sobota 22. září 2018

Andy Weir: Artemis (****)

Kdo si počká, ten se dočká, sice neplatí vždy, ale v případě rezervovaných knih z knihovny ano. A tak jsem se i já, po několika měsících (asi) dočkala Artemis, druhé knihy Andy Weira, autora trháku Marťan. Tak to komentují na obálce a já s tím souhlasím. Téměř dvě stě osmdesáti stránková kniha vydaná Knižním klubem má v pravém horním rohu stříbrné kolečko s nápisem Edice světový bestseller, tak uvidíme, jaké to bude. Kéž by byla alespoň z poloviny tak dobrá, jako ta první. Nemohu se dočkat, až se do ní pustím. Přečtu ji zase za pět dní? A není to škoda, mít to tak rychle za sebou?
Kniha a klubko na šátek Walk On The Moon

Musela jsem si to sice pro jistotu vygooglit, ale vzpomněla jsem si, že Artemis byla řecká bohyně lovu a Měsíce.

Z anglického originálu Artemis, vydaného nakladatelstvím Crown – Penguin Random House v New Yorku roku 2017, přeložil Michal Prokop. Obálku upravila Jana Šťastná, redigoval Pavel Kořínek, odpovědná redaktorka Martina Bekešová, technický redaktor David Dvořák. 280 stran. Vydala Euromedia Group, a. s. – Knižní klub, v roce 2018 jako svou 9762. publikaci. Sazba SF SOFT, Praha, tisk TBB, a. s., Banská Bystrica, vydání první. ISBN: 978-80-242-6120-1. 

Hlavní hrdinkou je Jazz Bašarová, která pracuje jako kurýrka a občas si přivydělává ne tak docela legální prací, tedy pašováním. (Zajímalo by mě, jestli to jméno je přeložené. A pokud, proč ne celé. Jazz Bašarová zní opravdu dost divně. Pomohla jsem si Googlem a její příjmení je v originále Bashara.) Žije v jediném městě na Měsíce, v Artemidě. 

K obsahu vám povím víc, až si knihu přečtu.

Pá 28. září – dočteno. Evidentně dokážu rychleji přečíst 280 stran, než napsat jednu jedinou! Ne, dělám si legraci, kniha byla vážně trhák. Kdybyste si měli vybrat jen jednu, doporučila bych Marťana, protože ten byl o malinko lepší, ale… pokud si můžete přečíst obě, jděte do toho. Je fantastická! Vytknout se dá snad jen to, že sem tam se v ní nachází překlepy, nebo drobné chyby.

P. S.1: Ještě bych doplnila krátkou zmínku o tom, že mi tato kniha připadá poněkud překvapivá v souvislosti s tím, co právě pletu. V úterý jedenáctého září jsem nahodila šátek Walk On The Moon (viz článek). No není to krásně symbolické? 

P. S.2: Jak dlouho asi Weir psal knihu, kterou mám přečtenou za sedm dní? A to jsem se čtení zrovna moc nevěnovala.

Žádné komentáře: