Jak omluvitelně prokrastinovat?

Trochu starší článek (So 28. ledna 2017), ale obecně platný...

Sobotní studium statistiky – to zní skutečně strašně. V jedné chytré knize jsem četla, že pokud nezačnete pracovat asi hodinu poté, co ráno vstanete, je to potom s vámi už bída. Moje prokrastinační činnosti začínají být čím dál více rafinované. Někdy ani sama nevím, jestli je to prokrastinace nebo nutnost. Klasicky třeba:

• vaření – jíst se musí,
• praní – nezabere skoro žádný čas: naházíte prádlo do pračky (třídím si hned při svlékání na světlé a tmavé), přidáte prací prostředek (strouhám mýdlo s jelenem – a mám prádlo čisté!) a zapnete pračku. Za hodinu přijdete a rozvěsíte do koupelny nebo na sušák. Nezabere to skoro žádný čas.
• vytírání – máme jen malou chodbičku, kuchyň a sociální zařízení, takže taky jen troška času.

A najednou je pět hodin odpoledne a pomalu čas dělat večeři. Připusťme ještě, že jsem na chvilinku odpoledne usnula, ale to byla snad jen půlhodinka. Poučení pro příště – nesmíš odpočívat v posteli, protože zaručeně usneš sotva si lehneš!

Akorát si večer říkám: co jsem asi udělala špatně?