PF 2023

Labutě na rybníce v parku

Rukola – nejvděčnější rostlina

Jo, nevýhodou příliš výstižného nadpisu je, že pak nemáte co dát do textu k obrázkům. Co říct víc, než že na tomhle speciálním, vytuněném zvýšeném záhonku nic nechtělo růst kromě rukoly. A divizny, která se tam kdoví odkud sama vysemenila.

Vzadu za žloutnoucími fíkovými listy už vidíte kvetoucí rukolu, v popředí je průběžně sklízená. Tento stav rostlin odpovídá svatému Martinovi (11. 11. 2022, nádherné datum, že?).

Rukola na vyvýšeném záhoně

Manžel bohužel rukolu nejí, takže mám celou úrodu sama pro sebe, což v tomto množství a extrémní pálivosti je docela síla. Opravdu má úplně jiné grády než ta chudinka z obchodu. I velikost!

A pokud myslíte na to, co já, tak ano. Správně je v 6. pádě jak záhoně, tak i na záhonu. 

Angeliky vánoční deník (2022), 4. část

Po 19. prosince, procházka po Pražském hradě

V kanclu máme 13°C. V tom se opravdu nedá pracovat. Řešíme to skoro celý den. Nakonec si obléknu teplé punčocháče, které jsem měla schované ve skříni, protože jsem si myslela, že si na vánoční večírek vezmu šaty.

Když se jí zdá venku zima, spí Princezna v dřevníku (na vyznačeném místě). Přece nepůjde spát do boudy, že?

Večer jsme vyrazili na procházku po Pražském hradě. Dokud jsou ještě poslední zbytky sněhu. Bylo to krásné, ale jak to přes den trošku roztálo a zase umrzlo, vytvořila se na jednom z náměstí tak nepříjemná ledovka, že jsem měla docela strach, abychom sebou někde neřízli a pod stromeček si nenadělili zlomeninu. 

St 21. prosince

Protože jsem dneska potřebovala navštívit hned dva doktory a tušila jsem, že to zabere dost času, vzala jsem si raději dovolenou. Znáte to, ne? Jste objednaní na devátou a vezmou vás na řadu o chvilku dýl a než se nadějete, už je jedenáct! A taky že jo.

Taky jsem si myslela, že než odjedu k rodičům, strávíme s manželem krásný den spolu v Praze. Mrkneme se do afrického obchůdku, kde jsem mu před lety koupila africký smrádek, viz můj článek zde. 

Konečně se podívám do obchůdku Pod 7 kilo, kde mají ultralehké sportovní vybavení. Nejvíc mě překvapila větrovka, která vážila pouhých 40 gramů! To je míň než běžné klubíčko na pletení!

V obchůdku CVRK najdete lokální výrobky od nezávislých tvůrců. Viděla jsem tam pár pohlednic z Printintinu od kolegyně, panenky od Zuzky (nebo Lucky?), lněné oblečení a krásnou žlutou mikču s hnědými medvědy a jeleny. Prostě pastva pro oko.

Panenky

A ještě jsme zašli do pracovních potřeb, asijského obchůdku a dali si oběd v nedaleké jídelně.

Čt 22. prosince, cesta k rodičům

Cesta vlakem byla v pohodě i s velkým báglem a taškou plnou dárků. Četla jsem si knížku a vůbec netušila, že dnešní večer bude na nějakou dobu poslední normální.

Pá 23. prosince, něco na mě leze

Dneska to ráno myslím ještě nebylo tak úplně znát, ale s postupem času mě víc a víc bolela hlava a výrazněji jsem kašlala a přidala se teplota. Celý den jsem jen ležela. Neměla jsem hlad, tak jsem nejedla.

So 24. prosince, Štědrý den s horečkou

Ležím, spím a měřím si horečku. Aspoň, že už mě nebolí hlava. Odevzdaně polykám paralen a cucám nebo si kapu do krku kde co. K obědu sním malinko rybí polévky a k večeři se s mamkou rozdělím o smaženého kapra. Na cukroví, ani nic jiného nemám chuť. Letos jsem přišla i o aperitiv, i zdobení stromečku. Na to jsem opravdu neměla sil. Ostatní šli odpoledne na vycházku a já spala. Teplota mi vystoupala na 38,8°C a moc se mi ji nedařilo srážet ani paralenem, ke kterému jsem se v zoufalství uchýlila.

Jen broskvovo-borůvkový dort se želatinou jsem ochutnala. Mmm.

Broskvovo-borůvkový dort

Během dne jsem viděla:

• pohádku pro neslyšící O kouzelné rybí kostičce (**) Na ČSFD má 50 % a jak můžete vidět podle dvou hvězdiček, moc mě nebavila. Rodina Hladových vlastní hostinec, ale šidí jídlo a zdá se, že ho ani sami moc nemaj. Akorát že jsou přitom docela tlustí! Zato dcera chudého rybáře Markétka vaří ráda a dobře, je ochotná se rozdělit se všemi chudými ve vesnici. (Pak má ta hospoda prosperovat.) Za to ji odmění kouzelnou kostičkou, která plní nesobecká přání kolemjdoucí kouzelný chlapík. Nejzajímavější jsou asi domečky ve vesnici. Na druhou stranu s tímto typem pohádek mám často problém, asi je to tím zkráceným časem (35 minut), že se tam nedá tolik toho vymyslet.
• rakouský dokument Třpytivé Vánoce (***) o skleněných vánočních koulích, ale i perníkových ozdobách na stromeček, zmiňuje i rakouské vyřezávané andílky, naleštěná jablka, pozlacené ořechy či typické švýcarské cukrovinky. Na ČSFD má 69 %.
• Novinkou pro mě byla Vánoční koleda (***/*) z roku 1999 má na ČSFD 79 %. Patrick Stewart hraje známého Ebenezera, kterého navštíví tři duchové. Natočené to je suprově, čtyři hvězdičky to má spíš proto, že ostatní verze mám raději. Jednou si budu muset přečíst originál, abych věděla, co se mu to stalo v dětství. Zlepšil se jeho otec a zavolal ho z internátu domů?

Ne 25. prosince, pořád nic moc

Stejně špatný den jako včera. Zdá se, že se toho dusivého kašle nikdy nezbavím. Trápí mě víc než teplota, i když i u ní mě trochu děsí, že nijak významně neklesá ani po paralenu. Až ibalgin ji trochu stlačí. Především spím.

Tajemství staré bambitky 2 (***) má na ČSFD 54 %, což myslím odpovídá i mému hodnocení. Už jednička se nedostala mezi moje favority, tak jak by tam mohla patřit dvojka, kudla? Ivo Macharáček si za to může sám, hlavně tímhle slovem. Lábus a Vladyka se to snaží vytáhnout, co jim síly stačí, ale kovář a loupežník Karaba (Ondřej Vetchý), co si vyskakuje i na krále Jakuba (Tomáš Klus), který ze sebe dělá příliš velkého blbíka, to je i na mě trochu moc. A jeho dcera Anička (Kamila Janovičová) by taky měla vědět, kde je její místo. A že to musím říkat zrovna já, která mám silné ženské hrdinky v oblibě. Jenže s grácií, s grácií. Takové Veronice Khek Kubařové to šlo uvěřit v pohodě. A o čem že to je?

Tentokrát se vydáme do sousedního království, kam dorazili bývalí rádcové Lorenc a Ferenc. Mladá, nezkušená královna Julie jim uvěří a provizorně jim svěří vládu. Zatímco se ji snaží oškubat, vymýšlí i jak by se mohli pomstít nenáviděnému Karabovi. Co třeba prodávat jeho jménem falešné hrnce? Akorát nějak nemám pocit, že by v této oblasti byla zjednána náprava a odškodněni důvěřiví kupci.

