Poslouchám písničku z Večerníčka a málem si do toho tancuju. Vrtím se na židli jako malý neposeda. Přiznám se, že mám taky chuť si zpívat. Co se mi stalo?
Šprtala jsem se na písemku a teď jsem zjistila, že jsem ji napsala... Potřebovala jsem (nutně) 7 bodů z dvaceti. Já vím, to vypadá velmi reálně, ale nikdy nevíte, co se tam objeví. S jedním příkladem jsem vůbec nehla. Vůbec jsem si ho nepřipravila a nevěděla, co se s něčím takovém má dělat. Vím, že jsme to někdy dělali, ale jak???
A kolik teda mám bodů? Patnáct!!! Já!!!:)) Připadá mi to neuvěřitelné. Radši se ještě mrknu, ať vám tu nekecám. Tak jo, fakt to tak je.:)) Jsem šťastná jako blecha a určitě musím vypadat neuvěřitelně legračně, protože jsem takový malý rozesmátý šílenec. Ale divte se mi:).
Teďka sice budu muset o víkendu pořádně zamakat, ale snad se mi to v pondělí vrátí i s úroky. To bych měla ještě větší radost, než mám teď. Ano, čeká mě studijní víkend. Držte mi pěsti, ať to zvládnu, protože z toho člověku brzy začne hrabat - čísílka, písmenka, samé yij, Yij, Tij, tij a každé znamené něco jiného a z jednoho se vypočítává druhé. No zkrátka hroznej bordel. Ale teď už mám zápočet.:) Paráda:) a to nám ještě ani pořádně nezačalo zkouškové. Může být člověk šťastnější? (Snad jen jestli to vyjde i v pondělí.)
Ale abych přiznala všechno, tak za mou skvělou náladu nemůže jen škola:). Fakt je, že když je člověk po dobrém obědě, má lepší náladu než normálně. A taky jsem byla výrazně podporována, že jsem dobrá, a že to zvládnu.:) Asi budu příště víc věřit ostatním:).
Žádné komentáře:
Okomentovat