úterý 24. dubna 2012

Strýček Google je kreativní

Dneska se Google zase předvedl. Na hlavní stránce má své logo jakoby vyšité a v pozadí je zip. Když na něj (nebo i někde trochu mimo) kliknete, rozevře se a odhalí vám vynálezce tohoto zlepšováku Gideona Sundbacka. 

Ve zkratce o něm píší na stránce Pozri.sk, kde najdete i kratičké video.

pondělí 16. dubna 2012

O co se budu snažit v roce 2012

Kniha Gretchen Rubinové mě opravdu dostala! Vymyslela jsem si plány na rok 2012… vlastně jsem si znovu vyzkoušela celé to sáhodlouhé plánování, jak ho radil Hyrum W. Smith. Začala jsem Ústavou. Z té to všechno vychází. Jsou to základní hodnoty, které jsou pro vás důležité. Přemýšlím, jestli vám je tu mám sdělovat. Každý člověk má totiž tyto hodnoty jiné a já bych byla ráda, kdybyste se zamysleli nad těmi svými. Podle návodu již zmiňovaného Smithe jsem nad nimi přemýšlela asi tak sedm hodin, ale místo deseti nebo dvanácti jsem jich nakonec vyplodila asi dvacet.

Ústava tvoří základní kámen. Představuje to, co je pro mě v životě nejdůležitější, to, čeho si cením. Když je porušeno něco z mé ústavy, cítím se špatně, proto je důležité odhalit, co pro mě tolik znamená, že mě žere svědomí, když se tomu zpronevěřím. Představím vám alespoň některé body, abyste si mohli udělat představu:
  • Chci znát pravdu. Usiluji o spravedlnost.
  • Odpovědnost. Uvědomuji si, že jsem příčina.
  • Optimismus, víra, naděje. Vše brát s humorem.
  • Sebevědomí. Cílevědomost. Nevzdát se. Řešení.
  • Mám ráda přírodu. Spotřeba beze zbytků.
  • Tvořím. Kreativita.
  • Vzdělávám se. Méně kritizuji, více naslouchám.
  • Jsem sluníčko, nadšenec. Mám radost ze života.
Tohle je samozřejmě jen takový nástin. Nadpisy. Když si vytváříte vlastní ústavu, je dobré si to trochu rozepsat, abyste později věděli, co jste tím kdysi dříve mysleli. A samozřejmě je vhodné si sepsané hodnoty někde vystavit, abyste je pořád měli na očích. V průběhu života by se neměly moc měnit.

Pokud byste to chtěli vidět rozepsané, vypadá to asi takhle:
  • Mám ráda přírodu. Spotřeba beze zbytků. Uznávám přírodu jako něco většího než je člověk, vždyť my (lidé) nedokážeme vytvořit ani blbého brouka. Člověk se bez přírody neobejde, a tak se snažím žít v souladu s ní. Podle mě si za většinu pohrom může člověk sám. Usiluji o ekologii a šetrný přístup k životnímu prostředí. S tím souvisí i spotřeba beze zbytků, čímž myslím to, že se snažím produkovat co nejméně odpadu a využívat co nejvíce různých zbytků, ovšem ne za cenu ohrožení zdraví (př. prošlé potraviny). Vyvaruji se plýtvání.
  • Vzdělávám se. Méně kritizuji, více naslouchám. Učím se nové věci v různých směrech a oborech. Chci vědět o všem něco a ne být odborníkem jen na jednu oblast a jinak být mimo. Učím se, čtu i tvořím. Navštěvuji různé kurzy, ale učím se i od známých a přátel. Učím se skoro všechno. Učím se novým myšlenkám. Hledám nové prostory a možnosti práce i tvorby. Vnímám nové myšlenky. Méně kritizuji, více naslouchám. Nechybí mi nadšení pro novou věc.
Z Ústavy, základních hodnot, se vytváří dlouhodobé cíle. Tedy cíle na 3 až 5 let dopředu. Můžete to zkusit i na deset let, ale to už mi připadá trochu přehnané, neboť je to příliš velký časový horizont. A jen na málo věcí potřebujete 10 let. K mým strategickým cílům patří například:
  • Získat titul Ph.D. (Bod v ústavě: vzdělávání)
  • Vydat knihu. (tvorba)
  • Středně pokročilá znalost angličtiny a němčiny. (vzdělávání)
  • Přečíst 20 knih z Literárního vzdělávání. (vzdělávání)
  • Uspořádat výstavu vlastních výrobků. (vzdělávání)
Z dlouhodobých (strategických) cílů by se měly vytvářet taktické cíle. Tedy cíle pro tento rok. Tento postup vycházející z vašich hodnot by vám měl zaručit, že budete pracovat na tom, co je pro vás opravdu důležité, místo toho, abyste se věnovali nudné činnosti nebo věcem, které jsou sice důležité, ale pro někoho jiného než pro vás a vy se tudíž cítíte prázdní a vaše práce i činnost ve volném čase vás neuspokojuje. Příklady mých cílů pro tento rok:
  • Publikovat 3 články ve vědeckých časopisech.
  • Přečíst 10 knih z Literárního vzdělávání a 3 nové básníky.
  • Nastudovat 2000 nejfrekventovanějších anglických slov.
  • Uháčkovat si dlouhé šaty.
  • Vypracovat cvičení z Tréninku kreativity.
  • Napsat padesátku povídek.
  • Podívat se do neznáma.
  • Zkusit 5 nových věcí.
Při čtení Projektu štěstí jsem si dále určila, že se budu věnovat různým tématům, viz článek Téma měsíce. Existuje totiž mnoho věcí, které mě lákají a zajímají a ráda bych se jim blíže věnovala. Jsou to například čaj, time management, feng-šuej, zenbuddhismus, kreativita, taoismus, mentální mapování, astrologie a numerologie, psychologie, typografie a další nejrůznější obory.

Kromě ročních cílů jsem si navíc přidala na každý měsíc několik předsevzetí podle toho, kterému tématu se hodlám věnovat. V lednu jsem se zabývala (stejně jako Gretchen) zdravím a energií, v únoru láskou a přátelstvím, protože mi to přišlo vhodné k Valentýnu, v březnu se chci věnovat hrám, zábavě a smíchu. Chci skoncovat s nudou, ve které jsem objevila velkého nepřítele. (viz samostatný článek Nuda P. S.: Vřele doporučuji přečíst, protože je nebezpečnější, než si myslíte.) A v dubnu bych si ráda udělala pořádek. Ve všem a ideálně navždy. Další měsíce ještě nemám naplánované. Jednak proto, že jsem knihu musela vrátit do knihovny, a jednak proto, že je lepší si takovéto důležité body určit podle momentální potřeby.

sobota 14. dubna 2012

Jak jsem na tom se štěstím?

Na Šťastném blogu jsem našla odkaz na stránky, na kterých si můžete nechat nastavit zasílání dotazů týkajících se vašeho štěstí, a pak se z nich vyhotoví zpráva, která vám poví, jak vaše štěstí závisí na tom, co děláte, kdo jste, kde jste, jaká je denní doba a na dalších faktorech.

Dříve než si ji přečtu, pokusím se nad tím sama zamyslet, neboť jsem to z této stránky ještě asi nikdy nebrala. V jaký den bych mohla být nejšťastnější? Podle horoskopu jsou mými šťastnými dny pátek, sobota a neděle. Myslím, že to celkem sedí. Hlavně pátek mám ráda. Je to před víkendem a ty bývají prima. Pátek třináctého je navíc obvykle můj šťastný den. Neděli už zase tak ráda nemám. Znamená konec víkendu a týdne, člověk vidí, co všechno neudělal, a už myslí na to, že zítra bude muset do práce. Zato pondělní ráno v práci je také moje šťastné období: všechno mám před sebou, žádné resty, nesplněné plány… mám před sebou moře času a v ideálním případě prázdný psací stůl.

Určitě budu šťastnější, když si budu číst nebo se věnovat dalším svým koníčkům a zálibám, než když budu pozdě odpoledne ještě trčet v práci. A to i přesto, že mě moje práce baví.

Tak tady jsou výsledky zkoumání mého štěstí:

  • Prý jsem nejšťastnější v neděli, pak ve středu, v pondělí, pátek a nejméně šťastná jsem v úterý a ve čtvrtek. K sobotě nemám údaje – nevím proč.
  • Nejšťastnější jsem, když dělám to, co chci dělat, ale nemusím to dělat. Méně šťastná jsem, když dělám to, co chci dělat, a zároveň to mám dělat. Nejméně šťastná jsem, když něco dělat nechci a ani nemusím. Otázkou zůstává, proč to tedy v tom případě dělám?
  • Venku jsem šťastnější než doma.
  • Šťastnější jsem s lidmi než sama. Raději jsem s jedním, nebo se třemi a více lidmi než se dvěma. Nejšťastnější jsem při komunikaci se známými, po nich jsou přátelé, až třetí v pořadí je partner, potom zákazníci a sourozenci jsou na tom stejně atd. Tak to bych ani neřekla, ale nevadí.
  • Mezi produktivitou a štěstím vazbu nevidím. Podle grafu se zdá, že ani kvalita spánku neovlivňuje můj pocit štěstí. Jsou případy, kdy se cítím málo vyspaná a málo šťastná, ale také takové, kdy jsem málo vyspaná a extrémně šťastná.
  • Nejšťastnější jsem v obchodě. (Kdoví co jsem nakupovala?) Méně už na návštěvě, nádraží a nebo venku. Asi na 80 % ve vlaku a doma. V práci asi na 60 %.
  • A co dělám, když jsem nejšťastnější? Paličkuji, procházím se, čtu, odpočívám či spím, poslouchám hudbu, dělám domácí práce, dělám na počítači, píši, píši deník, učím, slavím narozeniny, povídám si, nebo sleduji televizi.

pátek 13. dubna 2012

Pátek třináctého

Přemýšlím nad tím, jak ten čas strašně letí. Co dělám celé dny, že už je polovina dubna? Ještě jsem pořádně nestvořila žádné konkrétní předsevzetí na tento měsíc a to už jsem málem v polovině.

