 |
| Bu bu bu... |
Dneska máme Halloween. Ale žádné strašení, na to máme teďka Covid. Chtělo by to spíš něco pěkného, měla bych malý nápad: kratičká procházka venku v přírodě, nebo aspoň pěkně vyvětrat, uvařit si čaj nebo horkou čokoládu (Nebo čaj s čokoládou? Či čaj v mléku? Nebo rovnou yogi čaj („můj“ recept), abyste měli pocit zimy a Vánoc?), zapálit svíčku, zachumlat se do oblíbeného svetru, plédu či plyšové deky, zatopit v kamnech a pustit si se svou milovanou drahou polovičkou či dětmi nějaký pěkný film, který vás zaručeně rozesměje. V těžkých časech se vyplatí vsadit na jistotu – čemu jste se smáli dřív, tomu se nejspíš budete smát i teď. Pro mě jsou to třeba Dvojníci, Krokodýl Dundee, Na vlásku, anebo se můžu kouknout do svého seznamu a vybrat něco s pěti hvězdičkami a že toho není právě málo. Můžete se inspirovat zde. A pro ty, kdo jsou doma sami? Tím lépe: dáte si vínečko a film, který se líbí právě vám. Můžete zhlédnout třeba celou sérii Hry o trůny, Čarodějek, Big bang theory, Buffy, nebo cokoliv dalšího vás napadne. A může to být i klidně sebeinfantilnější. Nebo si naopak dáte pěkný horor, který by třeba leckterá žena odmítla.
Můžete si pustit příjemnou hudbu (třeba můj letošní podzimní výběr, nebo loňský). Nebo si můžete přečíst něco hezkého (no, kdy jste naposledy dali za víkend celou knihu beletrie?) – momentální deštivé počasí (a venkovní situace) k tomu vysloveně vybízejí. Taky byste si mohli něco dobrého upéct nebo uvařit (dýňová polévka je ideální). Doporučuji perníková srdíčka mojí prababičky, recept najdete zde. Jsou trapně jednoduchá, ale přitom moc dobrá. Jestli je vás víc než dva, doporučuji rovnou zdvojnásobit množství. Dělala jsem je před týdnem a hned zmizela, skoro škoda zapínat troubu na takhle malé množství. Ale našla jsem i vtipně vypadající dort (zde), ten by stál za pokus. Ale je fakt, že jedno zvíře teď hraje v děsivosti prim: žádní duchové nebo pavouci. Schválně, víte? Jsou to netopýři (recept zde, ale opět ne můj, akorát potřebujete černý cukr, který bude fakt černý).
A kdybyste si chtěli přečíst něco o Halloweenu, psala jsem o něm zde. V článku najdete i další tipy, co pěkného/zajímavého/tematického dnes můžete dělat. Též v dnešní den můžete slavit keltský svátek Samhain (zde můj přehledný článek).
V úterý nás čekají Dušičky (můj článek zde opět včetně tipů co dělat). Pobavila mě Facebooková stránka městské policie v Pardubicích zde, dovolím si citovat to nejlepší:
- „Předně: jestliže nezbytně nemusíte, nevycházejte z domu ani mezi hroby. Na pobyt na hřbitově budeme mít všichni jednou času dost. Památka zesnulých je především o vzpomínce, nikoliv o naleštěném mramoru.“ Pobavilo mě to i potěšilo zároveň. Patřím k lidem, kteří se na hřbitov svých příbuzných nedostanou, kdybych chtěla stihnout obě babičky, potřebovala bych vyrazit velice brzy ráno a najezdila bych myslím 600 až 800 kilometrů. Doufám, že i tak obě (pokud je po smrti něco dalšího) ví, že jsem je měla moc ráda a jsem jim vděčná za krásné dětství, trpělivost při učení pletení a báječné každonedělní koláčky, šátečky či kynuté rohlíčky s mákem. V diskusi se samozřejmě někteří ohrazovali ve stylu: chcete nám zakázat i návštěvu hřbitova? Lidi, copak nevidíte, že na něm můžete snáz a výrazně rychleji skončit, když budete blbnout? Vážně to musí někdo zakazovat? Když se nemám potkávat s dalšíma lidma, snažím se nechodit do hospody, ani na aikido (myslíte, že mě neštve, že jsem tam za celý rok 2020 byla asi 3x?!), ideálně ani do práce, na nákupy, na potlachy s klubíčky a podobně. A tedy ani na hřbitov, a nebo s rouškou, bezpečnou vzdáleností a místo potřásání pacičkou známým zamávám a popřeju jim hodně zdraví. P. S.: Jestli to není kec, tak v Británii Vám zabrání ve větším počtu trávit i Vánoce a to mi přijde mnohem horší, než nějaké Dušičky. (viz zde)
Krásný Halloween a bacha na zoubky. - Nenechávejte cennosti v autě a kabelky na lavičkách. Já bych doplnila ani nehlídané kabelky na vozíkách v supermarketech. Vídám to znovu a znovu. A přitom nám se pořád stává, že nám ukradnou i prachy vložené do vozíku (za poslední rok tak asi třikrát), jak snadné to pak musí být vybrat kabelku? Časy, kdy se lidé báli krást v kostelích a po hřbitovech kvůli vševidoucímu Božímu oku jsou pryč a naše oko nemůže tomu Božímu konkurovat.
- Nemusíme připomínat, že místa posledního odpočinku hlídáme, i když vy většinou už doma odpočíváte. Noční zákaz vycházení většinou kriminální živly v potaz neberou, proto se i po setmění vydávají strážníci na hřbitovy. Místo bobříků odvahy tam ale číháme právě na ty nepoctivce. Pro ty máme dobře míněnou radu. Pamatujte na jedno: Ježíš tě vidí. Ježíš sice není náš rotvajler, ale jméno Boží pravděpodobně budete vzývat ve chvíli, kdy vás ten rotvajler najde s kradeným věncem. V tom případě přejeme hodně štěstí, protože vaše modlitby služebního psa zajímat nebudou. Samozřejmě že znám ten vtip, jak papoušek říká zloději, že ho Ježíš vidí, a ten se mu pošklebuje, kde jako ten jeho Ježíš je. „Za tebou, to je náš rotvailer.“ Ale hláška, že modlitby služebního psa zajímat nebudou je dokonalá!
Zapomněla jsem zmínit, že si můžete zahrát Googlovskou hru. Můj výsledek je zde. Tak schválně, jestli jste lepší...
