neděle 4. prosince 2022

Angeliky vánoční deník (2022), 1. část

Advent je už v plném proudu, tak se pojďme podívat, co se děje u Angeliky. :-)

Pá 25. listopadu, kynutí v chladu

Večer jsem udělala těsto, které bude přes noc kynout v lednici a zítra se s ním budu mordovat, jak můžete sami ostatně vidět v článku zde. Takže sobota byla plná pečení.

Ne 27. listopadu, perníkové chaloupky ve Velvarech

Dopoledne jdeme pouštět draka mezi pole. Je parádně slunečno a hrozná zima. Je to naše první pouštění.

Pouštění draka
Odpoledne jsme vyrazili do Velvar navštívit známou/příbuznou, která peče perníkové chaloupky. A letos ji bývalý manžel přesvědčil, ať je i prodává. Napekla jich snad dvě stě nebo tři sta. Malé za 150 Kč a větší za 250 Kč. Na netu prý stojí běžně tři stovky. Laickým pohledem mi přišlo, že se kšefty docela hýbaly. 

Perníkové chaloupky

Osvícená radnice a vánoční strom
Jinak jsem viděla prodávat svařák a langoše, svíčky, dekorace, hrníčky a čokoládové pralinky. Trochu potíž je, že když už máte všechno, co potřebujete, a taky něco navíc, nemůžete si na každých trzích koupit pár hrnečků, i když se vám líbí. A že se mi jich líbí vždycky hodně. Abychom nezmrzli, prošli jsme si pár hezkých uliček kolem náměstí a na závěr zalezli do Muzea technických hraček, které bylo sice maličké, ale překvapilo nás množstvím zajímavých a cenných exponátů. Jako bůhvíjací pamětníci jsme diskutovali, co známe z domova, či co jsme viděli někde jinde. Například mašinky v Litvínově.

Počkali jsme na slavnostní rozsvícení stromu, zafidlání pár koled a odjeli ke stromečku v naší obci, kde jsme si vyslechli zajímavé povídání bývalé starostky o jesličkách, významu jednotlivých pramenů těsta ve vánočce a pár poznámek z historie obce a dali si svařák. Vlastně jsem měla dva a bylo to na mě skoro moc. Ale v té zimě mi to přišlo k duhu, protože už mě zábly i ruce v bezprstých rukavicích.

Po 28. listopadu, nový návod na pletení

V rámci předvánočních slev (Indie Gift Along) na Ravelry jsem si koupila návod na podkolenky s brioche vzorem a vyplétaný svetr. Těším se, až si je upletu.

St 30. listopadu, nová klubíčka z Moje klubko

Mám špatný výsledky nějakých krevních testů, takže sháním endokrinologa. Je to děsný! Buď berou jen těhule, nebo třeba až v červnu. Jen připomínám, že je prosinec.

Po práci jsem se stavila do obchůdku s přízemi Moje klubko, kde už jsem nebyla celou věčnost. Paní prodavačka mě rovnou uvítala slovy, že jsem tam nebyla tři roky, tedy od té doby, co převzala obchod. Zamýšlela jsem se nad tím a nejsem si tak úplně jistá, jestli jsem tam nebyla, ale je to dost možné. Jenže to není kvůli nové majitelce, ale mému bydlišti. Mám to teď zkrátka dost z ruky. A taky míň nakupuji klubka. Fakt! Nepotřebuji nakupovat vůbec, ale občas se objeví nějaká novinka, kterou zkrátka musím mít. A stejně to bylo s DROPS Fabel PRINT 920 barevná fantazie (fantasy land). Skvělý nápad střídat černobílé úseky příze s barevnými. Viděla jsem je na ponožkách (234-67), svetru (237-39) a taky čepici přímo na stránkách Garnstudia.

Byla jsem zrovna nějak mrzutá, a tak mi parádně zvedla náladu zákaznice, kterou nadchla moje čepice Sweet Bunch s vypletenými hrozny vína, právě z klubek Big Merina koupených tady. Navíc jsem se mohla pochlubit šátkem Lothian z Fabelu a právě rozpleteným brioche šátkem Tourist shawl, který mi dnes nezávisle na sobě pochválili další dva lidi. Nějaká zrzavá paní, možná to byla ta s tou vnučkou, co se jí nesmí říkat, že něco musí, protože jinak pláče. A nějaký pán. Oba mi přáli, ať se mi povede a jako dárek se líbí. Někdo další chválil barvy. Hned mi to zlepšilo náladu.

Rozpletený Tourist shawl
Čt 1. prosince, Adventní pletení ve vinárně na Korunní 105

Cestou k doktorovi jsem se stavila v Růžové cukrárně v Roztokách, protože byla hrozná zima a já měla ještě čas. Mají tam i růžový stromek, ha ha.

Růžový stromek
Celý advent chci mít náladu jako tenhle andílek.
Dezert, co jsem si tam dala

Celá nadšená jsem zase jednou konečně vyrazila na pletení do vinárny. Předtím jsem si na józe parádně protáhla záda (a trochu prochladla), a tak jsem se těšila do tepla. Na webu Šárky Mošové s jejími klubky (Yarn Queen Prague) jsem četla, že má spoustu objednávek, tak jsem si řekla, že ji nebudu zatěžovat praštěným nápadem, že by mi mohla do vinárny přinést jedny jehlice na vyzkoušení. Navíc mě jejich cena přesvědčila, že je zatím nepotřebuji. Já vím, já vím, jsou to Addi, německá kvalita. Ale... čtyři stovky jen za jednu velikost? A přitom už mám doma jiné ve stejné velikosti. Jenom na nich občas něco visí.

Dala jsem si mladou Pálavu, která mě bohužel moc nenadchla. Na to, jak mám Pálavu ráda, to bylo vlastně zklamání. Ale taky to může být tím, že už jsem víno dlouho nepila, takže jsem asi odvykla. Měla jsem hlad, tak jsem pokukovala, co si dávají ostatní. Tajně jsem doufala, že budou mít k jídlu něco víc než fast food, ale když jsem viděla tu obr klobásu (měla snad 30 cm! na dýlku a 4 cm v průměru), změnila jsem objednávku právě na ni. Navíc byla výborná! Ženský říkaly, že je tady mají výborné vždycky. No jo, když já už fakt strašně dlouho nebyla.

Povídání bylo super. Řešily se prezidentské volby – kupodivu se zde sešly ženy se stejným názorem, nebo aspoň nedošlo k žádné hádce. Víme, koho nechceme (B), a zbývají dvě varianty: Pavel a Nerudová. V diskusi zaznívaly kladné hlasy pro oba, ale panovala obava, jestli si paní Nerudová dokáže v druhém kole poradit s nepříjemným protivníkem.

Napadlo mě, že bych každý adventní den mohla dělat něco nového. Akorát v průběhu adventu jsem na to tak nějak pozapomněla. Dneska jsem si ale chvilku pletla v kavárně. Sama. A nebylo to zase tak špatný, ani tak moc divný. A taky jsem vymýšlela, co bych mohla během adventu teda dělat, třeba vyšívat? Nebo konfitovat bažanta? Nikdy jsem nic konfitovaného nedělala. A taky nosit vlastnoručně upletený zelený svetr Mist (ještě potřebuje dodělat knoflíky) a uplést si vánoční ponožky se třpytivou zlatou nití. Takový roztomilý kýč.

Když jsem u těch nových věcí, víte vůbec, že jsem půl roku chodila na jógu?

