neděle 23. dubna 2017

Dojmy z quiltu Shadow people

Včera jste si v mém článku Prague Patchwork Meeting (11. ročník), pokračování mohli kromě jiného prohlédnout quilt s postavou muže před níž ležely čtyři stíny, ačkoliv on tam stál sám. Autorem je Soshi Rimer a název zní Shadow people.

Ptala jsem se vás, jaké dojmy ve vás obraz vyvolává? Co myslíte, že jím chtěl autor říci? Proč něco takového vytvořil?

A abych vás nesváděla ke svým, slíbila jsem vám je až na dnešek (taky abyste se měli na co těšit, nebo mohli být zvědaví.

Já jsem před tímto obrazem, který se mi pro svou šedivost v podstatě ani nelíbí, strávila hodnou chvíli. Musela jsem se před ním zastavit a zamyslet. Nešlo to jinak. Přitahoval mě jako magnet.

Nejdřív jsem si řekla, že to je divné. Jeden muž přece nemůže vrhat čtyři stíny. Nejdřív jsem si myslela, že by to mohla být jeho rodina. Děti, které už odešly z domova a manželka, která již zemřela.

Pak jsem se podívala líp a právě stín starého muže s holí byl stín malého kluka. Takže to možná byla jiná jeho rodina – vzpomínal na své rodiče a sourozence. Trochu jako když se Harry Potter díval do kouzelného zrcadla.

Nebo mě napadá ještě třetí možnost, třeba je rodičem jednoho z těch dospělých stínů a všichni za ním o víkendech jezdí, a tak díky těmto stínovým lidem“ není vlastně ani ve stáří sám.

A co napadlo vás?

sobota 22. dubna 2017

Prague Patchwork Meeting (11. ročník), pokračování

Článek o PPM jsem se nakonec rozhodla rozdělit na dva. Jednak, abych vás trošku napínala, jednak aby toho na vás nebylo moc a mohli jste si nádheru vystavených quiltů pořádně vychutnat, a jednak aby články měly nějakou rozumnou délku. Předcházející článek najdete zde: Prague Patchwork Meeting (11. ročník).

Následující quilt mě neokouzlil svou propracovaností, technickou zručností, barevností (na kterou si potrpím ;-)), ne, zaujal mě myšlenkou. Říkala jsem si, co tím asi tak chtěl autor říct? Proč něco takového vytvořil? Co myslíte? Jaké dojmy ve vás obraz vyvolává? (Moje najdete v zítřejším článku, abych vám je nepodsouvala. A jestli máte chuť, můžete napsat ty vaše.)
Soshi Rimer: Shadow people
Z quiltů věnovaných Praze se měly vybrat tři nejkrásnější. Ještě že tak, nádherné byly všechny. Já z těch, které jsem si vyfotila, vybrala následující tři. První dva jsou shodou náhod od stejné autorky, a to jsem schválně její další obrázek do téhle své galerie nezařadila, protože je velice podobný tomu modrému s Karlovým mostem.
Marcela Listíková: Červánky na nábřeží
Marcela Listíková: V podvečer
Jak krásná může být strojová výšivka... oči vznikly plstěním (podle mě).
Irena Fondati: Letní odpoledne na Petříně
Sylvia Ignatowka
Šité koule skupiny Ten to Twelve
Marie Flodrmanová: Poutníci
Miroslava Cimbůrková: Za hebké noci, když měsíc zpívá
Bára Bartošová: Zebra
Nejedna stížnost padla na hlavu našeho známého politika. Nikoliv od prodejců, ale od zákaznic, které musely déle čekat na účtenky, o které stejně nemají zájem. Málokterý manžel chce vidět, kolik jste na takovéhle akci nechaly, aby vám to mohl zaplatit.


A na závěr miloučký quilt pro všechny švadlenky.
Venda Kamená (Véká)

Naděžda Harbichová: Samet a krajka
Nejvíc se mi líbí – nepočítám-li ty, které připomínají obrazy –, když jsou na quilty přišívané nejrůznější vylomeniny: knoflíky, paličkované krajky, zipy, koženky, ale i třeba řetízky, řemínky, igelity... praktičnost nepraktičnost, je to prostě zajímavé a zdá se mi to také nejvíc tvůrčí. Vzít vzor (nebo navrhnout), udělat šablonku, nebo šít od ruky – to zvládne každá švadlenka. Ale mít tu bláznivou touhu udělat něco jinak – naprosto šíleně – a pak to opravdu udělat! Kdybych měla něco hodně šíleného udělat já, přišila bych na prostírání želatinové medvídky!

středa 19. dubna 2017

Prague Patchwork Meeting (11. ročník)

Tuhle akci pořádanou ve Sportcentru Wellness Hotel Step možná znáte z mých předcházejících článků:
Tentokrát jsem se před ní naladila společným večerem s Vlněnými sestrami v Cafe Decada, o němž jsem psala zde

S Reill, o níž jsem psala v článku Radka, jsem si domluvila setkání v devět třicet před hotelem. Z domova jsem vyrážela raději dříve, neboť jsem si chtěla nechat časovou rezervu pro případné zpoždění spojů, nebo kdybych se náhodou ztratila. Nakonec mi to všechno vyšlo krásně, i když jsem nějakou dobu hledala tu správnou zastávku na Flóře, takže jsem byla před budovou s půlhodinovým předstihem. Vlivem včerejšího nedostatečného osvětlení na pletení jsem asi příliš natahovala krk, a tak jsem ho dnes měla ztuhlý a trochu mě bolel. Pro jistotu jsem ho zachumlala do teplého vlněného šátku.

Sedla jsem si u vstupu na lavičku a čekala s háčkováním v ruce, až Radka přijde. Když vtom jsem si všimla povědomé postavy. Trochu se mračila, takže jsem znejistěla, ale když přišla blíž, nebylo již pochyb, že se jedná o Janu, se kterou jsem několikrát byla na společném pletení v Cafe Pointa. Koupila jsem si vstupenku a šla jsem s ní k jejich stánku Českého panenkového klubu. Moc se mi líbilo, co měly vystaveného, tak krásné panenky snad ani nejsou na hraní. Bylo by myslím super někdy udělat rozhovor ohledně toho, kolik dá jejich výroba práce, kolik to stojí a tak... Když občas někdo vidí moje šátky, taky si říká, že by je koupil. Náklady na práci nepočítá, a když slyší že jedno klubíčko stojí tři stovky, málem omdlévá. Snadno se tedy může stát, že vlněný šátek za pět stovek je jenom za cenu materiálu, nebo ještě lehce dotovaný. A tak mě nepřekvapilo, že se cena panenek pohybuje okolo několika tisíc. Však taky mají neobyčejné vlásky, krásné oči a celkově vypadají jako živé.
Klubíčka u Vlněných sester

S Reill jsme se zpočátku míjely, ale pak jsme si zavolaly, domluvily se a vyrazily spolu ještě s jednou paní. Bylo to fajn, i když první polovinu dne jsem je spíš brzdila, protože už něco měly projité a já příšerně dlouho okouněla u Vlněných sester, až jsem u nich nakonec utratila všechny peníze, které jsem měla s sebou. Byla jsem z toho lehce frustrovaná, protože to je patchworková výstava a já si myslela, že si pořídím nějakou krásnou látku, nebo že bych alespoň mohla a ne že vše nechám hned v prvním stánku. Navíc je blbý, že sleva, kterou mám při registraci na nákup v e-shopu takto neplatí. Jenže si zase můžu krásně prohlédnout barvy, které na monitoru vypadají úplně jinak a koupit si to, co se mi barevně opravdu líbí. To, že si mohu jednotlivé příze osahat, je v tomto případě jen malou přidanou hodnotou, protože jsem s jejich sortimentem velice dobře obeznámena. I když teď nově si dělám zálusk na luxusní přízi od firmy Martin's Lab, což je manžel návrhářky Justyny Lorkowské, o níž se vbrzku dočtete na mém blogu o tvorbě. Pletu podle ní již několikátý šátek.


Mou finanční situaci nakonec zachránila Jana, protože žádný bankomat nebyl na blízku. Musela bych až k metru Palmovka. Připadá mi to takové divné, že u hotelu není bankomat. To by mě jako zákazníka moc nepotěšili. 


A teď vám v rychlosti představím quilty, které mě nejvíc zaujaly (z těch, co se směly fotit). A ještě doplním pro mě překvapivou informaci: první quilt by si každá švadlenka měla celý komplet ušít ručně (myšleno nikoliv na stroji!).

Veian Merete: Walk: Latitude Longitude
Marcela Kočířová: Červenobílé štěstí
Andrea Landovská: 1866… a bůh si zakryl tvář
Autorku následujícího quiltu bohužel nevím, protože z mojí fotky se nedá její jméno přečíst. Nicméně se jedná o Češku, takže kdyby se náhodou dostala k mému článku, prosím o doplnění, ráda její jméno zveřejním. Jinak Quil Dear Jane celkem frčí, protože byl i vyhlášen pro rok 2017 jako Quilt Along zde. Pokud si ho pořádně prohlédnete, zjistíte, že se jedná o pěknou šílenost, neboť žádné dva čtverečky (ani trojúhelníčky) nejsou stejné. Možná si někdy v budoucnu zkusím něco podobného ušít, i když je to skutečně bláznivé. Ale v těchto hnědých barvách i fascinující. Nejkrásnější by bylo šít společně s velkou partou kamarádek a každá by ušila třeba pět nebo deset stejných čtverečků a pak bychom si je povyměňovaly.
autorku nevím: Dear Jane
Následující quilt jsem do své sbírky zařadila jednak proto, že má zajímavé pastelové barvy, a jednak má zajímavé vzory na kouscích textilu. Nepodařilo se mi odhalit, jestli se jedná o takto koupenou látku, nebo si ji autorka sama pomalovala. Skoro to vypadá na první variantu. Každopádně jsou to zentanglové vzory, jejichž kreslením jsem se přibližně před dvěma roky zabývala. Rozcestník mých článků o tom najdete zde: Zentangle, případně rovnou moje obrázky: Zentanglové variace 1Zentanglové variace 2. Kreslení obrázků zentagle slouží k relaxaci a ujišťuje i zaryté odpůrce kreslení přesvědčené o tom, že to nikdy nemohou dokázat, že na tom není vůbec nic těžké. Pomocí jednoduchých návodů – několika kroků získáte ohromující vzory a tím, že se obvykle kreslí na čtvereček o straně 10 centimetrů, budete ho mít i rychl hotový. Prvními autory jsou Rick Roberts a Maria Thomas, jejich blog najdete zde. Nejvíce zentanglových vzorů, které si mimochodem můžete také vymýšlet, jsem jich viděla na http://tanglepatterns.com/. Doporučuji alespoň jeden čtvereček vyzkoušet.
Helena Přeučilová: Bláznivě zamilován
Nakonec došlo i na ty látky. Byly tu opravdu nejrůznější a ačkoliv jsem si některé jenom vyfotila, nakonec jsem neodolala a také si nějakou pořídila. Díky Jani!
Nádherné látky, na které si brousím nůžky


pokračování článku najdete v sobotu 22. dubna 2017

úterý 18. dubna 2017

Velikonoce v ostatních zemích

Anglie
V Anglii a Holandsku chodí děti od domu k domu a koledují velikonoční vajíčka.

