pátek 30. listopadu 2018

Adventní kalendář (verze A)

Letos jsem na Vánoce vymyslela, že by se vám mohl líbit strohý adventní kalendář, nebo ozdobený. 

První verzi najdete zde: https://drive.google.com/file/d/1bCo234fd2iL8klXiwfrB6rKiEY5dpy7j/view?usp=sharing. Ozdobná bude k dispozici příští týden. 

A co s ním?

Co vás napadne. Vloni jsem vymyslela pár věcí, tak je uvádím znovu, protože nic lepšího stejně nemám ;-).

a) psát si, co vám dnes udělalo radost nebo co se vám povedlo = pochvala na každý den,
b) psát si, čím jste dnes někomu udělali radost,
c) najít si na každý den vtip/báseň/citát a poznamenat si ho,
d) najít si na každý den nový způsob pletení/nové cizí slovo,
e) napsat si předvánoční úkoly a odškrtávat si odeslání pohledů příbuzným, upečení cukroví... k tomu můžete využít můj předvánoční kalendář z dřívějších let. Listopadová příprava a části Vánočního speciálu (zobrazíte díky štítku Vánoce),
f) ... (vy přijdete určitě na jeho ideální využití sami).

Krásně si ho užijte, s láskou Angelika



neděle 18. listopadu 2018

Krajkářské trhy rozcestník

Dřívější moje zajímavé články, o krajkářských trzích v Praze:
  • podzim 2012: vysvětlení termínů Odkladiště manželů a Pravidlo pravé ruky; skleněné náušnice od Ivety Valentové (čertíci a spol.),
  • podzim 2013: jen povídací článek o výhodách trhů a atmosféře, pokračováním je článek Sobotní ulítaný den, a ještě jeden A co jsem si koupila (památná taška zbytků), Zipové tašky,
  • jaro 2014: teorie o tom, jak různí lidé získávají energii,
  • podzim 2014: Sylva Antony Čekalová a začátek krosienkování,
  • jaro 2015: Zuzana Andělová, Sylva, zapleteno a kočky, úvaha o tom, jak nechci dopadnout,
  • podzim 2015: Sylva Antony Čekalová, Zapleteno
  • domnívám se, že v letech 2016 až 2019 jsem na trzích taky byla, ale asi jsem o nich nestihla napsat článek. Smutné. :-(

neděle 11. listopadu 2018

Nedělní odpočinek

Dopoledne venku krásně svítí sluníčko, zbytky zlatého listí se snáší ze stromů a ve vzduchu poletují dešťové kapky připomínající sníh. Těším se a zároveň jsem zvědavá, kdy uvidím ten úplně první. Každý rok je to pro mě událost. Miluju to! Pokaždé mi nový sníh (hlavně ten úplně první) udělá ohromnou radost.

Odpoledne už není tak hezky. Je pod mrakem, ale aspoň neprší. Dočetla jsem knihu Měsíc je drsná milenka, závěr byl super, ale na úplném konci mě autor naštval. Mělo by být speciální oddělení pro knihy, v nichž umře některý z hlavních hrdinů, nebo by autor (či pokračovatelé) měl vytvořit alternativní verzi pro milovníky zcela dobrých konců!

Moje předsevzetí o celodenním psaní blogu vzalo trochu za své kvůli dočítání knihy (posledních čtyřicet stránek a už bych ji taky měla vrátit, že?) a taky mě trochu bolela hlava, protože jsem včera dost odbyla pitný režim (sice jsem se to večer snažila dohnat, ale to už nikdy není ono). A když se rozhlédnu kolem, vždycky mě přepadne touha mít všechno vyprané, uspořádat knihy (dočíst je, ideálně všechny najednou), doplést rozdělané projekty a nahodit něco nového (třeba rukavičky na vánoční pletařské setkání).

pátek 9. listopadu 2018

Zase se to zvrtlo

Vyrazila jsem do knihovny s tím, že si půjčím jednu knihu, kterou mají právě na téhle pobočce. Chvilku mi trvalo, než jsem našla tu správnou cestu a pak i knihu Snowdona Parlette: Tipy, triky a techniky pro trénink mozku. Četla jsem ji už kdysi dávno a nějak mi utkvěla v paměti jako fantastická kniha, kterou si chci přečíst ještě jednou. Dokonce, když jsem se pokoušela vytvořit seznam deseti nejlepších populárně naučných knih, zařadila jsem ji mezi ně. A tak jsem si ji znovu chtěla půjčit a podívat se, jestli si to opravdu zaslouží. 

A co se zvrtlo? To, co vždycky. Místo jedné knihy jsem si jich domů zase přinesla sedm! A přitom nestíhám číst ani ty, které doma mám. Mimo jiné i proto, že doma moc nejsem, a nebo pletu.

úterý 6. listopadu 2018

Krásný den

Je překrásný den! Slunce svítí a hřeje. Venku je snad 17°C (možná jen 15°C), musela jsem si nejdřív sundat tenkou bundu a nakonec jsem nesla v ruce i svetr. Vykračovala jsem si s baťůžkem a kabelkou a při čekání na tramvaj číslo 26 jsem nastavila tvář slunci, vzpomínala jsem na léta na koleji na vysoké škole. Od kolejí jsem do školy jezdila 26 a vlastně to byl asi i nejlepší spoj do centra města. Někdy je to legrační, jak i po letech zůstávají některé věci stejné a přitom jsou úplně jiné – teď už pracuji, 26 jezdím jen zřídka a hlavně jsem v úplně jiném městě. Dá se říct, že konkurenčním, protože Praha se s Brnem pořád poměřuje. Nebo je to naopak? Těžko říct. U mě má pořád navrch Brno. Myslím jako město. Lidi jsou všude stejně skvělí. Navíc většina Pražáků stejně Pražáci nejsou. 

Užívám si, jaké to je být doma ve tři hodiny. Šla jsem k zubaři a pak už nemělo smysl se vracet do práce. Asi bych měla začít chodit dřív, dobře, přeformuluji to na, chtěla bych začít chodit dřív do práce, abych mohla chodit i dřív domů, protože je to úžasné, když máte celý den před sebou a venku je ještě světlo a teplo. A taky se zdá, že toho můžete spoustu udělat. Na blog sice můžu psát kdykoliv, ale kreslení při umělém světle tak nějak není ono. A prát v noci už vůbec nepřipadá v úvahu. 

Na mojí dobrou náladu má vliv samozřejmě i zubař. Když vám nedělá nic bolestivého a zákrok je hotový za pár minut, vždycky vás to potěší. Peněženku už sice méně, ale trápit se tím mi moc nepomůže. Skoro celý měsíční plat. Ach jo. Ale vypadá to tak dobře!

A bonus, který má asi největší vliv na mou dobrou náladu – přestal mě bolet zub, který včera začal, pak přešel do takového nepříjemného tepání a večer už jsem nemohla myslet skoro na nic jiného. Jak říkal jeden kamarád, kdyby to šlo, nejraději bych si ho sama vytrhla. Konečný verdikt je počkat ještě chvíli, zda se umoudří (víc čistit, vyplachovat atd.) a případně přijít v době, kdy berou s bolestí. Jinak by měl jít můj první moudráček ven v lednu. Kdo ví, proč se mu říká zub moudrosti?

pondělí 5. listopadu 2018

Nejnovější články 2

Napadlo mě, že vás budu postupně informovat o nejnověji přidaných článcích – ráda bych je dala do data, do kterého logicky patří. Abyste tedy nemuseli zbytečně pročesávat celý blog, kde se co objevilo nového, tak jsem v nedávné době přidala následující články:

Francouzské Alpy – komplet sepsaná dovolená

A další červencová vyprávění:
Meruňkové šílenství – o vaření marmelády
Mám Krakena! – o lovení kešek
Suvenýry v geocachingu – taky o lovení kešek
Bláznivé keškolovení – znovu o lovení kešek, tentokrát trochu divočeji (pravěký odlov): 1. část, 2. část, 3. část

DOA = Dny otevřených ateliérů (říjen)
Úvodní článek s obsahem minulých ročníků, takový trochu rozcestník
Cesta na Vysočinu, vyprávění o cestě vlakem a vzpomínky na loňský rok
Dopolední ztráta času vypráví o tom, jak jsme se v sobotu nikam nedostali

Knihy 

Andy Weir: Artemis (****), Samostatný článek s dějem Artemis, od téhož autora jsem dříve četla Marťana, dva články o něm najdete zde: Andy Weir: Marťan (****), Film Marťan
Graham Moore: Sherlock (***)

Tvorba

můj šátek Arlene's World of Lace: Walk On The Moon, článek 1 (začátek)

Motorka

Motovýlet přes Hořovice (23. 8.)

Motogang (20. 9.) – kratší projížďka kolem Okoře