Včera večer jsem vyrazila do Veselé čajovny v centru Brna. Kromě lahodného bílého čajíku Bai Mu Tan King Ji Pin, tedy Královské bílé pivoňky, jsem si dala ještě něco malého k jídlu. Říkala jsem si, že sto padesát gramů Baba Ghanouse bude jen taková malá svačinka. Ukázalo se, že toho bylo dost pro dva. Samozřejmě jsme se začali zabývat tím, jak se taková věc dělá.
Dnes jsem pokoukala po internetu a našla si pár receptů. Teď už zbývá je jen vyzkoušet a můžu si tenhle arabský pokrm z lilku a sezamové pasty připravit doma. A pokud to budu chtít mít jako v čajovně, přidám si k tomu trochu zeleninky jako oblohu, olivový olej a zátar, libanonské koření, které je zajímavé a chutné zároveň. A k tomu samozřejmě pitu. Mimochodem až vás někdy v čajovně přepadne hlad, vyzkoušejte právě pitu s olivovým olejem a zátarem. Nabízí to například v Dobré čajovně a je to příjemná zkušenost, ačkoliv je to vskutku prosté jídlo.
K této čajovně bych ještě ráda poznamenala, že je sympatická tím, že má dlouho do noci otevřeno a že se nachází v centru Brna, kousíček od Náměstí Svobody. Není to typická klidná čajovna, je tam spíš rušno a víc lidí, ale posedět můžete jak v křesílkách, tak i na vyvýšených pódiích. Osobně bych ji zařadila mezi ty, do kterých chodím méně ráda, důvodem je právě hluk a menší soukromí. Nepůsobí tak domácky a útulně možná i proto, že je opravdu velká.
Dnes jsem pokoukala po internetu a našla si pár receptů. Teď už zbývá je jen vyzkoušet a můžu si tenhle arabský pokrm z lilku a sezamové pasty připravit doma. A pokud to budu chtít mít jako v čajovně, přidám si k tomu trochu zeleninky jako oblohu, olivový olej a zátar, libanonské koření, které je zajímavé a chutné zároveň. A k tomu samozřejmě pitu. Mimochodem až vás někdy v čajovně přepadne hlad, vyzkoušejte právě pitu s olivovým olejem a zátarem. Nabízí to například v Dobré čajovně a je to příjemná zkušenost, ačkoliv je to vskutku prosté jídlo.
K této čajovně bych ještě ráda poznamenala, že je sympatická tím, že má dlouho do noci otevřeno a že se nachází v centru Brna, kousíček od Náměstí Svobody. Není to typická klidná čajovna, je tam spíš rušno a víc lidí, ale posedět můžete jak v křesílkách, tak i na vyvýšených pódiích. Osobně bych ji zařadila mezi ty, do kterých chodím méně ráda, důvodem je právě hluk a menší soukromí. Nepůsobí tak domácky a útulně možná i proto, že je opravdu velká.
A jak udělat Babaganuš (baba chanus, babagannus, babaganoush, baba ghanoush…)?
Potřebujete:
- 2 střední lilky,
- 3 stroužky česneku,
- 3 lžíce pasty Tahini (sezamová pasta),
- šťávy z poloviny citrónu,
- 2 lžíce olivového oleje,
- sůl,
- příp. pepř, řecký jogurt, piniové oříšky.
Jídlo se složením podobá Humusu, který bych se taky ráda naučila. V něm je místo lilku použita cizrna. Baba Ganuš, znamená v arabštině „starý chudák“. Emanuele Ridi říká, že to je kaviár pro chudáky. Ale nevím, co je na lilku kaviárovitého… P. S.: Rozhodně bych toho udělala méně!!!
1. Upečte lilky v mikrovlnce nebo v troubě (200 stupňů 30 minut). Rozkrojte je na poloviny a lžící vydlabejte obsah tak, aby vám zbyla jen fialová slupka. Vnitřky rozmačkejte v míse na co nejjemnější pastu. Přidejte prolisovaný česnek, pastu Tahini, cit.šťávu a dochuťte solí, případně pepřem. Do zvláštních malých misek dejte olivový olej a do druhé koření zátar. Pitu nebo bagetky si lámejte a namáčejte do pomazánky.
2. varianta: Emanuele Ridi opaluje lilky přímo na plynovém sporáku, aby se mu snáz loupaly. Sotva mají kůži jako pergamen, takovou svraštělou, zabalí je do potravinové fólie. Chvíli ho v ní nechá zabalený, on se pak bude snáze loupat a dostane prý takové uzené aroma. Z vydlabané směsi přes síto nechá odkapat vodu. Zbytek dužiny smíchá s římským kmínem a pokape citronem. Pak přidává olivový olej a trochu pepře a rozmačkaný česnek. Aby byl vidět onen „kaviár“ nerozmačkává to úplně na pastu. Osolí a přidá sezamovou pastu a ještě řecký jogurt. Na závěr ještě přimíchá lehce orestované piniové oříšky.
Zdroje:
http://blog.zarohem.cz/clanek.asp?cislo=1556
http://www.sitalemvkuchyni.cz/recept/Hummus-Babagannus
1. Upečte lilky v mikrovlnce nebo v troubě (200 stupňů 30 minut). Rozkrojte je na poloviny a lžící vydlabejte obsah tak, aby vám zbyla jen fialová slupka. Vnitřky rozmačkejte v míse na co nejjemnější pastu. Přidejte prolisovaný česnek, pastu Tahini, cit.šťávu a dochuťte solí, případně pepřem. Do zvláštních malých misek dejte olivový olej a do druhé koření zátar. Pitu nebo bagetky si lámejte a namáčejte do pomazánky.
2. varianta: Emanuele Ridi opaluje lilky přímo na plynovém sporáku, aby se mu snáz loupaly. Sotva mají kůži jako pergamen, takovou svraštělou, zabalí je do potravinové fólie. Chvíli ho v ní nechá zabalený, on se pak bude snáze loupat a dostane prý takové uzené aroma. Z vydlabané směsi přes síto nechá odkapat vodu. Zbytek dužiny smíchá s římským kmínem a pokape citronem. Pak přidává olivový olej a trochu pepře a rozmačkaný česnek. Aby byl vidět onen „kaviár“ nerozmačkává to úplně na pastu. Osolí a přidá sezamovou pastu a ještě řecký jogurt. Na závěr ještě přimíchá lehce orestované piniové oříšky.
Zdroje:
http://blog.zarohem.cz/clanek.asp?cislo=1556
http://www.sitalemvkuchyni.cz/recept/Hummus-Babagannus
Žádné komentáře:
Okomentovat