Proč zase Chorvatsko? Kvůli jídlu.

Manžel chtěl letos vyrazit do Itálie, protože v Chorvatsku v Umagu na Istrii jsme byli vloni. Ale když jsme pak viděli nabídku dvouhvězdičkového hotelu Uvala Scott u Kraljevice (u mostu na ostrov Krk), museli jsme jet zase do Chorvatska. 

Sice tam nebyla klimatizace a jedna z fotek naznačovala, že by poblíž mohl být přístav a možná nějaké ošklivé technické budovy, ale cena byla velmi dobrá a navíc v ní byla kromě ubytování i polopenze (snídaně a večeře). Jenže ne ledajaká – bufetovým způsobem a k tomu nápoje v ceně.

Pobavilo mě, když se manžel mračil, že by se Italové měli naučit dělat jídlo od Chorvatů. Kdo jim stojí o servírované večeře, kdy si musíte vybrat předem, nejlépe z jídelníčku v italštině případně němčině. P. S.: Obvykle jsme si pomáhali alergeny. Když tam byla „ryba“, daly se tušit nějaké mořské plody, ale jestli je to rizoto s mušlemi, kalamáry, grilovaná treska nebo ve vodě povařený pangasius bez chuti, to bylo vždy překvapení. Ač to zní trochu primitivně, blbý jídlo dokáže dovolenou celkem pokazit. Od té doby to máme jako jeden z hlavních parametrů.

Snídaně

Musím říct, že jsme si vybrali dobře, protože jídlo bylo super. Abych vás nemystifikovala – jsme s manželem opravdu dost nenároční, takže ne každý by byl spokojený. Nenáročností myslím to, že mi nechutná kopr a tlustý maso, ale nemám žádné alergie a ani jinak snad nejsem vybíravá. Nepotěší mě jídlo bez chuti = mám ráda koření a nechci mít přesolené jídlo. Manžel není kdovíjaký fanda zeleniny, ale sní v podstatě všechno (i můj kopřivový špenát ;-)). A ani jeden nemáme rádi uho-šťávu, kterou se zalije maso, ale přitom nemá žádnou chuť. Já tomu říkám česká kuchyně (a la školní jídelna) a mám-li na výběr, vyhýbám se jí.

Co nás tedy uspokojilo? Pestrý výběr, jak u snídaně: vejce, šunka, sýry, müsli, čaj, čokoláda, několik verzí kafe (to nám bylo bohužel úplně k ničemu) a šťávy, tak u večeře: několik druhů mas (aspoň jedna ryba, jedno vepřové, často i kuřecí), vařená zelenina (kukuřička, baby karotka, hrášek), někdy i grilovaná (cukety a lilky), listové saláty, brambory, těstoviny (párkrát lasagne), rýže (párkrát s mušlemi), dva druhy polévek (jedna hustá – bramboračka, rajská, fazolová a pod., druhý vývar s vlásenkovými nudlemi). Kompot s pokrájenými melouny. Pudink a různé buchty s pudinkem, tvarohy a nevím čím sladkým (jako sníh z bílků). Asi jsem i něco zapomněla.

I přes všechnu spokojenost bychom měli pár tipů k zlepšení:

• hranolky: doma si je neudělám (velká spotřeba oleje) a všichni je milujeme,
• steaky: všichni je milujeme, ale když se je nedaří takhle ve velkém udělat a vznikne z toho jen suché kuřecí maso, je lepší věnovat se červené omáčce s kuličkami z mletého masa, ve které jsou profíci,
• víc čerstvé zeleniny než jen listové saláty – myslela jsem, že v Chorvatsku mají spousty na slunci uzrálých rajčat, paprik, okurek, červené cibule...,
• manžel by uvítal víc sladkého po večeři, aby to tolik nepřipomínalo bitvu o poslední kousek buchty.

Máme pitnou vodu?

Některé normální úkoly člověk odkládá tak dlouho, že už vlastně sám neví proč. Jsou to ty důležité úkoly, které nespěchají. Nezodpovídáte se nikomu jinému z toho, že jste je (ještě) neudělali. Třeba jako zubař, kontrola znamínek, preventivní prohlídka, úklid půdy nebo sklepa... každý pár takových kostlivců máme. Jedním z těch mých bylo zjištění, zda máme pitnou vodu ve studni. 

K důvodům odkládání se ještě přidávaly otázky: Jak se to zjišťuje? Kdo to udělá? Kolik to bude stát? Co budeme dělat, když zjistíme, že pitná není? A co když není ani užitková? Nevyvolá to pak problémy s manželovou rodinou? Ostatní tam přeci taky žili a normálně ji používaly celé generace. O tomto argumentu si povíme někdy příště, ale kdybyste si na toto téma chtěli něco přečíst, doporučuji knihu Pasti v myšlení a jak do nich nespadnout 52 omylů v myšlení, které zkuste přenechat ostatním od Rolfa Dobelli. 

Myslela jsem si, že si během rekonstrukce necháme zavést pitnou vodu, kterou již máme přivedenou ve sklepě, ale manžel se naopak domníval, že si pořídíme filtr na tu stávající. Ani jednoho z nás nenapadlo se o otázce vody bavit, takže jsme své rozdílné názory zjistili až na místě, když jsme hodili řeč s řemeslníky. A tak jsem se splašila a rozhodla se nechat vodu otestovat, ať víme na čem jsme.

