Překvapilo mě, že z Ústí nad Labem je to do Teplic jen co by kamenem dohodil. Měla jsem ohromnou radost, že už jsem tady. Cesta byla tak pohodová a příjemná, že mi skoro bylo líto, že není delší. Když jsem vylezla na hlavním nádraží, otočila jsem se a vyfotila si jeho část. To v lešení mi nepřišlo zajímavé, protože to nebylo vidět.
 |
| Hlavní nádraží v Teplicích (část bez lešení) |
Vyrazila jsem po Vrchlického ulici a dál jsem mohla pokračovat po červené turistické značce přes Zeyerovo náměstí a ulici Svatopluka Čecha k Vojenskému lázeňskému ústavu, kde jsem měla zamluvenou péči. Cestou jsem se kochala krásnými domky.U kostela sv. Alžběty Uherské jsem trochu znejistěla, ale ukázalo se, že zbytečně. V parku jsem uviděla sochu koně ležícího na zádech a hned vedle už byly lázně.  |
| Kostel sv. Alžběty Uherské |
 |
| Socha ležícího koně v parku |
Na recepci na mě téměř čekali. Divila jsem se tomu, ale paní mi vysvětlila, že se v pátek ubytovává málokdo. Proč? Vždyť to je ideální, protože si užijete ještě celý dlouhý krásný víkend a navíc stihnete vstupní prohlídku u lékaře. A procedury můžete mít tím pádem naplánované již na pondělí. Nebo jako v tomto případě dokonce i na sobotu! |
| Pokoj vypadá parádně, postel je pohodlná, i když dost měkká |
 |
| Pohled z okna na vnitřní nádvoří s kašnou |
Žádné komentáře:
Okomentovat