Francie
Stejně jako u nás, i ve Francii utichnou na Velikonoce (od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty) kostelní zvony s tím, že odletěly do Říma, aby tam byly požehnány a zpátky se vrátily s vajíčky a sladkostmi pro hodné děti. Ty je pak hledají v zahradách.

Irsko
Ráno v den Velikonoc se pojídají vajíčka, aby se tak uzavřel půst. Během dne ten, kdo chce získat velikonoční koláč, musí zatančit.

Itálie

Kněz požehná velikonoční vajíčka, která pak hospodyně umístí doprostřed stolu a okolo nich rozmístí nádoby s jídlem.

Mexiko
V předvečer Velikonoc po setmění tisíce lidí zaplaví ulice. Mají s sebou obrázky nebo pinata  papírové krabice s bonbony a pamlsky, které symbolizují Jidáše.

Německo
V předvečer Velikonoc děti vyrábějí slaměná hnízda, která pak jejich rodiče naplní barevnými vajíčky a schovají doma nebo na zahradě. Ráno na velikonoční pondělí je děti vyrážejí hledat.

Řecko
V den pravoslavných Velikonoc se v rodinách koná vajíčková bitva. Účastníci se snaží házením svého vajíčka rozbít vajíčko protivníka. Při úspěšném zásahu se pronáší věta: Christos anesti.

Zdroj:
http://www.obecmokre.cz/knihovna/index.php?nid=3396&lid=cs&oid=883575

pondělí 17. dubna 2017

Velikonoční pondělí

Říká se mu také Červené pondělí. Je dnem uvolnění a veselí, oslavou nového života. Chlapci (koledníci) chodí šlehat pomlázkou, viz můj článek Zvyky a tradice spojené s Velikonocemi, a dostávají kraslice (především červené), stuhy, dárečky i alkohol. Pošlehávání čerstvými pruty - pomlázkou, má zajistit přenesení posilující životadárné mízy stromů do těla člověka. Pojem velikonoční pomlázka má tři hlavní významy:
  • znamená obyčej šlehání dívek a žen jarními pruty, většinou spojené s koledováním,
  • pomlázka znamená také prut, častěji spletené pruty,
  • pomlázka jako velikonoční dar.“
Vejce malované a zdobené má zvlášť bohatou historii, jak svědčí například obyčej klást vejce zemřelým do hrobu. Velikonoční koleda o barvené vejce byla u nás ve středověku obyčejem v různých vrstvách společnosti světské i duchovní. Zvláštní postavení má velikonoční vejce červené (odtud pojmenování Velikonoc Červené svátky). V lidových obyčejích a obřadech je červené (barvě životodárné krve) připisován význam prosperitní (ochranný, blahonosný). Legendy spojují červeň velikonočních vajec s Kristovou krví. Kraslice zůstala vzácným darem, upomínkou, patří k velikonoční výzdobě našich domovů i hrobů našich nejbližších. Z reálného velikonočního vejce je dnes kraslice také symbolem Velikonoc. Tvoření kraslic je doménou žen a dodnes živým uměním, motivovaným zálibou pro radost sobě a druhým, zachováním rodinné či lokální tradice, event. komerčním zájmem.

Při dávání pentlí můžete využít dřívějších zvyků: červená se dává tomu, koho máte rády, modrá tomu, komu dáváte naději, zelená značí oblíbenost a žlutou vyjádříte nezájem.

Dříve chlapci na děvčata často číhali ráno, když šla do kostela. Odpoledne děti za vsí hrály různé hry o vajíčka a večer se mládež veselila při muzice v hospodě.

Lze psát Pondělí velikonoční i Velikonoční pondělí (jde mi o velká písmena). 

Podle pramenů z 19. a 20. století se rozvinuly obyčeje polévání vodou, házení do vody apod. na stejných komunikačních principech jako pomlázka: Jako velikonoční obřad koledování a jako projev zájmu o dívku. Na rozdíl od pomlázky má velikonoční „oblevačka“ omezený lokální výskyt a soustřeďuje se na severovýchodní Moravě, místy na Valašsku, více na Lašsku a ve Slezsku.

Hra pro děti: Dva hráči – každý vezme své vykoledované uvařené vajíčko a ťukáte s nimi o sebe. Komu dřív praskne, prohrál, a musí svoje dát vítězi. Nebo můžete vajíčka kutálet po nakloněné ploše a vyhrává ten, komu se dokutálí dál.

Zdroje:
http://www.extra.cz/kvetna-nedele-je-tady-nastava-svaty-tyden-jake-velikonocni-zvyky-se-vazou-k-jednotlivym-dnum
http://web.quick.cz/iveta_kulhava/Ve_obdobi.htm#Květná neděle
http://www.ceskevelikonoce.cz/velikonocni-pondeli/

(Aktualizovaný článek z roku 2015.)

neděle 16. dubna 2017

Velikonoční neděle

Říká se jí také Boží hod velikonoční i Hod boží velikonoční, nebo neděle Vzkříšení. Je to největší svátek Velikonoc! 

Velikonoce jsou o zvěstování, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí. Obřady Vzkříšení otevřely hlavní velikonoční svátek, Hod Boží velikonoční, a s ním sváteční období osmi neděl vrcholící Hodem božím svatodušním.

Podle pamětí z počátku 20. století se dnes zřekněte zametání, stlaní, vynášení hnoje z chléva, mytí nádobí, šití, čištění bot a vaření. Hospodyňky si proto mohou navařit dopředu.


Z hlediska stravy se o Velikonocích setkávají dvě krajnosti: půst (je nejdelší a na Velký pátek vrcholí nejpřísněji) a hojnost. Hodové stolování na první velikonoční neděli, uvedené podle tradice katolických rodin modlitbou a svěceným vejcem, liší se podle zámožnosti či chudoby i podle krajů. Zvláštní postavení mělo ve velikonočním jídelníčku vejce a s ním pečivo.“ Jí se tradiční velikonoční jídlo: beránek, mazanec, vejce, chleba nebo víno. Dříve se nosilo ráno do kostela k posvěcení. 
Oproti velkým kulatým mazancům a koláčům známe i kontrastně malé velikonoční pečivo: postní jidáše (jidášky), a ještě drobnější Boží dárečky. Dále se jedly klobásy, nádivky, jehněčí, kůzlečí nebo telecí maso a další. Maso se kombinuje s vejci a pečivem, kopřivami, libečkem a dalšími zelenými bylinkami. Typické jsou různé nádivky a směsi. Každý, kdo do domácnosti přijde, musí být obdarován posvěceným pokrmem. „Kdo v ten den okusil posvěceného beránka, našel podle pověry ztracenou cestu v lesích.“ Kromě jehněčího masa se na sváteční velikonoční stůl podávalo také kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod velikonoční se ovšem různí. Typické pro velikonoční hodování jsou spíše kombinace masa, zvláště sekaného, s vejci nebo s pečivem, a také s kopřivami, libečkem i dalšími zelenými bylinkami. Různé nádivky a směsi.“

Setkává se jen nejbližší rodina, bez přátel a známých.

15. dubna 2017: Vyrazili jsme na jubilejní 30. ročník pochodu Po stopách Běhu městem Jarmily Kratochvílové do Golčova Jeníkova. Na patnácti kilometrovou trasu nás vyráželo dvacet. Závod, který se konal dopoledne, připomíná jeníkovskou rodačku i občanku, dvojnásobnou mistryni světa, držitelku stříbrné olympijské medaile, nejlepší světovou atletku roku 1983 a dodnes i světovou rekordmanku v běhu na 800 metrů Jarmilu Kratochvílovou. Nejrychlejší běžec dnes uběhl trať za 45 minut, nejpomalejší asi za dvě hodiny. Šlo se po silnici přes Kobylí hlavu, Chrtníč, Okrouhlík, Chlumek (tam je palírna, u které jsme před dvěma lety otáčeli s motorkou... to jsem ještě byla neřidič) a pak rovně do Golčova Jeníkova.

Zdroje:
http://www.extra.cz/kvetna-nedele-je-tady-nastava-svaty-tyden-jake-velikonocni-zvyky-se-vazou-k-jednotlivym-dnum
http://www.obecmokre.cz/knihovna/index.php?nid=3396&lid=cs&oid=883575
http://web.quick.cz/iveta_kulhava/Ve_obdobi.htm#Květná neděle
http://www.ceskevelikonoce.cz/hod-bozi-velikonocni/
http://www.golcuv-jenikov.cz/obcan/spolky-a-kluby/beh-mestam-jarmily-kratochvilove/32-rocniku-behu-mestem-jarmily-/

(Aktualizovaný článek z roku 2015.)

sobota 15. dubna 2017

Film na dnešní večer: Americký sniper

Říká se, že šaty dělají člověka, obal zase dárek... A já si podle názvů velice ráda vybírám knihy nebo filmy. Málo kdy nemám šťastnou ruku a vyberu si něco nezajímavého. Na dnešní večer mě zaujal Americký sniper. Musím se přiznat, že mě samozřejmě zlákalo, že v hlavní roli je fešák Bradley Cooper, znáte třeba z Pařby ve Vegas.

Americký sniper má na ČSFD 76 %, což znamená, že by se mohlo jednat o zajímavý kousek. Text je poměrně vágní a nijak zvlášť zajímavě nevypadá. Na válku v Iráku se opravdu dívat nechci, ale když se podívám na Wikipedii, nestačím žasnout.

Předtím jsem si nevšimla, že se jedná o životopisný film – to obvykle znamená, že to špatně skončí (sázela bych na 90 %). V hlavní roli Chrise Kyla bude již zmiňovaný Bradley Cooper, dále také Sienna Miller, Luke Grimes, Jake McDorman a Eric Close. Režisérem nebyl nikdo menší než Clint Eastwood, scénář napsal Jason Hall podle knihy Christophera Scotta Kyleho (8. dubna 1974 Odessa – 2. února 2013 Erath County). Knihu můžete sehnat v češtině pod názvem Americký sniper. Kniha přináší osobní zpověď vojáka od jeho výcviku přes jednotlivá nasazení až po traumata z války.

Cooper za svou roli získal cenu Critics' Choice Movie Awards. Film byl nominován v několika kategoriích na Oscara. Film za necelé dva měsíce promítání vydělal kolem 300 milionů dolarů (7,3 miliardy Kč). Oficiální trailer najdete zde.

Poznámka pod čarou pro zvědavé – NEČTĚTE pokud chcete vidět film (možná to v něm bude).

Po návratu založil nadaci FITCO Cares pro veterány z války. A právě v jejím rámci se do jeho blízkosti dostal Eddie Routh, který ho později, ve svých osmadvaceti letech, zavraždil. Za což dostal doživotí bez možnosti dřívějšího propuštění bez ohledu na tvrzení obhajoby, že trpí postraumatickou poruchou spojenou se schizofrenií. Na střelnici Glen Rose, asi 110 kilometrů jihozápadně od města Fort Worth, zároveň s Kylem zastřelil i jeho přítele Chada Littlefielda. Poté, co zabil oba bývalé vojenské druhy Kylea a Littlefielda, odjel v Kyleově autě k sestře a k vraždám se přiznal, jeho vyjadřování bylo ale často zmatené.“

Dvě příhody o Kyleovi si můžete přečíst v angličtině od Marka Lee Greenblatta zde, nebo možná také v knize Valor Unsung Heroes from Iraq, Afghanistan, and the Home Front.

Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Americk%C3%BD_sniper
http://www.csfd.cz/film/341884-americky-sniper/prehled/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chris_Kyle
http://zpravy.idnes.cz/routh-je-vinny-z-vrazdy-kylea-d2n-/zahranicni.aspx?c=A150225_064523_zahranicni_neh
http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/301915/tohle-je-vrah-nejuspesnejsiho-odstrelovace-z-usa-podle-ktereho-natocili-film-americky-sniper.html

Bílá sobota

Říká se jí též Svatá, Světlá, nebo Velká sobota. Bílá se nazývá podle bílého oděvu těch, kteří byli tento den křtěni. Bílé roucho je znakem čistoty, připomínající smytí hříchů křtem. Je také označována jako den světla.

Je to den ticha a poslední den čtyřicetidenního půstu. Před vchodem do kostela se světil oheň, tzv. pálení Jidáše. „Do dnešního dne se uchoval zvyk nosit do kostela svíce, které se posvěcují připálením od posvěceného velikonočního paškálu.“ 
Hospodyně doma uhasila všechny ohně a sebou ke kostelu vzala poleno. Tam jej zapálila v posvěceném ohni, přenesla domů a tím opět oheň rozdělala. „Z ohořelých dřev se pak zhotovovaly křížky, které se nosily na pole, aby dobře rodilo. Někde se dávaly uhlíky za trám domu na ochranu před požárem. Popelem z posvěceného ohně se posypávaly louky.“ Tento den se neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. 


Vše je v tento den směrováno k očistě duše, těla i příbytků. Před východem slunce se musí uklidit a byt vymést koštětem. Provádí se poslední pašijové obyčeje: tlučení do prahů, zvonění klíči i mincemi za čistotu domova a hojnost, zvedání těžkých břemen za zdraví a krásu atd. Stromy se pro probuzení k úrodě postřikují vodou, nebo potírají čerstvě zadělaným těstem mazance či jiného obřadního pečiva. Nebo jimi můžete zatřást.

Zvony se vrátily z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Tmu a ticho v katolických kostelích střídá světlo svící, zvonění a varhany, aby myšlenka Kristova kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání. Bílá sobota představuje hudební umění venkovských kantorů, muzikantů a zpěváků na kostelních kůrech a slavnostní atmosféru procesí a průvodu Vzkříšení.“ Ke katolickým obřadům Bílé soboty dodnes patří Svěcení vody, nové křty dospělých a obnova křesťanského slibu věřících.

Prostírá se stůl, ale přitom je poslední den půstu. Pečou se mazance, beránci a také chléb. Všechno se chystá na neděli. Mazanec je nejstarším doloženým velikonočním pečivem. „Podle staročeských kuchařek byl velikonoční mazanec koláč syrnej veliké noci, tj. nesladké pečivo připravované ze strouhaného sýru a většího množství vajec. Okrouhlý bochníkový tvar a znamení kříže si ponechal.“

Svazují se březové větvičky, dívky zdobí vajíčka a chlapci pletou pomlázky.


Zvyky:
  • Před východem slunce se někde děvčata umývala rosou, aby byla pěkně bílá a nenaskákaly jim pihy.
  • Před východem slunce se novým koštětem vymetalo stavení, aby se v něm nedržel hmyz a stavení bylo čisté po celý rok.
Během noci z Bílé soboty na Boží hod velikonoční (Velikonoční noc) se podle tradice proměňuje voda ve víno a vodní prameny mají silnou léčivou moc. Skončením Bílé soboty končil půst a začalo se ve staveních uklízet a bílit!

Zdroje:
http://www.extra.cz/kvetna-nedele-je-tady-nastava-svaty-tyden-jake-velikonocni-zvyky-se-vazou-k-jednotlivym-dnum
http://web.quick.cz/iveta_kulhava/Ve_obdobi.htm#Květná neděle
http://www.ceskevelikonoce.cz/bila-sobota/


(Aktualizovaný článek z roku 2015.)

Doporučené filmy

Nevěděla jsem, kam si to napsat – aktuální množství papírů u mě přesahuje únosnou mez –, tak mě napadlo, že se s vámi podělím o filmy, které mi byly doporučeny. Do komentářů mi můžete napsat, co si o nich myslíte, a až/když se k nim konečně dostanu, mohla bych na ně zpracovat recenze.
  • Připoutejte se prosím – kolega mi doporučil jako vtipnou, i když hodně starou komedii o letadle.
  • Červený stan – snad něco s intuicí, nevím, proč mi to paní doporučila.
  • Kdo je Clark Rockefeller? – vypadá zajímavě, vyhlédla jsem si sama, i když má na ČSFD jen 54 %, podle skutečnosti a bez negativního konce (snad)

pátek 14. dubna 2017

Velký pátek

Říká se mu také Bolestný, nebo Tichý. Velký pátek je nejtišší den v roce, v evangelických rodinách sváteční den zpěvu pašijových písní a modliteb, den bez práce i bez obyčejů.

Zároveň je dnešek dnem nadpřirozených sil dobrých i zlých; čarodějnic a nepřejících. Zvláště silně účinkují obyčeje, věštby a modlitby. Je osudové narodit se na Velký pátek, ale zemřít v něm je kupodivu dobré. 


Dnes se údajně otevírají hory a vydávají své poklady. Měl by se otevřít Blaník. Voda z horských pramenů se prý mění na víno. Květiny posbírané této noci mají čarovnou moc. No, venku je sníh, to toho asi moc neposbírám... (rok 2015)

Nesmí se pracovat se zemí nebo na poli
(kopat, rýt atp.) ani prát prádlo, protože by se namáčelo do Kristovy krve. Přesto je symbolem Velkého pátku voda: lidé se omývají pro zdraví (využijte poznámky od Kneippa), vykrápí se chlév a omývají zvířata.


Výzdoba kostelů je chudá (žádné květiny, žádné svíce na oltáři) a písně se zpívají bez doprovodu varhan.

Nesmí se jíst maso, neboť je ještě pořád půst, nesmí se péct, prodávat, půjčovat, darovat, ani přijímat dary. Nic si nepůjčujte, protože půjčená věc by mohla být očarovaná. Do východu slunce se nesmí topit.

Dříve se hrávala divadelní představení, tzv. pašijové hry.


Můžete zkusit jíst čočku, která vám má přinést peníze. Pokud fandíte starým řemeslům, můžete si upříst „pašijovou niť“, kterou když uděláte na oblečení několik stehů, bude vás chránit před zlými duchy. Pokud z pašijových nití dokonce ušijete košili, měli byste být chráněni před bleskem, ale radši bych to nepokoušela!

Na Velký pátek se zahalují kříže smutečními rouchy. Traduje se, že se vstávalo před východem slunce, lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi.

Další zvyky:

  • Spalovaly se kočičky svěcené o Květné neděli.
  • Nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.
  • Na venkově se nesmělo pracovat.
  • Chodilo se po domech za zvuku řehtaček a oznamovalo se poledne a ranní i večerní klekání. Při tom se zpívaly popěvky namířené proti Jidášovi a Židům, kteří ukřižovali Krista. Někde děti s řehtačkami honily "Jidáše" - zrzavého chlapce. 
  • Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu - to je mělo ochránit před bolením zubů.
  • Děvčata stírala v osení rosu, aby byla chráněna před sluncem.
  • V noci se tajně vysypávaly a vylévaly cestičky od domu milence k domu milenky. Pokud si hoch do rána cestičku uhlídá nepoškozenou, do roka si povede děvče k oltáři.
  • Byl to Den bosorek, které tajně na březích potoka čarovaly tím, že kladly ve vodě na kámen slámu nebo povříslo, do kterého tloukly pístem na praní. Nezasvěcení však nevědí proč.
  • Z vody prý vycházeli vodníci a proháněli se po souši na koních.
V některých státech je na Velký pátek den pracovního klidu, například v Austrálii, Brazílii, Kanadě, Německu a Spojeném království. Ve většině německých spolkových zemí platí na Velký pátek zákaz pořádání tanečních slavností a sportovních akcí. V Rakousku mají nárok na den volna pouze evangelíci, starokatolíci a metodisté, což mi přijde trochu nespravedlivé a ujeté.

Pá 15. 4. 2022: Venku je 13,3°C a svítí sluníčko. Ale na rozdíl od včerejška to na opalování moc nevypadá.

Pá 2. 4. 2021: K obědu máme pohanku, to je podobné čočce. Venku je celkem zima, asi 9°C a na zítra dokonce hlásí sníh, což je nepříjemné překvapení, když před pár dny bylo snad 18°C a já se v tričku a kraťasech slunila na lavičce.

14. dubna 2017: Tak teď už máme volno na Velký pátek i my v České republice. Kdo by si stěžoval? :-) Letos je celkem teplo.

3. dubna 2015: Dnešek jsem strávila relativně normálně, i když mě to lákalo, rozhodla jsem se, že péct nebudu a nechám si to na zítra. Čočku jsem sice nejedla, ale snad penízky budou, jedla jsem ji před Vánoci. Ale to nejzajímavější asi je, že jsem na nějakém papíru (recykluju je tím, že si na ně nanečisto píšu články na blog, když jsem mimo počítače a mám  psavou) našla pár poznámek z předloňského roku a trochu mi připadá, že to je jako bych to psala dnes, nebo včera:

Pá 29. 3. 2013 Velký pátek: Chumelí. Většina lidí to považuje za otravné prodlužování zimy. Mně se to líbí. Lepší než trapná šeď před příchodem jara. Nejsem zemědělec, a tak nevidím žádný důvod, proč si na zimu stěžovat. Podobně jako na jaře, můžete vyrazit na výlet  taky ho na sobotu plánuju  jenom se musíte víc zachumlat a po příchodu máte alibi a můžete si dát grog nebo punč, aniž by vás někdo pokládal za alkoholiky. Navíc to má krásné kouzlo, když přijdete, setřesete ze sebe hromadu sněhu, ohřejete si medovinku, posadíte se na gauč a popovídáte si s partnerem nebo přáteli. Můžete zapálit zbytky svíček, které jste dostali k Vánocům, pustit si pohádku nebo komedii a konečně dovyšívat ten ubrus nebo doplést svetr. A co třeba krásná kniha? Jak dlouho jste si už na čtení neudělali čas?


Já si navíc představuji, že je před Vánoci a zažívám znovu to velké těšení. Dokonce jsem si dneska přinesla z pošty i dáreček. Elektronický obchod a karetní hry. To je tak, když chtěl někdo šetřit a bez dostatečné znalosti si omylem koupil rovnou rozšíření. Nevadí, aspoň to teď všechno mám a můžu zasněžené Velikonoce trávit hraním. Pokud bude s kým;-). A pokud ne? Můžu psát jeden článek za druhým a... dobře, taky pracovat na disertaci.


A znovu rok 2015: Koukám, jak málo se toho změnilo. Sama sobě připomínám, že i v pracovním vypětí (s disertací) bych si občas měla najít chvilku klidu pro sebe a třeba si něco pěkného přečíst. Dneska mě k tomu donutil zdravotní stav  bylo mi tak divně, že jsem prostě nemohla pracovat, a tak jsem se natáhla a snažila se číst.

Zdroje:
http://www.extra.cz/kvetna-nedele-je-tady-nastava-svaty-tyden-jake-velikonocni-zvyky-se-vazou-k-jednotlivym-dnum

http://web.quick.cz/iveta_kulhava/Ve_obdobi.htm#Květná neděle

(Aktualizovaný článek z roku 2015.)

