky a dky dávat? + bezpečnost (plastů)
• Jak moc se musím věnovat? Musím ho pořád bavit a mít u sebe?

Vylučování - přebalování

• Koupání? x Sprcha?
• Nějaká mastička x pudr? Kdy a proč?
• Textilní pleny x jednorázovky?

Pláč 

• Co dělat?
• Dudlík?

Administrativa a doktoři

• Kde všude nahlásit?
• Co a kdy zařídit? – nějaký checklist

Oblečení

• Jak obléknout?
• Jak moc?
• V čem prát?

Kočárek

• Záludnosti? Např. v metru stát pod ním.
• Platí se v autobuse za kočárek x mimi?

Co dělat pro svou fyzickou i psychickou pohodu na mateřské?

Sebevědomé vaření s Florentýnou

To jsem si takhle jednou počátkem října brouzdala na netu a hledala nějaké recepty... konkrétně jsem přemýšlela, co udělám s kůzlečím pupkem. Jako osvědčenou klasiku jsem prohledávala staré stránky Florentýny a kromě návodu na flank steak (zde), který jsem sice udělala, ale pak jsem si stejně část nechala na příště, že ji pořádně dopeču, aby se mi seškvařily všechny blány a tlusté části, protože kdybych separovala jen libové maso, sotva se z toho najíme oba. 

Na stránkách na mě hned vyskočila upoutávka na online kurz Sebevědomé vaření. To si nemůžu nechat ujít, pomyslela jsem si, když jsem viděla, že je to online a zdarma. Reálně totiž hrozí, že mě malá nenechá koukat, když je to po večerech, takže bych za to dost nerada platila.

V pondělí 6. 10. 2025 zkouším, jaký bude večer s kompem, když se připojím na schůzi z práce. První hodina byla úplně o ničem, věděla jsem pouze, že vedoucí mluví. Těžko říct o čem. ;-)

Kurz bude od 7. do 9. 10. 17–18:30 a prý budou nějaké ceny, když budeme aktivní. No, to já bych ráda, ale nevím, jestli si budu moci koupit suroviny a něco vyzkoušet uvařit. Uvidíme, uvidíme... 

Husy v běhu

Jak už víte, letos podruhé chováme husy. Na začátku je to pokaždé stejné – nadšení z housátek – s přicházejícím podzimem (nebo výlety) je to trochu otrava, protože je potřeba je včas zahnat, aby je třeba nesezobla liška. Sice teď když máme psa, by si sem nemusela troufnout, ale kdoví, jestli liška ví, že tam, co jsou husy, pes nemůže? Jeden incident mezi husou a psem nám stačil. Naživu sice zůstali všichni, ale jedna husa má od té doby dost ošklivý zobák a manžel si s ní celkem vyhrál. To bylo tak: pes nám vnikl na zahradu k husám, husy na něj divoce syčely, ale pes si jich nevšímal. Manžel ho zavolal a pes se otočil a zamířil k vrátkům, že teda půjde pryč. Husa se nadmula pýchou, že zahnala takovýho velkýho (4o kg) psa a jala se ho pronásledovat a štípla ho do ocasu. No a pes, byť větší a rozumnější, si to nenechal líbit, zalehl husu a asi ji i trochu kousl. Ta samozřejmě ječela: „Pomóc, vraždí mě.“ Manžel hned zasáhnul, ale stejně pak musel ještě tak měsíc huse ošetřovat zobák, protože se jí tam dělal nějaký hnis.

Ale teď k těm obrázkům, které jsem pro vás jedno říjnové ráno nafotila, protože mi připadá nádherné, jak si husy provětrávají peří, když je pouštím do jejich zahrádky.

Jsem těhotná, ne tlustá

Tak tenhle výrok vám nejspíš na začátku proletí hlavou. Zejména pokud jste se řadila do šťastnější části populace s dobře vymodelovanou postavou (rozuměj neuplácanou do tvaru soudečku a hrušky máslovky, i když i to může být náročné vymodelovat).

Jenže on v tom vlastně není žádný velký rozdíl!

Můžete si namlouvat to i ono, ale pokud během těhotenství opravdu pořádně přibíráte na váze – ne jako jedna známá, která prý nabrala jen 5 kilo! To byl i můj sen a představa. Nakonec jsem se dohrabala na příšerných 20 kilo navrch, což bych si nejradši nepřipouštěla, ani nesledovala. Ale váží si vás v každé těhotenské poradně. A asi by bylo poněkud malicherné nechtít to slyšet. Stejně se vidím v zrcadle a vstávání z postele, židle nebo gauče nevědomostí neuteču.

Takže pokud se vám podaří ručičku váhy vyšvihnout na další level, je dost pravděpodobné, že byste se mohli poohlédnout po nějakém tlouštíkovi v okolí a pochytit nějaké triky a vychytávky. Nebo na ně přijdete časem sami. Když se vám totiž nepodaří vstát z gauče normálně, začnete vymýšlet, jestli se překulit na bok, nebo se chytit rukama nejbližší židle, nebo potupně požádat někoho o pomoc – buď aby vás zvedl (vytáhl za ruku) nebo potlačil zadek, záda. 

Zrovna tak můžete pozorovat, že vám nepříjemně otékají nohy, o čemž jsem už psala zde. Sice to má jinou příčinu než nadváhu, ale stejně se musíte zamyslet nad tím, jestli je i nadále chcete ukazovat v krátkých sukních, nebo raději přejdete na trend maxišatů, i kdyby zrovna v kurzu nebyly. Z týchž důvodů budete nucena vypustit některé pěkné botičky, do kterých se bohužel nevejdete (v zimě je to s kozačkami určitě horší než v létě se sandály, ale když vás tlačí i žabky a jakékoliv pantofle, taky to není právě med). Obdobný problém můžete mít s předklonem a zavazováním tkaniček (viz můj článek Prestige na sucháč). A to ani nemluvím o tom, že pro vás začne platit starý vtip, kdy babička říká vnukovi: „Co je na zemi, to se nesbírá!“ Není sice moc vtipnej, ale sbírání věcí ležících na zemi se může ukázat jako činnost, které se velmi rychle vzdáte, protože s rostoucím břichem (u mě až v posledním trimestru) jednak nedosáhnete, kam byste chtěli, jednak se vám může zvedat žaludek a jednak se bojíte, že se už bez pomoci nezvednete. Kupodivu jogínská pozice v dřepu s roztaženýma kolenama od sebe a stáním na celých chodidlech mi potíže nedělá. – Ze zvědavosti googlíme, jestli je fakt jogínská, nebo jsme ji jen cvičili v rámci jógy. A fakt je. Jmenuje se krásně zapamatovatelně ;-) „upavesásana“. A kdybyste chtěli, můžete ji použít i k hubnutí. Indové v ní prý jedí, a protože tak má žaludek málo místa, zůstávají údajně štíhlí. [1] Já ji používám na dojení, protože odmítám být takový slaboch, abych si tam nosila stoličku jako někdo.

Další komplikace ale zažíváte na cestách, když se vám občas stane, že nevejdete tam, kam jste si mysleli, že se v klidu můžete vklínit. Ovšem to se vám snadno stane i na chodbě doma s manželem. Zpočátku může být vtipné, když ho podezříváte, že ten široký, co se plete a překáží je on. Ovšem ještě o něco horší to je, když se třeba nemůžete dostat do dřezu, abyste umyla nádobí. Nebo se šuplíkem bouchnete do břicha, které je výrazně blíž skříni, než jste si myslela. Naopak při jídle musíte sedět dál od stolu, než jste zvyklá. Dosáhnout potom doprostřed stolu může být celkem nečekaný problém.

Zdroje:

[1] Hájková, Kateřina: Poloha ve dřepu a sedu (Upavesasana). Jóga dnes, 31. 05. 2020, cit. 28. 7. 2025, https://www.jogadnes.cz/joga/poloha-ve-drepu-a-sedu-upavesana-3398/

Podcast s Lábusem

Většinou si na počítači hledám texty na čtení (péče o dítě, recepty a pod.), nebo obrázky (inspirace na pletení na Pinterestu nebo Ravelry), ale před týdnem mě manžel upozornil, že si mám pustit Lyžák. Na horách číhá zlo na Rádiu Junior. Jelikož se mi to moc líbí, tak vám to hned doporučuji.