Pá 2. prosince, potenciální nové cukroví a SKA ponožky

Po pracovním callu mi lektorka doporučila Masarykovo cukroví, s tím, že už ho letos jednou dělala a že bych ho měla vyzkoušet. No, uvidím, z vlašských ořechů nejsem zase tak odvařená, protože je máme doma a tchyně je dává do všech buchet, takže se jim v podstatě nedá vyhnout. Doporučení znělo: předem na 10 min. opražit ořechy v troubě na 250°C.

V rámci SKA jsem chtěla včera nahodit ponožky Krumeluuri od Anny Johanny, na prvního prosince by to bylo pěkné, tam ještě žádné nemám, ale asi jsem si je omylem vypárala, a tak jsem dnes nahodila znovu. Krásných 80 ok na moji malou nožku. Ony to totiž nejsou tak úplně ponožky, ale spíš podkolenky. Doufám, že budou stejně krásné, jako má autorka, koupila jsem si na ně totiž velice pěknou přízi. Hodně hodně barevnou Alegríi Manos del Uruguay 9089 Huarache z Yarn Queen Prague.

Huarache

Další dnešní novinkou byl mandarinkový olejíček, který jsem nechala vonět kuchyní. To bude krásný advent!

So 3. prosince, pečení cukroví

Víceméně hned ráno jsme se s mamkou pustily do pečení cukroví. Začaly jsme lineckým – nekonečné vykrajování hvězdiček a stejný počet hvězdiček s dírou uprostřed. Každoročně je slepujeme domácí rybízovou marmeládou. Následovaly perníčky, kde jsem si užila nejrůznější tvary: stromečky, kapříky, delfínky, beránka, sněhuláky a dědu s pytlem dárků.

Perníčky tradičních tvarů

Po medvědích pracnách ještě v dlani válím rohlíčky a na konci dne je všechno čtvero cukroví hotové. Jak to říkala Florentýna se svými minimalistickými Vánocemi: pro každého člena rodiny jen jeden druh cukroví!

Googlím, jestli se perníčky potírají bílkem, žloutkem nebo celým vajíčkem. A jestli před upečením nebo po něm. Jak to děláte vy? Je některý z postupů lepší? Florentýna potírá žloutkem po upečení. A to jsem se hádala, že takhle je to blbost! :-) No jo, Google opravdu zabrání všem hádkám. Blbost to sice může být dál, ale aspoň zjistím, kdo to tak dělá.

Obalování v moučkovém cukru je letos fiasko! Totální. Aby nehrudkoval, je v něm přidaný škrob. Jen tři procenta, ale stejně to pak vypadá blbě vlhce.

Večer vyrážíme na tradiční vánoční vycházku do parku za světýlky. Letos jsou tam vlci! A dostala jsem tam Mikuláše, i když jsem manželovi uvěřila, že pro mě nic nemá. Ve vánočním sáčku bylo Toffifee, sardelový očka, kaviár...

Vlci

Liška a houby

Osvětlený stromek

Stromek a jesle

Jesličky
Ne 4. prosince, trochu jiná varianta vánoční koledy

Novinkou pro mě je Vánoční koleda u Černé zmije (***). Na ČSFD je velmi dobře hodnocená (89 %), tak se těším, že si to užijeme. I když se u ní píše, že je to pojato trochu jinak. Hlavní roli má Rowan Atkinson (Mr. Bean), který je tak hodný a dobrý, že toho každý zneužívá. Sousedi si chodí půjčovat peníze, obírají ho o jídlo a on to jen trpí. Do té doby, než ho navštíví Duch Vánoc, který chce polepšit hříšníky. Ebenezer se ho ptá, jak to dělá, a on říká, že jim ukazuje různé předky a budoucnost. Jenže předci Ebenezera si vedli překvapivě dobře díky tomu, jací to byli prevíti.

Další části vánočního deníku:

2. část: 5.–11. prosince 2022

3. část: 12.–18. prosince 2022

4. část 19.–25. prosince 2022

5. část 26. 12. 2022 – 1. 1. 2023

Žádné komentáře: