pondělí 28. června 2010

Někdy si člověk opravdu přijde jako d***

Zrovna dneska jsem zjistila "fantastickou" věc - skoro všechny mé textové soubory jsou neotevřitelné! Jak se mi to povedlo? Docela jednoduše... Nemám ráda word, protože už se mi nejednou stalo, že nějaký složitější soubor, tzn. soubor obsahující několik tabulek (stačilo třeba pět), nešel otevřít. Pak nás ve škole naučili, že lepší, resp. bezproblémovější, je místo přípony .doc používat .rtf, neboť to je textový formát, v němž se nemůže skrývat vir, a když ho nějaký napadne, stejně se nám ho podaří otevřít a přečíst aspoň nějaký kousek. Navíc do textových formátů viry nelezou, protože tam jsou vidět. Od té doby tedy používám pouze příponu rtf a nemívám s ní problémy, snad jen když mám hodně dlouhý soubor, tak se mi to dlouho ukládá.

Dnes jsem ale zjistila, že soubory, u nichž jsem se domnívala, že jsou uloženy v textové podobě, v ní ve skutečnosti nejsou. Pouze jsem přepsala příponu. Jako byste místo .doc napsali .mp3, také se vám ten soubor nespustí ve winampu a on vám ho třeba nenamluví. Zjevně jsem očekávala moc, když jsem si myslela, že word ví, co po něm chci, když mu rovnou na začátku napíšu příponu, ve které bych si ten soubor představovala a on ji pak sám nabízí ve svých možnostech. Z toho tedy plyne, že některé soubory .rtf v mém počítači jsou v pořádku a jiné nikoliv. Sranda, co?