Říká se mu také Červené pondělí. Je dnem uvolnění a veselí, oslavou nového života. Chlapci (koledníci) chodí šlehat pomlázkou, viz můj článek Zvyky a tradice spojené s Velikonocemi, a dostávají kraslice (především červené), stuhy, dárečky i alkohol. Pošlehávání čerstvými pruty - pomlázkou, má zajistit přenesení posilující životadárné mízy stromů do těla člověka. „Pojem velikonoční pomlázka má tři hlavní významy:
Dříve chlapci na děvčata často číhali ráno, když šla do kostela. Odpoledne děti za vsí hrály různé hry o vajíčka a večer se mládež veselila při muzice v hospodě.
Lze psát Pondělí velikonoční i Velikonoční pondělí (jde mi o velká písmena).
Podle pramenů z 19. a 20. století se rozvinuly obyčeje polévání vodou, házení do vody apod. na stejných komunikačních principech jako pomlázka: Jako velikonoční obřad koledování a jako projev zájmu o dívku. Na rozdíl od pomlázky má velikonoční „oblevačka“ omezený lokální výskyt a soustřeďuje se na severovýchodní Moravě, místy na Valašsku, více na Lašsku a ve Slezsku.
Hra pro děti: Dva hráči – každý vezme své vykoledované uvařené vajíčko a ťukáte s nimi o sebe. Komu dřív praskne, prohrál, a musí svoje dát vítězi. Nebo můžete vajíčka kutálet po nakloněné ploše a vyhrává ten, komu se dokutálí dál.
Zdroje:
http://www.extra.cz/kvetna-nedele-je-tady-nastava-svaty-tyden-jake-velikonocni-zvyky-se-vazou-k-jednotlivym-dnum
http://web.quick.cz/iveta_kulhava/Ve_obdobi.htm#Květná neděle
http://www.ceskevelikonoce.cz/velikonocni-pondeli/
(Aktualizovaný článek z roku 2015.)
- znamená obyčej šlehání dívek a žen jarními pruty, většinou spojené s koledováním,
- pomlázka znamená také prut, častěji spletené pruty,
- pomlázka jako velikonoční dar.“
„Vejce malované a zdobené má zvlášť bohatou historii, jak svědčí například obyčej klást vejce zemřelým do hrobu. Velikonoční koleda o barvené vejce byla u nás ve středověku obyčejem v různých vrstvách společnosti světské i duchovní. Zvláštní postavení má velikonoční vejce červené (odtud pojmenování Velikonoc Červené svátky). V lidových obyčejích a obřadech je červené (barvě životodárné krve) připisován význam prosperitní (ochranný, blahonosný). Legendy spojují červeň velikonočních vajec s Kristovou krví. Kraslice zůstala vzácným darem, upomínkou, patří k velikonoční výzdobě našich domovů i hrobů našich nejbližších. Z reálného velikonočního vejce je dnes kraslice také symbolem Velikonoc. Tvoření kraslic je doménou žen a dodnes živým uměním, motivovaným zálibou pro radost sobě a druhým, zachováním rodinné či lokální tradice, event. komerčním zájmem.“
Při dávání pentlí můžete využít dřívějších zvyků: červená se dává tomu, koho máte rády, modrá tomu, komu dáváte naději, zelená značí oblíbenost a žlutou vyjádříte nezájem.
Dříve chlapci na děvčata často číhali ráno, když šla do kostela. Odpoledne děti za vsí hrály různé hry o vajíčka a večer se mládež veselila při muzice v hospodě.
Lze psát Pondělí velikonoční i Velikonoční pondělí (jde mi o velká písmena).
Podle pramenů z 19. a 20. století se rozvinuly obyčeje polévání vodou, házení do vody apod. na stejných komunikačních principech jako pomlázka: Jako velikonoční obřad koledování a jako projev zájmu o dívku. Na rozdíl od pomlázky má velikonoční „oblevačka“ omezený lokální výskyt a soustřeďuje se na severovýchodní Moravě, místy na Valašsku, více na Lašsku a ve Slezsku.
Hra pro děti: Dva hráči – každý vezme své vykoledované uvařené vajíčko a ťukáte s nimi o sebe. Komu dřív praskne, prohrál, a musí svoje dát vítězi. Nebo můžete vajíčka kutálet po nakloněné ploše a vyhrává ten, komu se dokutálí dál.
Zdroje:
http://www.extra.cz/kvetna-nedele-je-tady-nastava-svaty-tyden-jake-velikonocni-zvyky-se-vazou-k-jednotlivym-dnum
http://web.quick.cz/iveta_kulhava/Ve_obdobi.htm#Květná neděle
http://www.ceskevelikonoce.cz/velikonocni-pondeli/
(Aktualizovaný článek z roku 2015.)
Žádné komentáře:
Okomentovat