Letos to na žádné velké cestování opět nevypadá. Malá je ještě pořád malá. Tak mě napadlo, že si aspoň zacestuju v kuchyni. Inspirovala mě k tomu četba knihy Golem a Sára – Záhadné vraždy v pražském ghettu (***), kterou napsal Vladimír Kavčiak. Je to o židovském ghettu a já se rozhodla začít židovskými recepty. Pak bych postupně mohla přejít na jakoukoliv zemi, o které bychom zrovna četli – Martin ze Stvolna (od Vondrušky) je právě ve Francii, ale ještě v minulé knize byl v Německu, pak v Benátkách a taky v Čechách.
Další inspirací k témuž činu pro mě byla kniha Chléb – připravený ručně nebo v domácí pekárně (*****) od Eric Treuillé, Ursula Ferrigno, ve které jsem objevila recept na bagely, které jsem už dávno chtěla vyzkoušet. Domnívala jsem se, že to je americká věc jako donuty, ale bylo k tomu napsáno, že se jedná o židovský pokrm. A tak jsem si řekla, že tahle shoda náhod se mi náramně hodí a vypadá jako koincidence. Navíc mi ještě ke všemu docházel chleba a nákup jsme plánovali až za pár dní. Těšila jsem se, že si zase vyzkouším něco nového.
Přemýšlím, jak to pojmout. Určitě nemám v úmyslu studovat náboženská pravidla kašrut, protože zase tolik volného času nemám. Takže bych se ráda podívala jen na pár základních a známých jídel, která půjdou uvařit v našich podmínkách. AI tvrdí, že se židovská kuchyně dělí na aškenázskou (evropskou) a sefardskou (středomořskou) a řídí se pravidly košer. Ani těmi se nemám v úmyslu zabývat. Dále říká, že mezi typická jídla patří:
- husí či kuřecí polévka s macesovými knedlíčky [3], „velmi silný slepičí vývar se zeleninou, který je obohacen o knedlíčky z mletého macesu, vajec a sádla.“ [1] „Složitější kuřecí polévka je sephardim s orzo nebo rýží, také polévka ashkenazim s nudlemi.“ [2] „polévka kubba připravená z bulguru nebo čočková polévka s masem a koriandrem. Polévka harira je kořeněná polévka z jehněčího nebo kuřecího masa. v Jeruzalémě se často podává polévka z bílých fazolí v rajčatové omáčce.“ [2]
- maca/matzo [3] = křehký nekvašený chléb používaný zejména o svátku Pesach, [1]
- knedlíčky (knaidly) v polévce, [3]
- falafel = „smažené kuličky z cizrnové kaše, podávané v chlebové placce pita s hranolky, salátem, nakládanou zeleninou, sezamovou omáčkou tahina (tchina), ostrými omáčkami nebo kečupem“ [4], [2]
- cizrnový hummus [3] = „kaše z cizrny s přísadami cibule, různých bylin a česneku. Jako příloha se podávají olivy a do kaše se kápne několik kapek olivového oleje. Hummus se nabírá na placku a je vhodným předkrmem nebo i přílohou k hlavnímu jídlu“ [4]
- mashi = plněné baklažány [4]
- šoulet = zapečené kroupy s fazolemi a husím nebo hovězím masem, někde [1] se uvádí i hrách, „Jeho příprava je sice časově náročná a vaše kuchyně bude vonět jako česnekové doupě, ale výsledek vás naprosto uchvátí.“ [1]
- husa, [1]
- kebab „Kuřecí a krůtí maso se připravuje na mnoho způsobů, od jednoduchého pečeného kuřecího masa až po komplikované pokrmy s omáčkami – datlový sirup nebo rajčatová omáčka. Známé jsou kuřecí kuličky z mletého masa (albondigas) v rajčatové omáčce nebo kufta z mletého masa, bylin a koření, vařená s rajčatovou omáčkou, datlovým sirupem, sirupem z granátového jablka nebo tamarindovým sirupem se zeleninou nebo fazolemi. Obalovaný krůtí řízek podávaný s těstovinami je velmi oblíbeným jídlem. Židé maso rádi grilují doma i venku, nazývá se pak mangal nebo al ha-esh (v ohni). Připravují tak kebab, taouk, merguez a šašlik.“ [2]
- šašlik [2] = druh kebabu [4] Rozdíl mezi kebabem, šašlikem a švarmou nechť si čtenář případně zjistí sám, pro mě už je to detail mimo tento článek.
- švarma/šavarma/šaurma = slabé plátky skopového či kuřecího masa hutně napěchované na otočnou vertikální tyč a rožněné otáčením kolem ohně [4]
- pita = chlebová placka
- ryby, např. gefilte fiš = plněné rybí koule (často kapr), „Připravují se celé, grilované nebo smažené často pouze s čerstvě vymačkanou citronovou šťávou. Oblíbený je pstruh (forel), gilthead seabream (denisse ) a mnoho dalších ryb. Ryby se často dusí v omáčce, například pokrm hraime, kdy je ryba v omáčce s feferonkou a jiným kořením. Ryba kufta se vaří v rajčatové nebo jogurtové omáčce. Tilapie je ryba zapečená s omáčkou tahini a přelitá olivovým olejem, koriandrem, mátou, bazalkou a piniovými oříšky. Pevné bílé ryby, jako je kapr, jsou rozemlety a tvarovány do bochníků nebo kuliček a vařené v rybím vývaru.“ [2]
- rýže „Rýži konzumují Židé od jednoduché dušené bílé až po slavnostní – složitě připravenou s mnoha ingrediencemi. Rýže se často vaří s kořením a podává s mandlemi a piniovými oříšky. Oblíbená je zelená rýže, která obsahuje různé čerstvě nasekané bylinky. Rýžové mísy často obsahují i tenké smažené nudle nebo čočku (mujadara). Orez shu'it se připravuje z bílých fazolí vařených s rajčaty a podává se s rýži.“ [2] „Mujadara (často psáno jako mujaddara nebo mejadra) je tradiční blízkovýchodní jídlo, které je velmi oblíbené jak v arabské, tak v židovské kuchyni, zejména u komunit sefardských a mizrachských Židů. Základní suroviny: Jídlo se skládá ze čočky (často hnědé nebo zelené), rýže (někdy bulguru) a velkého množství karamelizované cibule. Charakteristika: Je to syté, levné a nutričně bohaté vegetariánské jídlo, které je přirozeně veganské. Chuť a koření: Často se ochucuje římským kmínem, koriandrem nebo směsí koření allspice (nové koření). Podávání: Mujadara se obvykle podává s jogurtem, salátem nebo pita chlebem. Kulturní význam: V židovské kultuře se připravuje po celý rok, ale je oblíbená například během půstů. [1]
- „Kuskus se připravuje z krupice, která se pasíruje přes síto a vaří v aromatickém nálevu ve speciální parní nádobě zvané couscoussière. Na dušeném kuskusu se pak podává kuřecí nebo jehněčí maso. Kuskus se také míchá se zeleninou vařenou v polévce ochucené šafránem nebo kurkumou.“ [2] [3]
- „Těstoviny Putim, nazývané izraelský kuskus, vznikly jako náhrada rýže a byly připravovány z pšenice. Proto měly původně tvar rýžových zrn. Dnes mají tvar perel, smyček, hvězd nebo srdcí. Podobně jako ostatní těstoviny jsou dochuceny kořením, bylinkami a omáčkami. Další oblíbenou těstovinou je bulgur. Je to druh sušené popraskané pšenice, který se používá stejně jako rýže.“ [2]
- omáčky „Izraelci mají v oblibě nejrůznější pikantní omáčky a koření. Podávají se především ke grilovanému masu, ale i k mnoha dalším pokrmům. Známá je červená a velmi ostrá omáčka skhug malawach chilli z chilli papriček. Omáčky harissa a filfel chuma jsou vyrobené z česneku a chilli. Amba je nakládaná mangová omáčka.“ [2]