Jak tak koukám do kalendáře a dumám, jestli mi přivezou, co jsem si objednala, všimnu si, že zítra je pátek třináctého. Hm, nijak zvlášť mě to nebere, ale přece jen se nad tím musím pozastavit. Proč by měl být vlastně nešťastný?

Před spoustou let jsem se v pátek třináctého dala dohromady se svým prvním přítelem a rozhodně na tom nic nešťastného nevidím, i když už spolu dávno nejsme.

Proč by tedy měl být pátek třináctého nešťastný? Hledám, googlím a zase najdu nejlepší info ve Wikipedii. Jednou z možností je, že na Velký pátek byl ukřižován Ježíš a u stolu sedělo třináct lidí, přičemž tím třináctým byl Jidáš, který Ježíše zradil. Nebo může být pátek 13. považován za nešťastný od roku 1307, kdy francouzský král Filip IV. Sličný začal s pronásledováním templářů.

V letošním roce nás čeká pátek třináctého ještě v červenci a příští rok v září a v prosinci.

Chorobná obava z pátku třináctého se nazývá paraskavedekatriafobie nebo také friggatriskaidekafobie. Brr, já mám asi fobii z cizích slov! A tak vám přeji šťastný pátek třináctého!

Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1tek_t%C5%99in%C3%A1ct%C3%A9ho

pátek 6. dubna 2012

Naposledy zítra

7. dubna 2012 máte poslední možnost vidět v Brně zvláštní výstavu zkamenělin Messel on Tour, o níž se zmiňuji v rubrice Vyzkoušeno pro vás.

Doporučuji přečíst a případně i navštívit.

Jde o zkameněliny z německé lokality Messel, která je chráněna UNESCEM. Na výstavě máte možnost vidět 125 originálů zkamenělin nejrůznějších druhů zvířat. I takových, o kterých jste možná ani netušili, že někdy žila. Fantastické také je to, že se z některých zvířat zachovaly i měkké zbytky tkání, tedy peří, křídla nebo srst, pochopitelně zkamenělé. K vidění jsou kostry předků mravenečníka, vydry, primáta, lemura, pakoně, tapíra, hlodavců, ježkovitých savců, primitivních masožravců a vačnatců.

Pro zvědavé tu mám odkaz na video, nebo alespoň pár obrázků.

čtvrtek 5. dubna 2012

Zelený čtvrtek i pivo

Na Zelený čtvrtek jsem ochutnala zelený pivo. Sice jsem si k obědu nestihla dát špenát, ale aspoň trochu té zeleně jsem zvládla a jsem stylová.

Je zajímavé, jak se někdy věci podivně sejdou. V práci se mi zrovna nedařilo a měla jsem náladu pod psa. Přibyly mi povinnosti zrovna ve chvíli, kdy se mi to opravdu nehodilo, ale připadalo mi příliš sobecké odmítnout drobnou pomoc kolegovi.

A pak prásk. Dostala jsem krásné, ručně malované perníkové vajíčko od kolegyně. Pak od druhé drobná vajíčka na ozdobu... a na závěr mi zavolal kamarád, jestli nechci zajít do hospody na tatarák. Už jsme se dlouho neviděli a já si takovou příležitost nemohla nechat ujít. A bylo to vážně skvělý!

P. S.: Zelený pivo taky ušlo, aspoň je míň hořký než to normální.

středa 4. dubna 2012

Miluju nová okna

25. března 2012
Před pár lety jsme naše značně netěsnící okna vyměnili za nová plastová. Četla jsem pár článků přoucích se o to, která okna jsou lepší, zda dřevěná nebo plastová. Za těch pár let nemohu soudit. Vím jen, že nová jsou lepší než stará. Nemluvím teď o ekonomickém srovnání, které by jistě také bylo zajímavé, ale o šířce oken, kterou vysvětlím později, a určitém zjednodušení domácích prací, když máme jedno okno místo dřívějšího dvoudílného, což znamená zmenšení práce o více než polovinu (zmizel prostor mezi okny, kde se tvořilo nejvíc špíny).

Výhoda, o které nyní básním, je široký vnitřní parapet nabízející rozličné formy kreativní úpravy. Lákal by mě parapet plný kvetoucích nebo i jen zelených rostlinek. Tyhle plány ovšem trochu hatí ostatní členové domácnosti, zvláště kočka, která domů přichází právě oknem a na parapetu ráda tráví své spací chvilky.

Ale není sama, kdo se na okně rád opaluje. Sedím, vyhřívám se a připadá mi, že všechny starosti všedních dní mizí kdesi v dáli. Zítra se objeví zase s plnou silou a já se jimi budu muset zabývat, ale právě to mi nyní dává sílu zahnat všechny existenciální starosti a věnovat se odpočinku.