pondělí 30. prosince 2013

Přečtěte si...

Dejte si pozor na povánoční slevy (dTest)

Hodnoty jsou základem štěstí

Žádná povinnost není tak podceňována jako povinnost být šťastný. Robert Louis Stevenson

Na to, abyste snáze nalezli štěstí, potřebujete znát své hodnoty. Možná už jsem vás v některém z článků věnovaných time managementu nabádala, abyste se zabývali tím, co je pro vás důležité. Zkuste se alespoň krátce zamyslet nad tím, co je pro vás v životě důležité. Teď to ještě mohou být docela obecné věci, jako třeba zdraví, přátelé a podobně. Možná máte i specifičtější oblasti, na kterých vám záleží. Zamyslete se nad nimi a poznamenejte si je. Nebo víte co? Zkuste si udělat kolo štěstí… zabere vám pět až deset minut, ale jeho účinky mohou být ohromující.

Položte si otázku: Co je pro mě podstatné, abych byla šťastná? Kterými oblastmi bych se měla zabývat? ... 

Začneme spolu příští rok šťastněji, co vy na to? I nadále zde každé pondělí najdete články o štěstí. Snad vás inspirují k vlastním zlepšením.

neděle 29. prosince 2013

Pravidlo SMART

Už jsem tu několikrát zmínila pravidlo SMART, ale jak jsem tak koukala pořádný článek tu na toto téma nemám. Takže je nejvyšší čas to napravit, protože brzy na to zase přijde řeč.

Abych nevysvětlovala jenom z hlavy, podívala jsem se, co mi nabídne Google. Smart(er) je mnemotechnická pomůcka používaná v projektovém řízení a koučinku ve fázích stanovení cílů. S tím nelze než souhlasit. Jde o akronym vytvořený z prvních písmen jednotlivých slov. Bohužel existuje více variant:

Specific = konkrétní, significant = významný, stretching = posouvající, simple = jednoduchý. „Úkol je splnitelný tehdy, když je jednoduchý. Každá složitost představuje zbytečnou komplikaci. Z toho vyplývá, že je pro zadavatele lepší vytvářet více drobných úkolů a vymezit mezi nimi vztahy. Úkoly pak lze snadno rozdělovat mezi více lidí...“ Hledáme odpovědi na otázky: 
  • Co se má udělat (co je cílem)? 
  • Proč se to má udělat (kontext)? 
  • Kdo to má udělat? 
  • Kde to má proběhnout? 
  • Které okolnosti a podmínky hrají roli?
Measurable = měřitelný, meaningful = smysluplný, motivational = motivující, manageable = uříditelný. „Úkol, který nechápete nebo který je prostě hnusný, budete odsouvat až do aleluja a pak ještě kousek dál. ...Nechce se vám, nevíte, jak dlouho to bude trvat nebo nevíte, proč to máte dělat.“ Hledáme odpovědi na otázky: 
  • Kolik času, prostředků, energie je potřeba? 
  • Jak poznám, že jsem dosáhl cíle a úkol jsem splnil?
Attainable = dosažitelný, appropriate = odpovídající, achievable = dosažitelný, agreed = odsoulasený, assignable = zadatelný, actionable = zprocesnitelný, action-oriented = orientovaný na akci, ambitious = ambiciózní, aligned = sladěný. Zadání by mělo být slovesem a doplněno prosím, ne pouhé „je třeba“, mělo by seZnamená to, že pokud úkol zadáváte, musíte vědět, zda je ho řešitel vůbec schopen splnit. ... Adekvátní zadání úkolu znamená, že je ke splnění nutné vyvinout lehce nadstandardní úsilí (nikoliv podprůměrné). Otázka, která pomůže při realizaci, zní:
  • Jakými způsoby mohu cíle dosáhnout? Jakou činnost mám vyvinout, abych dosáhl cíle?“ 
Realistic = realistický, relevant = odpovídající, results/results-focused/results-oriented, resourced = pokrytý zdroji, rewarding. „Zatímco A se zaměřuje na proces, R se zaměřuje na výsledek. Plánovaný výsledek musí být realistický, musíte jej přijmout za svůj – být tedy přesvědčeni, že ho dosáhnete (případně řešitel, kterému úkol zadáváte).“
Timed = termínovaný, time-bound = ohraničený v čase, time-oriented = časově orientovaný, time framed = zasazený do časového rámce, time-based = založený na čase, timeboxed = uzavřený v čase, timely = časovaný, time-specific = konkrétní v čase, timetabled = načasovaný, time limited = časově omezený, trackable = dohledatelný, tangible = hmatatelný. Odpovídá na otázky: 
  • Do kdy mám dosáhnout splnění cíle? 
  • Jak dlouho mi bude trvat splnění úkolu? 
  • Kdy začnu úkol plnit a kdy zřejmě skončím?
Ethical = etický, evaluate = hodnocený, odměněný, excitable = fascinující, enjoyable = zábavný, engaging = strhující, ecological = s pozitivním vlivem na okolí, energising = energetizující
Reevaluate = průběžně hodnocený, rewarded = odměněný, reassess = znovu hodnotitelný, revisit = znovu hodnocený, recordable = zaznamenatelný, rewarding = hodnotný, reaching = dosažitelný.

Pro mě dosud neznámými alternativami jsou DUMB (doable, understandable, manageable & beneficial - proveditelný, pochopitelný, uříditelný a prospěšný) a KARAT (konkrétní, ambiciózní, reálný, akceptovatelný a termínovaný).

Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/SMART_metoda
http://www.mitvsehotovo.cz/2011/08/metoda-smart-jak-zadavat-ukoly-abyste-byli-spokojeni-s%C2%A0vysledkem/
https://denikneziskovky.cz/2012/02/23/jak-byste-meli-zadavat-ukoly-aby-vam-kolegove-rozumeli/
https://www.stobklub.cz/clanek/proc-novorocni-predsevzeti-nevychazeji-/

sobota 28. prosince 2013

Mufiny

Než jsem ještě před Vánoci (6. 12.) odjela domů, hledala jsem si recept na matcha koláčky, protože jsem si je chtěla upéct už dříve, ale nějak jsem neměla příležitost a co může být na Vánoce krásnějšího, než zelené koláčky? Takové opravdu vánoční, že?

A kromě cookies jsem našla právě muffiny s matchou. Protože už delší dobu jsem tak trochu pokukovala po silikonové formě na muffiny, přestala jsem váhat a rovnou si ji objednala. Paní ji právě měla doma, a tak jsme se domluvily, že se k ní stavím a hned si ji vyzvednu. Přišla jsem domů, umyla formu a začala plánovat, jak si zorganizuju pečící víkend, abych mohla v troubě upečené věci pěkně točit a mezitím se mi vždy pěkně rozleželo těsto. Tak trochu jsem se těšila i na to, že využiji grafy z managementu z projektového řízení, neboť jsou ideální k propojení složitých projektů, aby na sebe všechno pěkně navazovalo.

A co víc – pečení cukroví je jeden z nejlepších způsobů, jak trávit adventní čas. Připadám si teď sice víc a víc jako žena v domácnosti, ale musím říct, že mě to dělá nesmírně šťastnou. Oproti studiu a většině duševních prací totiž vidím skutečný výsledek. Rychlý a hmatatelný. Za dva dny práce kilo cukroví. Jednoduché, přehledné a posouditelné – buď mi to chutná, nebo ne.

P. S.: K dalším nejlepším způsobům jak trávit vánoční čas patří sledování nových i starých pohádek, čtení románů, na které přes rok „není čas“, pití čajíků a háčkování nebo pletení. Možná že brzy přibude i šití, zatím jsem se do něj ještě nepustila.

pátek 27. prosince 2013

Matcha

Matcha [mača] je velice zvláštní věc. Unikátní čaj. Mezi laiky není příliš znám. Abych vám ho trochu přiblížila, pročetla jsem si pár informací na různých stránkách a tady je výpis toho nejdůležitějšího, co potřebujete vědět.

„Matcha roste pouze na zastíněných polích. Čtyři týdny před sklizní se pole úplně zastíní. Speciální stínící technika zabrání až 90% slunečního světla. Rostlina, která je v té chvíli téměř v úplné tmě kompenzuje nedostatek světla intenzivní produkcí chlorofylu. To činí listy bohatší na aminokyseliny a typická je pro ně smaragdově zelená barva.“

Sběr čaje probíhá na začátku května. Lístky jsou trhány ručně. Nejdříve listy projdou parou, poté se suší. Jejich hmotnost sníží téměř na pětinu. Dochází ke třídění a následnému odstraňování nechtěných částí jako stopek a větviček. Čaj se krájí na stejné kusy a následně mele na žulových mlýnech na jemný prášek o velikosti 5–10 mikronů, „přičemž jeden mikron je miliontina metru. Je to tak jemné, že se prášek doslova rozpouští v ústech. … Jeden žulový mlýn semele pouze 30-40 gramů čaje za hodinu.“

Matcha je zelený čaj, který je rozemletý na prášek. Při jeho výrobě nedochází k fermentaci, nepřidávají se žádná barviva, přísady ani konzervační látky. Jediná porce čaje Matcha má stejné nutriční hodnoty jako deset šálků zeleného čaje. Důvodem je to, že se nelouhuje, ale přímo konzumuje. Dvě porce tohoto čaje údajně zajistí dostatečný přísun antioxidantů, které tělo potřebuje. Abyste lépe využili potenciál antioxidantů, smíchejte matchu s citronovou šťávou. Matcha pomáhá uklidnit mysl a zvyšuje soustředění i paměť. Díky kyselině L-Theanine zlepšuje náladu. „Při konzumaci čaje Matcha se zrychlí metabolismus o 30 – 40% a v západních zemích je často využíván v boji proti obezitě.… Toto je velice zajímavé, protože zvýšené spalování kalorií, které vzniká na základě pití kvalitního zeleného čaje nemá žádné negativní účinky na krevní tlak. Na rozdíl od konzumace prášků na hubnutí.“ Snižuje hladinu glukózy v krvi, takže se hodí pro diabetiky. Pomáhá snížit cholesterol a cukr v krvi. V jedné čajové misce jsou údajně až tři gramy vlákniny.

Matcha se připravuje tak, že se našlehá s vodou. Užívá se také jako surovina do výrobků s příchutí zeleného čaje. Zjednodušená příprava: Teplou vodou (75 °C) zalijte 2–3 vrchovaté bambusové lžičky čaje a šlehejte bambusovou metličkou na nefritově zelenou pěnu. Počkejte až čaj trochu zhoustne.

Zdroje:
http://www.matchatea.cz/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Matcha

středa 25. prosince 2013

11. Chcete být světoví? (vánoční speciál)



Kde?
Kdo?
Kdy dárky?
Veselé Vánoce
Co jí?
Albánie


Gëzuar Krishtlindjet

Amerika
Santa Claus
25. prosince
Merry Christmas

Bulharsko
děda Koleda
6. ledna
Весела Коледа
vepřové maso, čočku, fazole, rýži, zelí, kroužky ze sladkého kynutého těsta
Dánsko
vánoční posel

Glædelig jul
husa, kachna, vepřová pečeně s červeným zelím, teplá šunka, pečená treska s ředkvičkou, horká rýže politá studeným mlékem, sladký rýžový nákyp se zapečenou mandlí, kdo ji najde, dostane dárek
Finsko
dědeček Veliký Ukko

Hyvää Joulua

Francie
Père Noël
25. prosince
Joyeux Noël
ústřice, šneci, žabí stehýnka, krocan plněný kaštanovou nádivkou, drahé ovoce, kremrole ve formě polena nebo kmene stromu (bûche de noël)
Grónsko
děda Mráz



Holandsko
Sinterklaas (jako náš Mikuláš) a Zwarte Piet (Černý Petr)
6. prosince
vrolijk kerstfeest

