Plán na dnešek je jasný: v 7:30 snídaně, v 9 máme mít sbaleno a uklizeno (my co jsme v chatkách) a v 9:30 má být vše v autobuse a budeme odjíždět. Opět máme dvě varianty: Áčková je pohodovka v termálech Le Monêtier les Bains. Za dvě hodiny zaplatíte 19,50 €, za tři 22,50 €. Pokud máte chuť, můžete jít ještě do římských lázní za dalších 7,30 €, ale vstup je tam až od 18 let, takže hádáme, že tam jsou všichni nazí. Popřípadě za 30,50 € to máte na celý den.
Varianta B znamená, že lanovkou vyjedeme pod sedlo Col de la Eyauchada (2425 m), vystoupíme na vrchol La Cucumelle (2696 m) s fantastickým kruhovým rozhledem a zpátky pojedeme zase lanovkou. Túra na pět hodin a převýšení jen 250 metrů (zvlášť oběma směry). V obou případech by měl být ve 14:30 odjezd, hodinu podjedeme busem do Vénoscu, kde bychom měli být v 16 hodin. Počasí má být stejně krásné jako včera. Až do soboty je dnes možná poslední příležitost k nákupu.
Balíme se včas. Po odjezdu zastavujeme v Carrefouru, kde máme půl hodiny na nákup svačin. Bereme chleba (relativně tmavý) za 1,80 €. Okukuji likéry, ale nemám moc místa v batohu, takže musím dobře zvážit, kolik čeho pořídím. Ceny jsou kolem 7 € za třetinku. Ve vínech se nevyznám, takže nevím, po čem sáhnout a piva jsou na tom podobně.
Od autobusu to máme k lázním jenom kousek. Na průvodce si tentokrát zahraje Michal.
Lázně jsou dokonalé. Vyřádíme se tam až až. Vnitřní a vnější bazén mají teplotu asi 32°C. Uvnitř jsou speciální bazénky, třeba hudební, kde si máte lehnout na dno (je velice mělký) a ponořit uši, hraje tam uklidňující hudba, nebo nějaký hlubší na skákání, trojice bazénků připomínajících jeskyně, v prvních dvou máte strávit po deseti minutách a začít tím 40°C, pak přejít do 32°C a nakonec se rychle vykoupat v 17°C, což je teda vážně pořádná ledárna po těch dvou. Uvnitř ve velkém bazénu jsou ještě bublinky, vodopád nebo „déšť“, který můžete nechat padat na záda. Venku se pohybujeme jen velice opatrně, abychom se nespálili. Přece jenom ve vodě to hřeje nejvíc a jsme tu přes poledne. Zajímavé jsou také nízké 45 metrů dlouhé bazénky s vodou přibližně po kolena – v jednom je voda středně teplá a v druhém hodně ledová. Připomíná mi to Priessnitzovy kúru. Super jsou venkovní vybetonované plochy, v nichž ležíte ve vodě a zároveň se sluníte.
Odjezd je nakonec až v 15, protože béčková skupinka nestíhá. Otevřená sedačková lanovka se mi nelíbí a jsem ráda, že jsme nejeli. Podle Evy taky byla hnusná. Držela se prý tak křečovitě, až jí museli nahoře, když měla vystupovat uvolnit ruku. A prsty si pak musela narovnat druhou rukou.
V kempu u vesnice Vénosc nemáme chodit mimo vyznačené chodníky. Na záchody a sprchy je speciální kód, myslím, že to platí od desáté večer (asi aby se jim tam nechodili mýt lidi z vesnice?). Na wifi si může založit účet a přihlásit se vždy jen jeden člověk (snad na chatku), nevíme, nerozumíme, většině lidí to ani nejde a my o to stejně nemáme zájem.
Po večeři na poslední chvíli vyrážíme lovit kešku – hint si z francouzštiny necháváme přeložit od průvodkyně: „Marie tě bude moci přijít zachránit“. Nejsme úspěšné. Zjistily jsme, že ještě v deset večer je relativně světlo. Ale my vyrazily na špatnou stranu řeky dle kompasu, což se sice zpočátku nezdálo, ale v danou chvíli to už moc nejde změnit. Navíc není dobrý nápad ve spěchu chodit po cestě, která je pro chodce zapovězená, protože tam lítají bikeři. Takže dneska bez kešky. (Snad jako jediný den ve Francii.)
Sagan dnes byl v Tour de France první!
Nový kemp
Žádné komentáře:
Okomentovat