středa 30. listopadu 2011

Miluju adventní kalendáře

Vánoce mám ráda nejen kvůli nim samým, ale také se mi líbí advent. Jako malá jsem občas dostávala adventní kalendář s čokoládičkama a tahle myšlenka se mi moc líbila. Dnes už existují i jiné, např. čajové. Každopádně se mi moc líbí nápad každý den odkrývat něco nového.

Přemýšlela jsem, jaký adventní kalendář a komu bych mohla vyrobit. Kdysi jsem udělala čajový ze sáčkových čajů – na každý den jiný – a byla to celkem fuška. Kolegyně mi dnes povídala o svíčkovém, kdy si každý den zapálíte jednu svíčku. To je sice moc pěkné a určité to má i své kouzlo, ale trochu to postrádá to tajemno, když rozbalujete jednotlivé čokolády s různými obrázky nebo ochutnáváte nové čaje.

Cestou domů mě napadlo, že bych mohla udělat „adventní kalendář“ vám. Každý den dám na svůj blog nový článek, vtip, básničku a citát. Tenhle projekt se mi hodně líbí, a tak trochu mě děsí, jak to budu stíhat a zvládat, aby se kvantita nepřehoupla nad kvalitu. Ale vzhledem k železným zásobám článků v papírové podobě doufám, že to snad nebude tak těžké. Kromě těchto adventních článků bych nadále ráda rozšiřovala různé samostatné stránky jako je Z deníku, Vyzkoušeno pro vás, Recenze… Případně bych ráda postupem času přidala další, například o Vánocích.

Tak se mějte krásně a hezký advent. A pokud máte nějaký nápad, zkuste někoho potěšit adventním kalendářem.

úterý 29. listopadu 2011

Miluju projekty

Právě jsem si uvědomila, že mám velmi ráda projekty. Činnost, která trvá trochu dýl, má nějaký cíl a k němu dojdeme splněním několika menších cílů. Nemám ráda jednorázové činnosti, kdy něco uděláte, je to hotovo a zase musíte dělat něco jiného, ani ty nekonečně rozvleklé práce, na kterých děláte nekonečně dlouhou dobu a pořád nejste ještě ani v půlce. Uvědomila jsem si, že mám ráda projekty, které jsou tak nějak mezi. A asi se mi líbí ve všem. Nestačí mi přečíst si knihu o zenbuddhismu, chci si jich přečíst celou škálu, abych se v problematice zorientovala. Nechci si uháčkovat dečku na skříň, ale rovnou celou soupravu. Ne zase stodílnou, ale třeba tří nebo čtyřdílnou.

úterý 22. listopadu 2011

Vtipné...

<a> čus, je listopad a už mám trojku z chování :-D
<b> jakto???? :-D
<a> nevim.. učitelka, že mi dá neomluvené hodiny a zavolá domu..
<a> tak jí druhý den nesu obálku a řikám, tady je váš plat krát dvě a doufám že bude vše ok..
<a> tak si to beze slov vzala...
<b> tak proč ta trojka z chování?
<a> druhej den si mě zavola do kabinetu a jebla mi to po hlavě :-D
<a> sem tam dal 3 a půl tisíce, 2 stravenky za 40 Kč a ještě lísteček, že výplatu odhaduji na základě lektorských schopnostech :-DDD
Komentář: Máma mě zavřela na noc na balkon abych se probral... Ale táta mě pustil když přišel z hospody s tím, že to mělo velkej úspěch, útratu měl zadarmo a mě má vzít příště sebou :-D

Zdroj: http://www.lamer.cz/quote/65923

pátek 11. listopadu 2011

Miluju knihy

Lásku ke knihám jsem nejspíš získala od rodičů. Každý má jiný styl, ale oba čtou rádi a hodně. Jako správný kříženec miluju skoro všechno, tedy různé styly – těžké a „hutné“ knihy, i lehké čtení, beletrii, populárně naučné i klasická skripta (na vysoké si člověk zvykne). Knihy jsou báječní učitelé – jsou vždy po ruce a výklad vám ochotně zopakují a to doslova. Jen nejsou moc vstřícní otázkám. Nabízí téměř zdarma (knihovna, nejlepší přítel člověka) různé věci, ke kterým byste se těžko dostali. Jak byste chtěli sehnat učitel na time management, zenbuddhismus, astrologii a numerologii, typografii, významy barev, zdravý životní styl a kdeco dalšího? Jasně že živej učitel a přednášky by byly lepší, ale všichni by se jen těžko zaplatili, navíc esoterika a některé její podoby nejsou vědecky uznávány jako vědy, takže lze jen těžko poznat kvalitu učitele. Malé kurzy by mohl vést téměř kdokoliv, ačkoliv se něco podobného tvrdí i o knihách, zas úplně každá kravina (snad) vyjít nemůže. A když, můžete ji srovnat s jinýma a hlavně jako u všeho zhodnotit zdravým selským rozumem.

