Přemýšlím o nějakém souhrnném aktualizačním článku, abyste věděli, co dělám, jak se mám, jaké mám plány, co se děje na statku a kde jsme byli na výletě a tak vůbec. Ale je těžký to popsat. Když to vezmu takhle souhrnně, neděje se vlastně nic moc velkého. Ovšem, když se podívám na jednotlivé detaily, nebo do diáře, mohla bych o tom povídat pořád a pořád a pořád. Nejtěžší je začít. Už jsem nepsala tolik dní. A taky mám parádně dlohé nehty. Kromě palce mají všechny 1,6 cm od nehtového lůžka. Palec má dva cm, kdyby vás to zajímalo. Připadá mi překvapivé, že jsou všechny nehty stejně dlouhé a přitom každý vypadá úplně jinak kvůli své šířce. To jsem netušila, že na sobě mám malý optický klam. Hned by mě lákalo psát o dalších optických klamech. Totiž dopisování seriálů, jako Chorvatské, loňské dny otevřených ateliérů a podobně je pořádně náročné. Ale přitom je velice uspokojivé mít tyhle články pěkně sepsané a zveřejněné na blogu.
O statku se mi teď psát nechce, to je na samostatné články do úterního speciálu. Tvorbě jsem se teď moc nevěnovala, tak není moc o čem psát a navíc o stejně najdete na druhém blogu. Tak snad drobnou zmínku o omalovánkách?
V práci toho teď máme hodně, takže se snažím dobře spát, zdravě jíst – jen ten pohyb mi pokulhává, i když jdu někdy kousek pěšky, jak teď bydlíme u tchyně, šetřím spoustu času za docházení na autobus, na druhou stranu ho většinu utratíme při péči o zvířata. Kromě dovolené jsme teď byli na výletě u Kounova. Chystám se zase někam vyrazit, aby člověk nebyl pořád jenom doma, ale musím říct, že to strašně rychle utíká.
A hlavně hodně pletu. Ale o tom asi nepochybujete. Když si sem nemůžu vzít šicí stroj... tedy, on by se vešel, ale natahat si k tchyni látky, jehly, nitě, střihy... to bychom tu už vůbec neměli k hnutí.
Žádné komentáře:
Okomentovat