Další části vánočního deníku:

1. část: 25. 11. – 4. 12. 2022

2. část: 5.–11. prosince 2022

3. část: 12.–18. prosince 2022

5. část 26. 12. 2022 – 1. 1. 2023

Zimní bucket list

Rozhodla jsem se svými bucket listy obsáhnout všechna roční období. A v průběhu let je třeba i doplňovat. A tak přicházím se svým novým bucket listem: zimním. Jestli ještě pořád nejste dostatečně pro zimně naladěni, můžete se podívat na můj dřívější článek Nejkrásnější období roku: zima.

Zamyslete se na chvilku: Co byste mohli podniknout v zimě? Co si letos zařadíte do svého bucket listu?

Jen připomínám, že to jsou věci, které chcete zažít, na které se těšíte, třeba jako společné pečení buřtů na dvoře na grilu, když kolem vás poletují sněhové vločky a z magneťáku vám hrají koledy, nebo vyřezávání další figurky do rodinného betléma. Není to obyčejný to-do list plný úkolů. Top 12 věcí, co jsem našla nebo vymyslela:

1. Udělat si svařák. Až přijdu zmrzlá zvenku, dát si grog nebo punč. Nebo ještě lépe horkou griotku či medovinu. Nově zvažuji taky sirup na svařák a horkou čokoládu. Recepty jsem našla u Florentýny: horkou čokoládu, svařák, punč nebo glögi.
2. Uvařit si skvostný yogi čaj.
3. Vyhlížet první sníh. (Již splněno. Tuto zimu padal 18. 11. 2022, zrovna, když jsem psala tenhle článek. A taky celý třetí adventní týden.)
4. Vyrazit na běžky.
5. Vysmýčit a vánočně vyzdobit dům za zvuků oblíbených písní, aby to byla aspoň trochu zábava.
6. Sepsat vánoční bucket list. Jojo, jsem jimi trochu posedlá. Ale vážně jen trochu. ;-) Najdete ho zde. A tady je ke stažení. Jenom jsem ho nazvala adventní, protože se týká celého adventu, ne jen zimy.
7. Kreslit podle online kurzu, buď karikatury nebo sketching.
8. Plést něco teplého, ideálně darovatelného k Vánocům. A během vánočních svátků něco vzrušujícího pro sebe. Možná vloni rozpletený Everything shawl nebo Westův Texture Time # 1 Winter is coming nebo Aspen roots. Nebo nějaký svetr? Třeba rozpletený Daydreamer? Je tak nádherný! Ale v autobuse se plést nedá. [5]
9. Psát. Na blog samozřejmě. Kromě jiného již tradiční vánoční deník.
10. Fotit rampouchy na střechách nebo na potoce. A zasněženou krajinu, pokud zase tou dobou nebudu nemocná.
11. Přečíst pěknou knihu. Beletrii. [5]
12. Nosit svoje vlastní vlněné oblečení. Třeba svetr Mist. [5]

Další nápady z internetu pro co nejkompletnější bucket list, ze kterého si každý vybere to, co by si letos rád užil:

• Jděte bruslit. Na rybník nebo na staďák. 
• Naplánujte si silvestr. Jo, vážně se to píše s malým S! :-)
• Chytejte sněhové vločky (na jazyk [4]) a blbněte ve sněhu (můžete jezdit na igelitce, bobech nebo sáňkách, nebo udělat andělíčka). Koulujte se. Postavte iglú. [1]
• Vyrazte na sjezdovky do hor. V Čechách nebo v cizině.
• Provoňte dům aroma olejíčky nebo svíčkami: jehličím (jedle, borovice, smrk), vanilkou, skořicí, kardamomem, vánoční cukroví, pomeranč... [1]
• Navrhněte si pěkná novoroční předsevzetí. Co třeba víc lpět na vztazích a najít si čas na své koníčky?
• Vyrobte krmítko pro ptáčky. [2] Pokud nemáte kočku, nebo se na něj nedostane. Nebo nakrmit ptáčky někde venku. [5]
• Zahrajte si deskovku. [2]
• Jděte se klouzat. Po kaluži. Nebo na zmrzlý rybník či klouzaliště. [2]
• Namalujte sněhovou krajinu. [3]
• Zkuste nový umělecký předmět. Brushpen, akvarelové pastelky, akvarely, voskovky, samotvrdnoucí hlína, šití bot... [3] Věnujte se nějakému řemeslu, na které si v létě kvůli výletům nenajdete čas. Můžete dělat keramiku, svíčky, vyšívat, plést, háčkovat, šít oblečení nebo patchwork, tkát, krosienkovat, odlévat čokoládu, malovat olejem, akvarely... Ledacos se naučíte z internetu, nebo můžete zajít na specializovaný kurz, třeba tvorby čokoládových pralinek?
• Vlastnoručně vyrobte dárek. [3]
• Veďte si deník vděčnosti. [4] Nebo prostě deník, ne? Tak trochu ale podle mě nesouvisí se zimním bucket listem. Úplně stejně si ho totiž můžete vést na jaře, v létě nebo na podzim. Snad jen, že v zimě víc potřebujete přemýšlet nad tím, za co jste vděční. Protože počasí nás směřuje spíš trudomyslnosti.
• Dejte si horkou vanu. S bublinkama. [4] Můžete si pak dát i další bublinky. Šampáňo.
• Čtěte si u ohně. [4] Asi myšleno v kamnech.
• Jděte na balet Louskáček. [4] Tomu nerozumím asi proto, že ho neznám.
• Ponořte ledního medvěda (a polar bear plunge). Jděte se ponořit (nemusíte plavat) do ledové vody nebo se zúčastněte podobného setkání. [4] Doplněno: 2023: Prý je dobré u toho zhluboka dýchat, abychom se prokrvili a ne jak většina lidí udělá, že zadrží dech. (ale už nevím zdroj).
• Najděte si nový oblíbený čaj. [4]
• Upleťte šálu nebo čepici. [4] Jojo, je to trochu opakování z podzimního bucket listu. Nechápu, proč taky nepletou ponožky? Vždyť jsou tak snadné, a když se má šetřit energiemi, asi i nejvýhodnější. Samozřejmě společně s vlněným svetrem či dekou.
• Relaxujte v lázních. [4]
• Navštivte muzeum ve vašem městě. [4]
• Udělejte hrnec svařeného vína. [4] Já vím, že je to v bodě jedna. Jestli čtete pozorně, víte to taky. Ale nedá se to nezopakovat. Tak tedy udělejte hrnec svařáku a parádní párty pro rodinu, kamarády nebo kolegy z práce. 
• Navštivte hokejový zápas. [4]
• Absolvovat kurz vaření. [4]
• Udělejte rodinné zimní focení. [4]
• Udělejte náhodný skutek laskavosti. [4]
• Udělejte herní večer. [4] Můžete pařit deskovky, nebo třeba na kompu. Vaše věc. Sami, s dětmi, partnerem, celou bandou puberťáků...
• Naučte se snowboardovat. [4]
• Vyrobte perníkovou chaloupku. [4] U nás to dělá teta Líba! Letos je bude dokonce prodávat na vánočních trzích. Rádi bychom ji přišli podpořit.
• Jděte na bowling. [4]
• Naučte se péct sušenky k čaji nebo kávě. [4]
• Skládejte puzzle. [4]
• Cvičte doma. [4] Jógu. Protahovací cvičení. Na záda. Na špeky na bříšku. Posilujte. Jak je libo. 
• Dopřejte si masáž.
• Pusťte si uklidňující hudbu. Co vás uklidňuje?
• Udělejte si čas na večeři při svíčkách. Sami doma.
• Upečte dýňový nebo jablečný koláč. Nebo z něčeho jiného sezónního, ideálně co máte doma.
• Spřátelte se s růžičkovou kapustou. Na talíři.
• Přespěte v ledovém hotelu. [4]
• Udělejte pomalu tažený vývar. Nebo jinou vydatnou domácí polévku. A pochutnejte si na ní! [4] Uvařit hustou zimní polévku. [5]
• Udělejte si pyžamový den. [4]
• Darujte deku, svetry. [4]
• Udělejte zimní výzdobu. [5]
• Uvařte si bylinkový čaj. [5]
• Noste rukavice [6], třeba i bezprsté, a čepici. A nejlíp vlastnoručně upletené! Ale počítají se i ty od babičky.
• Postavte bunkr z dek. [6]
• Vyrobte vlastní valentinku. [6] Stačí až v lednu, nebo počátkem února, ale do zimy to jistě patří.
• A pak je tu pár věcí, které moc nechápu: udělejte jablečný mošt, udělejte táborák či piknik uvnitř, dobrovolník v kuchyni. [4] Koupit si nový polštář. [5] Udělejte sněhovou zmrzlinu. [6]

Tak co jste si vybrali? Kolik položek má váš bucket list? Taky se ho vždycky snažíte udělat co nejdelší?

Zdroje:

[1] Svetlana Kuzmina (FreeZe), Winter Bucket List aneb plán, jak si báječně užít zimu, 1. 1. 2022, https://www.free-ze.eu/winter-bucket-list-aneb-plan-jak-si-uzit-zimu/, cit. 18. 11. 2022

[2] Pro malé dobrodruhy, Soutěž! Zimní bucket list malého dobrodruha, 4. 1. 2022, https://www.promaledobrodruhy.cz/clanek/175/soutez-zimni-bucket-list-maleho-dobrodruha/, cit. 18. 11. 2022

[3] Koh-i-noor Hardtmuth. Zimní bucket list, 13. 12. 2019, https://www.facebook.com/kohinoorcz/photos/a.139679636706899/445608402780686/?type=3, cit. 18. 11. 2022

[4] Hormuzd Dossabhoy, Winter bucket list finding the fun in whatever life throws our way!, https://pl.postermywall.com/index.php/art/template/d111b58c3cda68b72599b66dabe40c68/winter-bucket-list-printable-template-design, cit. 18. 11. 2022

[5] Etsy, January Bucket List, https://www.etsy.com/listing/1010908780/january-bucket-list-printable-download, cit. 18. 11. 2022

[6] Pineapple paper co. by Charynn Olsheski. Printable Winter Bucket List Coloring Page, https://pineapplepaperco.com/winter-bucket-list-printable/, cit. 18. 11. 2022

[7] Smaracuja,  - ojoj, jak dál?

Jde jako husa na porážku (fotoseriál)

Připravila jsem si pro vás mimořádný článek o porážce husy, té první svatomartinské. Jen pro pořádek: 

• Zvířata se nezabíjejí, ale poráží.
• Když to děláme takhle doma, je to mnohem humánnější, protože zvíře není stresováno převozem jinam. Pusťte si nějaký dokument o jatkách, pokud na to máte žaludek. Pokud ne, stačí, když mi budete věřit.
• Manžel má velkou a malou jateční pistoli. Na dobytek a na drůbež. A ne, není to pistole jako pistole (= zbraň), ale spíš jako obrovská propiska, která zvíře omráčí, aby ztratilo vědomí. Takže se nezabíjí tím, že by se mu hlavičkou řízlo o zem, nebo jiné hnusárny, jaké občas slýchám od lidí z města. Proto to tady píšu, abyste věděli, že je to vlastně vůči zvířátkům celkem hezké. Kdyby mě chtěl někdo sežrat, taky chci umřít doma, rychle a bez trápení a aniž bych věděla, co mě čeká.

Naposledy všechny spolu + krůta

První krok je vybrat a chytit husu. Já, původem maloměšťák, jsem si dodala odvahy, že vše budu fotografovat a dokumentovat. Neomdlím, ani se nepozvracím. Ale chvílema se možná nebudu dívat.

Uspání jateční pistolí

Podříznutí a chytání krve

Odříznutí hlavy, křídel a nohou

Komplikovanou záležitostí bylo spaření, protože jsme ho dělali (já jen fotografovala a radila) uvnitř, bylo tam málo světla, takže většina fotek je rozmazaná a nepoužitelná. Dohromady jsem udělala 137 fotek z celé této akce. Nemyslete si, že to mám pro radost, jako že bych byla nějaký úchyl, ale chci se to naučit a až budeme příští rok, nebo za pár let řešit, jak že jsme to tenkrát dělali a z čeho jsme se poučili, bude nejlepší mít to sepsané. A taky si vzpomenout, kde to hledat!

Spaření

Zde si dovolím malou technickou poznámku: Husa se má spařovat 120 sekund vodou o teplotě  72–75°C. Kdyby byla málo, nešlo by z ní peří dobře oškubávat, a kdyby byla moc, trhala by se jí kůže, což by byla škoda.

Škubání bříška, nejhůř to šlo pod zbytky křídel, kam se nedostala horká voda

Škubání zad

Za hodinu a půl bylo ve dvou lidech oškubáno. To je tedy mnohem větší fuška, než jsem si myslela!

Kuchání: to žluté je tuk

Kupodivu byla naše volně se pasoucí husa celkem tučná. Nechápeme, proč je dřív lidi nepouštěli na pastvu (aspoň na dvůr), když stejně tak pěkně ztloustly a nevyběhaly to. Navíc ta naše byla díky tomu šťastná. Ještě že už se dnes trochu víc dbá o welfare zvířat.

Kuchání pokračuje

Tohle jsou játra a to černé musí pryč, to je žluč

Budoucí potenciální vajíčka

Žaludek je potřeba rozříznout a vyndat z něj písek

Průdušnici dostane pes

Na pekáči ji nemám, protože ji pekla švagrová, ale byla výtečná!

Angeliky vánoční deník (2022), 3. část

To to frčí, to to frčí! Než jsem se nadála, nachýlil se třetí adventní týden.

Po 12. prosince, Secret Santa

Chumelí. A bude celý týden. Autobusy mají půl hodiny zpoždění. Ale jedou a to je hlavní. Za oknem je to nádhera!

Pohled na Žižkovskou věž

V práci jsme měli vánoční večírek s takzvaným Secret Santou. V aplikaci https://www.drawnames.com/secret-santa-generator se zadají nějakým správcem jména lidí, kteří chtějí obdarovávat, pošle se jim e-mail a oni si mohou vyplnit svoje listy přání. Mimochodem děláte listy přání Ježíškovi? Já to letos nějak nestihla. Pár věcí, které bych chtěla, bych sice vymyslela – třeba co doporučuje Florentýna pro snadnější a zábavnější vaření v kuchyni? – ale už dost pozdě.

Dárečky

Út 13. prosince, vánočka k snídani

Ke snídani jsem v práci měla výbornou vánočku a cukroví, které pekla kolegyně. To je luxus! Taky si chci letos zkusit upéct vánočku. Podle Florentýny. (Nakonec na to nedošlo. Štola mě zlákala víc.)

Sněží!

