neděle 16. ledna 2011

Splněné přání ze seznamu odměn

Asi před rokem jsem si začala psát seznam věcí, které si „Jednou pořídím...“ Věci, které by se mi líbily, chtěla bych je, nebo po nich šíleně toužím, zkrátka všechno, co nechci zapomenout, že jsem třeba někdy chtěla. Nejdřív to byl trochu problém, abych do seznamu pořád dokola nezapisovala ty stejné věci, ale po roce, kdy tento seznam mám a znám ho dost i zpaměti, už hned vím, že tam ta věc je nebo není.

Kromě přehledu slouží především k vnitřní motivaci, když se mi do něčeho vážně hodně nechce. Můžu juknout do seznamu, vybrat si odměnu a těšit se na ni po splnění úkolu. Trochu jsem to zanedbala se státnicema, a tak jsem si pak za ně nadělila poněkud více odměn, ale co... člověk si občas musí udělat radost. :-)

Jednou z věcí, kterou jsem si už dlouho přála, byla kniha Trénink kreativity od Erica Maisela. Považuji ji za skutečně podařenou. Kdysi jsem si ji půjčila v knihovně. Krásně se četla a cvičení na povzbuzení kreativity mě zaujala. Některá jsem si vyzkoušela a jiná prozatím alespoň opsala, ale ve skrytu duše jsem si toužila tuto knihu koupit. Je napsaná na rok, takže tam jsou na každý týden dvě kreativní cvičení.

Kvůli tomu, že už je to delší dobu vydaná kniha, musela jsem ji shánět přes internet. Problém to samozřejmě nebyl Google najde všechno, jenže v těch obchodech už obvykle nebyla na skladě a často ji měli označenou spíše jako nedostupnou. Nakonec se mi ji někde přece jen podařilo sehnat, ale s obchodem přes internet moc nekamarádím, a tak jsem požádala přítele, jestli by mi s tím nepomohl. Protože má pořád moc práce, dost to odkládal, až už jsem začala být nervózní, protože jsem si ta cvičení chtěla začít dělat pěkně v době kdy mám, hnedka po Novém roce. Když jsme se po Vánocích setkali, zjistila jsem, že příčinou odkládání nebyla lenost ale to, že mi ji chtěl dát jako dárek. Nechci být nevděčná vůči ostatním dárkům, ale tenhle je asi ze všech nejkrásnější. :-)

Popravdě musím přiznat, že ačkoliv dnes končí druhý týden tohoto roku, jsem teprve u prvního cvičení z prvního týdne. Nějak jsem se zasekla na napsání životopisu na dva a půl tisíce slov. Jen si to zkuste! :-) ... Vychází to asi tak na 5 stránek.

pátek 7. ledna 2011

Príma čokoláda

Když jsem byla malá, měla jsem moc ráda čokoládu z automatu. Mamka mi ji nekupovala moc často, protože to bylo nezdravé, a tak to byl svým způsobem pro mě svátek, když mi ji dopřála. Obvykle to bylo při nějaké mimořádné příležitosti, kdy jsme se k takovému automatu dostaly. Párkrát jsem ji dostala na domácí vyrobení, ale to nebylo takové.

Čokolády z automatu jsem si dost užívala asi v prváku nebo v druháku na vysoké. Bývala jsem tam tehdy skoro celý den a v přednáškovkách jsme měli zimu, tak jsem si vždy v určitý den, který byl nejstrašnější, dopřávala čokoládu pro potěšení a zahřátí. Den mi to pochopitelně jako správnému mlsalovi zlepšilo okamžitě, i když ne třeba dlouhodobě.

Zvědavost mi nedala, a když jsem se setkala s čokoládou ve zdravé výživě, musela jsem ji vyzkoušet. Zdravá čokoláda, hmm, to zní dobře. :-) Teď se tu s vámi chci podělit o svou první zkušenost s její přípravou a vřele vám ji doporučit. Jde o čokoládu v krabičkovém balení s pěti sáčky po dvaceti pěti gramech. Je 100 % bio a jmenuje se Cioccolato in tazza. I když 50 % tvoří třtinový cukr, připadá mi čokoláda dost hořká a nejradši bych si ji přisladila (a přiznávám, že u jednoho šálku jsem to vyzkoušela), ale nedokážu takovou ňamku mršit naším bílým rafinovaným cukrem. Ještě pro inspiraci, mě tahle čokoláda stála 62 Kč, což znamená necelých 13 Kč za jednu. Jasně, měli byste ještě připočítat mlíko a energii na jeho ohřev, ale i tak… stojí skoro stejně jako z automatu, ale rozhodně je lepší ;-).