čtvrtek 13. dubna 2017

Zelený čtvrtek

Název vznikl zkomolením německého slova Greindonnerstag, což znamená lkavý čtvrtek. Je dnem odpuštění. Zelený čtvrtek je den milosrdenství a obdarovávání. Lidé dříve mívali odpoledne volno.

V tento den naposledy (až do Velikonoční vigilie o Bílé sobotě) zní zvony, tzv. odlétají do Říma. Když naposledy zvoní zvon, cinká se penězi, aby se vás držely. Řehtá se řehtačkama (viz můj článek
Zvyky a tradice spojené s Velikonocemi), jejich zvuk vyhání nečisté síly z domu.

Ještě před východem slunce snězte pečivo pomazené medem a budete celý rok chráněni před uštknutím hada a žihadly vos.

Rodiny se modlí a všichni se omývají rosou, neboť ta chrání před onemocněním šíje a dalšími nemocemi. Před svítáním zatřeste stromy na zahradě, aby se vám co nejvíc urodilo.


2. dubna 2015: Tak nevím jak vy, ale já se tedy rosou rozhodně neomývala, neboť tu máme sníh. Je ho sice málo, ale stejně studí.

Podle Krista se k Zelenému čtvrtku váže hostina, přičemž je ale stále postní den. Jiný zdroj zase uvádí, že se na zelený čtvrtek se dodržoval přísný půst. Povoleno bylo jediné syté jídlo bez masa. Jedla se tedy pouze zelenina – proto Zelený čtvrtek. V Pašijovém týdnu se nejí maso teplokrevných zvířat a živočišné tuky, ani vejce (stejně jako po celou dobu půstu). Podle pověry se v tento den jí zelená strava (špenát, zelí, hrách, saláty, řapíkatý celer, avokádo, řeřicha, kopřivy atd.), aby byl člověk celý rok zdravý. Zvláštní význam měly první jarní zelené byliny, z nichž se vařily polévky. Dneska si můžete dát třeba speciální zelené pivo. Vaří ho například Starobrno a jedná se o třináctistupňový speciál, který 2. 4. 2015 oslaví 10. výročí. Zelené pivo vzniká spojením vody, ječného sladu vyrobeného z moravského ječmene a žateckého chmele. „Pivo je vařeno tradičním způsobem na dva rmuty. Do mladinového kotle se spolu s chmelem během varu přidává i bylinný výluh, který vzniká louhováním několika druhů bylin včetně kopřivy v horké vodě. Díky tomuto způsobu vaření má pivo plnou chuť a příjemnou hořkost. Svou sílu pak Zelené pivo získává spodním kvašením trvajícím osm dnů. Dlouhým zráním při teplotě 1 °C se pivo chuťově zaokrouhluje a získává svůj typický buket a říz.“ A kde se čepuje, zjistíte na stránkách http://www.zelenepivo.cz/kde-se-toci. Posledním krokem ve výrobě Zeleného piva je přidání likéru pod pečlivým dohledem sládka.


2. 4. 2015: Zelené pivo bylo dobré, dala jsem si to ze Starobrna, které jsem popisovala v předcházejícím odstavci. Ale cestou z hospody jsem před nějakou jinou zahlédla plakát, že čepují Velikonoční Kvasničák. Googlení mi chvilku trvalo, ale zjistila jsem, že pochází z pivovaru v Jihlavě. Můžete si ho dát buď zelený (14°), nebo míchaný s červeným (10°), což mi přišlo super a ráda bych to v průběhu Velikonoc vyzkoušela.

Pečou se jidáše, které pak můžete mazat medem. Pečou se z kynutého těsta a mají různé tvary: bochánky, preclíky, podkovy, točenice, mohou mít tvar písmene J a v některých krajích pletené jako napodobení Jidášova osudového provazu. 


S nikým se nehádejte a hádky se vám budou po celý rok vyhýbat.

Uklízí se a smetí se odnáší na křižovatku cest, aby se nedržely v domech blechy. Paličkou se zvoní o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.


Zasejte len a hrách, nebo cokoliv jiného, pěkně vám to poroste.

K Zelenému čtvrtku se váže obřadné umývání nohou starcům.


Po západu slunce obejděte dům a nejbližší okolí vykropte pomocí věchýtku ze slámky svěcenou vodou, kterou máte v novém hrnku. Tím budete chráněni před úklady záludných čarodějnic.

V tento den bylo zvykem pošlehat podlahu i peřiny proutkem posvěceným na Květnou neděli a proti čarodějnicím vykropit svěcenou vodou z nového hrnečku věchýtkem slámy obydlí.

Nemá se nic půjčovat, aby si vás peníze samy našly.

Konaly se pandělinky – ranní pobožnosti podobné rorátům před Vánoci. Začínaly se už před čtvrtou ráno, jinde až po čtvrté odpoledne.

Někde děti hledaly už tento den vajíčka poschovávaná po zahradě.

Zde najdete deníkové záznamy z různých zelených čtvrtků: 1. 4. 2021, 14. 4. 2022, ...

Zdroje:
http://www.seniortip.cz/?&module=article&uniqid_article=7ae39cc7254d4de08c6e5dae975a500a
http://web.quick.cz/iveta_kulhava/Ve_obdobi.htm#Květná neděle

(Aktualizovaný článek z roku 2015.)

středa 12. dubna 2017

Škaredá středa

Říká se jí také Černá, Smetná nebo Sazometná, protože se vymetají komíny. Středě se říká škaredá, protože právě ve středu zradil Jidáš Ježíše a prodal ho za 30 stříbrných. Zrada je vlastně ten nejhorší zločin, jakého se člověk může dopustit, a Jidáš svůj čin nakonec neunesl a spáchal sebevraždu. V lidové folklorní tradici si připomínáme tuto událost v podobě pečiva, které dostává tvar písmene „J“. Říká se jim Jidáše.

Před škaredou středou se hodně uklízelo – bílily se zdi, uklízelo se v kredencích, myla se okna i podlahy, upravovala se zahrádka a okolí domu a připravovaly se šaty na následující sváteční dny. Stavení zkrátka mělo vypadat jako nové, jako všechno, co se s příchodem jara v přírodě zase rodí. Vymetáním komínů se vyháněli zlí duchové.

Lidé nosí do kostela polínko dřeva a dají je opálit na hranici jidáše. Doma z něho nadělají louček a z těchto křížků, které o Veliké neděli po obědě s ratolestmi svěcenými na neděli květnou zastrkají do rohů polí. Vždy tři lístky a ratolest, načež je svěcenou vodou pokropí. Který hospodář bude mít dříve zastrkané křížky, bude mít časnější žně. Jak vysoké jsou ratolesti s posvěcenými kočičkami, tak vysoko vzroste obilí. Křížky s ratolestmi chrání před krupobitím.

Jídlo se zpravidla podávalo chutné, avšak nevzhledné. A tak se nejčastěji dělaly bramboráky, které však hospodyně potrhaly, aby nepůsobily pohledným dojmem.

Pokud se dnes budete mračit, zůstane vám to po všechny středy v roce.

Zdroje:
http://living.iprima.cz/bydleni/dnes-je-kvetna-nedele-vite-proc-krestane-sveti-kocicky http://web.quick.cz/iveta_kulhava/Ve_obdobi.htm#Květná neděle

(Aktualizovaný článek z roku 2015.)

úterý 11. dubna 2017

Velikonoce – obsah

Velikonoce – povídání o Velikonocích a na kdy vyjdou v příštích letech.
Symboly Velikonoc – co k Velikonocům neodmyslitelně patří. (Pozor, opravdu je správně výraz Velikonocům a nikoli Velikonocím!)
Zvyky a tradice spojené s Velikonocemi – název hovoří za vše, ale další najdete v článcích o dnech Svatého týdne.

Svatý týden – co pro Křesťany znamená ten který den Pašijového týdne.
Jednotlivé dny popsané z méně křesťanského pohledu, aneb Jak slavit a užívat si jako dřív:

Velikonoce s humorem – sranda musí být ;-).
Regionální slavnost Slamník.
Bílá neděle
Velikonoce v zahraničí

V plánu: 
Pohanské Velikonoce


(Aktualizovaný článek z roku 2015.)

Květná neděle

Má i různé další názvy: Beránková neděle, Palmová neděle, Květnice (lat. Palmare, Dominica in Palmis) a jedná se o 6. postní neděli. Nazývá se Květná, protože Kristus byl při vjezdu do Jeruzaléma vítán palmovými ratolestmi. Je to poslední neděle čtyřiceti denního půstu. Křesťanům jí začíná pašijový týden předcházející velikonočním svátkům. V katolických kostelech se v tento den čtou při bohoslužbách pašije sepsané sv. Markem a sv. Lukášem, což je část evangelia, ve které se popisuje Kristova poslední večeře, odsouzení na smrt a ukřižování. 

Zelenými ratolestmi se vymetají stavení. Měly vymést všechnu nemravnost a zhýralost.


Svěcenými kočičkami (jívové ratolesti) se zdobí příbytky i hroby nejbližších, abychom s nimi o Velikonocích pociťovali spojení, vzájemnou sounáležitost. Zemědělci je někdy po Velikonocích zaráželi do půdy, aby měli požehnanou úrodu. Suché ratolesti, které zůstanou, se spálí a jejich popelem kněží označují na začátku postní doby v následujícím roce (v Popeleční středu) čela věřících na znamení pokání. Prý kdo spolkne 1–3 posvěcené kočičky, nebude ho celý rok bolet v krku. A kdo si jimi protře oči se slovy „kočičky, kočičky, aby nebolely vočičky“, toho nebudou bolet oči (to bychom v dnešní době mohli dělat skoro všichni).

V lidové tradici byla Květná neděle také dnem, kdy se do vsi přinášelo nové léto. Dívky obcházely vesnici se zeleným stromečkem ozdobeným pentlemi a barevnými vyfouknutými vejci a zpívaly.

Nesmí se péct, protože by se zapekl květ a neurodilo by se ovoce.

Lidé si oblékají nejlepší šaty. Jinde jsem se dočetla, že nové, aby v nich člověk kvetl. Tak jsem se v neděli věnovala dokončování šátku Shaelyn, abych taky jenom kvetla. Stihla jsem a strávila jsem v něm večer. Více o něm brzy napíšu na blogu o tvorbě.


Zdroje:
http://www.ceskevelikonoce.cz/kvetna-nedele/
http://www.seniortip.cz/?&module=article&uniqid_article=7ae39cc7254d4de08c6e5dae975a500a
https://www.ceske-tradice.cz/tradice/jaro/postni-doba/6.-nedele-postni
http://web.quick.cz/iveta_kulhava/Ve_obdobi.htm#Květná neděle

(Aktualizovaný článek z roku 2015.)

Šed(iv)é úterý

Na šedivé/šedé úterý hospodyňky uklízí a vymetají pavučiny v celém domě i hospodářských staveních.

Název dne měl pravděpodobně symbolizovat nadcházející utrpení Kristovo.

11. 4. 2017: Úterý vypadalo opravdu šedivě  zamračeno a celkem chladno, asi 14°C, což je oproti včerejším 23°C nepříjemné. Ale od kolegy jsem dostala krásné velikonoční perníčky. Když nezapomenu, vyfotím. P. S.: Pekl je sám!

Zdroj:
http://living.iprima.cz/bydleni/dnes-je-kvetna-nedele-vite-proc-krestane-sveti-kocicky

(Aktualizovaný článek z roku 2015.)