St 14. prosince, Vánoční večírek č. 2

Od kolegyně jsem dostala dárek, který se tvářil jako minikniha, ale ve skutečnosti to byl Basilur čaj. Poznala jsem to už podle obalu, ale stejně jsem měla radost. Líbil by se mi i gnóm, kterého dostali moji kolegové, ale opravdu se teď vyhýbám věcem, které slouží jako lapače prachu a je třeba jim najít místo, kde budou přebývat nejen o Vánocích, ale i po zbývající část roku.

Dneska jsme měli druhý večírek v práci. Tentokrát to bylo celé jedné části a ne jen našeho oddělení, takže víc formální, ale za mě stejně super! Hrála tam imitátorská kapela rádoby s Hanou Zagorovou a bylo tam výborné jídlo. Pošmákla jsem si na nějaké hrubší paštice, obyčejných sýrech, klobáskách a šunce, ale taky na guláši. Já, odpůrce české kuchyně, jsem si pochvalovala guláš! Byl totiž opravdu skvělý, žádné kližkovaté maso. 

Druhý nejdivnější (prvenství připadlo místnímu bezdomovci) týpek v autobuse, se mě zeptal, jestli jdu domů pěšky. Trochu jsem se lekla. Pak mi popřál šťastnou cestu, což mě trochu uklidnilo. A na závěr se zeptal, jestli nechci doprovodit. Přesně to jsem nechtěla. Minimálně od něj. Taky vypadal jako podezřelý bezdomovec. Cestou mě naštěstí vzali sousedi. Venku je -10°C, v Praze bylo jen -4°C. Doma máme 8,7°C.

Při zavírání žumpy jsem si přimáčkla prsty a nemohla je vyndat. Měla jsem docela strach, co budu dělat, protože nikdo jiný nebyl doma a mobil jsem s sebou neměla. Ještě doma to bolelo tak, že jsem nemohla ani plakat.

Čt 15. prosince, kosmetika

Jo, je to tak. Opět (asi po roce a půl) jsem vyrazila na kosmetiku. Já, zastánce přírodního vzhledu. Netrhám si obočí, nebarvím vlasy, málokdy si lakuju nehty (i když se mi to líbí, zvlášť na mých parádně dlouhých, ale přírodních) a líčím se jen sem tam, obvykle hlavně pro manžela, ale někdy i jen tak proto, abych si pohrála s barvičkama.

Z prastaré knížky Naše domácnost od uspořádané od Jozy Břízové jsem totiž vyčetla, že je škoda si před Vánoci neudělat čas na kadeřníka a kosmetiku. A jestliže to věděly ženské v nějakém šedesátém roce, asi bychom my, jejich následnice, neměly zůstat pozadu. Zvlášť když bychom díky pokroku měly mít víc času na sebe. Ha ha ha, kde by se vzalo? Spíš míň. A tak jsem se už před měsícem objednala na jeden ze dvou možných termínů – světe, div se, ale před Vánoci chtějí jít na kosmetiku všichni.

Byl to zážitek plný bolesti, jako pokaždé, ale kosmetička mě uklidňovala, že to za chvíli skončí a že ji také netěší mě trápit. Jojo, i slzičky u toho byly. Ale udělala mi obočí, dala nějakou výživu, zbavila kníru (Pšššt, o tom se nemluví, nám ženám přece chloupky na nechtěných místech nerostou!) a taky jsme si parádně popovídaly, o skvělých tchyních, které občas člověka štvou, o tom, že s mámou je to prostě jiný, takový normálnější, o chlapech a vlastně tak nějak všeobecně a víceméně spíš spokojeně. Žádný stěžování si. Parádně jsem si to užila, protože je to velice milá a laskavá bytost.

Večer jsme si pustili Harryho Pottera, už předposlední díl, a zapálili františka. Voněl nějak mimořádně silně, ale bylo to boží! Ještě pořád jsem si neudělala tu horkou čokoládu!

Pá 16. prosince, Melinda

Protože mi nakonec odpadlo setkání s kolegou, na kterém jsme měli řešit důležité termíny a administrativu (udělali jsme to již včera, jupí), rozhodla jsem se, že dneska budu pracovat z domova. Bylo to super, protože celý den padal sníh, takže by byl zase určitě problém dostat se do práce a pak z ní. I když v pondělí to nebyla taková trága jako v únoru. Jo a makala jsem pěkně až do pěti, takovýho času ušetřenýho na cestování!

Celodenní chumelení vypadalo za oknem krásně, ale kamna jsem musela pořádně futrovat, abych doma měla teplo. Skoro začínám mít strach ohledně dostatku dřeva.

Celej den si škrábu obočí. Brr, to trhání není nic pro mě. A taky na sebe pořád sahám. Vážně můžu mít takhle hebkou pleť? Kam se hrabou miminka!

Manžel s tchánem dneska porážel zbývající tři husy, s tím se pojí zajímavá dramatická rodinná storka ohledně pořízení mrazáku, vám bude stačit vědět, že existují nějaké klimatické třídy a mrazák je víceméně konstruovaný na to, aby byl v rozumné teplotě, rozuměj nad 10°C, takže ho nemůžete šoupnout do garáže, kde v zimě mrzne, a čekat, že bude v pořádku fungovat. Je dost možné, že vám rozmrzne a všechno jídlo se vám zkazí. Vygooglila jsem to, jinak jsem o tom neměla ani potuchy. Stejně jako pár dalších kolegů, kterým jsem o tom říkala. Houser vážil 9 kg.

A největší novinka dneška je Melinda. Trochu menší, štíhlá bílá koza, která se k nám přestěhovala z nedaleké vesnice. Slibujeme si od ní kůzlátka a mlíko. Mrkněte na video, jak je roztomilá (a pusťte si i zvuk).

Do kuchyně na ledničku jsem postavila betlém. Náš zlatý stromek už stojí na skříňovém šicím stroji skoro celý advent. Jen moje zelená ozdůbka je pod ním a trochu v zákrytu. Najednou mi tank nepřijde jako dobrá ozdoba na vánoční stromeček.

So 17. prosince, jedlé kaštany 

Můj problém s pračkou manžel vyřešil někdy v týdnu, takže už zase můžu prát. Jupí! Nemám zrovna jako vysněný dárek novou pračku. ;-) A plány na dnešek? Maximální efektivita v užívání vánoční atmosféry a blogování. A pletení. Plus občasná kontrola nové kozí slečny, kterou už se hned Hektor snaží přemluvit k páření.

Dnešní novou věcí jsou jedlé kaštany. Pár jsem si jich koupila v Lídlu a myslela, že z nich udělám kaštanovou polévku. No, nedívejte se tak, našla jsem to v kuchařce od Vaňka s tím, že se dřív běžně jedla. Ale dneska jsem teprve dojedla kozí vývar, tak se mi hned nechtělo zase do polívky. Navíc mi přišlo, že to manžel možná nedocení. Tak jsem hledala jiný recept: muffiny s kaštany? Nebo je použít místo ořechů do Masarykova cukroví, medvědích tlapek či vanilkových rohlíčků? A bude to fungovat?

Takže vzkaz do budoucna – pro mě i všechny milé čtenáře – zvažte, kolik máte času a počítejte, že vaření a loupání relativně malého množství kaštanů vám může zabrat hodinu! Jo a taky v nich můžete najít červa nebo plíseň.

Pustila jsem si koledy na youtube (zde), zaujala mě Feliz navidad (6:13, nikoliv podle obsahu).

