sobota 8. října 2022

Duchcovský zámek

Plastika Braunovy sochy Niké stojící na zeměkouli

Zcela výjimečně jsem si zapomněla jak turistický deník, tak zápisník, takže z prohlídky zámku nemám žádné poznámky. A přitom byla opravdu výborná. Průvodce byl sympatický mladík, který se naší pětičlenné skupince věnoval jako bychom byli hraběcí rodina. Sympatické bylo, že jsme na zámku mohli fotit.

Duchcovský zámek byl založen ve 13. století jako tvrz hrabišické dynastie. Po roce 1570 byla pro Václava Popela z Lobkovic stará tvrz přestavěna na zámek, ve kterém bydlel až do své smrti roku 1574. Zámek vybudoval Ital Filip podle plánů Ulrica Aostalliho. [2]

Gobelín na zdi

Nejvýraznější stopu zanechal na zámku starobylý rod Valdštejnů, který získal panství po Lobkovicích v roce 1642 a držel jej až do roku 1921. Právě s Valdštejny je spojen největší rozkvět duchcovského panství a zámku, který získává svou nynější podobu v podobě pětikřídlého reprezentativního sídla s čestným dvorem, nádvořím, zámeckým kostelem, zahradou, konírnou a hospodářskými budovami.“Zámek dal v letech 1675–1685 vystavět Jan Bedřich z Valdštejna podle plánů architekta Jeana Baptiste Matheye (1630–1696) na místě staršího renesančního lobkovického sídla. [1]

Další úpravy probíhaly v době, kdy panství převzal Jan Josef z Valdštejna. Práce nejdříve vedl Marcantonio Canevalle (od něhož pochází i stavba přilehlého zámeckého kostela Zvěstování Panny Marie). [2] 

Obraz dokazující věrnost Valdštejnů králi zobrazuje neexistující lidi

„Od poloviny 18. století, kdy vrcholil lázeňský věhlas nedalekých Teplic, bylo v zámku a v zámecké zahradě společensky velmi rušno. Pořádaly se zde pastýřské hry, divadelní a hudební představení, bankety a jiné slavnosti. Mezi slavnými návštěvníky nechyběl Lorenzo Da Ponte (1749–1838), Charles de Ligne (1735–1814), Friedrich Schiller (1759–1805), Johann Wolfgang von Goethe (1749–1832), Ludwig van Beethoven (1770–1827), Fryderyk Chopin (1810–1849) a další významné osobnosti. Snad nejzvučněji v souvislosti se zámkem Duchcov zní jméno proslulého italského svůdníka a dobrodruha Giacoma Casanovy (1725–1798), který jako knihovník a společník hraběte Josefa Karla Emanuela z Valdštejna prožil na zámku Duchcov posledních třináct let svého života.“ [1] Žil zde tedy v letech 1785 až 1798 a také zde sepsal své paměti. [2] Fasády zámku dostaly současný klasicistní vzhled v letech 1812–1818, kdy byl majitelem panství František Adam z Valdštejna. Během té doby docházelo i k přeměně barokní zahrady, o níž si řekneme později. [1] „Po pozemkové reformě, v důsledku které v roce 1921 Valdštejnové prodali zámek státu a odvezli si většinu mobiliáře včetně historické knihovny, v budově zámku sídlila řada institucí a došlo zde k četným stavebním adaptacím. Krušné 20. století se nechvalně podepsalo na celém zámeckém areálu.“ Nejhorší škody utrpěl kostel, více viz můj článek Duchcov, město, od kterého jsme nic nečekali. [1]

Profi nafocené interiéry si můžete prohlédnout zde: https://www.zamek-duchcov.cz/cs/cs/fotogalerie/31392-interiery Níže pouze moje skromné fotky z prohlídky.

Nádherné dveře, skoro jako u nás doma
Valdštejnové byli sběrateli obrazů a dalšího umění, pokoj mohl takhle přeplácaně opravdu vypadat
Ostatní pokoje byly dříve podobně jako tento červený potaženy látkou, což pomáhalo jednak lépe udržovat teplotu, a jednak zlepšovalo akustiku, takže sloužící na chodbě měli ztížené poslouchání za dveřmi. V jednotlivých pokojích bývala kamna, která se ale nedochovala.
Červený pokoj
Keramický míšeňský květináč
Přes šablonu malovaná zeď
Porcelánový lustr

Porcelánové hodiny

 Paraván se čtyřmi ročními obdobími

Jsem fanouškem intarzie

Pohled otevřenými dveřmi (trochu jako doma)

Grafický salónek, některé grafické listy v sobě měly trochu humoru
Grafika ze salónku: malíř dělá dámu ošklivější
Intarzovaná truhlice

Část zámku zvenku

Nádvoří zámku

Zdroje: 

[1] Duchcov, Oficiální webová prezentace státního zámku, Národní památkový ústav, https://zamek-duchcov.cz/cs/o-zamku/historie, cit. 22. 10. 2022

[2] Duchcov, Wikipedie, https://cs.wikipedia.org/wiki/Duchcov, cit. 22. 10. 2022

Žádné komentáře: