Někdy se zbytečně bojím větších projektů. Snad proto, že s rostoucím množstvím úkolů potřebných k dokončení roste i pravděpodobnost nedokončení všech, nebo jiných selhání. A ne vždy je radost z úspěšného završení díla odpovídající tomu, kolik času a námahy to stálo. Pro příklad uvedu pletený svetr. I když je dokončený, nemusím z něj vždy mít takovou radost jako sice z malých, ale přesto povedených ponožek, od kterých se mohu brzy posunout k dalšímu projektu, takže si vlastně za stejný čas mohu víckrát užít pocit úspěchu. A co si budeme povídat, ponožky nosím častěji. A takové nepovedené ponožky, např. tuhé bavlněné, které jsem navíc udělala kotníčkové, nejsou takovou ztrátou času. Ale abych jen neblafala, mířím k tomu, že jsem se chtěla pustit do jednoho velkého tématu kreslení a vyskočilo na mě, že Tamara Laporte, kterou jsem začala, nabízí ochutnávkový kurz právě teď. Váhala jsem, ale i když byl zdarma, nešlo odolat.
Samozřejmě až tak zdarma není, potřebuju na jeho absolvování hromadu času, který musím strávit sledováním videí a malováním, má-li mi to něco dát. Ale náramně mě to láká, i když riskuju, že selžu. Nelíbí se mi totiž představa, že si neprojdu všechna videa a nezkusím namalovat všechny obrázky. Pokud máte chuť, možná se ještě můžete připojit: https://www.willowing.org/life-book-2024-taster-sessions-schedule/
Žádné komentáře:
Okomentovat