pondělí 25. září 2017

Baroko v české literatuře

V době pobělohorské došlo k ohromné emigraci evangelíků – asi 20 % populace, a k násilnému pokatoličtění země, takže toto období bývá leckdy označováno názvem Jiráskova díla: Temno.

Nyní se podívejme na významné osobnosti z této doby:

Bohuslav Balbín

Adam Michna z Otradovic

František Antonín Špork

Jan Mark Marci z Kronlandu

Jan Amost Komenský

B. Briedl : Co Bůh? Člověk? – jedná se o srovnání člověka a Boha, kontrast – člověk : vše nestálé, nedokonalé X Bůh – v superlativech, trvalá, dokonalý, stálý …

sobota 23. září 2017

Huť Jakub v Tasicích (2)

Huť Jakub v Tasicích jsem navštívila už dvakrát. Poprvé v dubnu 2015, o čemž si můžete přečíst zde (najdete tam trochu z historie, kterou nebudu znovu opakovat), a podruhé myslím v roce 2016, kdy tam byl sraz historických vozidel. Tentokrát jsem vyrazila na druhou hodinu sobotního odpoledne 23. září 2017 kvůli vernisáži Zdeňka Kunce.

článek čeká na dodělání a fotky

Ale můžete se podívat sem: http://jardavala.blogspot.com/2017/09/den-sklarskych-remesel-v-tasicich.html

Zdroje:
vlastní poznámky
https://www.kr-vysocina.cz/sklarsky-skanzen-hut-jakub-v-tasicich/d-4034153
http://www.sklarnatasice.cz/

pondělí 18. září 2017

Barokní architektura a další umění v Česku

Ač nemám výraz Česko nijak ráda, začínám se s ním pomalu smiřovat a navíc musím uznat, že do titulku článku se hodí lépe.

Mezi slavné české barokní architekty se řadí:
  • Kryštof Dienzenhofer
    • počátek stavby chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně
    • Chlum sv. Maří u Sokolova
    • kostel sv. Markéty v Břevnově
  • Kilián Ignác Dienzenhofer, syn Kryštofa a dokončovatel mnoha jeho staveb
    • chrám sv. Mikuláše na Malé Straně
    • kostel sv. Maří Magdaleny v Karlových Varech
    • kostel sv. Jana Křtitele v Paštikách
    • kostely v jižních Čechách
  • Jan Santini-Aichel (též Jan Blažej Santini). Mnohá jeho díla bývají označována jako barokní gotika.
    • kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou
    • kostel v Kladrubech
    • kostel v Sedleci u Kutné Hory
Mezi slavné české barokní sochaře se řadí:
  • Ferdinand Maxmilián Brokof
    • výzdoba morového mariánského sloupu na Hradčanech
    • sochy na Karlově mostě
    • spoluautorství náhrobku Václava Vratislava z Mitrovic v kostele sv. Jakuba v Praze
  • Matyáš Bernard Braun
    • sousoší sv. Luitgardy na Karlově mostě
    • alegorie Ctností a Neřestí na Kuksu
    • sochy poustevníků Onufria a Garina v Betlémě
    • zámek Kuks
V barokním malířství se opět projevuje dramatičnost, zobrazují se skoro obnažené postavy, biblické a antické výjevy, malují se portréty. Typická je honosnost, kontrast v barvě či kompozici, často se objevuje šerosvit (= postava vychází ze šera či ze tmy). Časté jsou drapérie. Mezi slavné české barokní malíře se řadí:
  • Karel Škréta: Skupinový portrét brusiče drahokamů Miserioniho, Strahovská knihovna,
  • Petr Brandl: náboženské a oltářní obrazy,
  • Václav Hollar: grafiky,
  • Jan Kupecký: portrétista,
  • Václav Vavřinec Reiner: freskař.
Mezi slavné české barokní hudební skladatele se řadí:
  • Bohuslav Matěj Černohorský
  • Jan Dismas Zelenka
Zdroje:
skripta Vladimíra Prokopa
http://www.unium.cz/materialy/0/0/baroko-2-m31671-p1.html

sobota 16. září 2017

Jak omluvitelně prokrastinovat?

Trochu starší článek (So 28. ledna 2017), ale obecně platný...

Sobotní studium statistiky – to zní skutečně strašně. V jedné chytré knize jsem četla, že pokud nezačnete pracovat asi hodinu poté, co ráno vstanete, je to potom s vámi už bída. Moje prokrastinační činnosti začínají být čím dál více rafinované. Někdy ani sama nevím, jestli je to prokrastinace nebo nutnost. Klasicky třeba:
  • vaření – jíst se musí,
  • praní – nezabere skoro žádný čas: naházíte prádlo do pračky (třídím si hned při svlékání na světlé a tmavé), přidáte prací prostředek (strouhám mýdlo s jelenem – a mám prádlo čisté!) a zapnete pračku. Za hodinu přijdete a rozvěsíte do koupelny nebo na sušák. Nezabere to skoro žádný čas.
  • vytírání – máme jen malou chodbičku, kuchyň a sociální zařízení, takže taky jen troška času.
A najednou je pět hodin odpoledne a pomalu čas dělat večeři. Připusťme ještě, že jsem na chvilinku odpoledne usnula, ale to byla snad jen půlhodinka. Poučení pro příště – nesmíš odpočívat v posteli, protože zaručeně usneš sotva si lehneš!

Akorát si večer říkám: co jsem asi udělala špatně?

pondělí 11. září 2017

Baroko ve světové literatuře

Barokní literatura se projevuje tím, že si hrála s jazykem, společným rysem je určitá květnatost mluvy. Pro Španělsko byl typický góngorismus – používání neologismů, neobvyklých slovních spojení, literatura byla komplikovaná, plná metafor a nejasností. Typickým představitelem je dílo Samoty (Las Soledade) od Luise de Góngora y Argote. 

V Itálii se projevoval marinismu (secentismus) pojmenovaný po Giambattistu Marino, jehož vlastní otec vyhnal pro bouřlivý milostný život. Tematikou jeho básní je převážně smyslná láska ve všech svých podobách. Nejznámější je jeho nesmírně rozsáhlý mytologický epos Adone, mající kolem čtyřiceti pěti tisíc veršů. Tento styl se snaží překvapovat nabubřelými frázemi, epitety, gradacemi atp. Tento únik do říše fantazie se stal velice rychle povrchní a prázdnou rétorikou. Stejně jako góngorismus čerpal z antické mytologie. Ještě v 17. století byl zahájen boj proti tomuto typu literární tvorby. Řadí se k němu například Michelangelo Buonarroti, Giambattista Marino, Miguel de Cervantes, François Rabelais. V obrazech si manýrismus liboval v optických klamech. Někdy je vnímán jako přechodové období mezi renesancí a barokem, od něhož jde ale velice těžko odlišit. (více zde na wikipedii)

Ve Francii se objevila preciózní literatura, pro niž je typická vyumělkovanost a strojenost, namísto k reálnému zobrazení skutečnosti se upnula k zvláštní eleganci literárního stylu. „Parafráze, metafory a přirovnání se staly tak oblíbenými, že se reálné věci přestaly nazývat pravými jmény a i ty nejbanálnější myšlenky se vyjadřovaly neúměrným vzrušením a patosem. Tomuto časem úpadkovému stylu nezasvěcený člověk vůbec nerozuměl.“ Tak mě napadá, že to mohl být celkem zajímavý způsob šifrování. Je to pouhý text, špioni by jej mohli vidět, ale kromě znalců by stejně nikdo nerozuměl. A když se tak na to dívám, hned je mi jasné ještě jiná věc... kdopak se přibližně v 17. století stýkal s preciózkami a byl přítomen francouzské aristokracii, kde se věnovaly duchaplnému plácání o situaci na královském dvořem, lásce, kultem dámy atp. Řečník se snažil být nejobratnější, nejvtipnější a nejoduševnělejší... jasně, Angelika. Jak zajímavé znalosti literatury z ní člověk může získat... Tento typ literatury měl feministický charakter právě proto, že se mu obvykle věnovaly vzdělané ženy, kterých tehdy nebylo mnoho. Ve Francii nejvíce proslula „modrá komnata“ Madame de Rambouillet. V Angelice se jedna z největších preciózek v Marais jmenuje Julie d'Argennes de Rambouillet de Montausier (1607–1671) objevuje se v knize Angelika a král. A co jsem pochopila z francouzské wikipedie, byla nejstarší ze sedmi dětí Jeana de Vivonne, markýze de Pisany (1530–1599), a Catherine de Vivonne, markýzy de Rambouillet (1588–1665), která se salónem literatury začala ve spolupráci s dcerou. K návštěvníkům patřili: François de Malherbe, la duchesse de Longueville, M. de Chaudebonne, Antoine Godeau, Honorat de Bueil, marquis de Racan, Marc-Antoine Girard de Saint-Amant, Georges de Scudéry, Jean Desmarets de Saint-Sorlin, Roger de Bussy-Rabutin, Claude Malleville, François Maynard, Jean Ogier de Gombauld, Pierre Corneille, Angélique Paulet, la comtesse de La Fayette (článek o ní najdete zde, ale není můj), Madame de Sévigné. K typickým básníkům patril Vincent Voiture. Preciózní literatura pěstovala zejména drobnější žánry poezie (sonet, madrigal, romance) nebo naopak rozsáhlé romány.  Tomuto typu umění se věnovaly též Madeleine de Scudéry a Madame de Lafayette, naopak se jim posmíval známý Molière v Les Précieuses ridicules (Směšné preciózky, 1659) a Le Misanthrope ou l'Atrabilaire amoureux (Misantrop aneb Zamilovaný mrzout, 1666), nebo  Jean de La Fontaine v La Fille. Před nimi ještě abbé Cotin (1604–1682).  

Julie d'Argennes se stala v roce 1661 guvernantkou dětí královny Marie Terezie. Paměti doby ji kritizovaly coby milenku Ludvíka XIV. Julie d'Argennes si v roce 1645 vzala markýze Montausier Charlese de Sainte-Maure, s nímž měla v roce 1646 dceru Marie-Julie de Sainte-Maure, kterou si v roce 1664 vzal vévoda d'Uzès, Emmanuel II, comte de Crussol. Jedno z jejich osmi dětí, Julie-Françoise (1669–1742) si vzal v roce 1686 de Louis Antoine de Pardaillan de Gondrin, duc d'Antin (1665–1736), syn madame de Montespan.

Dalším zvláštním druhem byla alamodová poezie, z francouzského à la mode = podle módy, která se projevila zejména v částech Německa sousedících s Francií. Používala především románská slova a galantní obraty, snažila se o co nejjemnější vyjadřování. V české literatuře se projevila ve sbírce písní pro Annu Vitanovskou, jejímž autorem je Václav Jan Rosa (1630–1689), stejně jako u díla Discursus Lypirona. 


V Anglii krátce kraloval euphuismus [jufuizmus]. Přišel s ním alžbětinský prozaik a dramatik J. Lyly (1554–1606) v knize Euphues or the Anatomy of Wit (v roce 1578). Dílo je napsáno ve formě pojednání a dopisů a lze je považovat za předchůdce románu. Pokračováním je Euphues and His England (1580, Eufues a jeho Anglie). Obě díla se vyznačují vytříbeným, formálně dokonalým a mnohdy až přehnaně elegantním preciózním stylem, slovními hříčkami, složitými souvětími i rétorickými figurami. Tento ornamentální rétorický styl se podle jména hlavního hrdiny obou próz (eupheus znamená řecky půvabný, vtipný) nazývá eufuismus (nezaměňovat s eufemismem, což je přikrášlující pojmenování špatné nebo nepříjemné skutečnosti).“ Zákl. výrazovými prostředky byla stejná délka vět, syntaktický paralelismus a stejné zvukové vyznění vět. Dějový prvek nebyl ještě plně rozvinut, vypravování zpomalovaly statické popisy vybrané konverzace a dvořanského chování.

Z nejznámějších barokních autorů a jejich děl lze jmenovat následující:

Pedro Calderón de la Barca Henao y Riaño (1600–1681), který napsal přes 200 her, např. Život je sen, Dcera vzduchu, Dáma skřítek, Je hůře, než bylo, Zápletky náhody, Falešný astrolog, Moje dáma nade všecko, Dům s dvojím vchodem, Tři odplaty v jedné. Děj jeho her je přísně logicky strukturovaný, soustřeďuje se na jedinou postavu a její vnitřní konflikty. Tematicky se velká část tvorby orientuje na náboženskou nebo nábožensko-filosofickou problematiku, ve které se odráží pesimistické názory rozkladu dvořanstva a církevní aristokracie. Jeho díla překládal Tyl, Nezval či Vrchlický.

John Milton (1608–1674) během tří let od své svatby s šestnáctiletou Mary Powellovou, která mu o měsíc později utekla, píše  sérii pamfletů zabývajících se etickou stránkou rozvodu (The Doctrine and Discipline of Divorce), ve kterých napadá britský zákon týkající se manželství, přebraný v nezměněné podobě ze středověkého katolicismu. Mary se k němu vrací v roce 1645. Kvůli své slepotě Ztracený ráj a Ráj znovu nabytý pouze diktoval. Musel si tudíž pamatovat obrovské části svých básní nazpaměť, což zaslouží obdiv - jiní by si tak rozsáhlé dílo rozvrhovali na papír. Epická báseň Ztracený ráj byla katolickou církví zařazena na Index zakázaných knih v roce 1732, kde zůstala až do konce 19. století. V době národního obrození ho u nás překládal Jungmann.


Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen (1621–1676) je dle Prokopa legendárním vypravěčem, jedním z nejlepších ve světové literatuře. Je autorem pikareskních románů*) a novel (tzv. simpliciád). Grimmelshausen pocházel z řemeslnické rodiny. Ve čtrnácti letech byl při přepadení svého bydliště vyvraždění rodiny odvlečen hesenskými žoldáky. V letech 1636 až 1640 žil v Soestu a Lippstadtu jako voják a zúčastnil se bojů třicetileté války. Ačkoliv neměl školy ani vzdělání stal se vojenským písařem a roku 1646 se vykoupil z vojenské služby. Jeho nejvýznamnějším dílem je román Dobrodružný Simplicius Simplicissimus, který se mimo jiné stal předlohou operety Simplicius Johanna Strausse mladšího.

Poznámky pod čarou:
*) Hlavní hrdina pikareskního románu je picaro, což přeloženo ze španělštiny znamená šibal, taškář, šejdíř, pobuda, zkrátka obvykle se jedná o zápornou postavu, nějakého intrikána či podvodníka, který pochází z nižších sociálních vrstev. Obsah románu je zcela soustředěn na postavu hlavního hrdiny, děj je založen na popisu jeho skutků a často i putování. Je protipólem oslavné literatury o rytířích a světcích. Pikareskní prvky mohou obsahovat i jiné literární žánry. „Příkladem tohoto žánru může být španělský anonymní román Lazarillo z Tormesu, Cervantesův Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha nebo ze současnosti román Jonase Jonassona Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel.“ (zdroj wikipedie, viz níže)

Zdroje:
skripta Vladimíra Prokopa
https://cs.wikipedia.org/wiki/Luis_de_G%C3%B3ngora_y_Argote
https://cs.wikipedia.org/wiki/Marinismus
http://angelique.cz/postavy.php?postava=876
https://fr.wikipedia.org/wiki/Catherine_de_Vivonne,_marquise_de_Rambouillet
https://fr.wikipedia.org/wiki/Jean_de_Vivonne
https://fr.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A9ciosit%C3%A9
https://fr.wikipedia.org/wiki/Marie-Julie_de_Sainte-Maure
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alamodov%C3%A1_poezie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pedro_Calder%C3%B3n_de_la_Barca
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pedro_Calder%C3%B3n_de_la_Barca
https://cs.wikipedia.org/wiki/John_Milton
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hans_Jakob_Christoffel_von_Grimmelshausen https://cs.wikipedia.org/wiki/Rom%C3%A1n#Pikareskn.C3.AD_rom.C3.A1n

https://leporelo.info/euphuismus
http://encyklopedie.vseved.cz/euphuismus
https://cs.wikipedia.org/wiki/John_Lyly
https://leporelo.info/preciozni-literatura

středa 6. září 2017

Česká hlava

Příští zasedání poroty se bude konat 6. října 2017, kdy budou z došlých nominací vybráni laureáti cen pro nejlepší české vědce již 16. ročníku soutěže. Společnost Česká hlava je spolu s Úřadem vlády České republiky každoročním vyhlašovatelem stejnojmenných cen - nejprestižnějšího českého ocenění za vědu a výzkum, kterého mohou vědci v naší zemi dosáhnout. Jde o největší projekt pro rozvoj české vědecké a technické inteligence. Projekt vznikl před 16 lety z iniciativy intelektuálů v čele s Arnoštem Lustigem a prof. Antonínem Holým.

pondělí 4. září 2017

2017 – Rok baroka

Napadlo mě, že když je ten rok baroka, mohla bych se trochu popídit po nějakých památkách a ještě něco stihnout navštívit...

Protože knihy jsou lepší než Google, nahlédla jsem do úžasných skript Vladimíra Prokopa Dějiny literatury od starověku do počátku 19. století aneb Od Mezopotámie po naše národní obrození, copak se v nich o baroku píše. 

Baroko je pro mnohé vůbec nejkrásnější a nejúchvatnější etapou v historii umění, jiní baroko odsuzují pro jeho vnější projevy – i proto si mnozí studenti pamatují ze školy pouze to, že baroko je „přeplácané a prdelaté“. Bez ohledu na individuální sympatie či antipatie musíme hned v úvodu jasně říci, že snad žádný umělecký směr neovlivnil všechny oblasti společenského života tak jako právě baroko a že žádné jiné období nebylo tak kontroverzně přijímáno (alespoň v našich zemích).

Takže tolik úvod. A ano, má pravdu. O baroku si (díky němu) pamatuji, že jsou to hlavně tlustí prdelatí andělíčci. Ale abych nebyla nespravedlivá, uveďme si charakteristické rysy baroka (abyste ho mohli lépe poznat, když se s ním setkáte):
  • Důležité jsou kontrasty: světlo, zdobnost, expresivita, velkolepost, dynamičnost (= snaha o vyjádření pohybu).
  • Objevuje se snaha o zachycení pocitů, děje a dramatičnost.
  • Autoři se obrací k nadosobním silám a hodnotám, díla v literatuře mají až mystický charakter. Člověk je považován za něco nicotného a pomíjivého.
  • Časté jsou metafory, složitá symbolika, ale také malebnost a iluzionismus. Čtenář se setkává s protiklady a nadsázkou.
  • Stavby jsou mohutné, nepravidelného půdorysu (elipsa nebo porušený kruh). Mívají kopule.
  • Zdůrazňují se křivky, okna bývají kulatá či polokruhová.
  • Typická je bohatá štuková výzdoba. Omítky mohou být barevné. 
Baroko vzniklo v Itálii a rozšířilo se po celé Evropě, kde převládalo v 17. a 18. století ve všech typech umění.






V roce 2017 se můžeme těšit na přiblížení českého baroka široké návštěvnické veřejnosti z řad tuzemských a zahraničních návštěvníků. Barokní památky UNESCO, barokní zahrady, baroko pěšky nebo na kole, mystické baroko, barokní zámky, hudba a divadlo, ale i barokní géniové, tradice či gastronomie, to všechno jsou barokní skvosty, které Česko může nabídnout.
Česko je naplněné barokními skvosty a lze jen velmi těžko vybrat, které jsou nejkrásnější, nejslavnější, nejzajímavější a nejnavštěvovanější. Baroko, jako umělecký sloh, dosáhl u nás vrcholu a má nezastupitelné historické místo ve vývoji Čech, Moravy a Slezska. K prvním významným stavbám patřily Valdštejnský palác a první brána Pražského hradu. Mnohé barokní památky jsou na listině UNESCO a různé etapy baroka reprezentují např. Zelená hora ve Žďáře nad Sázavou, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci či zámek v Kroměříži.

Baroko je jedním ze symbolů Česka, který každoročně obdivují tisíce turistů. Bez nadsázky lze říci, že Praha je barokním srdcem Evropy a to z dob jak raného, vrcholného i pozdního baroka. Baroko je umělecko-kulturní směr, který vládl v Evropě v 17. a 18. století. Charakteristickými znaky baroka jsou dynamika – snaha o vyjádření pohybu, emotivnost až citová vypjatost, bohatost tvarů i zdobnosti a velkolepost. Baroko proniklo do všech uměleckých a životních projevů jako je architektura, výtvarné umění, literatura, divadlo a hudba.


V Roce českého baroka budou barokní památky na mnoha místech Česka dynamicky ožívat. Návštěvníci se mohou těšit na často i netradiční zážitky, noční a kostýmové prohlídky, exkurze s příběhy, divadelní představení a jarmarky, proběhnou i mnohé hudební a gastronomické festivaly.

Každé léto si lidé návštěvami tuzemských pamětihodností zpříjemňují prázdninové výlety. Rok 2017 je agenturou CzechTourism vyhlášen rokem českého baroka, a proto vám přinášíme přehled nejkrásnějších barokních staveb u nás. Žádná jiná historická epocha v Česku nezanechala tolik stop jako baroko.

České baroko představuje specifickou podobu barokní kultury, jak se vytvářela v českých zemích v 17. a 18. století a doznívala v lidovém umění ještě dlouho poté. V katolických zemích - v Itálii, Španělsku a střední Evropě - se rozvíjí dynamická forma baroka, mezi typické české rysy patří používání drsnějšího pískovce místo mramoru. Působivá barokní dynamika ohromuje dodnes.

Kroměříž."Pokud chcete zažít bohatost českého baroka v nejkoncentrovanější podobě, nelze vám doporučit jiné místo než Prahu. Malá Strana vyniká mezi pražskými čtvrtěmi nejvyšším počtem barokních památek. Ať už se vydáte z Malostranského náměstí na Staré Město či Hradčany, v obou čtvrtích najdete desítky krásných staveb," doporučuje Martina Zikmundová z agentury CzechTourism.

Na Pražský hrad se můžete vypravit za první barokní stavbou v Praze a jednu z prvních v Čechách, a projít Matyášovou branou Pražského hradu. Odtud je to nedaleko do Valdštejnského paláce, považovaného za nejstarší barokní palác ve střední Evropě. Nebudete-li mít paláců dost, můžete navštívit také Černínský palác nebo Nostický palác. Za návštěvu rozhodně stojí stavební komplex Klementina s údajně nejkrásnější knihovnou na světě, Zbraslavský klášter i kostel svaté Markéty, který je součástí nejstaršího mužského kláštera v Čechách a to Břevnovského kláštera benediktinů. Pokud toužíte vidět další barokní kostely, vydejte se k pražské Loretě, kostelu svatého Mikuláše na Starém Městě či do kostela svatého Mikuláše na Malé Straně.

Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce.
Další barokními perlami v Čechách jsou zámek v Ploskovicích a divadlo na zámku v Českém Krumlově. Jde o jedno z nejkomplexněji zachovaných barokních divadel na světě s původní divadelní budovou. Toto divadlo se i díky citlivé obnově stalo ojedinělou památkou světového významu. Baroko stírá hranice mezi architekturou, plastikou a malbou. Křivky barokních staveb jsou dynamické, jakoby plné pohybu a života. Architekti, malíři, sochaři i štukatéři společně vytvořili nejen obrovské paláce, chrámy, kláštery a zámky, ale začali komponovat i ráz české krajiny za pomocí nových dominant, tedy cest, alejí a soch. Z posledně jmenovaných uveďme Braunovy sochy alegorií ctností a neřestí v Kuksu. 

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci.Řadu často opomíjených barokních klenotů, které v českém, či dokonce evropském kontextu nemají protějšky, najdete v západních Čechách. Bohatý region za svůj mimořádný rozvoj v barokní době vděčil především mocným klášterům v Plasích a Kladrubech. Řadu zajímavých menších staveb najdete také v okolí, v Mladoticích, Mariánské Týnici, Přešticích nebo Nicově. Nejmalebnější jihočeské vesnice mají svůj původ také v době baroka. Takzvané selské baroko lze vidět na návsích jihočeských Holašovic a Soběslavských blat. Nejvýznamnějšími centry jsou vesnická památková rezervace Plástovice a památková zóna Zbudov.

Ohromné množství velkých staveb i drobných památek najdete také na Vysočině i jižní a východní Moravě. Mnohé z těchto památek patří po zásluze na seznam kulturního dědictví UNESCO. "Uveďme alespoň fascinující Santiniho architekturu poutního kostela Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Lednicko-valtický areál, zahrady a zámek v Kroměříži, či Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci," dodává Zikmundová.

Jihočeské Holašovice.


Agentura CzechTourism si k propagaci tématu baroka v Česku i v zahraničí pro letošní rok připravila ucelený kreativní koncept "Baroko všemi smysly". Inspiraci na další výlety za barokem můžou milovníci památek najít na www.ceskozemepribehu.cz.

doplnit
http://www.ceskozemepribehu.cz/baroko/
http://www.ttg.cz/rok-2017-zve-za-pamatkami-baroka/




 Rembrant- Noční hlídka
P.P. Rubens – Únos dcer Leukippových


Celý rok se to bude po republice hemžit nejrůznějšími akcemi. Ve Žďáře nad Sázavou najdete např. 


  • Slavnosti jeřabin (24. 8. – 17.9.) festival výtvarné, hudební a dramatické tvorby
  • Santiniho barokní slavnosti (8. – 10. 9.) setkání odborníků a obdivovatelů Santiniho barokní tvorby a Klášterní noc www.santini.cz
  • Bachův varhaní podzim (12. 10. 2017) koncert složený ze směsice latino-amerických rytmů a evropské barokní hudby v podání exklusivního hosta Cristiana Gutiérreze (Chile). www.bachuvvarhannipodzim.cz
  • Koncert Dagmar Pecková a Barocco sempre giovane (30. 11. 2017) Barokně vánoční vystoupení slavné operní pěvkyně www.dkzdar.cz
  • Ostrov pohody barokní (15. – 17. 12.) hudební a divadelní představení, tvořivé dílny www.ostrovpohody.cz

Zdroje:
skripta Vladimíra Prokopa
https://cs.wikipedia.org/wiki/Baroko
https://www.sivekhotels.com/cz/313.rok-2017-je-rokem-ceskeho-baroka
http://www.ceskozemepribehu.cz/baroko/

http://www.ttg.cz/rok-2017-zve-za-pamatkami-baroka/

pátek 1. září 2017

Barokní září

Každé pondělí v září se můžete těšit na povídání o baroku. Proč? To se už brzy dozvíte...