Kdo má rád vánoční atmosféru, může se v Brně celkem vyřádit. Na Náměstí Svobody (tzv. Svoboďáku) se konají každoročně trhy. Ačkoliv je z nich spousta lidí nadšených, připadá mi, že tam je víceméně jen jídlo a chlast, proto jsem se víc zakoukala do těch na Zelném trhu (tzv. Zelňák), který je od Svoboďáku jen pár kroků. Vypadají jako dřívější trhy tak, jak je známe z různých pohádek. Kromě jídla a pití na nich můžete najít i různé zajímavosti. Prodávají tu mýdlo, svíčky, medovinu, jídlo ze zabijačky, pečené kaštany (25 Kč za 100 g), košíky, sklo, punč, hlavolamy, koupelovou sůl, keramiky, bloky a písařské potřeby, trdelníky (50 Kč), batikované šátky i trička, šperky a výrobky z korku.
Ale nejradši, nejradši mám trhy na výstavišti. Už po několik let tam chodím vždycky se stejným kamarádem. Je to takový náš předvánoční rituál. Projdeme prvním pavilonem, posedíme venku a tam sníme nějaké to masíčko a pak když unaveni dokončíme obhlídku druhého pavilonu, oslavíme to rozpuštěnou čokoládou s ovocem. Letos to bylo trochu jinak. Začínali jsme jídlem. ;-) Ne, že bychom byli tak nenažraní, ale přišli jsme asi o dvě hodiny později než obvykle, a tak jsme museli naši prohlídku trochu urychlit.
Každoročně se domnívám, že zde z nepřeberného množství všelijakých věcí (šperky počínaje, přes knihy a oblečení až po čaje a sýry) koupím nějaké vánoční dárky. Obvykle toho nejvíc koupím sobě. Ani letošek nebyl výjimkou. Jenom mě mrzí, že jsme si nestihly koupit dárky navzájem, jak to děláme každým rokem. Je to osvědčené a funguje to perfektně. Teď abych něco vymýšlela! ;-)
Jediné, co je na těchto trzích špatné, je to, že končí relativně brzy. Proč trvají jen od 6. do 15. prosince?
V uplynulém týdnu se mi podařilo navštívit ještě dvoje „trhy“. Ve středu 11. prosince se konal předvánoční jarmark Zimní sklizeň ve Skleněné louce, mojí oblíbené čajovně, resp. přímo nad ní v půdním prostoru, kde je Místogalerie. Jako první mě hned při vstupu zaujaly balónové sukně. Ono se jim možná říká trochu jinak, ale pro mě je to něco celkem odpudivého. Možná za to můžou chlapi, kteří to tak často a hojně kritizují, ale nejspíš by se mi to nelíbilo ani tak. Látky byly pěkné a zajímavé a věřím, že to dá i dost práce ušít, ale pětistovku za takovou sukni?! Tak to pardon. Všechno ostatní se mi už ovšem líbilo. Třeba ty Majdiny obaly na knihy. Jedna báseň. Nádherné barvy, vzory, prostě všechno. A vypadalo to tak precizně ušité. Ne, že bych to studovala nějak zvlášť zblízka, ale stejně krása! Obaly za tři stovky a taštičky za sto pade. To celkem jde. A nápad s názvem RECYklování a ty různé recy výrobky jedné paní… škoda jen, že nemá webovky. Ceny příjemné a zajímavé nápady. Bylo to malé, ale útulné. Dala se tam ještě koupit keramika a přírodní mýdla.
A v sobotu 14. prosince jsem se ještě byla podívat v Moravské galerii v Brně v Místodržitelském paláci na Vánočním historickém bazaru. Nebylo to špatné, ale nic mě tam nijak zvlášť neoslovilo. Kromě háčkované dečky, jejíž část byla pletená a kterou jsem jako odbornice popisovala nějaké zákaznici.
Ale nejradši, nejradši mám trhy na výstavišti. Už po několik let tam chodím vždycky se stejným kamarádem. Je to takový náš předvánoční rituál. Projdeme prvním pavilonem, posedíme venku a tam sníme nějaké to masíčko a pak když unaveni dokončíme obhlídku druhého pavilonu, oslavíme to rozpuštěnou čokoládou s ovocem. Letos to bylo trochu jinak. Začínali jsme jídlem. ;-) Ne, že bychom byli tak nenažraní, ale přišli jsme asi o dvě hodiny později než obvykle, a tak jsme museli naši prohlídku trochu urychlit.
Každoročně se domnívám, že zde z nepřeberného množství všelijakých věcí (šperky počínaje, přes knihy a oblečení až po čaje a sýry) koupím nějaké vánoční dárky. Obvykle toho nejvíc koupím sobě. Ani letošek nebyl výjimkou. Jenom mě mrzí, že jsme si nestihly koupit dárky navzájem, jak to děláme každým rokem. Je to osvědčené a funguje to perfektně. Teď abych něco vymýšlela! ;-)
Jediné, co je na těchto trzích špatné, je to, že končí relativně brzy. Proč trvají jen od 6. do 15. prosince?
V uplynulém týdnu se mi podařilo navštívit ještě dvoje „trhy“. Ve středu 11. prosince se konal předvánoční jarmark Zimní sklizeň ve Skleněné louce, mojí oblíbené čajovně, resp. přímo nad ní v půdním prostoru, kde je Místogalerie. Jako první mě hned při vstupu zaujaly balónové sukně. Ono se jim možná říká trochu jinak, ale pro mě je to něco celkem odpudivého. Možná za to můžou chlapi, kteří to tak často a hojně kritizují, ale nejspíš by se mi to nelíbilo ani tak. Látky byly pěkné a zajímavé a věřím, že to dá i dost práce ušít, ale pětistovku za takovou sukni?! Tak to pardon. Všechno ostatní se mi už ovšem líbilo. Třeba ty Majdiny obaly na knihy. Jedna báseň. Nádherné barvy, vzory, prostě všechno. A vypadalo to tak precizně ušité. Ne, že bych to studovala nějak zvlášť zblízka, ale stejně krása! Obaly za tři stovky a taštičky za sto pade. To celkem jde. A nápad s názvem RECYklování a ty různé recy výrobky jedné paní… škoda jen, že nemá webovky. Ceny příjemné a zajímavé nápady. Bylo to malé, ale útulné. Dala se tam ještě koupit keramika a přírodní mýdla.
A v sobotu 14. prosince jsem se ještě byla podívat v Moravské galerii v Brně v Místodržitelském paláci na Vánočním historickém bazaru. Nebylo to špatné, ale nic mě tam nijak zvlášť neoslovilo. Kromě háčkované dečky, jejíž část byla pletená a kterou jsem jako odbornice popisovala nějaké zákaznici.
Žádné komentáře:
Okomentovat