Po 5. prosince, svařák a horká čokoláda
V práci bylo dobročinné vánoční setkání s čokoládou a svařákem. Neodolala jsem a postupně si dala obojí. A obojí bylo výborné!
Těšila jsem se na test ohledně Vánoc, ale jelikož jsem se na něj nepřipravovala, nebyly moje výsledky žádná sláva. A navíc tam byla polovina otázek na slepou mapu. Brr, to mě ve škole minulo. Kdybyste na tom chtěli být líp, můj malý přehled najdete zde.
Rozhodla jsem se letos poslat pár vánočních pohlednic. Než jsem se k tomu dostala, bylo to nakonec jen tak tak, ale stihla jsem to! :-) Nejhorší bylo schrastit adresy! V pubertě jsem je měla všechny pěkně uložené a taky jsem si je pamatovala, jenže dneska stojí známka tolik! A navíc – kdo stojí o pohledy? A dopisy?
Dnešní mimořádný zážitek? Dala jsem si večeři v nedaleké restauraci a pan vrchní mě nechal (po výborných kuřecích křídlech) umýt si ruce u nich za pultem. Prý už se nějaký pátek známé.
Út 6. prosince, porážka Lízy pepř-sůl
Manžel dneska porážel starou kozu Lízu pepř-sůl. Nebyla jsem u toho, ale bylo mi to líto. Byla to ta chytřejší. A paradoxně nikdy neměla konflikt se psem. Nebo jsem si aspoň nikdy moc nevšimla, že by byla pokousaná. Jenže porody jí v posledních dvou letech právě nešly. A když máme kozla, na nějakého kozího maskota u nás už není prostor.
St 7. prosince, přednáška Lumíra Kajnara
Byla jsem na super přednášce o symbolech a značkách od Lumíra Kajnara a začala přemýšlet o tom, jaké bych měla mít logo. Nebo kdo jsou moji čtenáři? Jaká jsem značka?
Pá 9. prosince, papírnictví na Starém Městě
Ráno mi ujel bus poté, co jsem ho doběhla a mávala na něj. Byla jsem tak dva metry od jeho zadku. Myslím, že mě musel vidět, dost mě to naštvalo. Byla jsem zpocená, uhnaná a samozřejmě mala strach, že nastydnu. Došla jsem tedy do další vesnice a chytla nějaký tam. Takže mám dneska našlapáno pět kilometrů. Jen kdyby tam nebyl ten běh.
Na Starém Městě ve výtvarných potřebách jsem objevila skvělý dárek pro kolegyni z práce. Přála si něco pro kytky, něco pro psa, nebo něco výtvarného. Přišla jsem tam do papírnictví a zeptala se, co by mi poradili pro kolegyni, která maluje. No, fix jako na zentangle nebyl zrovna nic nového, co bych neznala i já, ale na druhou stranu jsem si říkala, že skicováním se možná přece jen sem tam může bavit, a když je v soupravě ještě štětečkové pero, mohla by to být legrace. Rovnou jsem vzala i sešit, do kterého může kreslit. Jasně, že předpokládám, že už má doma takových třeba pět, ale co kdyby ne?
Ještě jsem se stavila do Woolpointu pro ponožkové klubíčko kamarádce, pro kterou mám Tourist shawl.
 |
| Šátek Tourist pro kamarádku |
So 10. prosince, vytopená koupelna
Původně jsem myslela, že bych opět přesvědčila souseda, aby vzal děti a vyrazili bychom na výlet. Dokonce jsem uvažovala, že „vyvenčím“ jiné sousedy, ale nakonec se mi ani moc ven nechtělo. Tak trochu si zase jednou shnít doma by mohlo být super. Navíc potřebuju vyprat a navařit, když jsem si nechala koupit všechno možné. A taky plést a psát...
Rozhodla jsem se, že si dneska večer udělám horkou čokoládu. Pořád na ni přesvědčuju manžela, že mu ji udělám. Nabízím a nabízím. A už mě nebaví čekat, až na ni konečně dostane chuť můj jinak profesionální čokoládožrout. Prostě ji udělám jen pro sebe, když na ni mám chuť já. Budu to mít v rámci pestrého adventu jako novou aktivitku.
Ovšem během dne se ukázalo, že nových aktivitek budu mít víc i bez vlastního přičinění. Třeba když se mi zdálo, že se pračka nějak fláká a našla jsem vytopenou koupelnu. To jsem zase jednou byla ráda, že nebydlíme v baráku a nemáme pod sebou sousedy. Stačilo mi řešit vlastní potopu, ještě abychom museli hradit škodu někomu dalšímu. Sice jsem si chvilku myslela, že jsem přišla na to, v čem byla chyba – špatně dotažený šroub při čištění – ale po opětovném spuštění se ukázalo, že problém je jinde. A mohla jsem znovu vytírat. Ale tentokrát už aspoň ne dva centimetry vody do výšky!
Další nový zážitek publikuji v úterý, protože spadá do mého seriálu Na statku. Prozradím jen, že se týká psa. Další novou věcí dnešního dne byl online kurz Kritického myšlení, do kterého jsem se pustila. Zatím vám o něm nemohu říct nic víc, protože jsem teprve na začátku. Ale myslím, že to bude super. Je to od GrowJob. Možná od nich znáte knihu Konec prokrastinace.
Zkusila jsem upéct bažanta s hořčicí na sektu (recept). Nebylo to špatný, ale rychle se mi to přejedlo. Myslím, že manželovi tam vadil ten sekt jako takový.
Ne 11. prosince, mrkvový den
Udělala jsem mrkvový koláč dle Florentýny z webu (jednoduchý recept zde) a mrkvový salát z Vánoční kuchařky pro dceru.
Protože jsme za celý advent nikde nebyli, ačkoliv jsme plánovali minimálně jedny zahraniční (německé) vánoční trhy, chtěla jsem vyrazit alespoň do Velvar na otevření perníkového muzea. Těšila jsem se na povídání o historii perníku, o tom, že ten správný se dělá z žitné mouky, a jak byl dřív drahý a že jeho název pochází od koření, které se do něj dávalo – perník, peprník podle pepře, který v něm má své místo i dnes... Manžel moc nechápal, proč mi o to tolik jde, ale nakonec souhlasil, že tam vyrazíme. Jenže nám štěstí nepřálo: celá rodina tamější perníkářky onemocněla, a tak byla slavnostní vernisáž odložena o týden.
Další části vánočního deníku:
1. část: 25. 11. – 4. 12. 2022
3. část: 12.–18. prosince 2022
5. část 26. 12. 2022 – 1. 1. 2023
Žádné komentáře:
Okomentovat