úterý 20. prosince 2022

Jde jako husa na porážku (fotoseriál)

Připravila jsem si pro vás mimořádný článek o porážce husy, té první svatomartinské. Jen pro pořádek: 

  • Zvířata se nezabíjejí, ale poráží.
  • Když to děláme takhle doma, je to mnohem humánnější, protože zvíře není stresováno převozem jinam. Pusťte si nějaký dokument o jatkách, pokud na to máte žaludek. Pokud ne, stačí, když mi budete věřit.
  • Manžel má velkou a malou jateční pistoli. Na dobytek a na drůbež. A ne, není to pistole jako pistole (= zbraň), ale spíš jako obrovská propiska, která zvíře omráčí, aby ztratilo vědomí. Takže se nezabíjí tím, že by se mu hlavičkou řízlo o zem, nebo jiné hnusárny, jaké občas slýchám od lidí z města. Proto to tady píšu, abyste věděli, že je to vlastně vůči zvířátkům celkem hezké. Kdyby mě chtěl někdo sežrat, taky chci umřít doma, rychle a bez trápení a aniž bych věděla, co mě čeká.

Naposledy všechny spolu + krůta
První krok je vybrat a chytit husu. Já, původem maloměšťák, jsem si dodala odvahy, že vše budu fotografovat a dokumentovat. Neomdlím, ani se nepozvracím. Ale chvílema se možná nebudu dívat.

Uspání jateční pistolí
Podříznutí a chytání krve


Odříznutí hlavy, křídel a nohou

Komplikovanou záležitostí bylo spaření, protože jsme ho dělali (já jen fotografovala a radila) uvnitř, bylo tam málo světla, takže většina fotek je rozmazaná a nepoužitelná. Dohromady jsem udělala 137 fotek z celé této akce. Nemyslete si, že to mám pro radost, jako že bych byla nějaký úchyl, ale chci se to naučit a až budeme příští rok, nebo za pár let řešit, jak že jsme to tenkrát dělali a z čeho jsme se poučili, bude nejlepší mít to sepsané. A taky si vzpomenout, kde to hledat!

Spaření

Zde si dovolím malou technickou poznámku: Husa se má spařovat 120 sekund vodou o teplotě  72–75°C. Kdyby byla málo, nešlo by z ní peří dobře oškubávat, a kdyby byla moc, trhala by se jí kůže, což by byla škoda.

Škubání bříška, nejhůř to šlo pod zbytky křídel, kam se nedostala horká voda
Škubání zad

Za hodinu a půl bylo ve dvou lidech oškubáno. To je tedy mnohem větší fuška, než jsem si myslela!

Kuchání: to žluté je tuk

Kupodivu byla naše volně se pasoucí husa celkem tučná. Nechápeme, proč je dřív lidi nepouštěli na pastvu (aspoň na dvůr), když stejně tak pěkně ztloustly a nevyběhaly to. Navíc ta naše byla díky tomu šťastná. Ještě že už se dnes trochu víc dbá o welfare zvířat.

Kuchání pokračuje

Tohle jsou játra a to černé musí pryč, to je žluč

Budoucí potenciální vajíčka

Žaludek je potřeba rozříznout a vyndat z něj písek

Průdušnici dostane pes
Na pekáči ji nemám, protože ji pekla švagrová, ale byla výtečná!

Žádné komentáře: