V podstatě hned po nastěhování jsem začala manžela otravovat, co uděláme s oknama. A dveřmi v prádelně. Jak jsme na statku, potřebujeme nutně něco, čemu se tu říká „muchová okna“. Běžný lid tomu říká sítě do oken a většinou to vůbec nepotřebuje. Aspoň já to zatím nikdy nikde neměla a že už jsem už bydlela na pár hezkých místech, snad je ani nedokážu spočítat. U rodičů, u babičky, na koleji 1, na koleji 2, v Praze na koleji během kurzu o CSR, podnájem u křižovatky v Brně, podnájem na kraji Brna, s přítelem v centru Brna, s přítelem na Vinohradech nebo jak se to tam jmenovalo, pak u nějakého masokombinátu – teď matně přemýšlím, jestli tam jsme náhodou sítě v oknech neměli. Těžko říct, pohled z okna jsem tehdy asi nefotila ;-). A taky na dvou místech na Bořislavce v Praze.
Jenže chtě nechtě, na venkově mouchy jsou! I kdybychom nechovali kozy, máme za domem teletníky a odtamtud se šíří do širokého okolí.
Jak už jsem zmiňovala, okna máme nová a mají trošku jiný rozměr, takže ty staré muchové sítě do nich nepadnou. :-( Navíc se běžně dělají do plasťáků, do dřevěných se moc nenabízejí, tak se manžel rozhodl, že zkusí jedno vyrobit sám.
Makal na tom asi čtrnáct dní, ale výsledek je perfektní!
 |
| Okno zvenku má hnědou lištu uprostřed, aby vypadalo podobně jako ostatní okna |
 |
| Zasazené okno v rámu vypadá, jako by tam patřilo odjakživa |
A proč to trvalo 14 dní? Bylo potřeba:
- změřit okno,
- sehnat latě,
- zbrousit je,
- spasovat je dohromady,
- vyrobit ozdobné středové lišty – jednu tenčí pro vnitřek a jednu silnější zvenku a vymyslet jejich ukotvení,
- přetřít něčím proti červotoči,
- natřít zevnitř bíle,
- natřít zvenku hnědo-červeně,
- připnout síť,
- přetřít připínáčky hnědou barvou.
A to ani nemluvím o tom, že první část sítě byla špinavá, tak jsme se ji snažili umýt ve vaně a následně v pračce. Jenže to se pomačkala a nepodařilo se nám ji vyžehlit ani přes ručník, ani normálně. A jak je to plast, trochu jsem se bála o žehličku. Takže se musela zase stříhat nová síť.
Žádné komentáře:
Okomentovat