Odpoledne jsem se věnovala pečení muffinů a dělání těsta na zítřek a pak se divila, kam celé zmizelo. K těm muffinům bych se ráda vrátila, jsou totiž čokoládové s marshmalláky! A s Coca Colou. Takže typicky americké. Až na to, že jsem do nich přidala i trošku tonky, které je v USA zakázaná. 

Čokoládový muffin

Ne 18. prosince, klam plánování a měření potřebného času 

Na základě kurzu kritického myšlení jsem se rozhodla dnešní úkoly odhadnout a následně změřit, kolik času mi skutečně zabraly. Tak odhalím svůj kognitivní klam, což je tendence zkreslující můj úsudek stále stejným způsobem, nebo se jedná spíš o klam plánování, který spočívá spočívá v podcenění, kolik času, úsilí a peněz nás budou jednotlivé projekty stát. Při plánování děláme chybu v tom, že vidíme nejkratší cestu k cíli, která předpokládá, že se nic nepokazí. Základní poučka říká: odhadněte co nejlépe potřebný čas na úkol a vynásobte ho dvěma. Tak jsem se dnes snažila odhadovat, ale se sledováním to nebylo ono. Pořád jsem si zapomínala psát, co zrovna dělám, takže některé součty mi nesedí, ale třeba včerejší jedlé kaštany nakonec sežraly snad dvě až tři hodiny...

Když jsem si myslela, že ráno stihnu za půl hodiny nakrmit sebe i zvířata, podcenila jsem to téměř k tomu koeficientu 2. Krmení zvířat a příprava kamen na zatopení mi zabrala 50 minut. A moje snídaně 35 minut, ale koukala jsem u toho na ten online kurz o kritickém myšlení, což jsem stejně měla v plánu. Ještě jsem pekla podle Florentýny medvědí tlapky a štolu. Nakonec bych řekla, že jsem měla úspěšný den, i když jsem se časově v lecčems sekla, aspoň jsem si naplánovala jen tolik úkolů, že jsem je kromě jednoho všechny stihla udělat. A navíc jsem si pustila kousek filmu: 

O Vánocích už nechci slyšet ani slovo (***, 1981, ČSFD 51 %), který mě tak štval obstarožním proutníkem a jeho IQ tykve kamarádem, že jsem se rozhodla pustit si něco jiného, ale 

Snížek bílý kožíšek (*, 2011, ČSFD 46 %, ani Jezince.Jezince se to nelíbilo a to je vždy laskavá) byl ještě horší – prvoplánový nepřítel i morální ponaučení, že si máme vážit odlišnosti. Ani to není bůhvíjak hezky animovaná gorilka. Vzdávám po 13 minutách. 

Když jsem si pak pustila O vlásek zakletá (**, 2017, 69 %), docela jsem si užila začátek a pak už to šlo jenom z kopce. Vsuvka dospělému synovi o tom, že o statek je potřeba se postarat, je trochu... ehm ehm ehm. Moc nápadně pro diváky? Nebo můžu rovnou říct blbá? Posuďte sami: „... takový statek má dvůr a kolem něho přístřeší pro lidi, pro zvířata a pro úrodu, o to se musí umět každý pořádný statkář postarat. Taky má stodolu. Stodola je plná slámy. Sláma je vymlácené obilí zbavené zrna. Obilí mlátíme, aby vydalo zrno. Na to mlácení máme cepy. Cepem mlátíme obilí v době míru. V době války s ním mlátíme nepřítele.“ Kdyby bylo klukovi pět let a ne dvacet, mohlo to vyznít vtipně. Následují zvířátka jako z reklamy na Rajec! Ano, na to skočím každé pohádce. Se zvířátkama sem, už se mi to zase začíná líbit, když tu se objeví ježibaba. Když dá ježibaba hlavnímu hrdinovi něco, po čem se mu udělá špatně a zvrací, nemělo by to skončit střihem. To ji jako zabil sekerou? Nebo se poblinkal a pak odešel s tím, že má slabý žaludek? Nebo ho očarovala a zmizela? A kde nechal celou tu dobu koně? ... Ještě že byl první, koho napadlo prosekat se skrz roští sekyrou a ne mečem. Škoda, že nebyl třeba dřevorubec, vypadalo by to důvěryhodněji. Po dnešním fiasku s filmama se s chutí vrátím k tomu prvnímu a nakonec ho dokoukám. Dostane tři hvězdičky, zase tak strašný to nebylo. V kontextu ostatních. 

Nakonec jsem si nejvíc užila čtení z knihy Mlok Scamander: Fantastická zvířata a kde je najít (zde). Jedá se o bonusovku k Harry Potterovi, která byla příjemným doplněním pletacího odpoledne. A navíc mě zaujalo, že na Ministerstvu kouzel mají odbor dezinformací. ;-) Který spolupracuje s ministerstvem mudlů v případech, kdy chtějí utajit nějakou extra katastrofu typu lochnesská příšera. Mezi mudly se podobnými úkazy (neprokázaným tvory) zabývá kryptozoologie. 

Štolu jsem dělala podle Florentininy Vánoční kuchařky pro dceru a taky podle ní jsem udělala dvě a tu větší darovala tátovi k narozeninám. Je v ní pořádný kus marcipánu, aby co nejvíc připomínala tu kupovanou. P. S.: Marcipán je z Lídlu, taková cihlička. A kromě kardamomu (který zbožňuji) tam je nastrouhaná čerstvá kurkuma. A půl kila rozinek, brusinek a goji na půl kila mouky!

Štola s marcipánem

Štola ve tvaru koláče v mojí nové formě

Další části vánočního deníku:

1. část: 25. 11. – 4. 12. 2022

2. část: 5.–11. prosince 2022

4. část 19.–25. prosince 2022

5. část 26. 12. 2022 – 1. 1. 2023

Asi máme doma fakt zimu

Občas v práci vykládám, jak máme doma děsně chladno po ránu, nebo když celý den netopíme. Přepnuli jsme do úsporného režimu a topíme jenom, když jsme doma. To znamená, že často nám barák vystydne na deset stupňů. Asi to není zrovna ideální, ale oproti dřevu máme jako variantu jen elektřinu. A tou teď topit není zrovna nic moc kvůli nákladům.

O víkendu mě ale dostala Princezna (náš středoasijský pastevecký pes, který prý může spát schoulený pod sněhem). Sotva jsem na delší doby vytáhla paty z kuchyně, našla jsem ji spokojeně ležet na gauči. Ještě nikdy mi to neudělala, takže jsem byla řádně překvapená. 

O tom, že ví, že to není v pořádku, vás předsvědčí pokrčené obočí, které jako by říkalo: „Co s tím uděláš? Bude to velký průšvih?“ Nebyl. Prostě jsem ji sundala. A následně ještě dvakrát, protože předstírala blboučkou a okamžitě lezla zpátky.

Kdo by ležel na zemi, když může na gauči?

Plánování Vánoc podle Florentýny

Řekla jsem si, že před spaním nebudu čučet do počítače a otevřela si vypůjčenou knihu. Jo, teď na mě odevšad koukají to-do listy, česky seznamy věcí, které je potřeba udělat. Právě jsem si stáhla Florentinin Vánoční plán, který je prý vytvořen v souladu s touto knihou: Vánoční kuchařka pro dceru. Když si ho tak prohlížím, uvědomuji si, že už jsem ho někdy dřív viděla. Možná jsem tenkrát ještě ani Florentýnu neznala...

Ale teď už ke knize. Je psaná jejím typicky zábavným stylem. „Jakmile se v polovině října objeví v obchodě první umělohmotná smrková větvička, první vánoční ozdoba a z reproduktorů zazní první koleda, je čas začít konat.

