Tak na tenhle článek už se pár let chystám a nakonec se to dá sfouknout v pár větách. Existuje takovej malej roztoč, kterýmu všichni říkají sviluška, ale je to ve skutečnosti sametka, což je dost podstatný rozdíl, protože sviluška napadá rostliny a vážně je poškozuje až zabíjí. Je to sice taky roztoč, ale pokud nejste kytkofil, může vám to být jedno. Zato sametky podzimní napadají lidi i zvířata a věřte mi, že když se do vás „zakousnou“ jedno vám to nebude.
Seznámila jsem se s nimi před pár lety. Nejsem si úplně jistá, jestli už první rok na statku, řekla bych, že až druhý. Najednou, s příchodem podzimu (hahaha, proto je podzimní!) jsem si všimla, že jsem nějaká kousnutá. Asi komár. Jenže pak znovu. A znovu a znovu a znovu. Stejné strašně svědivé kousance na sobě začal pozorovat i manžel, a co bylo horší, objevovali jsme je po ránu. Takže jsme začali panikařit, že máme doma nějakou příšeru, která nás kouše. Moc hmyzáků neznáme, takže se nabízely především blechy, nebo takový ty šmejdi, co se občas vyskytují třeba na vysokoškolských kolejích. Štěnice, jasně, to jsem měla na mysli.
Googlili jsme a googlili. Ačkoliv se zdálo, že štěnice to nejsou, protože mají způsobovat tři kousance poblíž sebe, kterým se říká snídaně, oběd a večeře a mají se objevovat na odkrytých místech těla, neboť vás pokoušou v noci, naše kousance se objevovali na právě opačných místech: v okolí podprsenky pod ňady, v podpaží, podkolenních jamkách, loktech a v okolí kalhotek. Stejně jsme oslovili deratizační firmu, která nám naštěstí zbytečný zásah rozmluvila. A snad to byli oni, kdo nás navedli správným směrem.
Sametka podzimní (LAT: Neotrombicula autumnalis, ANJ: berry bugs, SK: zamatovec letný) [1][2] Jelikož se jedná o miniaturního oranžového roztoče (0,5 mm [2][3]), nemám tu žádnou fotku. Okem ji stejně můžete vidět jen na internetu! „Obě pohlaví jsou přibližně stejně velká, mají oranžovou barvu, osm nohou a tělo ve tvaru osmičky. Pod mikroskopem byste viděli i sametový kožíšek, který je hustě porostlý chloupky – podle něj získal roztoč svůj název.“ [3]
Jak poznáte kousnutí?
„Okamžik napadení larvou nebo larvami sametek je nebolestivý, a proto uniká pozornosti. Po 24 až 48 hodinách začíná ale kůže silně a nepříjemně svědit a svědění přetrvává i několik dnů po odpadnutí nebo odstranění larev sametky.“ [4] Štípance připomínají komáří kousnutí, jeví se jako malé červené tečky či kopřivkové pupeny. Ale příšerně svědí. Klidně i 14 dní. Pak kousance samy zmizí. „Dobrou zprávou je, že sametka podzimní nepřenáší žádné nemoci.“ [1] Jediné riziko vám hrozí, když si je budete škrábat – můžete do nich dostat infekci. Ale přitom je tak těžké odolat.
Jak správně léčit štípance sametky podzimní?
„Pokud jsou příznaky mírné, vystačíte si s běžnou mastí, která obsahuje antihistaminikum. Pokud trpíte silným svěděním je vhodné užití antihistaminik formou tablet, které však vždy konzultujte se svým lékařem.“ [1] Antihistaminikum obsahuje například dobře známý Fenistil. Použít můžete tekutý pudr, ale často si postižení stěžují, že jim nic nepomáhá. [4]
Sametka podzimní – prevence a ochrana
Rady na prevenci jsou spíš vtipné než praktické. Kdyby tomu tak nebylo, netrápily by nás sametky už třetím rokem a podzim se tak pro mě nestal nejméně oblíbenou částí roku! Takže, pojďme na to. Co můžete udělat, abyste zabránili kousnutí!
