Kreslím Life Book 2024

Někdy se zbytečně bojím větších projektů. Snad proto, že s rostoucím množstvím úkolů potřebných k dokončení roste i pravděpodobnost nedokončení všech, nebo jiných selhání. A ne vždy je radost z úspěšného završení díla odpovídající tomu, kolik času a námahy to stálo. Pro příklad uvedu pletený svetr. I když je dokončený, nemusím z něj vždy mít takovou radost jako sice z malých, ale přesto povedených ponožek, od kterých se mohu brzy posunout k dalšímu projektu, takže si vlastně za stejný čas mohu víckrát užít pocit úspěchu. A co si budeme povídat, ponožky nosím častěji. A takové nepovedené ponožky, např. tuhé bavlněné, které jsem navíc udělala kotníčkové, nejsou takovou ztrátou času. Ale abych jen neblafala, mířím k tomu, že jsem se chtěla pustit do jednoho velkého tématu kreslení a vyskočilo na mě, že Tamara Laporte, kterou jsem začala, nabízí ochutnávkový kurz právě teď. Váhala jsem, ale i když byl zdarma, nešlo odolat.

Samozřejmě až tak zdarma není, potřebuju na jeho absolvování hromadu času, který musím strávit sledováním videí a malováním, má-li mi to něco dát. Ale náramně mě to láká, i když riskuju, že selžu. Nelíbí se mi totiž představa, že si neprojdu všechna videa a nezkusím namalovat všechny obrázky. Pokud máte chuť, možná se ještě můžete připojit: https://www.willowing.org/life-book-2024-taster-sessions-schedule/

Nenech se rozladit

Platforma vize nula usiluje o to, abychom měli na silnicích nula smrtelných a vážných dopravních nehod. Nebylo by to krásné?

Jedním z jejich projektů je webovka a reklamy s Řitiči. Protože se mi to moc líbí, rozhodla jsem se, že vám to ukážu. „Poznejte druhy řitičů, kteří vám kazí náladu na silnicích svým agresivním chováním. Řítí se po silnicích a setkal se s nimi snad každý – důležité je nenechat se rozladit.“ [1]

Podle statistik až ve 40 % smrtelných dopravních nehod sehrává svou roli agresivita. Přitom 7 z 10 řidičů přiznává, že se někdy nechá vyprovokovat k agresivnější jízdě. 60 % řidičů do 30 let se někdy záměrně lepí na auta před nimi. [1]

Jednotlivé řitiče si můžete prohlédnout v praxi na videích na https://www.ritici.cz/. Schválně, jestli poznáte, kdopak to mluví? Na Instagramu můžete najít, co dělat, když na silnici potkáte závodníka (https://www.instagram.com/p/CwM9ru8vEJA/) a ty další.

A nezapomeňte si stáhnout omalovánky a pěkně to jednotlivým příšerkám vytmavit (vybarvit). Na ty moje se můžete podívat na instagramu Angelikytvorba. Postupně tam najdete všechny čtyři stejně jako na mém blogu o tvorbě.

Můžete se podívat i na klip od Čechomoru Nalaď se na cestu: https://youtu.be/-ChS3JgUB7A.

A ještě moje doporučení na závěr? Nenechat se rozladit můžeme používat i kdykoliv jindy. Protože mít špatnou náladu, nemá žádné výhody.

Platformu najdete zde: https://www.platformavize0.cz/, projekt Nalaď se na cestu https://www.platformavize0.cz/naladsenacestu/. Stránky z řitiči jsou použity jako zdroj [1].

Koupala jsem psa

Ještě jsem nepsala, že náš pes má už nějakou dobu kožní problémy. Jelikož jsme nevěděli, co to je, vyrazil s ním manžel k veterináři. Ostatně, stejně jsme tam někdy na podzim potřebovali kvůli očkování.

Hypotéz možných příčin jsme měli hned několik:

• fyzické: nějaké breberky, třeba blechy, proto jsme preventivně dali spot-on, který by měl fungovat i proti klíšťatům a další havěti, nebo sametky (viz článek z minulého týdne Už jsou tady zase... sametky). Jak už víte, bydlíme u tchyně, a tak jsou tu trochu jiné podmínky a prostředí než doma. Například beton, na kterém by si mohla udělat proleženiny, protože se pořád jenom válí. Na druhou stranu spí často na gauči v altánu, nebo na polštářku na špejchaře, tam by jí mohlo chybě slunce (vitamin D), nebo nevyhovovat, že je tam chladno a vlhko. Taky se jí mohl zapařit kožich, nebo tak něco. Ještě mě napadlo, jestli by to nemohla být nějaká alergie – třeba na kuřecí maso.
• psychické: Kvůli stavbě na ní máme míň času, ale snažíme se s ní nějak tak chodit na procházky, alespoň každé ráno a večer ji pomazlit. Taky bývá často zavřená právě na tom špejchaře, což z domova nezná. Na zavírání není moc zvyklá a nemá to ráda. Na druhou stranu, špejchar si vybrala sama místo kotce. A taky ji na společné večery nebereme domů, což bude v zimě ještě horší. Veterinář nás uklidnil, že psychického rázu to není, protože to by si vykusovala srst jen na jednom nebo několika málo místech, ne různě po nožičkách či na zádech.

A teď už se pomalu blížíme k řešení: jednou každé tři dny vykoupat, a kdyby to nezabralo, přijít si pro antibiotika. Tohle bylo třetí a asi tak trochu zbytečné koupání. Pes se stále drbe, ačkoliv mu v kožichu nic kromě boláků a již uzdravených lysých míst nic nenacházíme. Ale chtěli jsme to dodržet podle lékařova doporučení.

Koupání bylo poprvé na mě. Nejprve se mi pes s radostí hrnul dovnitř, kam ji nebereme, a pak pochopil, že se jedná z mé strany o úskok a otevřená koupelna jasně naznačovala, co se z návštěvy domova vyklube. Žádné celovečerní pohodlné pospinkávání. Kdepak! Šoupneme ji pod sprchu a pak zase hnedka ven do úmorného vedra (aby pěkně uschla). A tak se mi hned otočila na obrtlíku a vymajzla ven.

I při druhém lákání jsem byla naštěstí úspěšná, co se týče příchodu do domu. Tomu se zjevně nedá odmítnout. Ale dobrovolně mi do koupelny nešla, a když to vypadalo, že budu přes celou chodbu tlačit sedícího čtyřicetikilového psa, který rychle pochopil, že po dlaždicích to parádně klouže, a tudíž mám šanci na úspěch, lehl si a co nejvíc se rozplácl. Došla jsem si pro vodítko a až do sprchového kouta ji víceméně dotáhla násilím.

A pak následovaly úhybné manévry prokládané sprchováním střídavě psa a sebe. Což jsme si zopakovali i po šamponování, protože se mi zamotávala do hadice, pletla se mi pod nohy a vymýšlela další kejkle, jak uniknout otravné vodě. Párkrát ji taky napadlo, že by mohlo pomoct, kdyby se oklepala. To jsem taky neocenila. 

Po umytí jsem se ji snažila zabalit do prostěradla a rychle vytáhnout ven. Při snaze o oklepávání samozřejmě sklepávala i prostěradlo a přišla na to, že když už má koupání za sebou, mohla by rovnou zůstat doma.

Bylo mi líto, že si myslela, že půjdeme na procházku, protože jsem měla v ruce vodítko, a tak jsem ji nakonec vzala zpět do kuchyně, abychom mohly být chvíli spolu a měla jsem ji trochu pod dohledem, že se přehnaně nelíže a nekouše. Což znamená, že ji skoro furt prudím. Ale taky mi tu snad pěkně uschne vzhledem k tomu, že peču rybízový koláč.

Novinky jsou ošemetná věc

Přemýšlím o nějakém souhrnném aktualizačním článku, abyste věděli, co dělám, jak se mám, jaké mám plány, co se děje na statku a kde jsme byli na výletě a tak vůbec. Ale je těžký to popsat. Když to vezmu takhle souhrnně, neděje se vlastně nic moc velkého. Ovšem, když se podívám na jednotlivé detaily, nebo do diáře, mohla bych o tom povídat pořád a pořád a pořád. Nejtěžší je začít. Už jsem nepsala tolik dní. A taky mám parádně dlohé nehty. Kromě palce mají všechny 1,6 cm od nehtového lůžka. Palec má dva cm, kdyby vás to zajímalo. Připadá mi překvapivé, že jsou všechny nehty stejně dlouhé a přitom každý vypadá úplně jinak kvůli své šířce. To jsem netušila, že na sobě mám malý optický klam. Hned by mě lákalo psát o dalších optických klamech. Totiž dopisování seriálů, jako Chorvatské, loňské dny otevřených ateliérů a podobně je pořádně náročné. Ale přitom je velice uspokojivé mít tyhle články pěkně sepsané a zveřejněné na blogu.

O statku se mi teď psát nechce, to je na samostatné články do úterního speciálu. Tvorbě jsem se teď moc nevěnovala, tak není moc o čem psát a navíc o stejně najdete na druhém blogu. Tak snad drobnou zmínku o omalovánkách?

V práci toho teď máme hodně, takže se snažím dobře spát, zdravě jíst – jen ten pohyb mi pokulhává, i když jdu někdy kousek pěšky, jak teď bydlíme u tchyně, šetřím spoustu času za docházení na autobus, na druhou stranu ho většinu utratíme při péči o zvířata. Kromě dovolené jsme teď byli na výletě u Kounova. Chystám se zase někam vyrazit, aby člověk nebyl pořád jenom doma, ale musím říct, že to strašně rychle utíká.

A hlavně hodně pletu. Ale o tom asi nepochybujete. Když si sem nemůžu vzít šicí stroj... tedy, on by se vešel, ale natahat si k tchyni látky, jehly, nitě, střihy... to bychom tu už vůbec neměli k hnutí.

Už jsou tady zase... sametky

Tak na tenhle článek už se pár let chystám a nakonec se to dá sfouknout v pár větách. Existuje takovej malej roztoč, kterýmu všichni říkají sviluška, ale je to ve skutečnosti sametka, což je dost podstatný rozdíl, protože sviluška napadá rostliny a vážně je poškozuje až zabíjí. Je to sice taky roztoč, ale pokud nejste kytkofil, může vám to být jedno. Zato sametky podzimní napadají lidi i zvířata a věřte mi, že když se do vás „zakousnou“ jedno vám to nebude.

Seznámila jsem se s nimi před pár lety. Nejsem si úplně jistá, jestli už první rok na statku, řekla bych, že až druhý. Najednou, s příchodem podzimu (hahaha, proto je podzimní!) jsem si všimla, že jsem nějaká kousnutá. Asi komár. Jenže pak znovu. A znovu a znovu a znovu. Stejné strašně svědivé kousance na sobě začal pozorovat i manžel, a co bylo horší, objevovali jsme je po ránu. Takže jsme začali panikařit, že máme doma nějakou příšeru, která nás kouše. Moc hmyzáků neznáme, takže se nabízely především blechy, nebo takový ty šmejdi, co se občas vyskytují třeba na vysokoškolských kolejích. Štěnice, jasně, to jsem měla na mysli. 

Googlili jsme a googlili. Ačkoliv se zdálo, že štěnice to nejsou, protože mají způsobovat tři kousance poblíž sebe, kterým se říká snídaně, oběd a večeře a mají se objevovat na odkrytých místech těla, neboť vás pokoušou v noci, naše kousance se objevovali na právě opačných místech: v okolí podprsenky pod ňady, v podpaží, podkolenních jamkách, loktech a v okolí kalhotek. Stejně jsme oslovili deratizační firmu, která nám naštěstí zbytečný zásah rozmluvila. A snad to byli oni, kdo nás navedli správným směrem.

Sametka podzimní (LAT: Neotrombicula autumnalis, ANJ: berry bugs, SK: zamatovec letný) [1][2] Jelikož se jedná o miniaturního oranžového roztoče (0,5 mm [2][3]), nemám tu žádnou fotku. Okem ji stejně můžete vidět jen na internetu! „Obě pohlaví jsou přibližně stejně velká, mají oranžovou barvu, osm nohou a tělo ve tvaru osmičky. Pod mikroskopem byste viděli i sametový kožíšek, který je hustě porostlý chloupky – podle něj získal roztoč svůj název.“ [3]

Jak poznáte kousnutí?

„Okamžik napadení larvou nebo larvami sametek je nebolestivý, a proto uniká pozornosti. Po 24 až 48 hodinách začíná ale kůže silně a nepříjemně svědit a svědění přetrvává i několik dnů po odpadnutí nebo odstranění larev sametky.“ [4] Štípance připomínají komáří kousnutí, jeví se jako malé červené tečky či kopřivkové pupeny. Ale příšerně svědí. Klidně i 14 dní. Pak kousance samy zmizí. „Dobrou zprávou je, že sametka podzimní nepřenáší žádné nemoci.“ [1] Jediné riziko vám hrozí, když si je budete škrábat – můžete do nich dostat infekci. Ale přitom je tak těžké odolat.

Jak správně léčit štípance sametky podzimní?

„Pokud jsou příznaky mírné, vystačíte si s běžnou mastí, která obsahuje antihistaminikum. Pokud trpíte silným svěděním je vhodné užití antihistaminik formou tablet, které však vždy konzultujte se svým lékařem.“ [1] Antihistaminikum obsahuje například dobře známý Fenistil. Použít můžete tekutý pudr, ale často si postižení stěžují, že jim nic nepomáhá. [4]

Sametka podzimní – prevence a ochrana

Rady na prevenci jsou spíš vtipné než praktické. Kdyby tomu tak nebylo, netrápily by nás sametky už třetím rokem a podzim se tak pro mě nestal nejméně oblíbenou částí roku! Takže, pojďme na to. Co můžete udělat, abyste zabránili kousnutí!

• Ještě tak nejlepší je se do půl hodiny po příchodu domů z přírody důkladně osprchovat včetně hlavy a umýt se mýdlem. Obzvláště u dětí se prý mohou larvy vyskytovat i na hlavě. [1] „Stačí důkladná sprcha teplou vodou a mýdlo. Počítejte ale i s vypráním oblečení, povlečení, potahů, vysáváním lůžek a pelíšků.“ [4]
• „Na svých zahradách pravidelně sečte trávu. A likvidujte i mech na zahradách.“ [1] Doporučuje se nízký travní porost a záhony bez plevele. [4] „Se sametkou podzimní se můžete setkat zejména za teplého a vlhkého počasí. Vyhovují jí louky, neudržované trávníky a zarostlé zahrady. Raději má stín nebo polostín, dobře udržované a osluněné plochy neosídluje. Platí to však obecně, její výskyt byl zaznamená už i na golfovém hřišti.“ [4]
• „V době výskytu larev – od července do října – se vyhýbejte při procházkách ve volné přírodě vysokému porostu.“ [1] Nikde jinde než ve Středočeském kraji jsem s tím problémy neměla. Možná už se situace vlivem oteplování a kdoví čeho všeho dalšího změnila, ale na zahradě nemáme vysokou trávu a stejně jsme hrdými majiteli spousty sametek.
• „Noste pevnou obuv a dlouhé nohavice a rukávy.“ [1] Kdyby to pomáhalo, nejsem pokousaná.
• „Oblečení lze impregnovat speciálními repelenty obsaujícími DEET.“ [1] O tom, že by proti tomu existovaly repelenty slyším prvně, takže mi tu svítá naděje. Zdroj č. [4] doporučuje repelenty účinné proti klíštěti.
• „Tímto parazitem bývají často napadené myši,“ [1] proto se jich snažte zbavit. S tím souhlasím – o parazitech jsem nevěděla, myši jsou problém samy o sobě.

Jak se vyvíjí sametka?

Tvrzení [1]: vyskytují se po celé Evropě. Tvrzení [3] je mi bližší: „Sametka se nevyskytuje plošně na celém území České republiky, a třebaže se to postiženým nezdá, opravdu existují oblasti, kde tohoto roztoče neznají.“ Donedávna jsem patřila k těm šťastlivcům. Tvrzení [5] by tchyni asi rozlítilo doběla: „Sametky se vyskytují především na zanedbaných zahradách, v parcích, sadech a v Čechách je naleznete nejvíce v Praze. Jinde v republice nejsou příliš rozšířené.“ S druhou částí lze souhlasit, ale ten její kousek trávy, co má na dvoře, se velmi pravidelně seče.

Rychlé šestinohé „larvy sametek se živí kůží. Do té vstřikují trávicí šťávy, které ji natráví a sametky ji pak nasají jako tekutinu. Pamatujte, že jde o velmi bolestivou záležitost a váš domácí mazlíček při ní trpí.“ [5] Platí i pro lidi! „Neživí se krví.“ [2] Drží se vás alespoň tři dny. [3] „Nejraději mají místa s jemnou kůží, u lidí pak taková, kde přiléhá oblečení ke kůži, tzn. slabiny, kolem pasu (spodní prádlo), u žen oblast prsou (podprsenky), kotníky (ponožky), u malých dětí ve vlasech... U psů zase nejčastěji mezi prsty, u tlamy, kolem uší, v tříslech nebo kožních záhybech.“ [4] Odborně se vzniklé vyrážce říká trombikulóza nebo trombidióza. [1] 

„Zhruba po týdnu se larvy nasytí, uvolní se zase z kůže a vrátí se zpět do půdy. Tam se mění v“ slepé „nymfy a poté v dospělé jedince. Ti se živí rostlinami v půdě, jsou tudíž velkým postrachem pro všechny zahrádkáře.“ [5] Dospělé sametky žijí v zemi, kde pak nakladou v červnu a červenci [4] okolo deseti vajec, především do listí [2] až deset centimetrů hluboko [3]. Z nich se poté vyklubou larvy, které vylézají koncem léta a začátkem podzimu na povrch a koloběh se opakuje. Vyskytují se v přírodě, především na vlhkých místech v trávě, na listech, vysokých rostlinách, v lesích, zahradách, parcích i loukách. Zde žijí od začátku července až do půlky října, výjimečně do začátku listopadu a napadají drobnější savce jako jsou myši, ježci, zajíci, někdy i ptáci, kočky, psi a taky člověka. [1]

Jak vlastně zjistíte, že je vaše zahrada zamořená sametkou podzimní? Uvádí se, že vystačí, když na travní porost položíte kus bílého papíru, na kterém se po čase začnou shromažďovat larvy sametky podzimní. Na papíru je pak poznáte jako malé oranžové tečky. [1] Sametka podzimní se v lidském obydlí nezdržuje. [1]

Zdroje:

[1] Leš, Alexandra. Sametka podzimní – jak se jí zbavit a jak se před ní chránit. Krejsa. 31. 10. 2022, cit. 12. 9. 2023, https://www.krejsashop.cz/cs/m-361-jak-se-zbavit-a-chranit-pred-sametkou-podzimni

[2] Sametka podzimní. Škůdci. com, cit. 12. 9. 2023, https://www.skudci.com/sametka-podzimni

[3] Menclová, Alena. Sametky útočí: Když se vám parazit zavrtá do kůže. Abeceda zahrady a bydlení. cit. 12. 9. 2023, https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/sametky-utoci-kdyz-se-vam-parazit-zavrta-do-kuze

[4] Kalvas, Jan. Sametka podzimní útočí: kde na ni můžete narazit a jak se jí nejsnáze zbavit? Naše krásná zahrada. 5. 9. 2022, cit. 12. 9. 2023, https://www.nkz.cz/praxe/ekologie-priroda/sametka-podzimni-utoci-kde-na-ni-muzete-narazit-jak-se-ji-nejsnaze-zbavit

[5] Jak na sametky: Zbavte se nejhorší noční můry chatařů a zahrádkářů. iReceptář.cz. 13. 07. 2021, cit. 12. 9. 2023, https://www.ireceptar.cz/zahrada/jak-na-sametky.html

P. S.: Sametka se říká i stuze, kterou lze nosit jako náhrdelník. ;-)