Nikoli panikařit, nikoli snažit se ukořistit volný nákupní vozík a vydat se s ním na zběsilou jízdu mezi regály, ale plánovat.“ (str. 12)

Kniha předpokládá, že chcete strávit své první Vánoce samostatně a chce vám být pomůckou a laskavým návodem, jak si s tím poradit s grácií. Rozdělte si prázdný papír na čtyři části, postupně se budeme věnovat každé z nich:

• úklid: Nejprve odstraňte věci, které se povalují na viditelných plochách (např. dýně na šicím stroji v rohu místnosti, krémy na ruce na skříni v ložnici). „V každém případě ale buďte velmi nemilosrdní vyhoďte vše nepotřebné a zbytečné, co pro vás nemá dostatečnou sentimentální hodnotu. U každé (opravdu každé) viditelně vystavené věci popřemýšlejte, zdali by jí nebylo lépe v šuplíku, v krabici, u někoho jiného doma nebo u vás v popelnici.“ (str. 12) „... připravte si čistý a úhledný prostor pro předvánoční krásno. Na tuhle drastickou odtučňovací kůru vašeho bytu si naplánuje nejméně jeden týden a postupujte přitom tak systematicky, jak to jen dokážete.“ (str. 12)
• dárky: Pořiďte nejpozději během listopadu. (Jejda, to jsem trochu nestihla. Ale pár věcí už přece jen mám.)
• jídlo: „Udělejte si seznam receptů, vypište trvanlivější suroviny a vyrazte v nejbližším možném termínu na zásobovací nákup. Budou se vám hodit brambory na salát, máslo (to může zatím klidně vyčkávat v mrazáku), zavařené okurky, mouka, strouhanka, cukr, oříšky, mandle, čokoláda, kvalitní rum, několik lahví červeného vína, usušené ovoce, papír na pečení, balíček párátek a nejméně jeden silný muž, který vám tohle všechno pomůže dostat domů a do spíže.“ (str. 12)
• dekorace: věnec na dveře, adventní věnec, aromalampa s vánoční vůní a pár vánočních ozdob na lustr.

Angeliky vánoční deník (2022), 2. část

Po 5. prosince, svařák a horká čokoláda

V práci bylo dobročinné vánoční setkání s čokoládou a svařákem. Neodolala jsem a postupně si dala obojí. A obojí bylo výborné!

Těšila jsem se na test ohledně Vánoc, ale jelikož jsem se na něj nepřipravovala, nebyly moje výsledky žádná sláva. A navíc tam byla polovina otázek na slepou mapu. Brr, to mě ve škole minulo. Kdybyste na tom chtěli být líp, můj malý přehled najdete zde. 

Rozhodla jsem se letos poslat pár vánočních pohlednic. Než jsem se k tomu dostala, bylo to nakonec jen tak tak, ale stihla jsem to! :-) Nejhorší bylo schrastit adresy! V pubertě jsem je měla všechny pěkně uložené a taky jsem si je pamatovala, jenže dneska stojí známka tolik! A navíc – kdo stojí o pohledy? A dopisy?

Dnešní mimořádný zážitek? Dala jsem si večeři v nedaleké restauraci a pan vrchní mě nechal (po výborných kuřecích křídlech) umýt si ruce u nich za pultem. Prý už se nějaký pátek známé. 

Út 6. prosince, porážka Lízy pepř-sůl

Manžel dneska porážel starou kozu Lízu pepř-sůl. Nebyla jsem u toho, ale bylo mi to líto. Byla to ta chytřejší. A paradoxně nikdy neměla konflikt se psem. Nebo jsem si aspoň nikdy moc nevšimla, že by byla pokousaná. Jenže porody jí v posledních dvou letech právě nešly. A když máme kozla, na nějakého kozího maskota u nás už není prostor.

St 7. prosince, přednáška Lumíra Kajnara

Byla jsem na super přednášce o symbolech a značkách od Lumíra Kajnara a začala přemýšlet o tom, jaké bych měla mít logo. Nebo kdo jsou moji čtenáři? Jaká jsem značka?

Pá 9. prosince, papírnictví na Starém Městě

Ráno mi ujel bus poté, co jsem ho doběhla a mávala na něj. Byla jsem tak dva metry od jeho zadku. Myslím, že mě musel vidět, dost mě to naštvalo. Byla jsem zpocená, uhnaná a samozřejmě mala strach, že nastydnu. Došla jsem tedy do další vesnice a chytla nějaký tam. Takže mám dneska našlapáno pět kilometrů. Jen kdyby tam nebyl ten běh.

Na Starém Městě ve výtvarných potřebách jsem objevila skvělý dárek pro kolegyni z práce. Přála si něco pro kytky, něco pro psa, nebo něco výtvarného. Přišla jsem tam do papírnictví a zeptala se, co by mi poradili pro kolegyni, která maluje. No, fix jako na zentangle nebyl zrovna nic nového, co bych neznala i já, ale na druhou stranu jsem si říkala, že skicováním se možná přece jen sem tam může bavit, a když je v soupravě ještě štětečkové pero, mohla by to být legrace. Rovnou jsem vzala i sešit, do kterého může kreslit. Jasně, že předpokládám, že už má doma takových třeba pět, ale co kdyby ne?

Ještě jsem se stavila do Woolpointu pro ponožkové klubíčko kamarádce, pro kterou mám Tourist shawl.

Šátek Tourist pro kamarádku

So 10. prosince, vytopená koupelna

Původně jsem myslela, že bych opět přesvědčila souseda, aby vzal děti a vyrazili bychom na výlet. Dokonce jsem uvažovala, že „vyvenčím“ jiné sousedy, ale nakonec se mi ani moc ven nechtělo. Tak trochu si zase jednou shnít doma by mohlo být super. Navíc potřebuju vyprat a navařit, když jsem si nechala koupit všechno možné. A taky plést a psát...

Rozhodla jsem se, že si dneska večer udělám horkou čokoládu. Pořád na ni přesvědčuju manžela, že mu ji udělám. Nabízím a nabízím. A už mě nebaví čekat, až na ni konečně dostane chuť můj jinak profesionální čokoládožrout. Prostě ji udělám jen pro sebe, když na ni mám chuť já. Budu to mít v rámci pestrého adventu jako novou aktivitku. 

Ovšem během dne se ukázalo, že nových aktivitek budu mít víc i bez vlastního přičinění. Třeba když se mi zdálo, že se pračka nějak fláká a našla jsem vytopenou koupelnu. To jsem zase jednou byla ráda, že nebydlíme v baráku a nemáme pod sebou sousedy. Stačilo mi řešit vlastní potopu, ještě abychom museli hradit škodu někomu dalšímu. Sice jsem si chvilku myslela, že jsem přišla na to, v čem byla chyba – špatně dotažený šroub při čištění – ale po opětovném spuštění se ukázalo, že problém je jinde. A mohla jsem znovu vytírat. Ale tentokrát už aspoň ne dva centimetry vody do výšky!

Další nový zážitek publikuji v úterý, protože spadá do mého seriálu Na statku. Prozradím jen, že se týká psa. Další novou věcí dnešního dne byl online kurz Kritického myšlení, do kterého jsem se pustila. Zatím vám o něm nemohu říct nic víc, protože jsem teprve na začátku. Ale myslím, že to bude super. Je to od GrowJob. Možná od nich znáte knihu Konec prokrastinace. 

