Hrad Škvárovník

Už podle názvu Škvárovník jsem usoudila, že ho musím vidět, protože to bylo opravdu zvláštní. Na místě jsme zůstali zkoprněle koukat, něco takového jsme nečekali. Naprosto neobvyklý styl stavby v České republice. Hned jsme vzpomínali na cihlové hrady a kostely v Polsku, ale i tak se tato stavba lišila. Brzy jsme zjistili proč díky čtení popisků na internetu.

Na Letné č.p. 270/4 se nachází umělá zřícenina, která je od 3. 5. 1958 zaregistrována jako kulturní památka rejst. č. ÚSKP 43974/5-5258 – romantická zřícenina hrádku Škvárovník. [4] Zvláštností přitom zůstává, že se nikdy o hrad nejednalo.

Když objekt vidíte poprvé, přemítáte, jestli vyhořel, nebo co se mu stalo, že je tak černý. Jenže jen místy...

Zřícenina Škvárovníku, který není hradem ani náhodou

Fascinující objekt v krásné krajině

Zajímavé okénko do historie

Prvopočátek vzniku Škvárovníku byl již v době přestavby požárem zničených Teplic. Teplického měšťana a zednického mistra Franze Jerkeho zaujaly zajímavým způsobem spečené odpady z místních cihelen. V roce 1802 začal skupovat pole a louky na Špitálském vrchu (dnešní Letné) a měl na jihu vršku malou vinici a třešňový sad. [3][5] V roce 1805 začal stavět svoji ojedinělou zříceninu ze spečených kazových škvárových cihel z místní cihelny, kamene, porcelánové strusky, cihlové škváry a také z cihel po demolici požárem zničených domů. [1][3] Nejprve se jednalo o malý altánek a Franz Jerke zde prodával návštěvníkům občerstvení. Krásný výhled do kraje sem vábil lázeňské hosty, k jejich pohodlí tu byla zřízena promenáda. [2][5] Jerkeho stavba měla svým vzhledem připomínat hradní zříceninu přesně v duchu romantického cítění počátku 19. století. [4] V díle Jerkeho pak pokračovali i další stavitelé, až vznikla ojedinělá bizarní stavba s vyhlídkovou kavárnou, společenskými místnostmi, okrouhlou věží, schodišti, výklenky, výstupy a věžičkami. [2] 

Zvláštní tvary cihel

První, kdo o její existenci zachoval svědectví, nebyl nikdo jiný než básník Johann Wolfgang Goethe. Místo s krásnou vyhlídkou nazývá v letech 1812–1813 „belvederem zvaným Eremitage“ a vyjadřuje se o stavbě jako o „malé podivuhodné budově zedníkově“. [1]

Zednický mistr Jerke se ovšem nespokojil s počáteční podobou hrádku, ale každoročně, až do své smrti v roce 1826, přistavoval další prostory, jako schodiště, balkony, terasy a věže. [2] Na počest dovršení milostného výletu pruského krále Bedřicha Viléma III. přejmenoval Jerke Modrý sál na sál Královský. Král pak navštěvoval Škvárovník téměř každoročně v období 1812-1839. [5] Po roce 1835 sál Jerkovi dědicové vyzdobili obrazy, vyhotovenými na počest tehdy konaného kongresu monarchů. Mezi významné hosty patřil i hudební skladatel Richard Wagner, který Škvárovník navštěvoval během svého pobytu v roce 1834 a v přilehlé zahradní restauraci sepsal první náčrty k opeře „Zákaz lásky“. [1]

Stavba byla využívána až do roku 1987 jako výletní restaurace se společenskými sály, terasami a vyhlídkami. Sloužila jako cíl výletních tras lázeňských hostů. [4] Ale již v té době začala kdysi slavná výletní restaurace upadat. Jak upadala sláva lázní, zapomínalo se i na Škvárovník. [5] Nedostatečná údržba vedla k postupné zchátralosti. Pak podnik Restaurace Teplice málo atraktivní provozovnu vyklidil a nechal napospas. Skutečnost, že se posléze jedna (naštěstí málo podstatná) část zřítila, hodlal využít čelný funkcionář KSČ k likvidaci objektu a získání výjimečného místa ke stavbě rodinné vily. Prohlášení Hrádku za kulturní památku roku 1987 přišlo doslova v hodině dvanácté. [1]

Pohled co nejvíc zepředu budovy

Chátrání po roce 1945 přešlo v devastaci po roce 1990. Devadesátá léta začala snahou o nápravu statiky, ale pak nastalo období častých změn soukromých vlastníků objektu. [1] Poslední majitelé se snaží romantický hrádek zachránit. V několika letech byla opravena střecha. Co však bude se Škvárovníkem dál, zůstává velkým otazníkem. [5]

Nahlédnutí do architektury

Škvárovník (německy Schlackenburg) byl později někdy nazýván Hrádek či Zelený hrádek. Dvoupatrový objekt trojúhelníkové dispozice je tvořen režným zdivem. Konstrukci tvoří směs kamene, cihel a odpadového materiálu (struska = škvára a struskové cihly, které mohou i za název). Doplňuje ji torzo ohradní zdi. Objekt má výraznou okrouhlou věž (zde bývala umístěna Camera obscura k pobavení výletníků). [4]

Odstavec pro fajnšmekry, ostatní nechť přeskočí o jeden dál: „Hlavní severovýchodní průčelí je pětiosé, vstup je ve střední ose. Osy jsou tvořeny otvory s půlkruhovými záklenky, v přízemí byly původně otevřené arkády. Tři osy vpravo v patře tvořila okna s dvojitými šestidílnými okny (dnes zcela chybí), dvě osy vlevo byly původně otevřené arkády (dnes zazděné s luxferovými okénky). Dvě osy nad nimi ve druhém patře jsou dnes otevřenými arkádami (dříve zde byla osazena okna). Ve střední ose průčelí druhého patra jsou dvě menší okna, boční dvě osy vpravo byla původně půlkruhová okna – dnes jsou to otevřené arkády. Vlevo se k objektu napojuje vysoká válcová věž. Boční severozápadní průčelí je komplikované, s osovou nesouměrností pater. V přízemí je osm os – šest oken a dvě slepé arkády, v prvním patře dvanáct os a v druhém patře os šestnáct. Mezi patry jsou umístěné různé ornamenty, vyskládané z cihel. Vpravo je nárožní rizalit tzv. Královského salonku o třech osách, zastřešen malou valbovou střechou. Jihozápadní a jihovýchodní průčelí – obrácená do dvora/zahrady – jsou značně členitá, s ústupky, terasami a četnými okenními osami v nepravidelném uspořádání. Na jihovýchodě navazuje krátké křídlo (dnes jen přízemní, s opěráky, kryté betonovou monolitickou deskou).“[4] Areál restaurace byl v minulosti obehnán kamennou neomítanou ohradní zdí, ze které se do současné doby dochovalo pouze torzo.[4]

A jedna vygooglená pikantnost

Na internetu jsem narazila na spousty starých pohlednic se Škvárovníkem, ale také na bazarový prodej starožitnosti: šálek s měditiskem hradu Škvárovník v Teplicích (značeno August Haas in Schlaggenwald (Slavkov), 19. stol., porcelánový šálek s romantickým dekoračním dobovým černotiskem-měditiskem. Vysoký 6,2 cm, průměr 7,2 cm, v zachovalém stavu. Období: 2. pol. 19. stol., přibližný rok výroby: 1850, prodejce: Antik Bazar Markus, cena 2500 Kč, datum vložení inzerátu 18. 9. 2022, země původu: Česká republika. [3]

Od roku 1980 však celý komplex chátrá a stavba byla zakonzervována. V současné době jsou pak zejména v zadním traktu patrné stavební zásahy. Téměř na poslední chvíli byl Škvárovník zachráněn před demolicí a v roce 1987 byl dokonce prohlášen kulturní památkou. [3]

Pár fotek i interiéru i exteriéru můžete najít zde: https://mira18.rajce.idnes.cz/Skvarovnik/, stejně jako zde: https://takatiky.rajce.idnes.cz/Hrad_Skvarovnik/.

Škvárovník na dobových obrazech: http://fotohistorie.cz/Ustecky/Teplice/Teplice/Teplice_-_Skvarovnik/Default.aspx.

Zdroje:

[1] Koukal, Pavel. Škvárovník, Schlackenburg. Hrady.cz. https://www.hrady.cz/palac-dum-skvarovnik, 20.7. 2005, cit. 15. 10. 2022
[2] Karas, Patrik. Zřícenina hrádku Škvárovník. Prázdné domy. https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/472-zricenina-hradku-skvarovnik, 23. prosince 2018, cit. 15. 10. 2022
[3] Šálek s měditiskem-hrad Škvárovník v Teplicích - detail inzerátu. antikpraha.cz. https://www.antikpraha.cz/index.php?idAktualni=8&idInzerat=55767. 18. 9. 2022, cit. 15. 10. 2022
[4] Restaurace, zvaná Škvárovník. Národní památkový ústav, památkový katalog. cit. 15. 10. 2022
[5] Škvárovník. https://audioteplice.cz/text.php?id=06, cit. 15. 10. 2022