- káva „Mezi židovskou komunitou je pití kávy kulturní záležitostí. Káva se připravuje jako instantní (nes), ledová, latte (hafuḥ), italské espresso nebo turecká káva, která se někdy ochucuje kardamomem (hel).“ [2] „orientální Židé často servírují hořkou tureckou kávu s přídavkem kardamonu. Arabové servírují většinou tmavý sladký čaj ve skle, někdy s přídavkem máty. Židé si spíše potrpí na čaj s citronem nebo s obdobou sušeného mléka vyrobeného na rostlinné bázi (parve), aby vyhověli požadavku košer po masitém jídle. Běžně jsou k dostání ovocné šťávy, kromě citrusových džusů jsou tradičními palestinskými drinky datlová a mandlová šťáva.“ [4]
- čaj „Čaj je také velmi oblíbený a konzumovaný doma i v kavárnách. Židé jej připravují mnoha způsoby, od obyčejného černého čaje v ruském a tureckém stylu s cukrem, po čaj s citronem nebo mlékem, také s mátou (nana).“ [2]
- limonáda „Limonána, vyrobená z čerstvě vymačkaných citronů a máty, byla vynalezena v Izraeli počátkem 90. let. Rimonana je vyrobená z džusu z granátového jablka a máty.“ [2]
- alkohol – arak „Arak je alkoholický (40–63%) nápoj s anýzem; je čirý, bezbarvý a neslazený. Často se podává smíchaný s ledem a vodou, která promění likér v mléčně bílou barvu. S grapefruitovým džusem se nazývá Arak eškolijot (Arak grapefruit). Nejrůznější pálenky a likéry se produkují po celé zemi.“ [2]
- kreplach = taštičky plněné masem,
- latkes = bramborové placky, tradiční na Chanuku, dle [1] připomínají bramboráky, neboť se jedná o smažené placky z nastrouhaných brambor, „Tradiční latkes se nejčastěji konzumují se zakysanou smetanou a sladkými džemy.“ [1]
- challa/chalá = sváteční pletýnka, „Podávají se vždy dva bochníky. Je upečen ze sladkého těsta, které u nás není příliš běžné a je proto pro některé lidi zprvu oříšek, najít k němu cestu.“ [1] [3]
- čokoládová babka = sladké kynuté pečivo,
- rugelach = malé rohlíčky s ořechovou nebo džemovou náplní.
Jakási Štěpánka [1] na svých stránkách tvrdí, že židovská kuchyně „kombinuje sladké a slané prvky a vytváří nový chuťový požitek. Dominují zde vůně česneku a koření a pochutnáte si jistě i na sladkém pečivu a notné dávce medu, který židovská kuchyně často používá.“ Na Wikipedii [2] se píše, že „největší komunita Židů žije v Izraeli, a proto je židovská kuchyně téměř identická s kuchyní izraelskou. … Židovská kuchyně nemá všeobecně uznávané národní jídlo. … V Izraeli se za tradiční jídlo považují smažené a kořeně kuličky z mleté cizrny – falafel.“
[1] Štěpánka. Kavárna pro chvíle pohody a inspiraci 4home.cz. Vůně kultur – tradiční židovská kuchyně, 2. 8. 2020. cit. 6. 3. 2026. https://kavarna.4home.cz/clanky/recepty/vune-kultur-tradicni-zidovska-kuchyne/
[2] Židovská kuchyně. Wikipedie. 6. 11. 2025, cit. 6. 3. 2026, https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDidovsk%C3%A1_kuchyn%C4%9B
[3] Židovská kuchyně. Apetit online. cit. 6. 3. 2026, https://www.apetitonline.cz/stitek/zidovska-kuchyne
[4] Izraelská kuchyně. Wikipedie. 4. 11. 2025, cit. 6. 3. 2026, https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDidovsk%C3%A1_kuchyn%C4%9B