Lábus je skvělý! Okolní zvuky dobře dokreslují atmosféru a dialogy jsou uvěřitelné. U některých běžných věcí mám pocit, že to bylo z našeho lyžáku! 

A zároveň mě to přivádí k různým otázkám:

• Proč se někomu vyčítá, že je poslední? Vždycky přece musí být někdo poslední.
• Proč děti touží vyvolávat duchy? Dělali jste to taky?

Léna Brauner: 7 let den po dni s Lénou Brauner

Víla měsíce

Fíha, jak to tak vypadá, ještě jsem nepsala o svém sedmiletém deníku. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, připadá mi, že to není možné. Vždyť už ho mám tak dlouho! Ale na blogu o něm nemůžu nic najít. Nevadí, hned to napravím. 

Koupila jsem si ho asi před šesti lety, a tak by se dalo očekávat, že už ho mám víceméně plný, když na každé stránce je datum jako 9. října a sedm hodně tlustých řádků, kam si máte doplnit příslušné roky a dny a co se dělo. Ale píšu ho hrozně nepravidelně, takže očekávám, že mi ještě pěkných pár let vydrží. 

Někdy je to dost zajímavé podívat se, co jsem psala v minulých letech. Co všechno se stalo v tento datum ale o pár let dříve. Občas se až člověk zděsí, jak ten čas letí. Fakt to bylo už před čtyřma rokama?

Dala jsem si předsevzetí, že vám postupně celý deník ukážu. každý měsíc začíná příslušnou vílou (viz obrázek vpravo). Myslím, že už mám za ty roky všechny víly vybarvené, takže je můžu postupně publikovat v příslušném měsíci. A taky bych ráda ke každému měsíci publikovala jednu stránku s další vílou či vílami. Minulý měsíc jste už v článku Někdo září, někdo v září mohli vidět první víly. Jiné jsem publikovala již dříve:

Prostor pro 7 let zápisků

• Březnová víla z deníku,
• Už jsem zpátky, korektury hotovy (konečně)
• Květnová víla z deníku,
• Červnová víla z deníku.

Další snad budou následovat. :-)

Úspěšná rekonstrukce

Tenhle miniseriálek začal článkem Nekonečná rekonstrukce, nebo možná ještě někdy dřív vyprávěním o dlaždicích, výkopech, hromosvodech a kdo ví o čem všem dalším. Něco jsem dost možná ani nesepsala. No jo, fakt toho bylo hodně a takhle zpětně už to úplně nejde, protože se stále dějou nové a nové věci. 

Jako první byla hotová kuchyň. Pak jsme pořídili a sestavili skříně do ložnice a následovala postel. Potom jsme se mohli nastěhovat.

Navázala jsem červencovým článkem Pomalu zabydlujeme náš dům, v němž jsem vyjmenovala všechno možné, co se změnilo a událo.

V srpnovém článku Vybavení do předsíně jsem se pochlubila novým botníkem/věšákem, který manžel pozvedl na vyšší úroveň, když mi na něj přestěhoval květiny z kuchyně.

Potom jsem vás seznámila s „muchovým“ oknem do kuchyně. Dalším exponátem do téže místnosti byl přebalovák od známých.

Do obýváku jsme nechali přečalounit židle.

Yarn Queen Prague – Šárka Mošová

Logo firmy (staženo ze stránek)

Svoje putování po pražských klubíčká(rná)ch jsem se rozhodla začít v Yarn Queen Prague – Šárka Mošová, protože tam jsem pečená/vařená, pochází odtamtud část mých zásob příze a celkově mám tenhle obchod dlouhodobě oblíbený. Vlastně můžu říct, že ho mám nejradši ze všech. 

Pamatuju ještě, jak se nacházel blíž tramvajové zastávce Perunova, než se přesunul na Řipskou 2386/11 kvůli nutnosti větších prostor. Větší výběr – paráda! E-shop najdete na https://www.vlna-prize.cz/, ale doporučuji osobní návštěvu, protože líp můžete vybírat barvy, přikládat různá klubka k sobě, jestli se hodí a navíc si nechat poradit od milých prodavaček.

