Říká se jí také Boží hod velikonoční i Hod boží velikonoční, nebo neděle Vzkříšení. Je to největší svátek Velikonoc!
Velikonoce jsou o zvěstování, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí. Obřady Vzkříšení otevřely hlavní velikonoční svátek, Hod Boží velikonoční, a s ním sváteční období osmi neděl vrcholící Hodem božím svatodušním.
Podle pamětí z počátku 20. století se dnes zřekněte zametání, stlaní, vynášení hnoje z chléva, mytí nádobí, šití, čištění bot a vaření. Hospodyňky si proto mohou navařit dopředu.
„Z hlediska stravy se o Velikonocích setkávají dvě krajnosti: půst (je nejdelší a na Velký pátek vrcholí nejpřísněji) a hojnost. Hodové stolování na první velikonoční neděli, uvedené podle tradice katolických rodin modlitbou a svěceným vejcem, liší se podle zámožnosti či chudoby i podle krajů. Zvláštní postavení mělo ve velikonočním jídelníčku vejce a s ním pečivo.“ Jí se tradiční velikonoční jídlo: beránek, mazanec, vejce, chleba nebo víno. Dříve se nosilo ráno do kostela k posvěcení. Oproti velkým kulatým mazancům a koláčům známe i kontrastně malé velikonoční pečivo: postní jidáše (jidášky), a ještě drobnější Boží dárečky. Dále se jedly klobásy, nádivky, jehněčí, kůzlečí nebo telecí maso a další. Maso se kombinuje s vejci a pečivem, kopřivami, libečkem a dalšími zelenými bylinkami. Typické jsou různé nádivky a směsi. Každý, kdo do domácnosti přijde, musí být obdarován posvěceným pokrmem. „Kdo v ten den okusil posvěceného beránka, našel podle pověry ztracenou cestu v lesích.“ „Kromě jehněčího masa se na sváteční velikonoční stůl podávalo také kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod velikonoční se ovšem různí. Typické pro velikonoční hodování jsou spíše kombinace masa, zvláště sekaného, s vejci nebo s pečivem, a také s kopřivami, libečkem i dalšími zelenými bylinkami. Různé nádivky a směsi.“
Setkává se jen nejbližší rodina, bez přátel a známých.
15. dubna 2017: Vyrazili jsme na jubilejní 30. ročník pochodu Po stopách Běhu městem Jarmily Kratochvílové do Golčova Jeníkova. Na patnácti kilometrovou trasu nás vyráželo dvacet. Závod, který se konal dopoledne, připomíná jeníkovskou rodačku i občanku, dvojnásobnou mistryni světa, držitelku stříbrné olympijské medaile, nejlepší světovou atletku roku 1983 a dodnes i světovou rekordmanku v běhu na 800 metrů Jarmilu Kratochvílovou. Nejrychlejší běžec dnes uběhl trať za 45 minut, nejpomalejší asi za dvě hodiny. Šlo se po silnici přes Kobylí hlavu, Chrtníč, Okrouhlík, Chlumek (tam je palírna, u které jsme před dvěma lety otáčeli s motorkou... to jsem ještě byla neřidič) a pak rovně do Golčova Jeníkova.
Zdroje:
http://www.extra.cz/kvetna-nedele-je-tady-nastava-svaty-tyden-jake-velikonocni-zvyky-se-vazou-k-jednotlivym-dnum
http://www.obecmokre.cz/knihovna/index.php?nid=3396&lid=cs&oid=883575
(Aktualizovaný článek z roku 2015.)
Velikonoce jsou o zvěstování, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí. Obřady Vzkříšení otevřely hlavní velikonoční svátek, Hod Boží velikonoční, a s ním sváteční období osmi neděl vrcholící Hodem božím svatodušním.
Podle pamětí z počátku 20. století se dnes zřekněte zametání, stlaní, vynášení hnoje z chléva, mytí nádobí, šití, čištění bot a vaření. Hospodyňky si proto mohou navařit dopředu.
„Z hlediska stravy se o Velikonocích setkávají dvě krajnosti: půst (je nejdelší a na Velký pátek vrcholí nejpřísněji) a hojnost. Hodové stolování na první velikonoční neděli, uvedené podle tradice katolických rodin modlitbou a svěceným vejcem, liší se podle zámožnosti či chudoby i podle krajů. Zvláštní postavení mělo ve velikonočním jídelníčku vejce a s ním pečivo.“ Jí se tradiční velikonoční jídlo: beránek, mazanec, vejce, chleba nebo víno. Dříve se nosilo ráno do kostela k posvěcení. Oproti velkým kulatým mazancům a koláčům známe i kontrastně malé velikonoční pečivo: postní jidáše (jidášky), a ještě drobnější Boží dárečky. Dále se jedly klobásy, nádivky, jehněčí, kůzlečí nebo telecí maso a další. Maso se kombinuje s vejci a pečivem, kopřivami, libečkem a dalšími zelenými bylinkami. Typické jsou různé nádivky a směsi. Každý, kdo do domácnosti přijde, musí být obdarován posvěceným pokrmem. „Kdo v ten den okusil posvěceného beránka, našel podle pověry ztracenou cestu v lesích.“ „Kromě jehněčího masa se na sváteční velikonoční stůl podávalo také kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod velikonoční se ovšem různí. Typické pro velikonoční hodování jsou spíše kombinace masa, zvláště sekaného, s vejci nebo s pečivem, a také s kopřivami, libečkem i dalšími zelenými bylinkami. Různé nádivky a směsi.“
Setkává se jen nejbližší rodina, bez přátel a známých.
15. dubna 2017: Vyrazili jsme na jubilejní 30. ročník pochodu Po stopách Běhu městem Jarmily Kratochvílové do Golčova Jeníkova. Na patnácti kilometrovou trasu nás vyráželo dvacet. Závod, který se konal dopoledne, připomíná jeníkovskou rodačku i občanku, dvojnásobnou mistryni světa, držitelku stříbrné olympijské medaile, nejlepší světovou atletku roku 1983 a dodnes i světovou rekordmanku v běhu na 800 metrů Jarmilu Kratochvílovou. Nejrychlejší běžec dnes uběhl trať za 45 minut, nejpomalejší asi za dvě hodiny. Šlo se po silnici přes Kobylí hlavu, Chrtníč, Okrouhlík, Chlumek (tam je palírna, u které jsme před dvěma lety otáčeli s motorkou... to jsem ještě byla neřidič) a pak rovně do Golčova Jeníkova.
Zdroje:
http://www.extra.cz/kvetna-nedele-je-tady-nastava-svaty-tyden-jake-velikonocni-zvyky-se-vazou-k-jednotlivym-dnum
http://www.obecmokre.cz/knihovna/index.php?nid=3396&lid=cs&oid=883575
http://web.quick.cz/iveta_kulhava/Ve_obdobi.htm#Květná neděle
http://www.ceskevelikonoce.cz/hod-bozi-velikonocni/
http://www.golcuv-jenikov.cz/obcan/spolky-a-kluby/beh-mestam-jarmily-kratochvilove/32-rocniku-behu-mestem-jarmily-/
http://www.golcuv-jenikov.cz/obcan/spolky-a-kluby/beh-mestam-jarmily-kratochvilove/32-rocniku-behu-mestem-jarmily-/
(Aktualizovaný článek z roku 2015.)
Žádné komentáře:
Okomentovat