O víkendu jsem měla chuť prokrastinovat, tak jsem si ke snídani pustila film z dlouhatánské fronty na youtube. Jmenoval se Vánoční duch a vypadalo to na americkou romantickou komedii, tak jsem si říkala, že je to pravé k blížícím se vánocům. A taky něco, na co se nebude chtít manželovi koukat se mnou. Mám totiž zálusk na různé další vánoční filmy jako Vánoce naruby nebo Poslední prázdniny, ale to by možná mohlo být něco lepšího.
Vánoční duch (Christmas Cupid) z roku 2010 má na ČSFD 50 %. I já ho ohodnotila jen třemi hvězdičkami, ale to neznamená, že by byl špatný. Je super na jedno, dvě zhlédnutí. Asi bych na něj nemusela koukat pořád dokola, ale bylo to dobrý. Fakt. Ale víc jsem brečela, než se smála. Některý scény se jim prostě tak povedly, že mě to naprosto dojalo.
Předlohou je prý Vánoční koleda od Charlese Dickense. Jasně, to asi nelze přehlédnout, ale je to všechno tak nějak docela jinak. Nejde jen o to napravit se, ale taky najít lásku. Pravou. Scénář se Aury Wallington opravdu povedl. Je to neotřelá romanťárna a líbí se mi i změna těch duchů. Ne jen obyčejný Duch Vánoc minulých, přítomných a budoucích, ale něco, co neustále pracující Sloan (Christina Milian) chytí za srdce. Její bývalý přítel, současný a budoucí maskovaný za Santa Clause.
Ashley Benson je pro roli klientky: rozmazlené mladičké herečky Caitlin jako zrozená! Umí se tak parádně tvářit a válet po stolech. Působí tak mladě a nevázaně, že člověku svými řečmi náramně leze na nervy. Ale ne jen Sloan se musí během filmu změnit. Caitlin: „Myslíš, že jsem se vrátila ze záhrobí, abych ti dala číslo na Cher?“ Nicméně u Caitlin je ta změna tak pěkně postupná... představte si ducha, který má jít napravovat holku, co si až příliš bezohledně jde za svým a přitom řekne takovou věc jako: Nedivím se, žes ho nechala, ten prstýnek má jen malou cenu.
A jaká že je Sloan? Celá matka, když ji v obchodě poučuje: „Holčičko, muži se střídají, kdežto diamanty jsou věčné.“
Naopak Ashley Johnson je i přes svůj uťáplý vzhled největší sympaťandou a její život by mě zajímal víc a víc. Má tady trochu přisouzenou roli malého Timyho z původního příběhu.
Sloanin přítel Andrew (Burgess Jenkins) je tak trochu sladký a trochu slizký, každopádně je to jeden z nejlepších záporáků ve filmech. Ve skutečnosti ani není zlý a není mu moc co vyčítat. A taky je to fešák. Totéž se dá říct o jednom z bývalých partnerů Patrikovi, kterého Chad Michael Murray. Ten je taky hezký, ale zároveň takový milý a příjemný. Chvílemi mi připadá, že z něj dělají trochu moc submisivního troubu. Pochybuji, že by jen tak seděl a koukal se, co se kolem děje v drahé restauraci, kde je se ženou na rande, když tam přikvačí jiný chlap... ale měl to tak ve scénáři.
Sloan: „Ty jsi s Andrewem...?“
Caitlin: „Ne, je mu skoro třicet. Fuj. Hnus.“ (Asi je to víc pro náctileté. ;-))
Jestli se chcete naladit vánočně – i když sněhu je víc venku, než v tomhle filmu, pusťte si ho jako takovou klidnou oddechovku po práci.
Freddy se dobře trefil se svou kritikou: „...bohužel však ale podezřívám autory filmu z toho, že prostě vše dělali pouze na krásu, tzn. chtěli zaujmout nikoliv filmem a příběhem, ale atraktivitou herců, kteří jakoby vypadli z nějakého módního časopisu. Pánská část publika bude obdivovat úchvatnou mladičkou blonďatou krásku, která ztvárňuji roli Caitlin, dámská část publika potom bude obdivovat všechny milence halvní hrdinky.“ Jojo, ale na tohle jsme v amerických romantických filmech zvyklí, ne? Kdo by se chtěl koukat na kočku, která si vezme Zvíře a z něj se nestane princ, ale ještě větší nestvůra?
