Zdrobnělinová hříčka

Pozítří bude Den dětí, tak tu pro vás mám malou hru:

Onehdy tchyně před usnutím vymyslela hru na příjemný večer – budeme si normálně povídat, ale všechna podstatná jména budeme říkat zdrobnělinou. 

Prohlásila jsem, že to není fér, protože jsem trénovaná z jógy – naše lektorka nám stále říká, že protáhneme nožičky, dáme ruce na bříško, snad jen na zádíčka si při závěrečné meditaci neleháme. ;-)

Ale jinak mi to připadalo jako skvělý nápad a chvíli jsme to při večeři hráli. Byla to legrace. A s trochou nostalgie jsme vzpomínali na naše dětské hry – gengálštinu, kdy se za každou samohlásku dalo NG a zopakovala se ta samohláska a pak se pokračovalo v uvedeném slově dál. Pro neznalého to bylo opravdu nesrozumitelné. To stejné se dělalo s BA, tchán zase říkal, že to zažil se SE.

Připadá mi, že by to mohla být skvělá hra pro trénink mozku. Přemýšlím, u jakých slov v češtině nemáme zdrobnělinu. Trochu jsem se zasekla u slova hra. Můžu použít výraz hříčka? Není to spíš jazyková hříčka nebo hříčka osudu atp. A co třeba herka? (Nebudu vás napínat, našla jsem si to a hříčka je v pořádku.)

Našli jste slovo, které nemá zdrobnělinu? Nebo nějaký legrační tvar? Pochlubte se.

Víkendové prokrastinování kreslení

O víkendu (25. a 26. května 2024) jsem se chtěla věnovat lekci malování z Life Booku věnované kreslení domu. Ale nebylo to právě snadné. Úvodní sedmiminutové video v angličtině už jsem měla za sebou, ale čekala mě ještě další čtyři, v součtu tříhodinová. A taky pořád v angličtině. Musím říct, že od téhle lektorky je to pro mě trochu náročnější. Snad proto, že je Australanka? Nebo už jsem z toho poněkud vypadla. Už ani nevím, kdy jsem malovala naposledy! 

Takže když si během té hodiny nenakreslím ani čárečku, začnu myšlenkama odbíhat k šatům na svatbu (v červenci se vdává švagrová). Listuju SHEINem, ale když už se mi nějaké šaty opravdu líbí a mají přijatelnou cenu, jsou ve všech normálních velikostech vyprodané.

Pak mě napadne, jaké by to asi bylo uháčkovat si do oken záclonku. Filetovou ze Sněhurky, aby propouštěla světlo a přitom dovnitř nebylo vidět. Mohli bychom ji umístit na firhaňky (tyč v polovině okna), takže bych ji nemusela dělat tak dlouhou... Google mi prozradí, že se to v angličtině řekne curtain a pak už si můžu prohlížet, co nabízí Ravelry. Řadím podle srdíček, čili obdivu lidí, a nechám si ukázat jen to, co je zdarma. Obvykle toho je na výběr i tak dost. Ano, máme tu páva, čajovou konvičku a pytlík (to by bylo vtipné tak do špajzu), lilie, včelí královnu ... Na Pinterestu je krajinka, motýli, sobí spřežení... zkrátka se z toho snadno stane rozhodovací paralýza. A to to byla jen hypotetická úvaha, protože mám tolik rozdělaných projektů, že na záclonu mám leda pomyšlení.

Chvíli dál koukám a pak mě napadne zkontrolovat mail. Odepíšu rodičům na dovolenou a myslím na to, že už bych konečně zase mohla poslat maily přátelům. V bullet journalu mám pro jednu kamarádku dokonce rozepsaný dopis. Už týden.

A pak si vzpomenu na filetové háčkování a přemýtám, jak se asi řekne ubrus. Tablecloth, jak originální, ušklíbnu se, když cloth je tkanina, látka, no já to znala jako utěrku. Na pár kliknutí mám návrhy na veverky, hroznové víno... jé, to bych si mohla dát ke svačině!

Tak ale teď už šup zase koukat. 

21. května: Mezinárodní den čaje

V roce 2019 vyzvalo valné shromáždění OSN ke každoročnímu slavení Mezinárodního dne čaje, takže ho slavíme teprve 4 roky, zatímco v zemích produkujících čaj se slaví už od roku 2005. „Cílem Mezinárodního dne čaje je zvýšit povědomí o dlouhé historii a hlubokém kulturním a ekonomickém významu čaje na celém světě.“ Dále také propagovat a podporovat společné akce k realizaci aktivit ve prospěch udržitelné produkce a spotřeby čaje a zvyšovat povědomí o jeho významu v boji proti hladu a chudobě. [1] Výroba a zpracování čaje představuje hlavní zdroj obživy pro miliony rodin v rozvojových zemích. Čaj může hrát významnou roli v rozvoji venkova, snižování chudoby a zajišťování potravin v rozvojových zemích, protože je jednou z nejdůležitějších tržních plodin. Konzumace čaje může přinést zdravotní výhody a pohodu díky protizánětlivým, antioxidačním účinkům nápoje a účinkům na hubnutí. V mnoha společnostech má také kulturní význam. [2]

Čaj je nápoj vyrobený z listů čajovníku (Camellia sinesis) [2], správně se nápoje připravené z jiných rostlin (rooibos, honeybush, lapacho, maté atp.) nazývají nečaje či nálevy/odvary/výluhy (kořeněné, bylinkové a ovocné). Protože Číňané drželi informace o pěstování a výrobě čaje v tajnosti, Evropané si dříve mysleli, že existují dva čajovníky: zelený a černý. Teprve později se zjistilo, že jde o jediný strom. Velice podobné je to například s olivami, u nich si také mnoho lidí myslí, že zelené rostou na jiných stromech než černé. Přitom jsou pouze nezralé.

Čaj lze rozdělovat podle mnoha hledisek. Například podle země původu, plantáže, nadmořské výšky, kvality, doby sklizně atd. Dalším možným hlediskem je rozdělení čajů podle barvy. Běžně [3] se čaje rozdělují na černý (v Číně a Japonsku označovaný červený), zelený, oolong (žlutozelený nebo modrozelený) a bílý. Uvádí, že žlutým čajem bývají označovány tzv. císařské čaje, tedy čaje, které se odváděli císaři jako daň. Do kategorie tmavých čajů řadí Pchu-er.

Rozdíl mezi černým a zeleným čajem je způsoben procesem zpracování. při zpracování čajových lístků dochází k oxidaci, ale v praxi se běžně nesprávně používá pojem fermentace (= kvašení). Když k oxidaci dojde, získáme černý čaj, pokud nikoliv máme zelený. Logicky u oolongu byla přerušena. [3]

„Den čaje však neznamená, že bychom měli oslavovat samotné pití čaje, ale pozornost je zaměřena na pracovníky v čajovém průmyslu, bez kterých by se producenti čaje neobešli, ale kteří mnohdy pracují v nevyhovujících podmínkách.“ [5]

Tipy, jak oslavit Mezinárodní den čaje [4]

• Připravte si čaj, který si vychutnáte v klidu sami. 
• Vyzkoušejte nový druh čaje. Nejlépe sypaného, fairtradeového a bio. Věnujte pozornost tomu, jak vaše oblíbená značka čaj zpracovává. Ověřte si, že tato značka podporuje fair trade, zodpovědné zemědělství a bio pěstování. Pokud zjistíte, že vaší oblíbené značce jsou tato témata lhostejná, přejděte na jinou.
• Udělejte si doma speciální čajovou oslavu.
• Zajděte s partnerem nebo přáteli na lahodný šálek čaje přímo do čajovny.
• Vyzkoušejte si v čajovně některý z čajových rituálů.
• Navštivte degustační čajový workshop.
• Přečtěte si zajímavou knížku o čaji. Mohu doporučit například: Thomovi: Příběh čaje. Kundera: Piju čaj. Všechny čaje Číny. Cesta čaje Dilmah.

Zdroje:
[1] Mezinárodní den čaje. Wikipedie, https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_%C4%8Daje, 11. 4. 2024, cit. 20. 5. 2024
[2] International Tea Day 21 May. United Nations. https://www.un.org/en/observances/tea-day, cit. 20. 5. 2024
[3] THOMOVI, SOŇA, ZDENĚK A MICHAL. Příběh čaje. 1. vyd. Praha 3: nakladatelství Argo, 2002. 400 s. ISBN 80-7203-447-2.
[4] Mezinárodní den čaje. Dárkoviny.cz. https://www.darkoviny.cz/mezinarodni-den-caje, cit. 20. 5. 2024
[5] Slavíme mezinárodní den čaje. Matcha tea. https://www.matchatea.bio/blog/mezinarodni-den-caje/, 14.12.2018, cit. 20. 5. 2024

Taky vám všechno zmrzlo?

Občas se v úvodu přednášky či cvičení začíná nějakým „eisbreakovým“ cvičením, aby se „prolomily ledy“. Mým oblíbeným bylo – co řeknou ostatní ve třídě, když se zeptám na knihu?

S letošním šíleným dubnovým počasím lze celkem s úspěchem používat otázku v titulku. Neboť skoro každému, kdo něco pěstuje, něco zmrzlo. Ať už jde o minikiwi, fíky, meruňky nebo ořech... tento pocit tragédie nás s cizími lidmi sbližuje. Zjistila jsem, že ho ani zdaleka nepoužívám sama. Stačí zmínit zahrádku a už se mě ostatní soucitně ptají: „Taky vám všechno zmrzlo?“ Nebo se snad chtějí ujistit, že nejsou jediní, kdo je na tom špatně?

Přitakávám a hned dodávám, že snad z malin něco bude. A taky cibule, kterou jsme počátkem dubna zaseli. Ta už stihla vystrčit růžky. Počátkem května jsem zasadila krmnou řepu pro kozy a osela nový záhonek několika semínky dýně Golem (rozteč má 200 x 80 cm!), čínským zelím a mangolem. Nad tím je hrášek řádku. Teda řádek hrášku. A taky mi kvetou jahody a snad se mi chytí zbylé tři převislé jahodníky z jedenácti, nebo kolik jich bylo. Představuji si, že budou viset ze zídky a já je budu kulturně uzobávat. Jen si musím dát pozor, aby je před tím nekulturně nesežraly kozy. 

A taky mi kvete rebarbora, ale to by neměla, aby se nevysilovala, říkala známá, kterou jsem vzala minulý týden na prohlídku. Stejně už ji nechám dokvést a posbírám semínka a zasadím si vedle ní další. Za dva roky pak můžeme mít rebarborové žně. Jen se musím ujistit, jak je to s tou kyselinou šťavelovou. Ta kamarádka říkala, že se varem ničí, ale všude na netu jsem viděla, že se rebarbora smí konzumovat jen do sv. Jána (24. 6.).

Stala jsem se průvodkyní

Darovaná miniorchidej

Kde začít...

Jako většina věcí, i moje průvodcovství začalo nevinně. Prostě jsme konečně dokončili malování doma a vzali jsme tchyni s tchánem na prohlídku. Později se ukázalo, že tato první prohlídka byla výrazně jednodušší než ostatní, protože s rozložením místností, podlahou i modrým pokojem již byli obeznámeni.

Následovali švagr se švagrovou (tam to bylo dost slabé, možná jsme je tam neměli tahat, když neměli opravdový zájem), pak vzdálení příbuzní, známí...

Zlákalo mě pozvat kamarádku z autobusu. Hned na úvod jsem ji upozornila, že jí nemůžu garantovat, že se jí to bude líbit, protože každý máme jiný vkus, ale můžu jí zaručit, že něco takového u nikoho doma ještě neviděla.

Už jsem měla pár zkušeností z toho, jak jsme prováděli ostatní a taky, co jsem tak lidem říkala o tom, co děláme. Vždy byli všichni značně překvapení.

Domluvily jsme se, že k nám vyrazíme na státní svátek, protože to budeme obě doma a nemáme žádné plány. Teda já chci malovat, ale tentokrát obrázky a prohlídka bude jen na chvilku.

Trvala hodinu a půl. Ale tento čas zahrnuje i cca dvacet minut krmení koz.

Ukázala jsem jí kůzlátka a pak jsme se přesunuly dovnitř, kde jsem pohovořila o podlahách – líbila se jí hned řecká předsíňová, která tam vypadá tak dobře, že už se stala druhou v pořadí, která se ptala, jestli je to původní.

A pak jsme svou pozornost věnovaly jak dlažbám, tak především výmalbě. Musím říct, že je svým způsobem těžké mluvit o všem najednou: výmalba hlavní plochy, jednotlivé dekorativní prvky, jak a odkud jsme vzali inspiraci, kolik času zabrala příprava, čím a jak jsme je namalovali, jaké nás při tom provázeli obtíže. 

Zkrátka je toho opravdu dost a ačkoliv to pro diváka nemusí být podstatné, připadá mi, že by prohlídka nebyla úplná, kdyby nevěděl souvislosti. Jako byste detektivku shrnuli do toho, že manželka zavraždila nevěrného manžela. To bych vás těžko mohla pochválit, že jste vymysleli opravdu poutavý a napínavý příběh. A tak i u nás mají svůj smysl jednotlivé barvy, linky, ozdobné prvky, umístění sloupu... všechno se dozvíte, těšte se na příští články seriálu Na statku. I když bych ho teď nejradši přejmenovala na „Na zámku“.

P. S.: Na konci května jsem ještě provedla jednoho kamaráda a ten mi přinesl tu krásnou malou orchidej!

Kvete mi rebarbora

Po delší době jsem zpět s úterním farmářem. Dneska se podíváme na rebarboru. Jak jsem zahradník spíš z leknutí, nenapadlo mě, že se rostlinka, kterou znám pouze s řapíky a listy, pustí do květu. Když se tak stalo, vyfotila jsem si ho a překvapeně čekala, co dalšího vymyslí.

Že se má květ uříznout, aby se rostlina nevysilovala (tak jako to platí u jiných, platí to i zde), mi řekla až kamarádka, kterou jsem vzala na prohlídku rekonstruovaného domu a při té příležitosti jsem ji protáhla i zahrádkou a ukázala rozkošná kůzlátka.