- Ještě tak nejlepší je se do půl hodiny po příchodu domů z přírody důkladně osprchovat včetně hlavy a umýt se mýdlem. Obzvláště u dětí se prý mohou larvy vyskytovat i na hlavě. [1] „Stačí důkladná sprcha teplou vodou a mýdlo. Počítejte ale i s vypráním oblečení, povlečení, potahů, vysáváním lůžek a pelíšků.“ [4]
- „Na svých zahradách pravidelně sečte trávu. A likvidujte i mech na zahradách.“ [1] Doporučuje se nízký travní porost a záhony bez plevele. [4] „Se sametkou podzimní se můžete setkat zejména za teplého a vlhkého počasí. Vyhovují jí louky, neudržované trávníky a zarostlé zahrady. Raději má stín nebo polostín, dobře udržované a osluněné plochy neosídluje. Platí to však obecně, její výskyt byl zaznamená už i na golfovém hřišti.“ [4]
- „V době výskytu larev – od července do října – se vyhýbejte při procházkách ve volné přírodě vysokému porostu.“ [1] Nikde jinde než ve Středočeském kraji jsem s tím problémy neměla. Možná už se situace vlivem oteplování a kdoví čeho všeho dalšího změnila, ale na zahradě nemáme vysokou trávu a stejně jsme hrdými majiteli spousty sametek.
- „Noste pevnou obuv a dlouhé nohavice a rukávy.“ [1] Kdyby to pomáhalo, nejsem pokousaná.
- „Oblečení lze impregnovat speciálními repelenty obsaujícími DEET.“ [1] O tom, že by proti tomu existovaly repelenty slyším prvně, takže mi tu svítá naděje. Zdroj č. [4] doporučuje repelenty účinné proti klíštěti.
- „Tímto parazitem bývají často napadené myši,“ [1] proto se jich snažte zbavit. S tím souhlasím – o parazitech jsem nevěděla, myši jsou problém samy o sobě.
Jak se vyvíjí sametka?
Tvrzení [1]: vyskytují se po celé Evropě. Tvrzení [3] je mi bližší: „Sametka se nevyskytuje plošně na celém území České republiky, a třebaže se to postiženým nezdá, opravdu existují oblasti, kde tohoto roztoče neznají.“ Donedávna jsem patřila k těm šťastlivcům. Tvrzení [5] by tchyni asi rozlítilo doběla: „Sametky se vyskytují především na zanedbaných zahradách, v parcích, sadech a v Čechách je naleznete nejvíce v Praze. Jinde v republice nejsou příliš rozšířené.“ S druhou částí lze souhlasit, ale ten její kousek trávy, co má na dvoře, se velmi pravidelně seče.
Rychlé šestinohé „larvy sametek se živí kůží. Do té vstřikují trávicí šťávy, které ji natráví a sametky ji pak nasají jako tekutinu. Pamatujte, že jde o velmi bolestivou záležitost a váš domácí mazlíček při ní trpí.“ [5] Platí i pro lidi! „Neživí se krví.“ [2] Drží se vás alespoň tři dny. [3] „Nejraději mají místa s jemnou kůží, u lidí pak taková, kde přiléhá oblečení ke kůži, tzn. slabiny, kolem pasu (spodní prádlo), u žen oblast prsou (podprsenky), kotníky (ponožky), u malých dětí ve vlasech... U psů zase nejčastěji mezi prsty, u tlamy, kolem uší, v tříslech nebo kožních záhybech.“ [4] Odborně se vzniklé vyrážce říká trombikulóza nebo trombidióza. [1]
„Zhruba po týdnu se larvy nasytí, uvolní se zase z kůže a vrátí se zpět do půdy. Tam se mění v“ slepé „nymfy a poté v dospělé jedince. Ti se živí rostlinami v půdě, jsou tudíž velkým postrachem pro všechny zahrádkáře.“ [5] Dospělé sametky žijí v zemi, kde pak nakladou v červnu a červenci [4] okolo deseti vajec, především do listí [2] až deset centimetrů hluboko [3]. Z nich se poté vyklubou larvy, které vylézají koncem léta a začátkem podzimu na povrch a koloběh se opakuje. Vyskytují se v přírodě, především na vlhkých místech v trávě, na listech, vysokých rostlinách, v lesích, zahradách, parcích i loukách. Zde žijí od začátku července až do půlky října, výjimečně do začátku listopadu a napadají drobnější savce jako jsou myši, ježci, zajíci, někdy i ptáci, kočky, psi a taky člověka. [1]
Jak vlastně zjistíte, že je vaše zahrada zamořená sametkou podzimní? Uvádí se, že vystačí, když na travní porost položíte kus bílého papíru, na kterém se po čase začnou shromažďovat larvy sametky podzimní. Na papíru je pak poznáte jako malé oranžové tečky. [1] Sametka podzimní se v lidském obydlí nezdržuje. [1]
P. S.: Sametka se říká i stuze, kterou lze nosit jako náhrdelník. ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat