První hodina kreslení byla děsná. Přišlo mi, že mi to vůbec nejde, nebavilo mě to a myšlenky mi lítaly kamsi pryč. Litovala jsem, že jsem se do kurzu přihlásila a snažila jsem se sama sebe přesvědčit, že příště to snad bude lepší a že to nejsou vyhozený peníze. Moc mi to nešlo. Byla jsem unavená a nespokojená.
Na druhou hodinu jsem se těšila, protože jsem už začala přemýšlet nad tím, jaké budu mít možnosti, až budu umět kreslit. Nebudu se jednou stydět před svejma dětma a teď před kamarády, můžu si sama ilustrovat básničky, deníky a třeba jednou i nějakou knihu. Můžu si navrhovat různé obrázky, které pak budu moci upaličkovat. A můžu si jen tak pro radost kreslit a bude to vypadat dobře!
Zkrátka na druhou hodinu jsem se těšila a taky jsem si ji užila. Došlo mi, že to je o přístupu. Když přijdu nadšená, bude to dobrý, i když budeme kreslit jen polystyrénový koule na šále, a když přijdu otrávená, možná mi nepomůže ani kdyby lektorka vyprávěla vtipy.
Na druhou hodinu jsem se těšila, protože jsem už začala přemýšlet nad tím, jaké budu mít možnosti, až budu umět kreslit. Nebudu se jednou stydět před svejma dětma a teď před kamarády, můžu si sama ilustrovat básničky, deníky a třeba jednou i nějakou knihu. Můžu si navrhovat různé obrázky, které pak budu moci upaličkovat. A můžu si jen tak pro radost kreslit a bude to vypadat dobře!
Zkrátka na druhou hodinu jsem se těšila a taky jsem si ji užila. Došlo mi, že to je o přístupu. Když přijdu nadšená, bude to dobrý, i když budeme kreslit jen polystyrénový koule na šále, a když přijdu otrávená, možná mi nepomůže ani kdyby lektorka vyprávěla vtipy.
Žádné komentáře:
Okomentovat