Sedím u notebooku a rychle klepu tenhle článek do klávesnice. Potřebuju to napsat dřív, než přijede manžel a pojedeme spolu na oběd ke švagrové. Pekla naši husu a dělala k ní karlovarský knedlík! To hlavní ale je, že jsem dneska stihla parádně uklidit kuchyň a ještě upéct dýňový koláč. A taky se nalíčit a natočit si vlasy. O la lá.
A teď si užívám ten zcela neobvyklý pocit, protože většinu času mi nejrůznější – pracovní i soukromé – úkoly přibývají rychleji, než je stíhám odbavovat. A tohle je téměř jedinečný a dost překvapivý zážitek. Mít všechno hotovo! Všechno naplánovaného samozřejmě. Ale i tak. Takový klid a mír v duši... chtěla bych to častěji.
Podle krátkosti článku můžete poznat, že jsem ho dopsat nestihla, protože bych tu náladu rozhodně popsala víc.
Ale husička byla senzační, a když jsem pak ochutnala ještě jatýrka... mmm, musím si na ně od tchyně vzít recept. (A zvyknout si, že se to píše s krátkým y.) Ale moje svatomartinské koláčky mi chutnaly víc než ty švagrové. ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat