Jsem zvědavá, jaký bude další vývoj s rostlinkami a trávou. Jak minulý týden v úterý pěkně zapršelo... Nevím, jak u vás, ale u nás byla pořádná bouřka: hromy a blesky. A ve středu se pes dokonce cpal domů, jak nemá rád bouřku. Miminku to kupodivu vůbec nevadilo. Ani hluk, ani světlo.
Tráva je trochu zválená a z tulipánu mi zbyl jenom stonek. :-( Skleníček/plasťáček se mi samovolně zaklapl, takže jsem musela hrášky pod ním zalít. Teď mi došlo, že jsem vám o svém záhonku za kozím chlívkem ještě nevyprávěla. Jdu to honem napravit.
Měla jsem ho v plánu dlouhodobě, ale nějak pořád nezvládám a nestíhám většinu aktivit mimo dítěte. A to mu teprve začínám vařit, doteď jsem jela ně kupované přesnídávky. No nic, stihla jsem záhonek jakžtakž vyplít, zamulčovat hnojem a znovu vyplít. Pak se u nás stavila mamka a hned se nám ho podařilo osadit asi devíti rostlinkami mangoldu (ještě se neklubou, potvory), jedním řádkem cizrny (jsou to starší semínka, tak nevím, jestli z nich něco bude), třemi řádky hrášku (mňam, ten mám moc ráda a malé bude třeba taky chutnat) a třemi rostlinkami dýně (taky zatím nejsou vidět). A to je všechno.
Ještě jsem si všimla, že o kus vedle roste meduňka, též z doby po babičce. Príma, musím na ni myslet a nechám jí tam prostor. Vedle růže pod meruňkou se jí totiž moc nedaří. Na druhou stranu vyrostla si tam sama dobrovolně, já ji tam nikdy nesázela, takže si nemá na co stěžovat.
Když bude prostor (a nebude pršet), chtěla bych vyfotit a ukázat vám manželův nový přírůstek: granátové jablko. Ty loňské zimolezy a muchovníky najdete v článku zde. Pořád vypadají víceméně stejně.