Šárkou barvený mohér

Majitelkou je Šárka Mošová, jak vyplývá z názvu. Najdete u ní spoustu známých i méně známých značek, například:

• Filcolana
• Fyberspates
• Isager
• ito
• Knitting for Olive
• La biene aimée
• Malabrigo
• Novita
• Opal
• Regia

• 

  Šárkou barvený mohér a ponožkovka (Lenonova zeď)

  Rellana Garne
• Sandnes Garn
• Schoppel Wolle

Asi se sluší říct, že se jedná o kvalitní obchod s přízí, takže nehledejte žádné akrylové příze, žinylky a jiné umělotiny. Převládá vlna, ale najdete zde i alpaku, yaka, velblouda, mohér, hedvábí... A taky vlastnoručně obarvená klubíčka v malých šaržích. Klubíčka mají zajímavé označení, často pražských míst: Lenonova zeď, Náplavka, Klárov, Bohnice a Pivoňky v ... teď si nemůžu vzpomenout, kde jsem to měla rozlučku se svobodou! ... Ještě, že píšu blog, dohledala jsem si, že jsme byli v Grébovce. Že jsou tam pivoňky, to nevím, ale pro vzpomínku jsem si to klubko tenkrát koupila.

Zelené potěšení snad na tričko Cape Freels dle Jennifer Beale

Nabídka se sezóně obměňuje, protože všechno by se do krámu nevešlo. Navíc málokdo kupuje tlusté vlny v létě. I když by to bylo logické, protože si tlustý svetr stihnete do zimy hezky uplést. Mám v plánu třeba nocturnal jumper s kočkama od saskie&co.

Ještě nevím na co, háčkovaný šátek asi vzdám, byl by moc tmavý

Bucket list na šestinedělí („čtvrtý trimestr“)

Na předporodním kurzu nám říkali, že se všichni hodně zaměřují na první tři trimestry těhotenství a porod a hodně se opomíjí to nejtěžší – šestinedělí, kdy se sžíváte s miminkem a trochu se vám převrátil život. Zkusila jsem si tedy sepsat bucket list na tohle období, abych měla kam sáhnout, až si budu potřebovat udělat radost nebo trochu zlepšit náladu.

• psát si deník, blog
• barvy 
• malovat si
• energické barvy prosvítí vaši duši a dodají životadárnou energii, např. žlutá či oranžová
• (auto)masáž
• pletení/šití/háčkování
• čaj = rituály jsou uklidňující
• dobré jídlo
• zavolat si s kámoškou
• strávit víc času venku na opravdovém slunci 
• mazlit se se psem
• jít na procházku
• meditace, např. obdélníkové dýchání
• aromaterapie
• hrát společenské hry
• Naučit se něco nového. Vyzkoušet nový recept. Koukat na online kurzy, nebo poslouchat podcasty.
• Udělat něco, co dlouho odkládám. Vyřešit něco, co už mě delší dobu štve.
• Vybarvovat si malované křížovky. 
• Poslouchat hudbu a nic přitom nedělat nebo si zatančit či zacvičit.
• Číst optimistickou a nadšeneckou knihu typu Projekt štěstí, Trénink hodného psychopata… Něco dokonale nabitého energií, co mi navíc připomene, že jsem jedinečná a mám úžasné možnosti.
• Podívat se na oblíbený a osvědčený film. V mém případě Pařba ve Vegas, Krokodýl Dundee, Dvojníci…
• Připomenout si minulé úspěchy, což povzbuzuje a zvyšuje sebedůvěru.
• Udělat změnu. Zkusit něco bláznivého nebo dětinského. Změnit účes, tancovat v dešti, bláznivě si nalakovat nehty…
• Fyzická aktivita. Zaběhat si, zatančit, zacvičit, vyplít plevel, posekat dříví…
• Když každý den uděláš i jen trochu práce, hodně se toho zvládne.
• Nejlepší způsob, jak se něco naučit, je prostě začít to dělat.
• Obavy z neúspěchu a sebepodceňování nahraď zaměřením na to, co chceš, a hledání cest, jak toho dosáhnout.
• Každý večer napiš tři věci, které tě dnes potěšily.