Zkusila jsem upéct bažanta s hořčicí na sektu (recept). Nebylo to špatný, ale rychle se mi to přejedlo. Myslím, že manželovi tam vadil ten sekt jako takový.

Ne 11. prosince, mrkvový den

Udělala jsem mrkvový koláč dle Florentýny z webu (jednoduchý recept zde) a mrkvový salát z Vánoční kuchařky pro dceru. 

Protože jsme za celý advent nikde nebyli, ačkoliv jsme plánovali minimálně jedny zahraniční (německé) vánoční trhy, chtěla jsem vyrazit alespoň do Velvar na otevření perníkového muzea. Těšila jsem se na povídání o historii perníku, o tom, že ten správný se dělá z žitné mouky, a jak byl dřív drahý a že jeho název pochází od koření, které se do něj dávalo – perník, peprník podle pepře, který v něm má své místo i dnes... Manžel moc nechápal, proč mi o to tolik jde, ale nakonec souhlasil, že tam vyrazíme. Jenže nám štěstí nepřálo: celá rodina tamější perníkářky onemocněla, a tak byla slavnostní vernisáž odložena o týden.

Další části vánočního deníku:

1. část: 25. 11. – 4. 12. 2022

3. část: 12.–18. prosince 2022

4. část 19.–25. prosince 2022

5. část 26. 12. 2022 – 1. 1. 2023

Angeliky adventní bucket list

Sice je advent, ale pořád si můžete vybírat z položek v podzimním bucket listu. Zimu vám oznámím příchodem zimního bucket listu. A nebo... nebo můžete vymyslet vlastní či použít moje položky ve speciálním adventním/vánočním bucket listu. Tak hurá do toho, zkopírujte nebo vytiskněte, co se vám líbí.

Můžete si ho otevřít a stáhnout zde. Vybrala jsem top 10 nápadů, abych vás nezahltila a pod nimi najdete další inspiraci:

• Co třeba vyzkoušet nové vánoční cukroví. Záleží jen na vás, jak nově ho pojmete. Uděláte tentokrát druh bez ořechů? Nebo dietní (se zdravějšími či menším množstvím tuků)? Nebo bez bílého cukru (osladíte medem, mrkví...)? Nebo bez bílé mouky (použijete celozrnnou, ořechovou....)? Nebo zkusíte nějaký typický německý, anglický, francouzský či italský vánoční dezert? Nebo třeba salát či hlavní chod?
• Upéct osvědčenou klasiku za zvuků koled (u mě vítězí chorvatské nebo Tublatanka, viz samostatný bod v rozšířeném seznamu). Linecké cukroví, medvědí pracny, perníčky, vanilkové rohlíčky
• Novým stylem vyzdobit dům či vánoční stromeček? Co se uchýlit k ozdobám z přírodnin? Nebo z textilu? Nebo nějakým, které vám vydrží dlouho, protože budou omyvatelné/pratelné a nebudou se muset složitě likvidovat po jedné sezóně?
• Naplánovat krásný advent! 
• Rádi chodíte mezi lidi? Uspořádejte vánoční večírek, nebo nějakou sešlost s deskovkami. 
• Máte radši přírodu? Vytáhněte děti, rodiče, prarodiče, kamarády nebo kolegy na adventní procházku. 
• Chcete si užít zářících obchodů? Vyrazte do ulic a kochejte se výlohami. Do svého diáře přidejte dny nebo hodiny pro sebe a své potěšení. Místo pracovní soboty naplánujte výlet na vánoční trhy. Určete si, kolik tam můžete maximálně utratit a nechte doma kartu. Užijte si bez výčitek ze spontánního nákupu ovlivněného slevami.
• Toužíte spíš po kultuře? Vyrazte na nějakou vánoční výstavu. Tradiční jsou betlémy v Třešti (každoročně v období od 26. prosince do 2. února) a výstava vánočních stromků v Litvínově.
• Sehnat adventní kalendář, nebo náplň do svého udržitelného.
• Vyrobit si nebo koupit adventní věnec. Pozor, první adventní neděle je už 27. listopadu 2022.
• Koukat na poháááádky! V televizi, na youtube, nebo kdekoliv jinde. Hlavně na nové z ČT a ty, které mám nejradši. Radši stokrát dokola oblíbenou klasiku, než se mořit s něčím nezábavným. Nebo zimní filmy: třídílná Vánoční koleda (od BBC z roku 2019) od Dickense, celá série Harry Potter, Grinch (z roku 2000 nebo 2018), Ledové království I a II, Polární expres, Tři oříšky pro Popelku, Popelka (2015 nebo 2018?), Anděl Páně 1 a 2, Alvin a Chipmunkové atd. 
• Poslat vánoční pozdravy. Pár pohledů a nějaké maily.
• Koupit si vánoční hvězdu. Myslím tu kytku.
• Pálit svíčky, františky, purpuru. Nebo použít pro provonění bytu jakékoliv další vánoční vůně (pomeranč, skořice, vanilka, jehličí...).

Další nápady pro váš a můj vánoční bucket list:

• Vyrobte domácí vaječný likér. Nebo jiný sladký alkoholový tlamolep. Mým oblíbeným je arancello (https://www.apetitonline.cz/recept/korenene-arancello), ale možností je více (viz zde: https://www.apetitonline.cz/menu/opojne-vanocni-likery). [1]
• Oslavte Mikuláše. [1] Jděte se někam ven podívat na čerty. I kdyby se venku čerti ženili.
• Vyrobte papírové vločky do oken. [1]
• Pusťte si koledy, zimní nebo vánoční písničky. Já mám nejradši chorvatské nebo od Tublatanky, nebo Last Christmas.
• Čtěte vánoční příběhy. [1] Napadá mě jen jeden a nemůžu si vzpomenout, jak se jmenuje. Byla to taková skvělá harlekýnka. Určitě si ale můžete přečíst Vánoční koledu od Dickense.
• Máte-li s kým, polibte se pod jmelím. [1]
• Napište dopis Ježíškovi. [2] Nebo Santovi. ;-) Ukrajinci píší Dědovi Mrázovi.
• Vyrazte na pletací dýchánek nebo jiný večírek ve vámi oblíbené oblasti, třeba autorské čtení, plavání v řece...
• Aktualizujte svoje vánoční oblečení. Vyberte si na večírek nebo ke stromečku něco jiného než vloni. A vyfoťte se. My máme doma dokonce sbírku takových fotek. Já bych ráda dokončila vánoční šaty.
• Vánočně si nalakujte nehty.
• Dejte si horkou medovinu, griotku nebo vaječňák.
• Uháčkujte pár vánočních vloček a ozdobte jimi adventní věnec, stromeček, okna, nebo dárky přátelům.
• Upleťte vánoční ponožky, šálu, rukavice nebo svetr (se sněhulákem, sobem, stromky...). Využít můžete speciální klubíčka, kombinaci zelené, červené, bílé a zlaté, nebo připlétání třpytivé nitě. Či vyplétaný vánoční vzor (jako u svetru).

A pár dalších nápadů, co bych chtěla udělat, ale přitom ani moc nesouvisí s adventem.

• pustit si nějaký online kurz (třeba Kritické myšlení) nebo navštívit přednášku,
• každý den zažít něco nového,
• udělat si pomerančový džus,
• vymyslet vánoční hru (deskovku), něco jako záchrana ducha Vánoc před komercí/zrušením, a la Člověče nezlob se,
• nějaké muzeum nebo výstava,
• udělat konfitovaného bažanta,
• uplést si podkolenky s brioche vzorem pro sebe,
• brioche trochu jinak – upéct,
• kreslit podle kurzu Sorie Kim nebo karikatury,
• vyšívat? :-) modrotisk/cibulák,
• ...