Itálie
čarodějnice La Begana
(25. prosince) 6. nebo 7. ledna (???)
Buon Natale
italský vánoční koláč (panettone), pečené jehně, nebo krocan, datle a fíky s různými náplněmi,
Maďarsko

24. prosince
Boldog Karácsonyt

Německo
Christkind (Ježíšek) příp. Weihnachtsman

Fröhliche Weihnachten
rýnský losos v rosolu, pečená štika, candát na roštu, pečený úhoř, plněný kapr, konšelská mísa, pečená husa plněná jablky, jablkový závin, ovocný salát s příchutí šampaňského nebo likéru, vaječné cukroví (Springle)
Norsko


God jul
nasolení, pocukrovaní, opepření a uleželí pstruzi, chléb z bramborového těsta, speciální sladké pivo „jeleo“, vodka s kmínem (aquavita)
Polsko
první hvězda na obloze na Štědrý večer

Wesołych Świąt
nejprve placička zvaná oplatek, boršč, zelňačka, houbová nebo rybí polévka, sleď nebo jeseter, alkohol až po půlnoční mši
Rakousko
Ježíšek

Fröhliche Weihnachten
Sachrův dort
Rumunsko
Svatý muž

Crăciun fericit

Rusko
děda Mráz
na Nový rok
С Рождеством

Slovensko
Ježíšek

veselé vianoce
oplatka s česnekem a medem, kapustnica (zelňačka), smažená ryba s bramborovým salátem se sladkokyselým nálevem nebo majonézou, opékance
Španělsko
Mikuláš
na Tři krále
¡Feliz Navidad
šampaňské, marcipán
Švédsko
kozel Ježíšek, stařeček Jultomten v doprovodu skřítků a trpaslíků

God Jul

Velká Británie
Santa Claus (Father Christmas)
25. prosince
Merry Christmas
krocan, švestkový pudink


Zdroje:
Kochová, L.: Velká kniha o Vánocích. ISBN 978-80-204-2357-7.
Tischerová, C.: Moje nejkrásnější vánoční knížka. ISBN 80-7186-132-4.
Toufar, P.: Vánoce. ISBN 80-86006-24-7.

úterý 24. prosince 2013

10. Knihy o Vánocích (vánoční speciál)

Jak už víte, jsem celkem dost studijní typ a někdy jdu na věci poněkud více technicky či systematicky, ale tento přístup se mi osvědčil, tak to ani jinak dělat nechci. A tak jsem si, jak je mým zvykem, vybrala literaturu k tématu Vánoce. Rozhodla se ji prostudovat, získat z ní maximum a napsat vám o tom.

Kochová, L.: Velká kniha o Vánocích. ISBN 978-80-204-2357-7. Knihu jsem si koupila myslím vloni nebo předloni, protože byla krásná, barevná a obsahovala všechno, co bych od knihy o Vánocích očekávala. Teda pokud si sama nenapíšu lepší. ;-) Je na křídovém papíře, takže ta spousta obrázků, které obsahuje, vypadá skutečně krásně. A dozvíte se toho v ní spoustu, mimo jiné i to, že Vánoce nejsou soutěž, kdo víc napeče, dřív uklidí, víc utratí. Vytkla bych to, že všitá červená záložka je příliš krátká! Kdybych měla hledat chyby, mohla bych vytknout, že kapitolka o slavení Vánoc v různých zemích je příliš krátká (vždy jen pár řádků) a navíc u každé země není to samé. Někde se dozvím, kdo roznáší dárky a kdy, co typicky jedí a další zajímavosti a jinde (třeba u Itálie) se nedozvím téměř nic.

Samek, S.: Kočičí Vánoce. ISBN 80-7205-642-5. Krásně ilustrovaná kniha s nejrůznějšími příběhy výhradně o kočkách, ale někdy natolik personifikovanými, že máte pocit, že čtete o lidech. Řekla bych, že je to pěkné počtení a také trochu poučné. Zkrátka jako klasické pohádky. Jen je to povídání o zvířátkách. Ani nevím, čím mě zaujala, nebo jak jsem se k ní dostala. Myslím, že jsem jen procházela knihovnou a pak jsem uviděla tohle. A musela jsem si ji půjčit. Však víte… kočky.

Tischerová, C.: Moje nejkrásnější vánoční knížka. ISBN 80-7186-132-4. Tuto knihu máme doma, co pamatuju. Ono je vlastně tak trochu pro děti, ale když si ji pročítám znovu a znovu, nestačím se divit, kolik jsem toho od dětství zapomněla. Třeba jak skládat a vystřihovat papírové hvězdy do oken. Před čtrnácti dny to bylo celkem vzrůšo, protože nám pořád vznikaly všelijaké podivné ozubené čtverečky místo osmicípých pravidelných hvězdiček. Knížka je unikátní tím, že obsahuje minimum receptů, ale také nějaké návody, koledy a povídky. A také pár básniček. Zajímavá je pohádka Haralda Pariggera Neobyčejná vánoční cesta pana Kakabuse, která nápadně připomíná Dickensovu pohádku Duch Vánoc.

Toufar, P.: Vánoce. ISBN 80-86006-24-7. K téhle knize jsem se dostala přes odkazy. Četla jsem si na internetu cosi o Vánocích a zjistila, že bych se mohla dozvědět více odsud. Tak jsem si ji honem půjčila. Ale bylo to velké zklamání. Je velká a těžká, ale mnohem méně nabitá informacemi, než bych očekávala

Vánoční dobrá rada Jak prožít Vánoce přátelsky vůči životnímu prostředí. ISBN 978-80-86305-12-7. Pěkná příručka, jen škoda, že tam autoři nejsou uvedeni konkrétně. Působilo by to důvěryhodněji. A pro nevěřivce by se hodilo víc čísel.

Zindelová Michaela a kolektiv. Česká vánoční kniha. Obyčeje, zvyky, koledy, výzdoba, recepty a mnoho dalšího. Nakladatelství XYZ, s . r., Praha, 2010. ISBN 978-80-7388-250-1. Kniha sloužící jako encyklopedie Vánoc. V době bez internetu by to asi byl trhák. V roce 2023 oceňuji laické fotko, které sice nejsou tak pěkné, ale není to komplet Shutterstock, jako u některých prvoplánově líbivých.

P. S.: Tohle nejsou všechny knihy o Vánocích, ale ty, které mám víceméně přečtené, a mohu vám o nich napsat pidirecenzi.

Jak se peče štěstí (***)

Příjemná a pohodová pohádka s čarodějnicí Jiřinou Bohdalovou, rozmazlenou princeznou, čerty a pekařem. Ze známých herců můžete vidět Marcela Vašinku, Ivu Janžurovou, Jiřího Císlera a Jiřího Lábuse. Pohádka byla natočena podle předlohy J. Š. Kubína. Můžete ji zhlédnout na youtube. A já ji podobně jako na ČSFD hodnotím 65 %. Možná bych i přidala. Myslím, že tuhle byste mohli vidět i dvakrát.

pondělí 23. prosince 2013

Troška štěstí z Tiny

Štěstí je natolik zajímavým a aktuálním tématem, že o něm najdete články i v časopisech jako je Tina. V článku, který připravila Z. Jenčíková, se uvádí, že nejdůležitější je mít v těle dostatek serotoninu. „Pak vám i deštivý den přijde báječný.“

Serotonin vzniká v mozku z aminokysliny zvané tryptofan. Ovlivňuje náladu, emoce a zmírňuje únavu, ulevuje od depresí. Působí na chuť k jídlu a přispívá k vydatnému spánku. Co dělat, když nemáte na nic náladu a jste unavení?
  • Jít ven na sluníčko. Sluneční paprsky stimulují produkci serotoninu. Stačí krátká procházka.
  • Jděte spát brzy. Během spánku tělo produkuje melatonin, který se serotoninu významně podobá. Spát prý potřebujeme nejméně sedm hodin. Hodinu před usnutím relaxujte. Ztlumte světla a věnujte se nějaké příjemné uklidňující činnosti.
  • Jezte mandle. Přidejte do své stravy více vitamínu B. Obsahuje ho hlavně listová zelenina, celozrnné výrobky, brambory, luštěniny, maso, vejce a různé druhy ořechů.
  • Používejte olivový olej, nebo olej ze lněných semínek. Dávejte přednost olejům lisovaným za studena. Vyhněte se dietám zakazujícím veškeré tuky.
  • Zásobte se vitamínem C, vápníkem a hořčíkem. Vitamín C najdete především v čerstvém ovoci a zelenině (červená paprika, černý rybíz, brokolice, kopr, petrželová nať…), hořčík je v ořeších, banánech, artyčoku, špenátu, sušených fících a kvalitní čokoládě. Vápník najdete v mléčných výrobcích, kapustě, tofu a semínkách, hlavně v máku.
  • Kávy si dejte jen jeden šálek. A vína jen sklenku. Kofein a alkohol jsou sice „nakopávače“, ale protože odčerpávají látky, které jsou potřebné k produkci serotoninu, náladu nakonec zhoršují.
  • Jezte častěji a pravidelně. Doporučují se dvě malé svačinky.

9. Co, kdy, jak (vánoční speciál)

23. 12. Vydejte se na vánoční nákup - nezapomeňte na majonézu na bramborový salát, trhané kroupy na kubu a na kapra. Raději kupte mrtvého, vykuchaného a naporcovaného, než abyste ho pak týrali četnými ranami palicí. Nezapomeňte na vnitřnosti na polévku. U některých prodejců je možné koupit porci vnitřností navíc. Vánoce už klepou na dveře. Abyste si zítra užili Štědrý den bez stresu, vystavte si betlém a ozdobte vánoční stromeček. Pokud vlastníte umělý, dopřejte si vůni jehličí díky aromatickým olejům a aromalampě. Pusťte se do vaření, příprava rybí polévky a bramborového salátu vám ušetří spoustu času. Zítra už jen stačí usmažit řízky a kapra, zbytek dne věnujte procházce s milými. A hlavně: salát i polévka se musí uležet, teprve druhý den jsou nejlepší. Doma se nemusíte řídit eurorestauračními dietními předpisy.

24. 12. Užívejte si kouzla Vánoc!:-) Koukejte na pohádky, čtěte, povídejte si, jděte se projít, držte půst a čekejte na zlaté prasátko, nebo si užívejte svátky hojnosti...


Moje oblíbená vánoční je All I Want For Christmas Is You (Mariah Carey), ale samozřejmě až po...


neděle 22. prosince 2013

8. Adventní věnec (vánoční speciál)

Už je tu čas zapálit poslední svíčku na adventním věnečku. Milá tradice. Musím připustit, že tohle pálení svíček mě opravdu baví. Takhle ve velkém. V dnešní uspěchané době to nabízí trošku klidu a pohody, příležitost zastavit se a spočinout zrakem na mihotavém světélku, které dodává domovu na útulnosti bez ohledu na to, zda už máte nebo nemáte vánoční výzdobu.

Podle Claudie Tischerové zavedl adventní věnec teolog Johann Hinrich Wichern roku 1860 v domově pro zanedbanou mládež. Byl to zdobený zelený jedlový korunový svícen, v němž bylo mnohem více svíček. Tehdy se jedna červená svíčka rozsvěcela každý den, podobně jako dnes otevíráme dvířka adventního kalendáře. Pouze v neděli byly svíčky bílé.


Za předchůdce adventního věnce bývá považován rakouský Paradeisl, což je na talíři umístěná konstrukce z jedlových větví nebo zimostrázu spojená červenými jablky (min. červená líčka), která tvoří čtyři vrcholy. V každém jablku je umístěna svíčka na místě vyříznutého ohryzku. „Většinou byly použity tři červené svíčky a růžová. Doporučeny byly také tři fialové a jedna růžová svíčka. Každou neděli byla zapálena svíčka, na třetí neděli adventní růžová svíčka, což odpovídá liturgickou barvou neděli Gaudete (latinsky: raduj se). Na čtvrtou neděli adventní svítí i svíčka na nejvyšším vrcholu konstrukce.“ V jednom ze zdrojů jsem se dočetla, že růžová svíčka v Česku není oblíbená, protože je spojována s homosexualitou, neboť za Třetí říše byli gayové označování růžovým trojúhelníkem. O něčem takovém jsem nikdy neslyšela růžová mi mezi fialovými připadá opravdu super. (Viz můj věnec z roku 2014 zde.)

Paradeisl mohl být zdoben sušeným ovocem, ořechy a cukrovím nebo vyřezáváním. Konstrukce byla omotávána červenými a zlatými stuhami. Jiné názvy pro něj jsou Paradeiser, Paradeiserl či Klausbaum. V překladu znamená ráj nebo rajskou zahradu. Jablka symbolizují strom poznání dobrého a zlého a svíčky mají představovat „světlo světa“, Ježíše Krista. Sloužil jako ozdoba svátečního stolu a při modlitbách. Používal se především v Rakousku a Německu. Katolická církev na přelomu 18. a 19. století odsuzovala vánoční stromeček i adventní věnec jako pohanský zvyk.
 


Věnec symbolizuje Kristův kříž nebo také Boží věčnost a jednotu (tvar kruhu). Větvičky jehličnanů či cesmíny, ze kterých je vyroben, představují život. Dříve se používaly i holé slaměné věnce, které odháněly zlé duchy a tím zajišťovaly do domu požehnání. Barvou adventu je fialová! Takže kromě třetí – růžové – zasvěcené přátelství mají být všechny svíčky fialové. „Svíčky se zapalují proti směru hodinových ručiček. Podle křesťanské liturgie je fialová barvou důstojnosti, pokání a půstu, stejně jako přivítání příchodu Krále (Ježíše Krista na svět). Fialová je také barvou utrpení během postní doby a velikonočního týdne. Časté jsou i věnce s pátou, bílou svíčkou uprostřed. Ta se zapaluje na Štědrý den a symbolizuje Krista.“ Luteráni v Americe i Velké Británii používají místo fialové modrou. V tomto liturgickém období je fialové (modré) barvě připisována symbolika pokání, ztišení a čekání (na příchod Krista). Modrá je někdy používána jako symbol královské hodnosti. Některé kostely používají modrou jako symbol pro noční oblohu, očekávání blížícího příchodu krále, Ježíše Krista na svět, nebo jako symbol vody Genesis, počátek nového stvoření. V Evropě se začaly uplatňovat i věnce s bílými svíčkami, protože bílá barva považována za slavnostní. U protestantských církví se používají čtyři červené svíce. To se rozšířilo i k nám a věnec s červenými svíčkami je nyní asi nejrozšířenější barevnou kombinací. Červená je používána jako tradiční vánoční barva, symbolizující radost, srdce, Krista, důstojnost, vítězství bohatství, štěstí a krev. „…Tradiční barva adventního věnce je však červená a zelená. Červená upomíná na krev Kristovu prolitou za spásu světa, obě barvy pak symbolizují život. Ve Švédsku je první svíčka tradičně bílá, další tři jsou fialové. Bílá znamená barvu ráje.

Rozsvícení svící na adventním věnci nepřímo navazuje na židovskou tradici starou dva tisíce let – na slavení svátků světel zvaných Chanuka. Některé zdroje ale odkazují i na starý germánský zvyk zapalování uprostřed zimy ohně v zeleném kruhu, který byl symbolem slunce. Adventní neděle stejně jako svíčky mají svoje názvy:
  1. Na Železnou neděli se zapaluje Naděje. „Svíce proroků“, hlavně Izaiáše, kteří předpověděli narození Ježíše Krista. Představuje naději a očekávání příchodu Mesiáše. Někde jí říkají svíčka Patriarchů.
  2. Na Bronzovou neděli se zapaluje Mír. Podle jiných zdrojů reprezentuje lásku. Označuje se jako „betlémská“, symbolizuje Kristovy jesle. Někde jí říkají svíčka Proroků.
  3. Na Stříbrnou neděli se zapaluje Přátelství (má být růžová). Obvykle se nazývá „pastýřská“ a představuje radost. Někde jí říkají svíčka Jana Křtitele.
  4. Na Zlatou neděli se zapaluje Láska. Bývá nazývána „andělská“ svíčka a představuje mír a pokoj. Někde jí říkají svíčka Marie, matky Ježíšovy.
  5. Na Štědrý den po západu slunce se zapaluje bílá svíčka zasvěcená Kristu, nebo Neposkvrněné Panně Marii. Může také být symbol duchovní čistoty a Vánoc. Zapaluje se na Štědrý den a Boží hod vánoční. Zapálí se všechny svíčky a hoří až do konce.
Někdy je adventní věnec se svíčkami ve čtyřech barvách - fialové, červené, růžové a bílé. Zapalují se v tomto pořadí. Svíčky jsou také spojeny se jmény odpovídajícími liturgii adventu každou neděli: Izaijášova, Janova, Pastýřská a Mariina svíčka.

Adventní věnec byl ve 20. století používán zavěšený na čtyřech stuhách pod stropem, s tím, že byl zdoben na stranách. Stuhy se směrem nahoru se sbíhají. Na horní části věnce byly umístěny často u poměrně velké mašle širokých stuh což bylo obvykle dostatečnou výplní mezi svíčkami věnců do domácnosti. Hvězdy, andělíčci, perníky, ale nejčastěji slaměné ozdoby, visely z věnce dolů, z vnitřní strany věnce na tenké stuze, v různé výšce. Bylo jich relativně málo. Nejobvyklejší barvou stuhy a svíček byla červená a oblíbená, mimo fialové, byla i zlatá. Dnes je zvykem umísťovat adventní věnec do středu stolu. S úbytkem sněhu roste používání bílé barvy jako symbolu Vánoc a Adventu aranžéry. Jako adventní věnce (bez svíček) jsou označovány i věnce vyvěšované na dveře nebo na zeď v období adventu. 

Adventní věnec je vykládán jako symbolika Kristova kříže a ve vztahu ke čtyřem světovým stranám jako jeho požehnání na každou světovou stranu. Postupné zapálení většího množství svíček je výrazem rostoucího toužebného očekávání narození Ježíše Krista, který je v křesťanské víře Spasitelem, Vyvoleným. Stále zelené rostliny jsou symbolem života jako takového, nezničitelnosti, stálosti ve víře a také věčnosti. „…Kruhová podoba věnce symbolizuje ustavičnou cestu slunce a zároveň i věčnost. Krátké dny v prosinci před "drsnými" nocemi jsou nejtmavějšími v roce. Je to čas bludiček, skřítků a bílých paní jejichž návštěva, jak se věřilo, zaručila velkou úrodu pro příští rok. Věnce, které byly v oknech obydlí a dvorců, měli ukázat na cestu těmto bytostem. A od těchto světel až k adventnímu věnci, který ohlašuje blízké narození Krista, je už jen krátká cesta. Adventní věnec, jak se domníváme, je nejspíš opakování jednoho starého zimního zvyku. Tento zvyk se vrací tak, jako mnoho jiných, zpět ke kouzlu kruhu a stojí jako symbol pro přírodní sílu. Zelené větve byly v předkřesťanské době přinášeny do domů a chatrčí. Vonící větve jedlí, jak se věřilo, sloužily přátelským lesním duchům jako útočiště a věnce ze slámy měly přinášet požehnání, odrážet zlé duchy. Proto se také obvazovaly zlatými stuhami, znamením slunce…“ (Michal Čížek)

Pokud byste zatoužili po výrobě vlastního adventního věnce, všude na netu najdete spoustu návodů, já jen v rychlosti zmíním, že na základ je vhodné použít větvičky z jehličnanů (ne borovice, nebo modřín), např. tis, jalovec nebo túji, ale ta vám krásně neprovoní byt, na to se hodí spíše jedlička. Větvičky mají mít mezi deseti a patnácti centimetry, kladou se v řadách na sebe. Svíčky je nejvhodnější připevnit na bodec s bezpečnostní podložkou správné velikosti. Na ozdobení můžete použít mašličky, ovoce, šípky, oříšky, růžičky, kusovou skořici, malé kouličky, šišky, jeřabiny, měděné andělské vlasy, jmelí, badyán, plátky citrónu atd.

A na závěr pár bezpečnostních zásad:
  • Svíčka stojí daleko od všeho hořlavého (včetně dekorací, záclon) a na protipožárním kalíšku. Svíčka se nestaví do průvanu.
  • Nad svíčkou musí být dostatek místa.
  • Adventní věnec či svíčky se kladou na nehořlavý povrch.
  • Od zapálené svíčky se neodchází. Hasiči nám kdysi říkali, že k velkému rozšíření požáru v bytě stačí pouhé 4 minuty.
  • Svíčku dobře zhasněte.
Zdroje:
http://www.blesk.cz/clanek/radce-zdravi-a-zivotni-styl-zivotni-styl/163659/zacina-advent-znate-jeho-vyznam-a-zvyky-prectete-si-je.html?utm_source=blesk.cz&utm_medium=copy
https://cs.wikipedia.org/wiki/Adventn%C3%AD_v%C4%9Bnec
https://cs.wikipedia.org/wiki/Paradeisl
MICHAL, Čížek. Adventní věnec – Delší texty – Advent: [online]. [cit. 2010-02-08]. podle "Kirchen Zeitung" Eichstätt 1992 Dostupné online. http://www.pastorace.cz/Tematicke-texty/Adventni-venec.html
http://www.bydlimekvalitne.cz/adventni-vence-svicky-zapalujte-proti-smeru-hodinovych-rucicek-vsadte-na-fialovou

sobota 21. prosince 2013

Kočky na Facebooku


Oslavte zimní slunovrat!

Právě dnes vrcholí délka zimní noci (sorry Lucie) a začne přibývat slunce. Oslavy zimního slunovratu jsou starší než oslavy Vánoc, kterými se je křesťanská církev pokusila (celkem úspěšně) nahradit. Možná bychom se k nim zase mohli vrátit, když jsme tak ateistická země. Zimní slunovrat zpravidla nastává 21. nebo 22. prosince. Na severním polárním kruhu se Slunce v poledne dotkne horizontu, aniž by vyšlo. Mají tam polární noc. Na jižním polárním kruhu se Slunce o půlnoci dotkne horizontu, aniž by zapadlo. Zde mají pro změnu polární den.

Ve starověké Evropě byl zimní slunovrat znám jako Yule, ze severského "jul", což znamená kolo. Rodiny si do domů nosily živý strom, aby uchránily duchy dřeva před chladem drsných zimních měsíců. Věšely se na něj drobné pochoutky jako dary pro duchy a na samý vrch se dávala pěticípá hvězda - pentagram, magický symbol pěti živlů. Již tehdy si lidé zdobili svoje příbytky jmelím – obzvláště jmelí z posvátného dubu mělo lidem zaručit štěstí po celý rok.

(Vy na to máte můj blog.)

„Za zimního slunovratu je hranice mezi naším světem a světem zemřelých otevřena a duše mrtvých se svobodně pohybují po světě. U Slovanů bylo proto při večeři zvykem prostírat i zemřelým členům rodiny, jež bývají před večeří pozváni a na jejichž počest pak bývá připíjeno. Předkové se za zimního slunovratu mohou objevit i v podobě neznámých příchozích, proto každý i neznámý příchozí musí být řádně pohoštěn. V období zimního slunovratu se na náš svět však nedostávají pouze duše zesnulých příbuzných, kteří jsou nám obvykle příznivě nakloněni, ale také různí podsvětní duchové, kteří mohou být lidem nebezpeční. Nejspolehlivější ochranou byla blízkost posvátného ohně, hojně byl rovněž využíván ochranný účinek česneku.“

„V měsících, které zimnímu slunovratu předcházejí, se místo na obzoru, v němž ráno zahlédneme první paprsky vycházejícího Slunce, čím dál tím víc posouvá na jihovýchod a dny se zkracují. Právě v den zimního slunovratu však nastane zlom a pohyb Slunce se obrátí. Místo jeho východů se začne posunovat zpět, směrem k severovýchodu, a den se bude opět prodlužovat. Ten nejbližší zimní slunovrat se odehraje v sobotu 21. prosince 2013 v 18 hodin 11 minut.“
V brněnské hvězdárně dostanete dárek, pokud ji navštívíte právě v tento den.

A co slavit? Přeci že den už bude delší, bude déle svítit sluníčko. No, ústup sněhu… zrovna v Brně napadl jen jednou a myslím, že bude mnohem hůř a o ústupu se rozhodně mluvit nedá, aspoň podle mých zkušeností.

Zdroje:
http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/Nastava-zimni-slunovrat-%E2%80%93-moc-temnych-sil-vrcholi.aspx
http://www.hvezdarna.cz/?p=3327

Miluju papírnictví

Nedávno jsem naší lektorce kreslení říkala, že jsem si v papírnictví koupila takové ty zvláštní tlusté pastelky, co mají v tuze více barev najednou. Hned tři odstíny. Když s nimi malujete, vytváří vám to čáru, která už rovnou vypadá stínovaně. Jasně, je to jen taková blbost, maličkost a možná i zbytečnost, ale vypadalo to tak úchvatně a zajímavě. A já to prostě MUSELA vyzkoušet. Samozřejmě, že teď mi doma jen tak leží, protože se mi na kurzu kreslení nepodařilo prosadit, že budu kreslit pastelkami. A to jsem strašně moc chtěla. Někdy mě to docela štve, protože to byl hlavní důvod, proč jsem tam začala chodit. Ale jindy si říkám, proč si s tím zbytečně kazit náladu, nakreslím si ještě něco tužkou, užiju si to, co tu mám... odborné vedení lektorky a pak si doma můžu kreslit pastelkami po libosti. A nakonec... ona to umí udělat zajímavé i tou tužkou.

Onehdy se nám svěřila, že miluje papírnictví. Že si tam pokaždé něco koupí. To jsem se musela v duchu smát, protože to mám úplně stejně. Papírnictví je už od základní školy jeden z mých nejoblíbenějších obchodů. I ta docela malá u nás „na vesnici“ mají spoustu úžasných věcí. Papírnictví je takový malý ráj.

Seženete tam fantastické věci, se kterými můžete blbnout a na rozdíl od výtvarných potřeb jsou všechny víceméně fantasticky levné. Třeba takové tužky na kreslení. Když budete chtít mít všechny základní tvrdosti (HB, 4 B, 8B) vejdete se do třiceti korun. A pak jsou tam pastelky, křídy, různé druhy papírů, vodovky, temperky, kelímky... Náčrtníky, dopisní papíry, obálky a pohledy, razítka, ozdobné děrovačky, barevné tužky a propisky, samolepky... pro někoho, kdo miluje psaní, zejména rukou, neodolatelné!

pátek 20. prosince 2013

Autorita

Při čtení o štěstí jsem se dostala k tomuto pojmu a začala o něm uvažovat. Heinz-Peter Röhr v knize Cesty z úzkosti a deprese, která je překvapivě optimistická, uvádí, že v očích dítěte jsou rodiče tou nejmocnější autoritou. Podle něj je jednání rodičů v prvních letech života dítěte naprosto určující, protože strach z autority rodičů se mění ve strach z autority vůbec.

Marně přemýšlím jaké asi bylo moje dětství a jaký je můj vztah k autoritám. Kdo je vlastně autorita?

Třeba můj vedoucí. Mám z něj strach, když se ke mně nechová hezky a něco mi vyčítá, nebo když jsem dlouho neukázala postup ve své práci.

Z jiných lidí si nic moc nedělám a jako autoritu je neberu, i když jsou starší a zkušenější. Ono totiž samotné stáří nemusí znamenat vůbec nic. Moudrost nepřichází jenom s věkem, ale také s pozorností, vnímavostí a ochotou učit se.

Proč vlastně máme autority? A proč bychom se jich měli bát?

Onehdy se mě jeden kamarád ptal, jestli mám autoritu, když učím. Popravdě jsem mu odpověděla: „Nevím, jak se to pozná?“ Rozhovor se potom stočil jinam a já stále přemýšlím o odpovědi. A kladu si i mnohé další otázky. Namátkou třeba: Mám autoritu? A chci ji mít? Potřebuji ji k něčemu?

čtvrtek 19. prosince 2013

O princezně se zlatým lukem a O nosaté čarodějnici

Je období Vánoc a tudíž ideální čas pro sledování nekonečného množství pohádek a k tomu se výtečně hodí internet, který doma nemám, takže si ho musím užít ještě před vánočními svátky. Co budu sledovat si vybírám spíše náhodně. Co mi youtube přinese. :-)

A před pár dny mi přineslo dvaapadesátiprocentní princeznu se zlatým lukem. Celkem s tímto hodnocení souhlasím. Žádná senzace, ale docela pěkná pohádka. Princezna Jelena je tak trochu netypická a místo po svatbě touží po svobodě. No, k amazonce má daleko, ale ta záležitost s podčiší je poměrně zajímavá.

Pohádka je z roku 2002, ale dle mého mínění se nevyrovná té z 1984 s názvem O nosaté čarodějnici. Na ČSFD má 69 %. Tak trochu je mi povědomá, ale až na konci si uvědomím, že ji asi znám. Pohádka vychází z literární předlohy Wilhelma Hauffa O trpaslíku Nosovi a trvá pouhých padesát tři minut. Můžu říct, že jsem si ji opravdu užila, protože v sobě skrývá hezkou myšlenku, kterou trefně vyjádřila nosatá čarodějnice. „Když se z hezké slečny vyklube husa, zase tak moc vás to nepřekvapí. Proč vás překvapuje, když se pro změnu z husy vyklube hezká slečna?“ Ale to musíte vidět! A hezky si to užijte. U téhle je možná lepší neháčkovat. ;-)

Pár odkazů pro kočkofily

A na závěr minikočičí série pár videí s kočičkama ;-).



středa 18. prosince 2013

Kočky všude kolem nás...

