úterý 22. května 2007

Šprtat, šprtat a šprtat

Je krásný úterní večer, venku se pomalu stmívá a člověk by se hned nechal zlákat k večerní vycházce, ale nejde to...
Taky sedíte doma a šprtáte? Jestli ne, tak blahopřeji, v tomto kouzelném čase patříte mezi ty šťastnější (pokud teda zrovna nemakáte na noční). Já sedím u počítače a snažím se porozumět všemu, co umí. A že toho je!
Zítra mám zase zkoušku:(. Těším se na ni asi jako každý, kdo jde někam a vůbec neví, co ho čeká, jen tak matně tuší, že nic pěkného to nebude.
Za celý den jsem se přinutila nelítat po netu a nedělat nic jiného, teď už se opravdu jen a jen učím. Je to úžasná zábava, to mi věřte, ale občas mi to trochu zpříjemní výroky z hodin učitele. Netuším, jestli pobaví i vás, ale zkusím se o ně s vámi rozdělit.
destruktivní trojani - až ho spustíte, tak se poohlídne po systému a zruší, co vidí
Nevidíte někde z vašeho úhlu mazátko? To je apel, abych nepsal na tabuli. Tak nechám špinavou tabuli. Ono to bylo čistý extra, nápadně.
Američani to vůbec k ničemu nepotřebují, a když to nepotřebují oni, tak to nepotřebuje nikdo
O Windows: Aby znovu koupili ten šunt, co měli předtím… (blablabla) s novými… (blablabla) neotřelými chybami
Dokud není látka probrána nejméně osmkrát, studenti si ji nezapamatují... už máme čtvrté opakování, jsme v půlce semestru, to ještě možná zvládneme...
Příkaz file není debil, on se totiž podívá do souboru a nepodívá se na jméno.
Vždycky když po vás chce někdo nějaký přístup a heslo, je to bouda.
O nějakém viru: Tak vy se kocháte a zatím vám pěkně formátuje disk.

neděle 20. května 2007

Travian

Možná znáte internetovou hru Travian. Hraje ji spousta lidí a znám asi jen dva, kteří o ní ví a přitom ji nehrají. Bez kapky studu se přiznám, že já mezi ně nepatřím. Naopak mě tato hra nadchla.

Malým problémem je, že je tak trošku jako Heroes obrovský požírač času. Nedá se to tu utahat na množství surovin (dřevo, hlína, železo a obilí), které máte. Většina národů může stavět jen jeden domeček - já, jakožto Říman sice můžu dva, ale i tak musím potom počkat, až se postaví a pak mohu začít stavět další. Zpočátku je vám to jedno, když budova trvá dvě minuty (teď už si to nepamatuju, tak přeháním), ale když jsou to dvě tři hodinky, už na tom trošku záleží.

Nevýhodou je, když nemáte permanentní přístup k internetu, protože vás může někdo napadnout, počítač vám to sice sdělí, ale pokud u počítače nesedíte, nemusíte to zjistit včas.

Miluju léto

Miluju léto a slunce. Miluju ten pocit, když ležím na dece v trávě, pryč od městského ruchu, ruce mám za hlavou a vstřebávám sluneční paprsky.
Mám ráda ten letní klid.

Je to vůbec možné?

Podle počítadla jsem tu tento týden měla 99 návštěvníků. Když tak zpětně přemýšlím nad tím, jak málo píši a co, říkám si, jestli mi to počítá dobře.

Za dnešek 12 lidí? Opravdu vás sem tolik chodí? Jestli jo, tak jsem vážně moc ráda, protože mě sem baví psát. Jenom mě trošku mrzí, že tu třeba nevidím vaše názory, a když se na něco ptám, častokrát mi nikdo neodpoví.

Je mi jasné, že na zpovědi deníčkového typu, není moc co napsat. Ale jinak...

Každopádně díky moc za návštěvu.

Divná přeposílačka

Určitě znáte takové ty přeposílací meily, které vám slibují kdesicosi, pokud je pošlete, nebo naopak vyhrožují vším možným, pokud to neuděláte. V pátek jsem se ale setkala s něčím opravdu zvláštním - přeposílací dort.

Mamka přišla domů a povídá, že máme bábovku, která se peče týden. Myslela jsem si, že si ze mě dělá srandu, ale jak se pak ukázalo, tak ani ne. Nějak se potkala se sousedkou, nebo se ona osoba stavila, a donesla nám trochu těsta v kelímku od Perly.

Dívala jsem se na to nepříliš přívětivě a ptala se, co to je. Mamka mi oznámila: "Těsto." Pak mi ukázala recept, kde je přesně rozepsáno, co se do něho má který den dát. Postupně se tam přidávají nejrůznější suroviny a na konci týdne se to upeče. Myslím, že asi v pátek, nebo kdy, se má těsto rozdělit na tři části a dvě se mají někomu darovat. Takže to vlastně funguje jako takovej nekonečnej přeposílací pavouk.

Jsem zvědavá, jak to bude chutnat a jak to bude vypadat. Takže pokud to přežiju, chcete, abych vám sem napsala recept? Odpověď můžete napsat do komentářů nebo hlasovat v anketě.

úterý 15. května 2007

Když se zadaří

Držím v ruce sešit a říkám si, že bych se konečně měla začít učit. Naplánovala jsem si spoustu úkolů (ale je to pod deset, schválně jsem to včera počítala, někde jsem totiž četla, že si člověk nemá dávat na den víc jak deset úkolů) a chtěla jsem začít už ráno, ale plány se mi nějak změnily.

Ráno jsem se učila házet na koš. Tak trošku jsme hráli basket. Ano, byla to opět taková krásná sestava, dva kluci a já. Bylo mi to hodně povědomé, i když oproti loňsku v tom byla malá změna. Jeden z těch kluků je můj.

Bylo to moc fajn a kupodivu mi to trošku šlo a taky mě to bavilo. Řekla bych, že jsem se něco přiučila, i když mě kluci nechávali švindlovat, a když mi to zalítlo moc daleko, nechali mě strkat si míček kousek před sebou a jít blíž.

Teďka už jsem v ruce držela sešit, že se jako teda půjdu učit, ale fakt asi spíš jen jako. Čekají mě teď sice hned dva předměty, ale obojí by mělo být velmi pohodové, protože mě to baví a mám to ráda, takže se i celkem těším na učení.

Ale jsem trošku taková nesoustředěná. Není se sice čemu divit, protože jsem teprve před chvilkou zjistila, že tu včerejší, údajně neudělatelnou zkoušku, jsem udělala:). Takže jsem moc spokojená:).

Člověk by měl jeden úspěch brát jako motivaci - jednu ze tří hnusnejch už mám za sebou - už jen dvě, hurá. Takže se jdu učit a makat, ať to tento týden zvládnu a můžu si říct, že už mám za sebou tři z osmi. To sice není bůhvíjaká výhra, ale pořád lepší než nic.

Jenom mě mrzí, že se mi "povedlo" zlomit jeden talismánek:(. Ale snad se nám ho o víkendu podaří opravit, aby mi zase mohl nosit štěstíčko. Zatím se mějte a ať se vám taky daří dobře. (A držte mi pěsti:)!)

sobota 12. května 2007

Dokonalý trik (*****)

Dneska jsem viděla opravdu zajímavý film. Rozhodně bych ho nedoporučovala slabším povahám a ani bych ho nepovažovala za hezký, spíš za hodně zajímavý. Zaujal mě originálním nápadem.

Jde o thriller od režiséra Christophera Nolana, ten natočil například Memento. V hlavních rolích jsou H. Jackman a Ch. Bale. Představují kouzelníky, kteří se snaží toho druhého předčít ve svých tricích. Brzy se z toho ale stane posedlost.

Robert Angier je zde umělcem, který umí vystupovat, naopak Alfred Borden je výborný kouzelník. Kdo z nich dokáže zvítězit nad druhým, když se hra změní v boj na život a na smrt?

Zpočátku mi dělalo problémy zorientovat se, kdo je kdo a proti komu jde. Pokud se vám to podaří, nebo vám to také někdo vysvětlí;-), pak vás film jistě několikrát překvapí a možná i šokuje.

pátek 11. května 2007

Šílená radostí

Poslouchám písničku z Večerníčka a málem si do toho tancuju. Vrtím se na židli jako malý neposeda. Přiznám se, že mám taky chuť si zpívat. Co se mi stalo?

Šprtala jsem se na písemku a teď jsem zjistila, že jsem ji napsala... Potřebovala jsem (nutně) 7 bodů z dvaceti. Já vím, to vypadá velmi reálně, ale nikdy nevíte, co se tam objeví. S jedním příkladem jsem vůbec nehla. Vůbec jsem si ho nepřipravila a nevěděla, co se s něčím takovém má dělat. Vím, že jsme to někdy dělali, ale jak???

A kolik teda mám bodů? Patnáct!!! Já!!!:)) Připadá mi to neuvěřitelné. Radši se ještě mrknu, ať vám tu nekecám. Tak jo, fakt to tak je.:)) Jsem šťastná jako blecha a určitě musím vypadat neuvěřitelně legračně, protože jsem takový malý rozesmátý šílenec. Ale divte se mi:).

Teďka sice budu muset o víkendu pořádně zamakat, ale snad se mi to v pondělí vrátí i s úroky. To bych měla ještě větší radost, než mám teď. Ano, čeká mě studijní víkend. Držte mi pěsti, ať to zvládnu, protože z toho člověku brzy začne hrabat - čísílka, písmenka, samé yij, Yij, Tij, tij a každé znamené něco jiného a z jednoho se vypočítává druhé. No zkrátka hroznej bordel. Ale teď už mám zápočet.:) Paráda:) a to nám ještě ani pořádně nezačalo zkouškové. Může být člověk šťastnější? (Snad jen jestli to vyjde i v pondělí.)

Ale abych přiznala všechno, tak za mou skvělou náladu nemůže jen škola:). Fakt je, že když je člověk po dobrém obědě, má lepší náladu než normálně. A taky jsem byla výrazně podporována, že jsem dobrá, a že to zvládnu.:) Asi budu příště víc věřit ostatním:).

středa 9. května 2007

Ach jo

Tak zase sedím u kompíku, místo abych makala do školy. Chystám se na to, jasňačka, ale je mi tak nějak smutno, takže se z toho chci vypsat, protože vím, že mi to vždycky pomáhá.

Tentokrát nemůžu říct, že bych toho měla nějak extrémně moc, ale nerozumím látce, kterou se mám naučit a na rozdíl od víkendu vidím, jak účinnost mého učení klesá. Musím si hodně dlouho opakovat to samé, abych si to zapamatovala případně pochopila. Zápočet mám už v pátek a trošku se toho začínám bát. Moc si to přeju udělat a to je vždycky zlé. Proč? Přeci proto, že když vám na něčem nezáleží, je to mnohem snadnější. Jste víc v klidu a neděláte si s tím starosti. Moje nejobvyklejší chyby jsou ty hloupé z přehlédnutí a ty, pokud jste v klidu a pohodě, téměř nevznikají

Taky zítra budem tvořit mapku, doufám, že mi to půjde. Dělala jsem to naposled před čtrnácti dny, tak jsem zvědavá, jak mi to půjde. Pak se vám pochlubím, jak mi to všechno šlo.