Zdroje:

[1] Svetlana Kuzmina (FreeZe), Christmas Bucket List aneb seznam plánů na vánoční období, 1. 12. 2021, https://www.free-ze.eu/christmas-bucket-list-aneb-seznam-planu-na-vanocni-obdobi/, cit. 18. 11. 2022

[2] Koh-i-noor Hardtmuth. Zimní bucket list, 13. 12. 2019, https://www.facebook.com/kohinoorcz/photos/a.139679636706899/445608402780686/?type=3, cit. 18. 11. 2022

Mám se krásně

Po dlouhé době jsem se na chvilku potkala s bývalým kolegou. Myslela jsem si, že za půl hodiny může dost těžko vyplynout z naší rozmluvy něco extra zajímavého a inspirativního, jak se to dříve stávalo velmi často. Ale přesto vyplynulo. Začalo to už při příchodu jeho větou: „Jak se máš?“

Zcela přirozeně jsem odpověděla: „Krásně.“ A udělala na chvilku pauzu. 

Reagoval: „Tak zase můžeš jít.“ Nepochopila jsem, že to je narážka na to, že by rád nějakou obšírnější odpověď. Domnívala jsem se, že je stejně vystresovaný a uhnaných jako všichni ostatní takto před koncem roku a před Vánocemi (není zrovna výhodné, že je to téměř zároveň) a „závidí“ mi, že já jsem na tom jinak. Samozřejmě jsem si myslela, že se z jeho strany jedná o žert, protože je to laskavý a přející člověk, ale stejně jsem to hned vysvětlila.

Asi před týdnem mě napadlo, že chci být šťastnější a milejší. Navzdory všemu, co se děje. Takže ačkoliv se už mám krásně, dnešní den začal tím, že jsem posledních pár metrů dobíhala autobus a ačkoliv mě viděl (i jsem na něj mávala zářícím telefonem), zavřel spokojeně dveře a odjel. Chvíli jsem seděla a oddychovala na zastávce a klekla všemi slovy, která mi přišla na mysl. Naštěstí bylo brzy ráno a všichni, kteří by mě mohli slyšet, odjeli autobusem. Takže jsem si udělala zdravotní procházku 5 km v docela nevhodných botách (Ještě se divíte, proč nenosím ty hezké elegantní na vysokých podpatcích?

V práci mi kolega řekl, že v jím zamluvené učebně jsou lidi. „V klidu je vyhoď,“ odvětila jsem, protože poslední dobou začínám mít s neohlášeně zabranými místnostmi docela zkušenosti, „ještě se kouknu do systému...“ Jenže ouha, oni si tu místnost zamluvili ty lidi a kolega ji dost nutně potřeboval. Měla mi to nahlásit jeho kolegyně. Tak si to musel jít s nimi sám domluvit, aby tam mohli být všichni. Snad to klaplo.

Ještě předtím a potom jsem řešila jiný problém: kolega dokončil kurz a měl mi z něj poslat certifikát, abych ho mohla zaevidovat. Jenže... zrovna tenhle dlouhatánský kurz žádné certifikáty nemá.

K tomu tu máme spoustu rozdělané práce, nedořešené dárky atd. atd. přes to všechno se mám krásně (i když někdy je to těžký). Kromě pár zásadních věcí, jako jsem zdravá, mám práci, mám bydlení, není v naší zemi válka, nemáme hlad, pes zase celkem normálně žere... se dá přece radovat i z maličkostí a taky trochu hledat ve všem něco dobrého. A tím, co nemůžeme změnit se netrápit.

Dalších pár dobrých důvodů k radosti:

• Dneska začíná víkééénd. 
• Je advent a blíží se Vánoce. Obojí je nádherná doba, kterou se snažím užívat si plnými doušky. A každý den dělat něco nového.
• Pětikilometrová ranní procházka je zdravá a hlavně jsem se vyhnula švagrové, která mi někdy s těmi svými řečmi přijde jak z kdovíjakého století. Jako by ženy byly od toho, aby jen vařily a uklízely. To mám mnohem rozumnější tchyni.
• Třeba dneska jsem si koupila v Lídlu donat s maličkými Marshmallow. Už to ani zdaleka nebylo tak dobré jako poprvé, kdy jsem se opičila po sousedovic holčičce. Zjevně je to na mě až moc sladká prasárna. Ale taky jsem koupila pomeranče – takže budeme žít zdravě a jíst ovoce a kurkumu, na kterou jsem moc zvědavá a musím si najít nějaký recept.
• A včera jsem manželovi koupila vánočku, abych ho překvapila a potěšila, protože má teď hrozně moc práce. A bude raději, když večer strávíme spolu, než když budu péct. Upeču ji třeba v příštím týdnu. Ráda bych ji vyzkoušela umotat podle Florentýny. V nejhorším z toho bude jenom nevzhledný mazanec. ;-)
• Koupila jsem si klubíčka na silvestrovské ponožky. – Tady trochu váhám, jestli je to důvod k radosti. Je to jako když si ne úplně vyléčený alkoholik dá skleničku, užije si to a zase začne chlastat. – Ale radost má. – A už žádné další nákupy. Jen...
• ... klubko ponožkovky jako dárek pro kamarádku. Ta zase bude překvapená. Ale co se dá dělat? Sama by si ho určitě nekoupila a líbit se jí snad bude.
• Taky jsem si na dnešní odpoledne naplánovala nákup dárku pro kolegyni z práce. V pondělí máme večírek, takže je nejvyšší čas. Včera (nebo dnes?) mi konečně došel e-mail s tím, co by si přála. Naštěstí nechala celkem velký prostor: něco na kreslení. Takže jsem se zeptala  v obchodě, co pořídit holce, která kreslí a maluje. Něco speciálního, zajímavého. No, skicovací linery mě přesvědčily, že pán má fantazii jako uzená makrela, ale přišlo mi to jako dobrý nápad. Myslím, že skicování se svého času věnovala, a když mezi fixy bude i štětec (a la brushpen), mohlo by se jí to znovu zalíbit. Samozřejmě k tomu vezmu i blok, aby se do toho mohla rovnou pustit. Mrkněte na můj blog o tvorbě, kreslím něčím podobným a zdaleka ne už jenom zentangly, i když pro mě pořád mají kouzlo. Najdete zde: kreslení fixem.

A teď tři věci, co by mohly potěšit v tomto adventním období vás:

• Pod tímhle odkazem si můžete stáhnout můj malovaný tentokrát nedatovaný diář na prosinec. Pro letošek jsem si vybrala vzor jmelí. Já osobně ho použiji v lednu, abych si prodloužila vánoční atmosféru a taky proto, že už prosincový diář mám dávno. Výjimečně jsem zkoušela tisk od konkurence a musím říct, že to je sice jednodušší jen přijít, vytisknout a v případě volnější chvilky dovybarvit, ale štve mě, že je tam málo místa.
• Ještě během víkendu publikuji Angeliky adventní bucket list, který je plný nejrůznějších radostí a můžete se jím inspirovat i vy během tohoto krásného období.
• Času není nazbyt, tak si dovolím doporučit extra rychlé pečení: Muffiny do každé rodiny od Florentýny. Recept najdete asi tak v polovině stránky, ale i článeček před tím stojí za zmínku, protože se v něm dozvíte, co všechno můžete směle nahrazovat a jak zužitkovat nejrůznější zbytky z ledničky či spíže. Testovala jsem 2x v různých obměnách a fakt funguje.