Zelený čtvrtek

Název vznikl zkomolením německého slova Greindonnerstag, což znamená lkavý čtvrtek. Je dnem odpuštění. Zelený čtvrtek je den milosrdenství a obdarovávání. Lidé dříve mívali odpoledne volno.

V tento den naposledy (až do Velikonoční vigilie o Bílé sobotě) zní zvony, tzv. odlétají do Říma. Když naposledy zvoní zvon, cinká se penězi, aby se vás držely. Řehtá se řehtačkama (viz můj článek Zvyky a tradice spojené s Velikonocemi), jejich zvuk vyhání nečisté síly z domu.

Ještě před východem slunce snězte pečivo pomazené medem a budete celý rok chráněni před uštknutím hada a žihadly vos.

Rodiny se modlí a všichni se omývají rosou, neboť ta chrání před onemocněním šíje a dalšími nemocemi. Před svítáním zatřeste stromy na zahradě, aby se vám co nejvíc urodilo.

2. dubna 2015: Tak nevím jak vy, ale já se tedy rosou rozhodně neomývala, neboť tu máme sníh. Je ho sice málo, ale stejně studí.

Podle Krista se k Zelenému čtvrtku váže hostina, přičemž je ale stále postní den. Jiný zdroj zase uvádí, že se na zelený čtvrtek se dodržoval přísný půst. Povoleno bylo jediné syté jídlo bez masa. Jedla se tedy pouze zelenina – proto Zelený čtvrtek. V Pašijovém týdnu se nejí maso teplokrevných zvířat a živočišné tuky, ani vejce (stejně jako po celou dobu půstu). Podle pověry se v tento den jí zelená strava (špenát, zelí, hrách, saláty, řapíkatý celer, avokádo, řeřicha, kopřivy atd.), aby byl člověk celý rok zdravý. Zvláštní význam měly první jarní zelené byliny, z nichž se vařily polévky. Dneska si můžete dát třeba speciální zelené pivo. Vaří ho například Starobrno a jedná se o třináctistupňový speciál, který 2. 4. 2015 oslaví 10. výročí. Zelené pivo vzniká spojením vody, ječného sladu vyrobeného z moravského ječmene a žateckého chmele. „Pivo je vařeno tradičním způsobem na dva rmuty. Do mladinového kotle se spolu s chmelem během varu přidává i bylinný výluh, který vzniká louhováním několika druhů bylin včetně kopřivy v horké vodě. Díky tomuto způsobu vaření má pivo plnou chuť a příjemnou hořkost. Svou sílu pak Zelené pivo získává spodním kvašením trvajícím osm dnů. Dlouhým zráním při teplotě 1 °C se pivo chuťově zaokrouhluje a získává svůj typický buket a říz.“ A kde se čepuje, zjistíte na stránkách http://www.zelenepivo.cz/kde-se-toci. Posledním krokem ve výrobě Zeleného piva je přidání likéru pod pečlivým dohledem sládka.

2. 4. 2015: Zelené pivo bylo dobré, dala jsem si to ze Starobrna, které jsem popisovala v předcházejícím odstavci. Ale cestou z hospody jsem před nějakou jinou zahlédla plakát, že čepují Velikonoční Kvasničák. Googlení mi chvilku trvalo, ale zjistila jsem, že pochází z pivovaru v Jihlavě. Můžete si ho dát buď zelený (14°), nebo míchaný s červeným (10°), což mi přišlo super a ráda bych to v průběhu Velikonoc vyzkoušela.

Pečou se jidáše, které pak můžete mazat medem. Pečou se z kynutého těsta a mají různé tvary: bochánky, preclíky, podkovy, točenice, mohou mít tvar písmene J a v některých krajích pletené jako napodobení Jidášova osudového provazu. 

S nikým se nehádejte a hádky se vám budou po celý rok vyhýbat.

Uklízí se a smetí se odnáší na křižovatku cest, aby se nedržely v domech blechy. Paličkou se zvoní o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.

Zasejte len a hrách, nebo cokoliv jiného, pěkně vám to poroste.

K Zelenému čtvrtku se váže obřadné umývání nohou starcům.

Po západu slunce obejděte dům a nejbližší okolí vykropte pomocí věchýtku ze slámky svěcenou vodou, kterou máte v novém hrnku. Tím budete chráněni před úklady záludných čarodějnic.

V tento den bylo zvykem pošlehat podlahu i peřiny proutkem posvěceným na Květnou neděli a proti čarodějnicím vykropit svěcenou vodou z nového hrnečku věchýtkem slámy obydlí.

Nemá se nic půjčovat, aby si vás peníze samy našly.

Konaly se pandělinky – ranní pobožnosti podobné rorátům před Vánoci. Začínaly se už před čtvrtou ráno, jinde až po čtvrté odpoledne.

Někde děti hledaly už tento den vajíčka poschovávaná po zahradě.

Zde najdete deníkové záznamy z různých zelených čtvrtků: 1. 4. 2021, 14. 4. 2022, ...

Zdroje:
http://www.seniortip.cz/?&module=article&uniqid_article=7ae39cc7254d4de08c6e5dae975a500a
http://web.quick.cz/iveta_kulhava/Ve_obdobi.htm#Květná neděle

(Aktualizovaný článek z roku 2015.)