Zdroje z mého blogu:

Co mi dělá radost, cit. 25. 7. 2025, https://angelikyblocek.blogspot.com/p/co-mi-dneska-udelalo-radost.html

Můj plán léčby depresí, 19. 11. 2013, cit. 25. 7. 2025, https://angelikyblocek.blogspot.com/2013/11/muj-plan-lecby-depresi.html

Postavte se zimní depresi, 31. 10. 2013, cit. 25. 7. 2025, https://angelikyblocek.blogspot.com/2013/10/postavte-se-zimni-depresi.html3

Velké pravdy: https://docs.google.com/document/d/1w-N7XyHi5BFWq1KShxe9FHG4ErMysQSsm_Tk4ewAEP4/edit?tab=t.0

Angeliky tipy pro větší štěstí: https://docs.google.com/document/d/1bpUaolEjlyiQPxFhO4Z_O0_nAYnTnoxGzb9TyqcjVIg/edit?pli=1&tab=t.0

Chovám se k sobě hezky

Vyplňovací sešitek

Říjnové předsevzetí by třeba mohlo být: Chovám se k sobě hezky! Ne, že bych k tomu potřebovala tenhle vyplňovací sešítek, ale jako pomůcka je to fajn.

Hned na začátku šestinedělí jsem si v materiálech z porodnice přečetla, že k sobě (i druhým) má být člověk laskavý. Ono je to ostatně jasné, protože kromě toho, že vám pěkně jedou hormony, tak najednou nic nestíháte. Jak jsem dřív byla zvyklá o víkendu udělat oběd, namalovat jeden obrázek a další tři začít, tak najednou mám mezi kojením jenom hodinu až hodinu a půl času a k tomu potřebuju nakrmit kozy, dát prát prádlo, sníst si oběd, udělat si čaj (ideálně bez kofeinu)..., a tak jsem si hned na začátku řekla, že si budu klást jen malé cíle jako „dneska umyju umývadlo, zítra vanu...“.A zpočátku mi to šlo, ale po nějakém to měsíci už mi to začalo připadat málo. Chtěla jsem konečně rozeslat fotky přátelům, ozvat se  telefonicky lidem, na které nemám e-mail, objednat léky a kočičí žrádlo a podobně.

Tak ale abych to nezakecala. Začala jsem tím, že jsem tenhle sešitek začala vyplňovat a vždy si k tomu psát datum, kdy jsem to které cvičení udělala. Možná vám to nepřipadá nijak zvláštní nebo sebepečující, ale překvapivě existuje spousta lidí, která když si koupí nějaké podobné sešitky a diáře (dokonce i úplně prázdné), tak do nich nechce psát z ostychu, že by je „nějak zkazila“ či co. A ano, patřím k nim. Párkrát už jsem něco podobného vyplňovala (diář Stmívání! a ještě jeden podobný), ale většinou si uvedená cvičení dělám bokem na papír nebo do počítače. Jako bych si nezasloužila psát do sešitu za pár korun. (Zároveň tedy můžu říct, že tohle je i můj odvážný miničin, psala jsem o nich zde.) Stejně jako u spousty jiných věcí platí, že když už s tím člověk začal, jde to dál celkem snadno.

První cvičení mi připomnělo nejrůznější seznámky, které jsme si jako holky psaly, když jsme byly v pubertě (vždycky je sranda je po letech najít). Zkuste si to taky někam napsat. Buď aktuální, nebo co jste měli rádi v dětství (a zkuste to znovu prožít, obvykle vám to přinese znovu radost). Tady je můj seznam, co mě bavilo, když jsem byla dítě. První cvičení tedy je: „Začněte s jednoduchými věcmi, které vás těší. zapište to jednoduše, jako do deníku nebo dotazníku.“

• moje oblíbená hudba
• můj oblíbený umělec/kyně
• můj oblíbený spisovatel/ka (ty vado, já teď vůbec nečtu a to jsem to dřív měla tolik ráda)
• moje oblíbená kniha
• můj oblíbený film
• moje oblíbené jídlo
• moje oblíbené zvíře
• moje oblíbená činnost

A ještě tip pro příjemný večer s partnerem či většími dětmi – zkuste tipovat u ostatních členů rodiny, jestli víte, co mají rádi a co je baví. Schválně, kolik toho o sobě víte. A kolik se toho můžete dozvědět. Další večer pak můžete strávit vašimi oblíbenými aktivitami, nebo si rozdělit jednotlivé večery a každý udělat podle někoho jiného.