Mnoho mých známých má kočku, nebo by ji aspoň chtělo mít. Teď jsem si vzpomněla, jak mě pobavilo (a značně uvedlo do rozpaků), když mi jeden student řekl, že je jasné, že mám kočku. Že se na mě stačí podívat... Už nevím, jak mě popsal, ale bylo tam něco o ladných pohybech, mrštnosti, eleganci... No nevím, celkem si tipnu dobře, jestli je někdo spíš na psy nebo na kočky, ale že bych to viděla na pohybech, to snad ani ne.

Na Šťastném blogu autorka uvedla, že prý je člověk šťastnější, když má kočku. Vyzkoumala to údajně Rebecca Johnson, ředitelka amerického Research Center for Human-Animal Interaction. "Kočky prý účinně zbavují své majitele stresu, prospívají jejich zdraví a dokonce nepřímo vychovávají jejich děti (protože si narozdíl od psů nenechají všechno líbit)."
Cestou z Albánie jsme si udělali zastávku v Kotoru. Ano, pochopitelně jsem nemohla jinak, než navštívit obchod, který se jmenoval Cats of Kotor. A samozřejmě jsem se před ním musela vyfotografovat. Jistě, chtělo by to, abychom byly dvě kočky před obchodem, ale to nějak nevyšlo.

Obchod byl ovšem senzační. Koček se tam týkalo naprosto vše. Obaly na knihy, obrázky, kalendáře, záložky, kabelky... na všem byly kočky v mnoha různých podobách. Zákazníci jsou sice specifičtí, ale mohla by to být klidně polovina lidí. Zvláštní, že kočkofilové nemají proti psům obvykle tolik výhrad jako psofilové proti kočkám.

Když jsem se koukala po Brně, uvědomila jsem si, že tady to kočkama taky žije. Třeba máme Grand restaurant Zelená kočka. Na můj vkus dost drahý, ale pokud vím, vypadalo to tam docela hezky.

Nedaleko nádraží můžete najít korálkárnu Zrzavá kočka. Mají tam spoustu věcí a ačkoliv jsem tam byla jen párkrát, moc se mi tam líbilo. Jednou jsem se byla projít a u Petrova narazila na Toulavý kocour Pub. Pivo tam dodává Pivovar kocour. Uvnitř jsem ale ještě nebyla.

Ještě blíž u nádraží je Galerie Kočka. Jak by se dalo očekávat, mají tam různé obrazy. Ale musím přiznat, že jsem tam už dlouhou dobu nebyla. Pár let myslím.

Pak tu máme Salón Kočka. Nachází se v Líšni, což je trochu z ruky, ale má pěkné heslo: Krása těla podtrhuje krásu duše. Naproti tomu Studium Modrá kočka se nachází v centru Brna. Nebyla jsem ani v jednom a zatím to ani neplánuji.

Pro dámy tu máme cukrárnu U mlsné kočky, která by mohla vhodně doplnit sortiment nekuřácké kavárny Cat Cafe.

A v brněnské zoo máme kočku pouštní, což je můj miláček, protože je opravdu nádherná!

P. S.: Kreslit se učím s Helčou Hermanovou, která má Ateliér pro kočku.

Miluju kočky

Kočka je senzační tvor. Mám chuť napsat „nic proti psovi“, ale proti psům toho mám spoustu. Zvlášť od poslední návštěvy Kolína, kdy se mi jeden zakousl do nohy. Jak poznamenal jeden můj kámoš – jsou blbý. Jasně, ne všichni, ale stejně. Oproti kočkám!

Mám ráda kočky. Prý je to na mně vidět. Jedna studentka mi řekla, že si neumí představit, že bych psovi řekla: „Sedni!“ a on mě poslechl. Drzé, ale nevadí. Zajímá mě názor ostatních. A třeba má pravdu. Na jednu stranu mě to trochu štve (nebo mrzí?), ale na tu druhou si říkám, proč vlastně? Copak toužím po tom, aby se mě někdo bál? Aby se přede mnou plazil? Pes nebo člověk, vlastně je to jedno. Mám takovou teorii. Není moc ověřená, ale řekla bych, že není ani úplně mimo. I když mi značně lichotí, to se musím přiznat.

Psa musí mít nevyrovnaný člověk. Nebo někdo s malým sebevědomím. Někdo, kdo si rád dokazuje moc. Kdo chce druhého ovládat, chce, aby se mu podvolil. Aby ho poslechl na slovo. Aby přišel k noze. Sednul. Lehnul. Ano, když nad tím přemýšlím, vůbec to není můj styl. A dost možná na to ani nemám. Ne, že bych nedokázala být drsná. To jo. Zvlášť když se naštvu. Když překročíte určitou mez. Hodně toho toleruju, ale když je toho příliš, dovedu si představit, že bych studentovi roztrhala na zkoušce písemku, protože opisoval, a vykázala ho ze třídy. Nebyl by to zase tak velký problém. Ale proč to dělat, když to není nutné?

Takže já fandím kočkám. A lidem, kteří mají kočky. Je to těžké mít kočku. Ne kvůli nárokům na péči, spíš na vás, vaše vlastnosti. Kočku k ničemu nedonutíte. Nebude vás mít ráda jen proto, že jste její páníček. Musíte si ji získat. Přesvědčit ji, aby vás milovala. Okouzlit svou osobností tu její. Ona je dáma. Je třeba jí podlézat, vnucovat se, hladit ji, chovat, mazlit… ale jen když chce ona. Ona rozhoduje co bude a kdy. A když se vám to povede? Pak je to jako se ženou… získali jste opravdový poklad. Dokázali jste nemožné. Někdo si zamiloval vás. Ne proto, že by se vás bál, ale proto, že jste okouzlující.