Co se týče knih, mám minimálně dva zlozvyky, se kterými jsem se ovšem víceméně smířila, takže se je ani moc nesnažím změnit, pokud nepřerůstají do neúnosných rozměrů. Zvykla jsem si na svůj styl práce s knihami, protože cizí styly mi nevyhovují a dělají mě nešťastnou. Považuji za normální půjčit si jednu až pět knih, postupně je přečíst a pak je vrátit. Můj první zlozvyk spočívá v tom, že si knihy půjčuji minimálně pět naráz (Neumím ty zajímavé nechat na příště, neboť pak jsou vždy dlouho půjčené.) a taky jich téměř vždy minimálně pět naráz čtu. Nejspíš je to proto, že nemám ráda jednotvárnost a některé knihy se prostě nedají číst vkuse, nebo to není ono, třeba povídky nebo některé populárně naučné věnující se více oblastem. P. S.: V první knize Blanky Matragi jsem našla, že tohle dělá taky. Docela mě potěšilo, že nejsem jediná, kdo to dělá.

Druhým zlozvykem (nebo dobrozvykem, jak se to vezme) je dělání výpisků z knížky. U mě probíhá trojím způsobem: jednak si knihu poznamenám do počítače jako do čtenářského deníku, a jednak si do zvláštního souboru, pokud toho je opravdu hodně, opíšu nejdůležitější části. A tady je ten zlozvyk – tyto části si v knihách lehce zatrhávám tužkou (a pak gumuji). A třetím způsobem dělání poznámek je sešitek nebo papíry, na něž si zapisuji vlastní myšlenky, nápady a inspirace vzniklé při četbě. Poslední dva způsoby doporučuje ve své knize Tvořivost – techniky a cvičení profesorka Marie Königová a označuje to jako tvůrčí čtení. Popravdě mě to velice baví a připadá mi to přínosné, i když to zatím praktikuji jen krátce.

středa 9. listopadu 2011

Je to o vašem přístupu k věci

První hodina kreslení byla děsná. Přišlo mi, že mi to vůbec nejde, nebavilo mě to a myšlenky mi lítaly kamsi pryč. Litovala jsem, že jsem se do kurzu přihlásila a snažila jsem se sama sebe přesvědčit, že příště to snad bude lepší a že to nejsou vyhozený peníze. Moc mi to nešlo. Byla jsem unavená a nespokojená.

Na druhou hodinu jsem se těšila, protože jsem už začala přemýšlet nad tím, jaké budu mít možnosti, až budu umět kreslit. Nebudu se jednou stydět před svejma dětma a teď před kamarády, můžu si sama ilustrovat básničky, deníky a třeba jednou i nějakou knihu. Můžu si navrhovat různé obrázky, které pak budu moci upaličkovat. A můžu si jen tak pro radost kreslit a bude to vypadat dobře!

Zkrátka na druhou hodinu jsem se těšila a taky jsem si ji užila. Došlo mi, že to je o přístupu. Když přijdu nadšená, bude to dobrý, i když budeme kreslit jen polystyrénový koule na šále, a když přijdu otrávená, možná mi nepomůže ani kdyby lektorka vyprávěla vtipy.

čtvrtek 3. listopadu 2011

Kurz kreslení

Začala jsem chodit do kurzu kreslení. Už mě totiž fakt štve, že pořádně umím nakreslit snad jenom domeček. Ne, že bych na to měla nějak zvlášť moc času, ale někdy je fakt prima něco si nakreslit nebo ještě lépe namalovat. Popravdě o kreslení tužkou mi zas tak moc nejde. Je to sice pěkné, ale to, co mě fascinuje a mnohem víc mě dokáže nadchnout jsou obrázky pastelkama. Bez barev je každá kresba tak trochu nudná. Může být sebevydařenější a sebe líp vystínovaná, ale černobílý svět bych prostě nechtěla. Zato barevných obrázků může být halda a věřím, že se nikdy neokoukaj.

Když tak nad tím přemýšlím, není mi jasné, proč chci umět kreslit. Pro práci to nepotřebuju a jako „vedlejšák“ to taky nemám v úmyslu. Ale řekněme, že podstatný je, že to chci umět a je fuk proč.

Doma mi bylo už od dětství říkáno, že kreslení není pro mě. Jsem manuálně zručná a snad i chytrá, ale kreslit mi prostě nikdy nepůjde. Nemám na to buňky.

Možná že ne, ale rozhodně to musím zkusit. Nevím, jakého názoru jsou psychologové nyní, ale jednu dobu se říkalo „buď to v tobě je, nebo to v tobě není“, nicméně stále nalézám další a další knihy, které tvrdí něco jiného. A to, že „trénink dělá mistra“. Napište každý týden povídku a časem budou fakt dobrý (snad). Dělejte něco stále znovu a znovu a můžete se v tom stát mistry. A tak jsem se rozhodla, že se naučím kreslit. Nebudu celý život dumat nad tím, jestli se to dá naučit nebo ne. prostě to zkusím. Mimochodem v knize o time managementu Snězte tu žábu její autor doslova uváděl, že co se dokázali naučit jiní, se dokážete naučit taky.