Našla jsem několik společností, které se tím zabývají. Zvítězily dvě: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, který na mě již svým názvem dělal lepší dojem. Jenže když jsem tam zavolala, zjistila jsem, že do poloviny července mají mimo provoz laboratoř, takže rozbory nejsou možné. A tak jsem využila nabídky Vo-da.cz. Dovolala jsem se sympatické paní, která mi hned po telefonu vystavila objednávku na otestování vody z kopané studny. Do e-mailu mi přišla faktura, po jejímž zaplacení jsem obdržela informace o tom, kde si mám vyzvednout lahvičku na testování. Ještě po telefonu jsem s ní předtím domlouvala, že to pro mě bude nejlepší v Dejvicích. 

Ukázalo se, že se nejedná o lahvičku, ale o pět malých lahviček zabalených v polystyrenovém boxu a s přiloženým návodem. Asi by pro mě bylo bývalo lepší, kdyby mě rovnou ujistili, že návod je u toho přiložený, takhle jsem měla trochu obavy, jak a kdy vodu nabrat.

Postup je takový, že jako první věc dáte do mrazáku nachladit modrou bandasku, která pak pomůže uchovat vodu čerstvou díky polystyrenovému boxu. Vodu nabíráte v den, kdy ji budete předávat kurýrovi, nebo ji odevzdáte na pobočce. V mém případě přímo v laboratoři, protože na výsledky celkem spěchám. Nejprve necháte dvě minuty vodu odtékat, pak naberete všechny lahvičky. Kromě jedné, která se plní do 2/3, se ostatní nabírají plné až po hrdlo. V některých jsou již nějaké roztoky a je na nich vysloveně napsáno, že se nemají vyplachovat. V jedné byla dokonce nějaká kyselina, snad sírový, už se nepamatuji přesně. Lahvičky pak polepíte dodanými nálepkami, na něž napíšete svoje jméno. Přidáte tu modrou vychlazenou věc z mrazáku a předáte je k otestování. Trvá to zhruba týden až deset dní.

P. S.: Někdo říkal, že kopaná studna je lepší než vrtaná, protože je širší. 

Knižní veletrh v Havlíčkově Brodě

Jednou z akcí, na kterou chodím pravidelně každý rok, je Knižní veletrh. V roce 2015 se jedná o jubilejní 25. ročník a přijít na něj můžete 9. a 10. října, tedy dnes a zítra. Vstupné je 50 Kč a pokud máte lístek z loňska, stačí vám desetikoruna. ;-). Jestliže zrovna v těchto dvou dnech slavíte narozeniny, jdete zdarma. Na vstupenkovou knížku můžete přijít opakovaně (třeba i více členů jedné rodiny), nebo zavítat do Galerie výtvarného umění a Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod. Takže to je parádní bod do mého seznamu Jak ušetřit... (viz samostatný štítek Šetření... obsahuje už více než 5 článků, každý pro jinou oblast).

Na akci je super, že si můžete zakoupit spoustu zlevněných knih, na které si už třeba nějakou dobu děláte zálusk... v mém případě jasně vítězí Pletená krajka (autorka Elizabeth Lovicková), kterou na internetu najdete od 197 Kč (+ 39 doprava) až po 284 (+ 99 doprava).

Jenom musíte počítat s tím, že tam bude trochu více lidí... každoročně přes 16 tisíc návštěvníků, ale na druhou stranu, kde jinde můžete vidět více než 100 spisovatelů a 160 nakladatelů za dva dny?

Každoročně mě láká doprovodný program:

• autorská čtení: letos např. Alžběty Stančákové, Sylva Fischerová, Jitka Nováková, Petr Bílek, Michal Viewegh a další,
• I básníci mohou být knihkupci (prodávají vlastní poezii): např. Eva Černá, Inka Delevová, Michal Čagánek, Luboš Koláček, Ladislav Koliáš atd.,
• semináře: Matematika metodou profesora Hejného aneb děti matematika baví (Mgr. Jaroslava Kloboučková), Zábavná překladatelská dílna pro žáky druhého stupně se zájmem o angličtinu, Kamarýtova kronika v proudu času. Kronika z 19. století v projektu studentů 21. století.
• možnost sledovat slunce dalekohledem (zajišťuje Pobočka Vysočina České astronomické společnosti), 
• setkání s tajemným Jazem, autorem fenomenálních Oprásků sčeskí historje, a přednáška nejen na téma Zmikund vz Huz.

Jak ušetřit v oblasti vlastního rozvoje podle Evy Tomkové a mě

Každý den si na sebe udělejte čas. Dopřejte si dobré jídlo, s partnerem nebo kamarádkou si udělejte masáž a místo drahých lázeňských procedur si na tvář plácněte plátky okurky. Teď si z toho trochu dělám legraci, ale budete-li dbát o svoje fyzické i duševní zdraví, snižujete pravděpodobnost výdajů do těchto oblastí v důsledku nemocí, přepracování a podobně. Knih i rad o tom, jak účinně relaxovat je bezpočet. Můžete cvičit jógu, meditovat nebo třeba číst příjemnou knihu či plést. Jak je libo.

Pracujte na svém sebevědomí a bojujte proti úzkostem, vyhnete se alkoholismu, shopaholismu i workoholismu a mnoha dalším finančně náročným i jinak nepříjemným závislostem. Tématu se věnuje spousta dobrých knih, např. 101 strategií jak se nezbláznit v šíleném světě. Objevte výhody asertivity (upřímnosti a otevřenosti – místo toho, abyste se potají sami užírali starostmi, tak se svěřte) a koučování. (Čtěte můj blog ;-)). Píšu tady o tom.)

Ušetřete za zábavní akce: Spousta zajímavých akcí je zdarma nebo za dobrovolný příspěvek. Bylo by hezké alespoň něco dát, ale pokud máte do kapsy opravdu hluboko, aspoň oceňte snahu organizátorů potleskem, mailem, dopisem nebo osobním poděkováním za vydařenou akci nebo aspoň za snahu. V určitých dnech jsou do muzeí, zoo, galerií apod. slevy. V Brně i v Praze a možná i leckde jinde najdete podobné kulturní skvosty za nízké ceny.

Posilujte a cvičte doma: Co si pamatuju z posilovny, stejně nám říkali, že je lepší cvičit s vlastní vahou, než s činkami. Osobně teď zkouším spíše protahování, protože z té kancelářské práce je člověk tak strašně ztuhlý!

Jazyky se učte sami doma, nebo využijte kurzů, které nabízí město či jiná instituce zajímající se o rozvoj lidí. Třeba by vám je mohl proplatit zaměstnavatel? Zkuste on-line kurzy na internetu zdarma. Nebo si pujčte knihu z knihovny. Zkuste si psát s rodilým mluvčím přes chat, překládejte si písně, čtěte pohádky v cizím jazyce, učte se s dětma…

Jak ušetřit v oblasti nákupů podle Evy Tomkové a mě

Nákupy jsou zrádný. Tady musím zmínit, jak jsem slyšela, že jedna paní s manželem dělá workshopy. Že vám na tom nepřijde nic divného a nevíte, jak to souvisí s nakupováním? No, on pracuje (work) a ona nakupuje (shop).

Co se týče nákupů existuje dokonce shopaholismus a oniománie. Vrátím se k tomu v příštím článku, ať zbytečně neodbíhám. Tak tedy, jak ušetřit, když jdete nakupovat? Osobně můžu poradit – choďte nakupovat co nejmíň. Šetří to váš čas i peníze, protože mnoha lidem se snadno stane, že když už jsou v obchodě nebo ve městě u obchodů, neodolají tomu nebo onomu. Nakupovat co nejmíň znamená udělat jednou týdně (nebo jednou za dva týdny) velký nákup, kdy si pořídíte všechno, co budete na takto dlouhé období potřebovat kromě rychle se kazících potravin, které dokoupíte v průběhu týdne.

Na takovýto pořádný nákup je ovšem třeba být připraven. Nejlépe tak, že si naplánujete, co kdy budete vařit. Zahrnete i svačiny a snídaně, ať pak mlsně (či dokonce hladově) nepřecházíte po kanceláři a nenakupujete je zbrkle cestou do práce.

Jedním z Eviných tipů je kupovat pouze to, co potřebujete, což v podstatě odpovídá mojí radě – kupovat především potraviny, nikoliv poživatiny, ze kterých se nenajíte. Je totiž až příliš snadné, nabrat si plný košík jogurtů, čokoládiček a všelijakých třeba i zdravých lákadel, abyste pak doma zjistili, že skutečně večeřet či jindy sníst můžete pouze jeden kedlub a to ještě bez pečiva, všechno ostatní jsou cukry, oleje, sójové omáčky, dresinky a jablíčka.

Známá je též rada – nakupovat s nákupním seznamem: Napište si, co potřebujete koupit – poté, co jste si ve spíži zkontrolovali, že to skutečně nemáte!!! A kupte jen to, žádné další tuny věcí v akci. A předem se zamyslete nad tím, kolik toho potřebujete a dokážete sníst. Je škoda vyhazovat potraviny. Mimochodem nákupní seznam výrazně šetří váš čas, protože nebloumáte obchodem sem a tam. I z toho důvodu pokaždé přítele doslova otravuji, že než půjdeme do obchodu, dohodneme se, jaká jídla potřebujeme obstarat (a na která třeba půjdeme do restaurace nebo nebudeme mít možnost vařit) a co tedy chceme koupit.

Dalším známým trikem je chodit nakupovat jídlo sytí. Hladový člověk údajně utratí snad až o dvě stovky více, než když se před nákupem nají.

Myslete na marketingové triky: osvětlení zboží, aby vypadalo lákavěji, vůně u pečiva, která vás svádí ke koupi, a dražší zboží v úrovni očí – to levnější obvykle bývá níž, ale některé obchoďáky to tak nemají, je třeba se ohnout a podívat, co se skrývá dole u země.

Využívejte slev u toho, co si skutečně chcete koupit. Knihy můžete koupit levněji na knižním veletrhu. Nebo sledujte akce: předvánoční, povánoční... Zvažte, zda byste si to koupili, i kdyby to nebylo ve slevě. To, že si koupíte dvacet zlevněných mističek, které ve skutečnosti nepotřebujete, vaší peněžence zrovna dvakrát neprospěje, i když jsou oooopravdu levné a výhodné! Využívejte slevových kartiček: mají je dnes skoro všechny obchody s potravinami: Billa, Penny, Tesco…, ale i mnohé lékárny (dr. Max, větší i menší), obchody s kosmetikou (Yves Rocher) a ledaskdo další.

Někdy a někde můžete vyzkoušet smlouvání. Především Vietnamci na tržnicích jsou leckdy ochotní vám něco slevit. Ale můžete to vyzkoušet i v normálním obchodě, zejména pokud jste si všimli, že zboží má nějakou vadu a vy ho přesto chcete. Předem si ale rozmyslete, jestli to se slevou jen zkoušíte a vezmete si ho i jinak, nebo nikoliv.

Zvažte celkovou cenu! Jestliže si kupujete věc, která bude vyžadovat další náklady (auto má spotřebu benzínu, technické kontroly, pojištění pračka vody i energie, myčka vody i tablet, čištění, údržby atd.), započítejte do své srovnávací kalkulace i ty. Možná se vám dražší lednička vyplatí velice rychle v nižší spotřebě, zvláště když se dnes často elektrická energie zdražuje. U spotřebičů pouvažujte o tom, zda je vůbec potřebujete a na kolik vás tedy ročně přijdou.

Jak ušetřit v oblasti lidí podle Evy Tomkové

Nejbáječnějším nápadem mi přišlo ušetřit za rozvod. Jak to udělat? Nejjednodušší způsob je nerozvádět se. Ano a pochopitelně pro škarohlídy také nevdávat se, že? ;-) Ale o tom to není! Trik je v tom, že se necháte fascinovat vašimi rozdíly. Že si oblíbíte to, že jste každý jiný. Snažíte se poznat, co toho druhého proboha může bavit na motorkách? Zjistíte, že váš protějšek je neskutečně zajímavý tvor, který má spoustu senzačních nápadů a myšlenek, když mu dáte prostor je vyslovit, můžete se je dozvědět i vy. (Kolikrát si říkám, že bych partnera začala trošku „vykrádat“ a o těch skvělých nápadech psala na blog. Jeho chyba, že on svůj blog nemá, ne? A vám by se ty nápady taky mohly líbit. Ale radši se ho zeptám. ;-))

A teď si dovolím jeden malý citátek ze strany 79 – protože mě tahle část naprosto fascinuje a připadá mi velice moudrá. Snad ji i zařadím do svého výběru velkých pravd: „Lidé se nerozvádí proto, že se k sobě nehodí, ale proto, že spolu neumí mluvit. Pokud se naučíte spolu mluvit, všechno, ale úplně všechno se dá vyřešit.“

Jak ušetřit v oblasti jídla podle Evy Tomkové a mě

V téhle oblasti jsem si všechny tipy označila hvězdičkou, protože jsou skvělé a můžu je využít. Některé už sama používám. Například jsem vám už psala, že se snažím péct si doma, protože je to levnější a nejspíš také zdravější. Víte naprosto přesně, kolik je v daném dortíku cukru, tuku a mouky, takže když se snažíte zhubnout, snáze si ho odepřete. A když si doma pečete i chleba, můžete přestat chodit do pekárny, čímž eliminujete riziko, že si tam koupíte něco dobrého. Osobně šetření v téhle oblasti považuji za důležité. Ono se to sice možná nezdá, ale aspoň v Brně jsou takové ty chutné koláčky vcelku drahé. Sedm až čtrnáct korun, některé dezertíky – tak jednoduché jako linecké koláčky s tvarohem (snadno nahradíte mým Jednoduchým tvarohovým dortem) – dokonce dvacet korun za miničtvereček šest krát šest centimetrů.

Podobně je to i s domácím vařením – pro paní domu asi žádná sranda – ale pomocí krásného ubrusu můžete stůl hezky načinčat, jako byste byli v restauraci. A místo toho, abyste každý za svoje jídlo dal sto padesát korun, si k tomu kupte lahvinku dobrého vína – pokud bude za míň než tři stovky, vlastně jste ušetřili. A teď mi řekněte, že si při šetření doma neužíváte?

A samozřejmě můžete vařit na více dní, chystat si svačiny – místo kupování drahých, nezdravých a ne příliš chutných baget – jen to má drobnou nevýhodu… chce to váš čas, ale taky nápaditost a kreativitu. Můžete se pěkně vyřádit a třeba vám pomůže i váš drahý muž a děti.

Při vaření používejte hrnec o velikosti plotýnky, je-li hrnec menší, zbytečně vám uniká teplo. Hrnce přikrývejte pokličkou, dosáhnete kratší doby varu (snad až čtyřikrát) a tím také ušetříte. Troubu, v níž pečete, otevírejte jen minimálně a mějte přitom nachystané chňapky, abyste mohli pekáč nebo nádobu vytáhnout. A nejdříve po čtvrt hodině pečení moučníku, tím zabráníte tomu, aby se vám srazil.

V roce 2015 se za nejlevnější považuje vaření na zemním plynu, pak na indukci, která je až o 50 % výhodnější než sklo-keramická deska nebo elektrické plotýnky.

Jak ušetřit v domácnosti podle Evy Tomkové a mě

Důvodů k šetření může být spousta – chcete si dopřát něco dražšího (dům, dovolenou, konkrétní věc…), chcete si vytvořit rezervu „co kdyby“, nebo máte zkrátka hluboko do kapsy a nebo chcete jen vyzkoušet šetření. Co to plácám? Ale nic, věřte mi, může to být super dobrodružství, takový menší zážitek, když přemýšlíte, jak ušetřit, ale přitom se neomezovat. Můžete totiž zjistit, že když přemýšlíte, jak ušetřit a utratit méně, je to trošku adrenalinové a zároveň možná zažijete více věcí než jindy. Můžou vám k tomu dopomoci rady z knihy 111 tipů jak šetřit svoje peníze (pár vybraných v tomto článku) nebo moje vlastní, které stále doplňuji.

První Evinou radou je, abyste si ujasnili důvod, proč šetříte. Pokud kvůli tomu, abyste měli peníze na něco konkrétního, radí, abyste si dali fotku té dané věci do peněženky. Že prý vám to pak půjde lépe. Já šetřím třeba proto, že nemám příjem, nebo aspoň ne pořádný, jen takové malé „kapesné“ (pod deset tisíc pro zvědavce). Prvně jsem šetřila proto, abych byla v plusu, ale to stejně moc neovlivním – některým výdajům typu zdravotní pojištění se zkrátka nevyhnu – ale pak mě napadlo, nebo to možná přišlo samo šetřit pro zábavu. Pro tu zvědavost, co jsem schopná ušetřit. A v této fázi jen žasnu nad možnostmi zdarma. Co všechno jde zdarma nebo se slevou či velice levně zařídit, udělat a zažít. Kolik zábavy může se správnýma lidma přinést piknik v městském parku místo drahého výletu do zahraničí?

Jedním z užitečných tipů je rozhodně přestat utrácet za dekorace. Jo, konec kupování kravin a hloupostí do bytu. Dekorace jsou nejhorší věc na světě! To už je jenom můj názor ;-) a vychází z prostudování několika knih o uklízení. Ano, najde se pár výjimek, jistě. Možná máte od přítele keramického sloníka pro štěstí, nebo vystavené miniatury domečků či konvičku z dovolené. Fajn, beru, ale vezměte v úvahu, že z toho všeho musíte oprašovat prach a pokud vám to nepřináší (nejlépe každý den) pocit štěstí, že takto krásnou věc máte, dělá to ve vašem obydlí pouze nepořádek. Navíc byt můžete ozdobit mnohem účelněji, např. rostlinkami, které kvetou, nebo jak píše rude.x jdou sníst, tzn. bylinkama.

A: "Tak jaký je společný bydleni?
B: "Supr, během tří dnů mi vyhodila moje oblíbený roztrhaný tričko, rozbila milovanej hrnek, vymazala všechno porno (6,5GB!!!), zasrala byt zelení, která se nedá sežrat ani vykouřit. A zakázala mi tahy s kámošema."
A: "Takže děla přesně to, kvůli čemu si s ní nechtěl bydlet. Si chlap ne, tak si dupni."
B: "Taky že jo, holčička si po tejdnu společnýho bydlení, začíná nějak moc vyskakovat."
A: "No jo, jdu zase makat. uvidime se v pátek pod pe"
B: "Pátek rušim, jdu na balet."
A: "Wtf?"

Můj oblíbený vtip z lamer.cz.

Ale zpět k těm dekoracím – spoustu si jich můžete poměrně levně sami vyrobit. Máte-li děti, máte už rovnou o zábavu postaráno, toho „haraburdí“ co natahají ze školy z výtvarek a podobných předmětů případně jiných kroužků můžete vesele využít k vyzdobení domácnosti. Alespoň ony budou mít radost. A například vlastnoručně vyrobené ozdoby na stromeček – háčkované vločky uvidíte, když se podíváte do mých článků v tvorbě, vás také přijdou na pakatel. Další skvělé tipy, jako kamínky z dovolené, fotografie, magnetky z jogurtů či jiných potravin, které stejně (!!!) kupujete, vlastnoručně malované obrázky atp.

Jiným tipem jak ušetřit je větrat ekologicky. Jojo, šetření a ekologie spolu mnohdy významně souvisí. Víte, jak se správně větrá? Na koleji jsem šílela ze své jinak milé spolubydlící z vedlejší buňky, která nechala celou noc i den okno otevřené na větračku. Zima tam byla jak v psírně, ale smrad, který způsobovala sprcha, ačkoli jsme ji čistily, lily do ní krtka i si zavolaly údržbáře, tam byl dál. Správné větrání není furt a málo, ale pořádně a rychle. Podle Evy Tomkové stačí jen dvě minutky, mamka mi vždy říkala pět. S dokořán otevřeným oknem.

Taky zvažte, jakou udržujete teplotu v místnosti. Běžné bývá 22 °C pro místnosti, kde trávíte čas bez fyzické aktivity, na spaní se naopak hodí nižší teploty kolem 19 °C. Přetopené místnosti jsou nejen náročné pro vaši peněženku, ale ani zdraví zrovna nepřidají. O používání klimatizace už jsem napsala svoje v článcích Jak se ochladit. Je to zbytečný krám do domácnosti, o který se musíte starat, čistit jej a žádný velký užitek nepřináší. V našich zemích se obvykle (v některých bytech nejspíš ne) dokážete obejít i bez ní.

Radiátor nezakrývejte záclonou (zvyšujete spotřebu tepla až o 40 %) ani nezatarasujte nábytkem. A nesušte na něm prádlo.

Myjte nádobí ve dřezu místo pod tekoucí vodou. Kromě toho, že to je snazší, protože se zbytky samy odmáčí, máte i menší spotřebu. "Během pěti vteřin proteče otevřeným kohoutkem přibližně jeden litr vody, za deset minut mytí nádobí takto spotřebujete zhruba 120 litrů. Každodenní desetiminutové mytí nádobí pak z vašich peněženek vytáhne navíc zhruba 3300 korun." (Novinky.cz)

Zrovna tak nenechávejte téct vodu, pokud si déle mydlíte ruce. (To tedy nevím, jak přesně udělat u klasických kohoutků, u pákových baterií to docela jde, i když to chce trochu šikovnosti, abyste všechno nezapatlali od mýdla, ale budiž, už jsem viděla i lidi, co si mydlí ruce skoro tři minuty. A spotřebovat 36 litrů na umytí rukou je fakt úlet!) Totéž platí pro čištění zubů. Přece když mám kartáček v puse, nemusí mi téct voda. A přitom každý čtvrtý Čech má právě tento zlozvyk.

Ušetřit můžete, když utáhnete kapající kohoutky i záchod.

K dalším z mých rad patří ekologicky (ekonomicky) prát. Psala jsem o tom v článku Umíte prát v pračce? Leckdy stačí prát na nižší stupeň a dávkování prášku také užívejte podle návodu výrobce, ne, jak byly zvyklé vaše maminky plnýma hrstma.

A co se mi zvlášť líbilo z rad do domácnosti bylo – „Věci nevyhazujte, ale prodávejte nebo vyměňujte“. Využít můžete prodeje přes internet, antikvariátů, second handů, bazarů, nebo uspořádat vlastní „garážový prodej“. Asi na tom nezbohatnete, ale je to ekologičtější i přínosnější.

Vypínejte spotřebiče ze zásuvky, i ve stand-by režimu spotřebovávají elektřinu. Sice málo, ale přece. A když jich máte hodně, projeví se to i na vaší peněžence. 

Pořizujte si spotřebiče s menší spotřebou energie, znát to bude zejména u ledničky, která běží v podstatě trvale. Spotřebiče se označují energetickými štítky. Od roku 2010 se spotřebiče označují v třídě A+++ až G, kdy G znamená nejhorší (= nejvyšší) spotřeba.

Odmrazujte ledničku. Otvírejte ji jen, když v ní něco potřebujete, zírat můžete z okna a půjde vám to míň na tloušťku. ;-) Postavte ji co nejdál od zdroje tepla, tzn. od sporáku nebo topení. Hodilo by se, kdyby na ni ani nesvítilo slunce. Kolem ní by měl volně proudit vzduch. "Každý stupeň v okolí navíc zvyšuje spotřebu chladničky asi o čtyři procenta." (podle Novinek.cz) Nejvhodnější teplota v ledničce je +7°C.

111 tipů jak šetřit svoje peníze

V článku Pár způsobů, jak ušetřit jsem se zmínila o nedávno přečtené knize od Evy Tomkové 111 tipů jak šetřit svoje peníze. Kniha je příjemně rozdělena do několika trefně pojmenovaných kapitol, např. domácnost, jídlo, lidé, nákupy apod. Každý ze sto jedenácti tipů je napsán na jedné nebo na dvou stranách, což v dnešní superuspěchané době zvláště oceňuji. Krátké kapitoly jsou příjemné na čtení a takovou knihu si můžete vzít třeba do tramvaje nebo čekárny k lékaři. I na psaní poznámek je to příjemné. Vždy snadno poznáte, kde jste skončili, a kolik vám toho zbývá k prostudování.

Některé tipy jsem předem zavrhla jako naprosté hovadiny dobré leda tak pro pobavení, např. levné bydlení na hausbótu, ale u jiných jsem si udělala hvězdičku, protože mi připadaly skutečně zajímavé a pro mě využitelné. Řekněme, že 41 tipů mi připadalo využitelných přímo mnou. To je docela dobré, ne? A kdoví, některé další třeba využiji v budoucnu, protože v tuto chvíli mohu těžko „šetřit na dětech“, když žádné nemám. ;-) A nebojte, není to myšleno nějak špatně, možná dokonce naopak – více se jim věnovat a méně jim kupovat blbosti.

Ke knize mě pochopitelně přivedl její poutavý název a také to, že jsem sama napsala článeček o tom, jak ušetřit a tomuto tématu se věnuji v praxi. – Postupně do svého článku doplňuji nové a nové vyzkoušené způsoby. Něco vám možná taky bude připadat bláznivé, ale tak už to chodí. ;-)

Kniha má 180 stránek, ale přečíst se dá za pár dní a to dokonce i když si uděláte devět stránek výpisků. Myslím, že v nich mám vše podstatné. Do rukou se mi z Moravské zemské knihovny dostalo první vydání z roku 2009 z brněnského Computer Pressu, a. s. Na autorce mě především zaujalo, že pracovala několik let jako redaktorka časopisu Nový Prostor. A místy jsem byla nadšena jejím humorem, který je vidět už ve věnování: „Tuto knihu věnuji svému muži. Honorář si ovšem s jeho svolením ponechám.“ A podobně je to i s malými tipy „moje rodina radí“.

Co se týče mě určitě vám doporučuji knihu si přečíst. I když třeba zrovna nešetříte, nebo si myslíte, že to nemáte zapotřebí. Některé nápady totiž můžete využít i tak.

Pár způsobů, jak ušetřit

Jak vyřešit menší finanční obtíže? Ve skutečnosti máte dvě možnosti – zvýšit příjmy, nebo snížit výdaje. Rozhodla jsem se nejprve vyzkoušet tu druhou možnost. Co všechno můžu udělat, abych snížila výdaje?

Dobře se starat o svoje zdraví – dnešní návštěva doktorky mě stála 30 za recept + 216 (kapky Mucosolvan 94 a penicilin 160) a to mě prosím jenom bolí v krku!

Bojujte za svoje práva. Jestliže jste si něco koupili a věc se rozbila, nebo není taková jaká měla být, jděte ji reklamovat. Nenechte se jen tak odbýt. Jsou to vaše peníze a je to vaše právo dostat to, co jste si koupili. Předem ale zvažte, zda se vám reklamace vyplatí časově i finančně – kvůli botám za pětistovku, nemá smysl projezdit dvě stovky benzínu a nakonec se dozvědět, že reklamace vám nemůže být uznána, protože jste si nepřečetli tu kouzelnou formulku, že boty jsou vhodné jen pro sálové nošení.

JÍDLO 
Peču si doma. Jste-li mlsouni a musíte mít svůj díl sladkostí, vyvarujte se různých cukrovinek a upečte si doma něco pořádného. I finančně náročný čokoládový koláč – recept na Angelika vaří – vás vyjde levněji, než několikrát týdně kupované koláčky nebo zákusky. Zkuste se ale celkově mlsání vyvarovat.

S tím souvisí i přestat si kupovat pochutiny a utrácet jen za potraviny. Tedy utrácet za to, z čeho se najím a co pro mě má určitou hodnotu, místo mlsků jako jsou čokolády, brambůrky a podobně. Navíc tím budu žít dravěji. Dvě rány jednou mouchou. ;-)

Pít vodu z vodovodu. Kupované vody jsou dražší, obsahují cukr, barviva, konzervanty a kdesicosi a taky prý nejsou zas tak dobré, jak se říká. Jednou za čas stačí nějaká minerálka pro doplnění.

DOMÁCNOST
Používat vodu dvakrát. Když namáčím prádlo, nebo peru v ruce, zbyde mi v podstatě čistá jen trochu mydlinková voda, kterou můžu použít na spláchnutí záchoda. Mnohem víc mi jí zbyde, cca dva kýble, když peru v pračce. A na umytí vlasů taky spotřebuju jeden kýbl. Stejným způsobem řeším mytí rukou – vodu nachytám do kýble a používám ji ke splachování. Dlouho nám trvá, než se odpustí teplá voda na mytí nádobí. Tu studenou můžu využít místo, abych ji nechala jen tak zbytečně odtéct – buď si uvařím čaj, namočím si do ní prádlo (ale je studená), nebo ji použiju na zalévání kytek. A krom toho, že šetřím, se chovám i ekologicky.

Na zalévání kytek se dá nachytat dešťová voda – do kýble na balkóně, sudu nebo čehokoliv dalšího. Pozor, nemusí všem kytkám svědčit, protože je kyselá, ale také je měkká, takže někdo v ní pere a třeba čajovník a ty kytky, které žijí jen z vody, na které si teď nemůžu vzpomenout, nebo rosnatky a další masožravky ji mají rády a z naší tvrdé jim moc dobře není.

NÁKUPY
Nakupovat ve slevách. Promyslet si, co budu v brzké době potřebovat a poohlídnout se po tom dříve, než to bude naprosto nutné. Třeba boty, nebo nějaká delší trička na zimu. Pěkné knihy se dají koupit v antikvariátech.

Přestat dávat dýžka, když to není nutné, tj. v obchodech, nepříjemné prodavačce a zbytečně velká. Možná to není zrovna chvályhodné, ale šetříte, protože potřebujete. Až zase budete mít více peněz – určete si, kolik to je, můžete to dotyčným vynahradit. 

Kytky si můžete namnožit sami doma nebo od známých či kolegyň – například z fialky vám stačí lístek: dáte ho na pár dní do vody a až z něj budou trčet kořínky, zasadíte ho do květináče s hlínou.

KULTURA
Věnovat trochu času na zjištění akcí zdarma. Existuje spousta festivalů, otevřených ateliérů, autorských čtení, autogramiád a dalších různých akcí, na které není žádné vstupné, nebo jen malé či dobrovolné. Třeba tenhle festival v Brně.

DALŠÍ TIPY
Senzační kniha plná nejrůznějších tipů jak ušetřit se jmenuje celkem logicky 111 tipů jak šetřit svoje peníze. Jen mezi náma, něco jsou hrozný kraviny, ale některý nápady jsou fakt super, i když byste na ně asi přišli sami. Brzy vám sem napíšu něco ze svých poznámek a možná i recenzi.

Šetření a Uklízení

Tématem června je šetření. Napadlo mě to proto, že o něm už nějakou dobu přemýšlím a také jsem před krátkou dobou dočetla knihu, která se jím zabývala. A protože jsem už nějakou dobu nenapsala žádný článek o Sherlockovi, bude seriálové úterý vyčleněno pro téma šetření. :-) Doufám, že se dozvíte něco nového zajímavého a že vám třeba začne připadat jako zajímavá (a výhodná!) kratochvíle.

V červenci se můžete těšit na seriál o uklízení. Opět každé úterý. A možná i celý srpen.

Moje dobrodružství

Minulý týden jsem tu psala, že jsem začala číst Hochy od Bobří řeky. A že jsem přemýšlela nad tím, jaká chci zažít dobrodružství a jaká jsem už zažila. Toho, co bych chtěla zažít, jsem moc nevymyslela, a když jsem se podívala na ta, která už jsem prožila, bylo mi jasné proč. Mnohdy k nim totiž došlo „náhodou“. Byla dílem okamžiku, neplánovala jsem si celý život, že se budu týden toulat deštivou Šumavou s batohem na zádech. Chtěli jsme jet na dovolenou, neměli peníze a chtěli vidět Boubínský prales. A tak to vzniklo. 

A na jaká další dobrodružství jsem si vzpomněla?

• Šetřit. Zkoušet, co můžu mít zdarma nebo velmi levně.
• Poznávací zájezd do Albánie. Dobrodružství to bylo, protože jsem vůbec nevěděla, co mě tam čeká, a musela jsem zvládnout dlouhé cestování autobusem a bez kinedrylu, protože jinak bych byla celou dobu jen ospalá a nic bych z toho neměla.
• Let letadlem. Bojím se výšek a nemám ráda letadla. Ale tři týdny u moře a téměř zadarmo?
• Kurz kreslení pravou mozkovou hemisférou. Dobrodružství to bylo především napoprvé, kdy jsem vůbec neměla představu, jak moc může být náročné celý den kreslit. Taky šlo o překonání sebe sama a vnucený názor, že „já kreslit neumím a ani nikdy nebudu umět“. A taky jsem propadala zoufalství, když jsem byla unavená a nedařilo se mi zachytit některé tvary. Nebo když jsem byla pomalejší než ostatní. Napodruhé už jsem věděla, že dva nebo tři dny věnované kreslení jsou pořádná fuška, a tak si musím předem pořádně odpočinout, vzít si svačinu a dostatek jídla a pořádně spát. Jo a brát to s klidem.
• Ujít pěšky 50 kilometrů za jediný den. Nevěděla jsem, co mám čekat, obvykle jsem chodila dvacet kilometrů a vždy záleží na náladě, botách, počasí, jídle, pití, oblečení a spoustě dalších faktorů. Někdo tvrdil, že to nezvládnu a já sama nejlíp věděla, že nejsem zrovna dvakrát rozchozená. Rychlost jsme měli dobrou, ale když se začalo stmívat, trochu se člověk bál, že se k tomu všemu ještě ztratí.
• Vyrobit vlastní knihu vázanou v kůži. Nevěřila bych, kolik to dá práce. A že to přitom bude tak úžasné. Ne jen pro ten výsledek, ale i pro tu činnost samotnou. Jak vám dílko vzniká pod rukama. Jak příjemné je odborné vedení...
• Volný pád v tunelu ve Skydive aréně! Bylo to jiný, než jsem čekala. Hezký i děsivý zároveň. Každopádně hodně nový.

Napadlo mě, že do tohoto seznamu třeba jednou za čas něco přidám. Původně byl publikován 10. března 2014. Dnes 12. května 2014 doplním další dobrodružství, která jsem si už dříve napsala. Co chci vyzkoušet? Zažít a je to svým způsobem dobrodružství?

• Dojet k moři na motorce.
• Navštívit běžně nepřístupné jeskyně v Moravském krasu.
• Navštívit Singapur.
• Uspořádat výstavu vlastních výrobků.

A teď, co jsem už zažila za dobrodružství.

• Řídit Velorex.
• Jet v kabině náklaďáku - autovleku.
• Udělat si řidičák na motorku.
• Udělat radikální jarní očistu.
• Jít na (lymfatickou) masáž.
• Navštívit kartářku.
• Strávit noc v knihovně.
• Učit na vysoké škole. Přednášet.
• Pustit se do paličkování a chodit na kurz. Upaličkovat první obrázek.
• Zkusit si uháčkovat dlouhé letní šaty.
• Chodit na břišní tance.
• Učit se šít - kurz v Moravské Třebové.
• Vydat se do Prahy na CSR Akademii.
• Být 25 hodin vzhůru. V kuse.
• Zkusit celý den nejíst.
• Napsat stostránková skripta.
• Začít chodit do kurzu kreslení a rozhodnout se, že se to naučím.
• Vybrat si na e-shopu látky a objednat si je tak, že mi přijdou v den mých narozenin (náhoda :-)). Dobrodružné je, co s nimi udělám.
• Po osmi letech se přestěhovat k rodičům se všemi věcmi.
• Potkat někoho, kdo mě naučí síťovat.
• Vidět zblízka netopýra v Pekárně.
• Stopovat.
• Pořídit si Hradníka.
• Psát blog a vytvářet "seriály" článků.
• Zdolávat kopce na horách: Tatry, Roháče, Fatra, Pieniny...
• Doplavat na nedaleký ostrov.
• Luštit malované křížovky. Sama zjistit, jak na to.
• Obarvit si vlasy henou.
• Svézt se na motorce. 
• Koupit si ve večerce pivo, i když nemám otvírák, protože chci tu novou retro etiketu od Kozla. Zeptat se, jestli ho nemá prodavačka a nechat si ho rovnou otevřít. A poté co mi venku pěkně vypění, utřít si ruce do vlasů a tak poprvé vyzkoušet doporučované pivní tužidlo, na které jsem dosud neměla odvahu a teď nemám jinou možnost.